Josef Opletal (20. listopad 1863, Studenec (Čelechovice na Hané) – 18. prosinec 1953, Brno)
Josef Opletal se narodil na rolnickém gruntě číslo 1 ve Studenci
u Prostějova. V letech 1869-1873 navštěvoval obecnou školu ve Smržicích. V
deseti letech vstoupil na reálnou školu Matice školské v Prostějově. Odmaturoval
zde roku 1882. Na podzim téhož roku nastoupil vojenskou službu jako jednoroční
dobrovolník hanáckého pěšího pluku Thun-Hohenstein číslo 54 v Olomouci. Na
podzim roku 1882 se zapsal coby řádný posluchač 3letého lesnického oboru Vysoké
školy zemědělské ve Vídni. Od 1. srpna 1886 nastoupil lesnickou praxi na statku
knížete Jana Liechtenštejna v Ratajích nad Sázavou. Tato trvala do konce
prosince. Od 5. března 1887 byl přijat do služeb ředitelství statků
Řecko-orientálního náboženského fondu v Černovicích. Na svou žádost byl koncem
roku 1904 pověřen vedením lesohospodářského okresu Franzthal. Tuto funkci
zastával do počátku roku 1907. Následně byl jmenován inspekčním úředníkem
ředitelství statku. Tuto funkci vykonával do roku 1918.

Josef Opletal se svojí manželkou Annou v Bukovině roku 1897 (autor Josef
Opletal) Dne 25. února
1919 byl Josef Opletal pověřen vedením hlavního lesního úřadu v Banské Bystrici.
Na této pozici skončil v roce 1921. Tento rok mu byla nabídnuta ministrem
zemědělství pozice odborového přednosty Ministerstva zemědělství a generálního
ředitele Státních lesů a statků. Na tuto pozici nastoupil dne 1. dubna 1921. Na funkci na vlastní žádost rezignoval poté, co se střetl se státní byrokracií, která prosazovala prodej dřeva dřevařským společnostem na základě dlouhodobých smluv.
Dle dekretu ze dne 26. července 1923 byl jmenován řádným profesorem na Vysoké
škole zemědělské v Brně. Zde Opletal využíval
školní lesní statek,
který mezitim přešel z majetku Liechtenštejnů do majetku státu a následně
zmíněné vysoké školy. Pro studijní rok 1925/26 byl zvolen děkanem lesnického
odboru vysoké školy, pro rok 1928/29 pak rektorem vysoké školy. Josef Opletal
stál za mnohými zlepšeními, které v té době probíhaly ve školním statku.
Především vypracoval generální plán dopravní sítě (40 km stávajících cest upraveno a
vybudováno 75 km nových cest), zasadil se o budování hájenek, ovocných sadů, zeleninových a
okrasných zahrádek kolem budov lesního personálu, rekonstrukci adamovské
pily, která byla v
dezolátním stavu, konservaci zřízeniny
Nového hradu, aj. Avšak ne vše,
o co Opletal usiloval, bylo realizováno. Například na cementárnu, kterou
plánoval postavit u Adamova v tzv. Střelčí, se nedostalo potřebných financí,
reaktivování dvou rybníků u Býčí skály přerušila
povodeň v roce 1927.
Později byl zřízen pouze jeden ze zmíněných rybníků. Mezi nejvýznamnější
Opletalovu činnost bezesporu patří estetická úprava statku, budování památníků a
studánek, zřizování palouků apod. Zmíněné památníky byly součástí
Slavína,
připomínající 10. výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně. Památníky,
které sám Opletal navrhl a spolupracoval na nich, bylo celkem dvanáct: památník
Josefa Ressela (polesí Hády), památník Viléma Věnceslava Havelky a Josefa
Liboslava Zeiglera (Jezírko), památník Josefa Bohdaleckého (Jezírko), památník
Adolfa Midlocha (Jezírko),
studánka Jana Doležala
(Jezírko), studánka Jana Kašpara (Jezírko), památník Josefa Rosenauera (Kanice),
památník Františka Duška (Kanice),
památník Leopolda
Grabnera (Olomučany), památník Rudolfa Hackera (Křtiny) a studánka Karla
Schindlera (Křtiny).
 Josef
Opletal ve 20. letech jako děkan lesnického odboru Vysoké školy zemědělské v
Brně (autor neznámý, z knihy Mé Paměti Josefa Opletala) V roce 1934 odešel Josef Opletal do důchodu, i přesto
dále pracoval na rozšiřování tzv. Slavína (později nazvaného Lesnického
Slavína). Kromě výše zmíněných staveb se
podařilo v pozdějších letech na popud Opletala a za jeho asistence postavit
dalších patnáct studánek a čtyři památníky:
Ptačí svatyně (Jezírko,
1935), studánka U Psa
(Jezírko, 1938), Studánka Josefa Konšela (Jezírko, 1934),
studánka Zdrávas
Maria (Vranov, 1948),
studánka Prosba lesa
(Kanice, 1938), Srnčí
studánka (Kanice, 1937),
studánka sv.
Huberta (Babice, 1937),
studánka U Lišky pod
břekem (Babice, 1937),
studánka U Srnce
(Olomučany, 1937),
studánka sv.
Huberta (Olomučany, 1937),
studánka sv. Huberta
(Olomučany, 1937),
studánka Pod Novým hradem (Olomučany, 1938),
studánka U Tetřeva
(Olomučany, 1937),
studánka Pod Jasanem (Olomučany, 1938) a
studánka U Školky
(Olomučany, 1938). Zbudované památníky byly tyto:
památník Stromy
(Kanice, 1938), památník
Karla Hynka Máchy (Olomučany, 1936/37),
památník Hradská
lesní silnice (Olomučany, 1937) a
památník
československých lesníků (Babice, 1946).

Josef Opletal u studánky U Lišky pod břekem (autor Josef Opletal) V roce 1950 byl pověřen Československou mysliveckou
jednotou o zřízení
památníku Josefa Žalmana (Olomučany). Sám Oplelal také vytvořil dvě
pamětní desky
Josefu Mánesovi a Juliu Mařákovi a
Jindřichu
Wankelovi. První zmíněnou plánoval umístit u vývěru
Jedovnického
potoka, druhou na skalní stěnu
Býčí skály. Tyto
dvě desky byly osazeny až v 60. letech. Třetí, pamětní deska Theodoru Mokrému, a
čtvrtou, pamětní deska Josefu Mánesovi a Jindřichu Wankelovi, které taktéž
vytvořil Opletal, se nepodařilo osadit dodnes. Tímto byla Opletalova činnost na
statku zakončena. Při 40. výročí trvání Lesnické fakulty byl u silnice
Babice-Křtiny dne 16. května 1959 odhalen památník Josefa Opletala. U
příležitosti 80. výročí vzniku Lesnické a dřevařské fakulty v Brně byla v roce
1999 posluchárna děkanátu v přízemí fakulty nazvána Opletalovou posluchárnou.
Podle Josefa Opletala byla v Adamově v roce 1967 pojmenována
ulice.
Zdroje:
OPLETAL, Josef. Moje paměti. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Lesy České republiky, 2005. 445 s.
TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus, 2003. s. 102 a 107. ISBN 80-86207-24-2. |