|
Sebevražda milenců v
roce 1901
V 3. čísle ročníku 1960 Vlastivědných zpráv z
Adamova a okolí byla otištěna báseň o dvou milencích, kteří
v Adamově odešli z tohoto světa. Níže je báseň uvedena.
Přišli jednou k nám
on a ona, oba z Brna
sem k našim lukám.
Když lidé šli v tu ránu
oba mrtvé tam!
Každý usoudil,
že do šátku, na památku
tváře ji umyl,
pak usedl vedle ní
do hořkého lupení,
sebe zastřelil.
Pochovali je
v jednom hrobě na krchově
u zdi, tam kde je
místo jen pro samovrahy,
jej i děvče jeho drahý
až za aleje!
Snad se pomodlíš
v Adamově na tom hrobě
až ho uvidíš!
Je zarostlý travičkou,
běž vedle zdi cestičkou,
nemá žádný kříž.
(Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, č. 3,
1960) Báseň vznikla na základě příběhu, který byl otištěn na témže
místě:
"V adamovském údolí u prvého tunelu
k Brnu leží kus líbezného nebe pro mladé milování. Mlčí
tam krásné stromy, zpívají ptáci a voní řeka. V ta
místa, kde se říkalo "U ptačí reservace" přijeli jednoho
dne dva milenci z Brna. Jak už to bývá, oba mladí,
krásní, ale on bohatých rodičů chlapec a ona chudobná
dívka. Ráno když šli lidé na louky, našli je na kraji
lesa oba mrtvé, zastřelené. Na lístečku bylo rukou děvčete napsáno: Přijeli jsme do
tohoto krásného místa umřít, abychom byli na věky svoji. Já
jsem si vymínila, aby napřed zastřelil mne a šáteček, co
jsem mu vyšila, namočil ve vodě studánky v lese a umyl mi
tvář, abych nebyla zakrvácena! Pak aby zastřelil teprve
sebe! Pochovejte nás na adamovském hřbitově, který je tak
krásně smutný, jako byla naše láska." (Vlastivědné
zprávy z Adamova a okolí, č. 3, 1960)
Takto příběh působil pouze jako pověst, která se držela
v paměti adamovských občanů, ale stejně jako mnohé
podobné byl postupně zavát časem.
Bližší průzkum internetových zdrojů přinesl své ovoce a my
jsme se tak mohli v několika novinových článcích dočíst
bližší informace o sebevraždě mladých milenců:
"Krvavé drama lásky v lese. Dne 11. t. m. odpoledne byly v kníž.
liechtenšteinském lese v Adamově poblíž železniční stanice
nalezeny dvě mrtvoly, a sice desátníka 3. pěšího pluku
a hezké, sotva 20leté dívčiny. Četníci Trögler a Jelínek
konstatovali, že oba lidé jsou zastřeleni. Obvodní lékař dr.
Grydal (správně má být Grydil) zjistil, že dívka měla dvě
rány ve spánku, desátník ránu v hlavě. Smrt u obou nastala
dosti rychle. Pravá ruka vojínova, jehož bodlo mělo č. 858,
svírala pevně šestihlavňový revolver, z něhož všecky rány
vystříleny. V mrtvole vojáka poznán desátník Konstantin
Schumpeter; jméno dívky jest neznámo. Motivem vraždy
a sebevraždy jest patrně nešťastná láska." (Vlastivědné
zprávy z Adamova a okolí, č. 3, 1960)
Tato zpráva byla zveřejněna v českojazyčných Katolických
listech ze 14. září 1901.
V německojazyčných novinách Mährisches Tagblatt ze 13. září
1901 se můžeme dočíst podrobnosti o tom, že těla nalezla
dvojice školáků, která si na místě hrála, či to, že úmrtí
u obou nastalo o několik hodin dříve, pravděpodobně
tedy již 10.
září.
Dne 18. září 1901 noviny Brünner Morgenpost zmiňují zjištěné
jméno dívky – jednalo se o Marii Samkovou ze Sebranic.
Taktéž je ve zprávě uvedeno, že již byli pochováni ve
společném hrobě.
Dalším místem, kde lze k tragickému zakončení nešťastné
lásky dohledat informace, se stala adamovská kniha
zemřelých.
V ní byly dohledány záznamy o obou účastnících:
Konstantin Schumpeter, dvaadvacet let starý, svobodný. Kromě
příslušnosti k 3. pěšímu pluku je zde v závorce uvedeno
povolání lesní adjunkt. Jako důvod smrti je uvedeno „smrt
zastřelením“.
Marie Sámková (uvedena s dlouhým a), pětadvacetiletá
svobodná služka ze Sebranic. V kolonce důvod úmrtí uvedeno
„se svým svolením zastřelena svým milým z revolveru“.
U obou záznamů je taktéž poznámka: „mrtvola soudní komisí
ohledána – výsledek nesdělen“.
Zápis o úmrtí Marie Samkové v adamovské farní matrice
Zápis o úmrtí Konstantina Schumpetera v adamovské farní
matrice
Oba byli pochováni 13. září 1901 hrobníkem Moricem Kopečným.
Poté jsem se obrátil s žádostí o pomoc při dohledávání
dokumentů na Moravský zemský archiv. Zde mi bylo sděleno, že
spis o Marii Samkové byl v roce 1964 Okresním soudem v Kunštátě
skartován.
Jako zatím poslední informace, které byly dohledány, je
záznam v Matrice zemřelých pěšího pluku. Zde je patrné, že
Konstantin Schumpeter se narodil 9. března 1880. Z toho
vyplývá, že v adamovské knize zemřelých je špatně vypočítaný
jeho věk.
Naopak záznam o narození Marie Samkové byl dohledán v Rodné
a křestní knize pro Sebranice – Marie se narodila Josefě,
svobodné dceři Jana Samka, domkaře ze Sebranic, dne 2.
července 1876.
V tuto chvíli zde bádání končí. Další informací se
nepodařilo dohledat.
Prozatím není také známo, ve kterých místech byli pochováni.
Bohužel, ani ve hřbitovní knize, která je uložena na
Městském úřadě Adamov, záznam o Schumpeterovi a Samkové
chybí (kniha byla založena později, jestli existuje její
předchůdce ještě není známo).
Zdroje:
Bez uvedení autora. Leichenfund. Brünner Morgenpost,
36, 13. 9. 1901, s. 3.
Bez uvedení autora. Leichenfund. Brünner Morgenpost,
36, 14. 9. 1901, s. 3.
Bez uvedení autora. Krvavé drama lásky v lese. Katolické
listy, 5, 14. 9. 1901, s. 5.
Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei
Adamsthal. Brünner Morgenpost, 36, 18. 9. 1901, s. 3.
Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei
Adamsthal. Brünner Zeitung, 1901, 18. 9. 1901, s. 3.
Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei
Adamsthal. Brünner Morgenpost, 36, 19. 9. 1901, s. 3. |
