|
Býčí skála
Jeskyně Býčí skála leží ve střední části CHKO Moravský kras
severně od města Brna, v
Josefovském údolí mezi Adamovem a
Křtinami. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý
nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské
jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.
Vstupní část jeskyně je známá od pradávna. První zmínka o
jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník
zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804
připomíná
pamětní deska návštěvu císaře Františka II. a jeho
ženy Marie Terezie. Od roku 1867 prováděl v jeskyni
vykopávky
Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby
paleolitu. Tyto objevy pak byly korunovány nálezem sošky
bronzového býčka bratry Felklovými o dva roky později. V
dalších letech pak učinil doktor Wankel nález
Halštatského
pohřbu, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který
dodnes poutá pozornost. Na dně Předsíně bylo nalezeno více
než 40 koster a množství předmětů z doby bronzové.
V roce 1920 byl vyčerpán sifon na konci Staré Býčí skály a
byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem
Jedovnického
potoka. Úpravy jeskyně během druhé
světové války:
Za druhé světové války plánovali Němci celou jeskyni
proměnit na podzemní továrnu. Vnitřní prostory jeskyně mohly
být nenávratně zničeny úpravami nacistů stejně jako ve
Výpustku a
Drátenické jeskyni, kdyby nebylo včasného zásahu
místního jeskyňáře pana Norberta Havlíčka. Německé vedení
stavby upozornil na pravidelně se zde opakující záplavy,
vznikající při velkých průtržích mračen. Z tohoto důvodu
bylo rozhodnuto, že pouze tzv. Předsíň, známé archeologické
naleziště, bude upravena na skladiště. Stavební práce, které
prováděla brněnská firma Bauunion Brünn, se v Předsíni
rozběhly již v květnu roku 1944. Stavbu vedl vedoucí pan
Kozák.
U silnice byla umístěna železná závora a u ní postaven
strážní domek, odkud staveniště hlídal voják Wehrmachtu.
Předsíň byla od ostatních částí jeskyně oddělena mohutnou
betonovou tlakovou zdí a hlubokým odvodňovacím příkopem,
který měl vést až k silnici a pod jejím povrchem pokračovat
dál do řečiště potoka. Prohloubeno bylo i původní koryto
Jedovnického potoka, jímž voda vytékala z jeskyně při
povodních. K dokončení odvodňovacího kanálu však nedošlo.
Upraven byl i vchod do jeskyně, který byl asi o 1 m zvýšen a
skála nad ním odstřelena do potřebné výšky. Podlaha Předsíně
se zarovnala navážkou a v zadní části byla pokryta vrstvou
betonu. Směrem ke Staré Býčí skále byly prostory rozšířeny
betonovými podestami. Za těmito podstavci nechali nacisté do
dna jeskyně zabudovat půlkruhové držáky. Zde měly být
umístěny obrovské nádoby určené na regeneraci strojních
olejů. Kanály Jedovnického potoka ústící do zadní partie
Předsíně zahradili nacisté betonovými uzávěry. Prostory
jeskyně byly rozšířeny odstřelem masivní skalní lavice. Ta
se nacházela na pravé straně pod skalním oknem, kterým do
jeskyně proniká denní světlo. Dělníci postupně odstranili i
přečnívající převisy a na stěnách nezpevněné kameny.
Kresba Býčí skály z roku 1875 (autor E. Herold)
Úpravou prošlo i okolí před jeskyní, kde došlo k vymícení
stromů a odstranění velkého zvětralého vápencového "brdku".
Poté bylo celé prostranství před Býčí skálou zplanýrováno a
upravena příjezdová cesta vedoucí ze silnice přímo ke vchodu
do Předsíně. Elektrické vedení vysokého napětí bylo nataženo
k jeskyni z babického území. Avšak původně se měl elektrický
proud získávat pomocí malé údolní přehrady. Od tohoto záměru
bylo nakonec ustoupeno. Její výstavba by měla značný dopad
na horní části Josefovského údolí, které by musely být
zaplaveny. Hlavním důvodem, proč od plánu upustili, byla jeho časově
náročná realizace. Ztroskotal také plán využití Býčí skály
až po prostory Šenkova sifonu. Ten mínili nacisté
vypumpovat. Podzemní tok, přitékající do jeskyně z
Jedovnického propadání, měl být odváděn již výše zmíněným
betonovým tunelem přímo do údolí. Tím mělo být zabráněno
zaplavení vnitřních prostor Býčí skály, kde nacisté
plánovali postavit nad úrovní starého řečiště potoka
mezistropy. Na ně chtěli umístit ve výšce asi 3 m výrobní
stroje. Nedomysleli však následky, které by způsobil náhlý
příval vody. Kanál by byl ucpán nánosem a vnitřní prosty
zaplaveny, jako tomu bylo v roce 1927. Tehdy voda sahala až
po skalní okno, z něhož vytékala ven z jeskyně. Hlavní dveře
do Býčí skály byly velkým tlakem vody vyvráceny a zuřící
živel před sebou hnal velké množství štěrku a náplavy. Býčí
skála byla jedinou z pěti jeskynních provozoven, kde se
nacistům nepodařilo vybudovat plánovanou podzemní továrnu.
Mapa vytvořená brněnským oddílem Vereines Deutscher
Touristen, publikovaná v Průvodci Moravským Krasem z roku
1928
Poválečné období a současnost:
Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka
objeveny Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a dále v
osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny
Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti
toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do
roku 1992 byl postupně prozkoumán každý metr Jedovnického
potoka od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí
skálou.
V roce 2011 se v okolí jeskyně natáčela pohádka Sněžný drak.
V roce 2015 pak pohádka Korunní princ, ve které byly použity
záběry jak z prostranství jeskyně, tak z jejího interiéru.
Filmaři po skončení natáčení ponechaly kulisy v interiéru jeskyně.
Zde byly pak ponechány několik let.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Býčí
skály pod číslem 1271.
V současné době se v jeskyni nachází pět pamětních desek.
Seřazeny jsou od neblíže umístěné k východu k nejdále:
-
Pamětní deska Jindřicha Wankela
-
Pamětní deska Emila Bartoně
-
Pamětní deska Rudolfa Burkhardta a Antonína Sobola
-
Pamětní deska u příležitosti návštěvy Františka II.
Lotrinského a Marie Terezie
-
Pamětní deska Aloise I. Josefa Lichtensteina
Další dvě pamětní desky jsou umístěny před vstupem do Býčí
skály:
-
Pamětní deska Jindřicha Wankela
-
Pamětní deska Josefa Mánese a Julia Mařáka
K Býčí skále se pojí různé
pověsti o býcích, kteří z jeskyně vycházeli, pokladech,
které se v ní měly skrývat apod.
V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění
Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2017 poprvé
zahnízdil 1 pár na Býčí skále.
Býčí skála při 15. setkání ve střední části Moravského
krasu
Předsíň Býčí skály při Dnu otevřených dveří, v jeskyni
zbyly kulisy po filmování pohádky Korunní princ |
