Povodeň 17. a 18.
července 1927
Záznamů o této povodni máme hned několik. To dosvědčuje, že
se jednalo o mimořádně velkou povodeň. Mimořádnost povodně
je taktéž to, že přišla z menšího
Křtinského potoka z
Křtinského údolí.
Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova uvádí toto:
Rok 1927 byl rokem suššího počasí, ač 17. července po
náhlé bouři a silném lijavci nad Adamovem a zvláště nad
Křtinami přivalil se Josefským údolím do Adamova ohromný
příval vody a zvedl hladinu Svitavy 2.40 m nad normál. Metereol. stanice adamov. zaznamenala toho dne 145 mm spadlé
vody. Dravý příval Říčky po celé šíři josef. údolí
rozvodněný přerval v Josefově silnici na 2 místech v délce
do 200 m, zbořil mosty a můstky od Křtin až po Adamov. - Tu
však jest řečiště jednak terainem a stavbami zúženo, proto
nápor vody byl tím větší, takže tlakem proudu provalilo se
ohradní zeď u továrny „pod Plotkami“ a spousty vodní
naplnily nádvoří a všechny místností továrních a odtud
odtékala uličkou u obchodu vzájemn. družstva a pod
kancelářemi a portýrnou, právě dostavenou. - Druhá část
proudu přelévala se přes silnici, naplnila souterainní
místnosti hl. kancelář. tov. budovy, zatopila domy J. Komana,
holiče, obec. dům a zvláště sousední dům tohoto, nízko - pod
niveau silnice postavený starší dům p. Doležala, jehož zdivo
podemlela tak, že celý roh domu se sřítil. - V noci a
druhého dne ráno teprve přicházeli z Josefova turisté, kteří
oklikou přes kopce se sem dostali, aby vlakem odtud domů se
vrátili. (Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a
71) V přiložené tabulce je uvedeno, že v červenci spadlo 249,7
mm srážek, což je více jak třetina celkových srážek za rok
1927.
Z Památníku z četnické stanice v
Adamově pochází tento záznam: Dne 17.7.1927 o 18. hod.
snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře
spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24
hod.
Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších
strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo
takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí
až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše
co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem
povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí
života utonutím ohroženy.
V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď
továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech
továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly
zatopeny.
Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky
Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící
domky u továrny až po okna vodou zaplaveny.
Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a
ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč.
Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla.
Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František
Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František
Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této
povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě
asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v
Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně
povozů a případného zahynutí zachránila. (Památník)
Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve
třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se
čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17.
července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:
O jeho rozsahu nebylo nic sděleno a telefonního spojení s
ohroženým městem nelze dosáhnouti. Na náš dotaz na brněnském
nádraží bylo nám řečeno, že železniční trať není ohrožena.
Pouze o 19. hodině nastala malá železniční porucha mezi
Adamovem a Bílovicemi nad Sv., kde se na jednu kolej
železniční trati zřítila stráň. Doprava se udržovala na
jedné koleji. Porucha byla rychle opravena... (Lidové
noviny, 18. července 1927)

Velká voda se valí silnicí u továrny, datum neznámý
(autor neznámý) V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy
označovány za nejhorší v posledních desetiletích a
přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje
průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž
věnována situaci v Josefovském údolí: Dnes jsme
sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku,
veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom
nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta.
Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry,
zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá.
Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné
velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry
od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov
hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v
silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně
uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními
stezkami.
Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k
strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě
zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde
je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu
protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z
pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti
skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě
k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je
snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak
zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka,
rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále
vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít
dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit.
Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou
nohou... (Lidové noviny, 18. července 1927) O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o
následcích, které povodně způsobily:Při nedělní povodni
v Adamově přinesly velké proudy vody spousty dřeva, které
zatarasily mosty u továrny a voda se vylila po ulici a
zatopila mnoho domků do výše 80 cm. Proudy prorazily tovární
zeď a voda vnikla do registratury a strojoven, kde vše
zaplavila. Od továrny, kde si voda vymlela průchod i pod budovama, valila se dvěma proudy do vesnice, kde zaplavila
dům Jana Komana, holiče, Ludvíka Šumbery, hostinského,
Ludvíka Pokorného, stolaře, Alfonse Sládka, obchodníka, a
Julia Tiefenbacha, obchodníka, Potravní dělnický spolek,
zámečníka a rýsovače Ondřeje Horníčka, zámečníka Rudolfa
Kopečného, obecní dům, hokynáře Antonína Melichara, řezníka
Františka Jelínka, slevače Celestina Patočky, zámečníka Jana
Myslivce a konečně domek, jehož majitel je Jaroslav Doležal
a Josefa Fantová, který následkem rozmoknutí zdí se o 24.
hodině zhroutil, při čemž veškerý nábytek a vše, co se
nedalo narychlo vynésti, bylo zničeno. Škoda touto povodní
způsobená činí 300.000 Kč. Kolem 20. hodiny sesul také kus
terasy na koleje dráhy u Adamova, což však pracovní četa
dráhy asi za 30 minut odklidila, takže vlaky mohly normálně
jezdili. Občané, jímž voda vnikla do příbytků, byli místním
hasičstvem, občanstvem a četnictvem dopraveni do bezpečí a
zachráněný majetek střežen. Zraněn při povodni nebyl nikdo.
(Lidové noviny, 20. července 1927) V uvedených dobových zprávách byl vždy za viníka označován
prudké deště, které se nad regionem spustily. Dle zjištění
pana Jaroslava Budiše byla však ještě protržena hráz
jedovnického rybníka. V jedovnické kronice se dle Budiše
žádný záznam o jejím protržení nevyskytl, avšak je v ní
uložena fotografie protržené hráze rybníku Floriánek z roku
1927. Jako další důkaz o protržení hráze uvedl autor ve své
práci Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927
dobový popis události pana Jiřího Pokladníka z Jedovnic.

Následky povodně, datum neznámý (autor neznámý)
Snad dům výše zmíněného Jaroslava Doležala a Františky
Fantové Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a 71.
Státní okresní archiv Blansko, Četnické stanice okresu
Blansko, Četnická stanice Adamov, kniha č. 1, inv. č. 1.
Památník, Adamov.
olo. Živelná pohroma na Brněnsku.
Lidové noviny 35, č. 358, 18.7.1927, s. 3.
or. Živelná pohroma nad křtinskými a jedovnickými horami.
Lidové noviny 35, č. 359, 18.7.1927, s. 1-2.
olo. Záplavy v Josefském údolí. Lidové noviny 35, č.
359, 18.7.1927, s. 2.
dv. Povodně v Adamově. Lidové noviny 35, č. 363,
20.7.1927, s. 2.
BUDIŠ, Jaroslav: Povodeň v Adamově 17. a 18. července
1927. In: Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a
vlastivědná společnost 58, č. 1, (2006,) s. 100-103. |