Adamov a okolí

Železniční trať Brno – Česká Třebová

Stránka Diskuse
Reprodukce rytiny vydané na památku otevření železniční dráhy
Reprodukce rytiny vydané na památku otevření železniční dráhy

Železniční trať Brno – Česká Třebová je součást prvního železničního koridoru, která prochází údolím řeky Svitavy z Brna směrem Blansko.

Historie

Již v roce 1837, kdy byla započata stavba tratě Vídeň – Brno, započaly úvahy o železničním propojení Vídně a následně i Prahy se Severním mořem. Po zbudování tratí Severní dráhy císaře Ferdinanda Vídeň – Břeclav – Brno (1839) a Břeclav – Přerov – Olomouc (1841), na níž navázal roku 1845 provoz trati Praha – Olomouc, se pro zkrácení dopravních vzdáleností mezi Vídni a Prahou nabízelo vybudováni přípojné trati z Brna do České Třebové údolím řeky Svitavy. Již 6. března 1843 předložil vrchní inženýr Ferdinand Boháč nedávno vzniklému generálnímu ředitelství Státních drah ve Vídni (1841) předběžný návrh trasy z Brna do Semanína, kde se měla připojit na Olomoucko-pražskou dráhu.

První trasovací práce v terénu probíhaly v roce 1842. Na jejich základech byla stavba trati rozdělena do čtyř úseků:

  1. Brno – Maloměřice
  2. Maloměřice – Blansko
  3. Blansko – Březová nad Svitavou
  4. Březová nad Svitavou – Semanín

K schválení stavby trati došlo 21. června 1843. Slavnostní zahájení stavby proběhlo v listopadu 1843 u Obřan. Budování úseku Maloměřice – Blansko, jež dosáhl 11 096,1 sáhu což je cca 21 km, bylo svěřeno firmě italského podnikatele Felie Tallachiniho. Celkem bylo v tomto úseku vybudováno 10 tunelů (nejkratší 113 metrů, nejdelší 423 metrů) a 22 mostů. Vyvolávací cena, na níž byla firmou učiněna sleva 11 % dosáhla 2 289 827 zlatých 25,5 krejcaru. Na stavbě pracovalo od jara do podzimu 2 300 až 3 000 dělníků, z nichž asi čtvrtina pocházela z okolních vsí. K provádění kamenických a skalnických prací povolal Tallachini asi 200 italských dělníků, zvyklých na těžkou práci ve skalách a s kamenem. Když se ukázalo nutné postupovat v tunelech hornickým způsobem, objevili se na stavbě také němečtí a čeští havíři. Až na výjimky byl dozorčí personál firmy italský, práci v jednotlivých tunelech řídili italští asistenti, a také dílovedoucí a mistři byli většinou Italové.

Přestože byla trať budována jako jednokolejná, projektována byla jako dvojkolejná, čemuž odpovídaly především profily tunelů. Slavnostní otevření tratě proběhlo 1. ledna 1849. Celková délka trati dosáhla přes 90 km. Celá trať byla zdvojkolejněna roku 1869.

Vrchním inženýrem trati byl architekt Anton Jungling. Adamovská stanice (číslo popisné 107) byla prováděna pod stavebním vedením Antonína Kunerta z Opavy a tesařského mistra Theodora Dietricha z Těšína. Kromě zmíněné staniční budovy byla v Adamově vybudována vodárna, skladiště, a několik dalších provozních stavení.

Na trati bylo vybudováno 78 strážních domků, z nichž většina je v současné době již neexistuje. Zlomek stále stojí či jsou přestavěny na soukromé chaty či domy.

Roku 1861 byla na trati zavedena Morseova telegrafní linka. Následující rok začaly jezdit první rychlíky. O osm let později byla trať zdvojkolejněna.

Projíždějící vlak Adamovem v roce 1893
Projíždějící vlak Adamovem v roce 1893

V letech 1911–1914 byl budován I. březovský vodovod (původní německý název Die Kaiser Franz Joseph I.-Trinkwasserleitung), který většinu trasy prochází, především kvůli terénu, železničním náspem.

Na konci druhé světové války byla trať značně poškozena. Zničeny byly všechny železniční mosty z Adamova na Brno. Směrem k Blansku byla trať úmyslně přerušena a na přerušená místa byla převráceny vozy a zapáleno 8 vozů s municí. V adamovské stanici bylo zničeno telefonní vedení a telegrafní zařízení. Dne 13. května byl obnoven provoz po jedné koleji směrem na Blansko. Od této doby dojíždělo do Adamova denně několik tisíc repatriantů, kteří mířili do Brno. Vše bylo napraveno teprve 29. května 1945 kdy byla obnoven jednokolejný provoz do Brna. Dvoukolejný provoz byl opět zahájen 8. září 1945.

Elektrifikace trati

Od poloviny 20. století probíhaly na trati úpravy nutné pro elektrifikaci celého úseku. V rámci těchto pracích byl zcela přebudovány tunely číslo 1, 2, 3, 4, 7, 9 a 10. Tyto práce spočívaly ve sneseních původních empírových portálů, které rozměrově nevyhovovaly a jejich nahrazení betonovými tubusy. Vnitřní klenba tubusů byl vystříkána betonem. Tunely číslo 5 a 6 byly sneseny úplně a nahrazeny zářezy. Tunel číslo 8, tzv. Novohradský, byl zachován a vedle něj vyražen druhý tubus, který pojmul druhou kolej.

V letech 1992–1998 byla trať zrekonstruována a napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrizována. Jižně od železniční stanice Svitavy se na kilometru 18,1 nachází přechod stejnosměrné a střídavé napájecí soustavy. Dne 24. ledna 1999 byl na celé trati mezi Českou Třebovou a Brnem zahájen pravidelný elektrický provoz.

Rekonstrukce trati v roce 2021 a 2022

Probíhající rekonstrukce trati a železničního nádraží v Adamově
Probíhající rekonstrukce trati a železničního nádraží v Adamově

Dlouho připravovaná rekonstrukce trati mezi Židenicemi a Blanskem započala již od 1. září 2021, kdy byla vyloučena z provozu jedna kolej z Adamova do Blanska. Jednalo se o kolej, která prochází Novohradským tunelem, tj. tunelem č. 8/2, u kterého musel proběhnout rozšíření jeho profilu. Mezi dalšími pracemi byly jako první zahájeny práce na zmíněné koleji a také práce na demolici nástupiště směr Blansko v Adamov zastávka.

Úplná výluka pak nastala od 12. prosince 2021. Vlaky byly nahrazeny náhradní autobusovou dopravou. Dálkové vlaky mezi Brnem a Prahou byly převedeny na trať přes Havlíčkův Brod. Během rekonstrukce proběhla kompletní výměna železničního svršku s cílem odstranit propady traťové rychlosti a zlepšit technický stav trati. Během rekonstrukce byla vystaveně nové odbočky Svitava (mezi Babicemi nad Svitavou a Bílovicemi nad Svitavou) a byly upraveny zastávky Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou. V Adamově vznikly na nádraží zcela nové nástupní ostrůvky, společně s novou lávkou Evou. V zastávce Adamov zastávka vznikl jeden středový nástupní ostrůvek. Celková rekonstrukce železniční trati mezi Brnem a Blanskem stála 3,4 miliardy korun.

V sobotu 10. prosince 2022 proběhla v Adamově slavnostní obnovení zmodernizovaného úseku železniční tratě Brno–Blansko.

Zdroje

Citováno z „https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Železniční_trať_Brno_–_Česká_Třebová&oldid=1150“