Šebrov-Kateřina
První písemná zmínka o vsi Šebrov (Schebraw) pochází z roku
1378. Název je odvozen od Šebora z Rájce, původní
podoba tedy byla Šeborov, pravděpodobného zakladatele. Šebrov
spadal částečně pod panství kuřimské a částečně pod panství
blanenské.
V roce 1846 zde bylo uváděno 46 čísel s 294 obyvateli. V
roce 1850 bylo přistavěna řada domků na bývalé obecní louce,
později další obydlí přibývala na protější stráni. V roce
1870 pak domky pod Horkou směrem k Vranovu a pod Končinami.
A tak roku 1900 zde bylo již 91 čísel s 646 obyvateli.
Do roku 1868 byla součástí Šebrova osada Svatá Kateřina,
která byla tento rok proměněna na samostatnou obec
politickou.
Ve Svaté Kateřině je roku 1846 připomínáno 24 domů s 114
obyvateli. Roku 1900 již 40 domů s 228 obyvateli. Uprostřed
obce stojí na skalnatém pahorku gotický kostelíček svaté
Kateřiny. Podle místní legendy se zde nacházel pohanský
obětní kámen. Později bylo toto místo spojováno s Cyrilem a
Metodějem, kteří se zde měli na své cestě
z Olomouce do Brna zastavit a vztyčit zde kříž. Na jeho místě měl být
vystavěn první dřevěný kostelík. Není tak zcela jasné, zda
se u současného kostela jedná o novou stavbu, nebo o
přestavbu nějaké stávající stavby. Kdy byla založena sama
obec není známo, dle výkladu některých pramenů by to však
mohlo být již v 8. století.

Pohled na Svatou Kateřinu od kostela svaté Kateřiny Současná pozdně gotická podoba kostela pochází z konce 15.
století. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov, jehož
kamenná ohrada se ve zlomcích dochovala dodnes. Na stěně
postranního oltáře je nápis A° Doni MCCCCLXIX (1469), který
přibližně určuje stáří kostela.
V roce
1960 byly sousedící obce Šebrov a Svatá Kateřina spojeny a
vznikla dnešní obec Šebrov-Kateřina.

Kostel svaté Kateřiny v roce 2016
Zajímavosti v obci:
–
Kostel svaté Kateřiny – kostel pocházející z roku 1469,
který zde pravděpodobně nahradil starší.
– pomník padlým občanům v první světové válce.
– pomník padlých rudoarmějců J. F. Běloglazova a N. I.
Skoblova při osvobozování obce.
Zdroje:
KNIES, Jan. Blanenský okres, 1902. Brno: Musejní
spolek v Brně. s. 105-108, 187-188. |