(založena nová stránka s textem „'''Drahanská vrchovina''' je geomorfologický celek nacházející se v Moravě, konkrétně v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Rozkládá se na severovýchod od Brna a je součástí většího celku Českomoravské vrchoviny. Je známá svou malebnou krajinou, hlubokými lesy a krasovými útvary, z nichž nejznámější je Moravský kras. == Geografie a krajina == Drahanská vrchovina pokrývá plochu přibližně 1 200 km<sup>2</sup> a je…“)
 
(rozšíření)
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Drahanská vrchovina''' je geomorfologický celek nacházející se v Moravě, konkrétně v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Rozkládá se na severovýchod od Brna a je součástí většího celku Českomoravské vrchoviny. Je známá svou malebnou krajinou, hlubokými lesy a krasovými útvary, z nichž nejznámější je Moravský kras.
[[Soubor:Výhled z Nového hradu.jpg|náhled|alt=Pohled na jižní část Drahanské vrchoviny z Nového hradu|Pohled na jižní část Drahanské vrchoviny z Nového hradu]]
'''Drahanská vrchovina''' je geomorfologický celek nacházející se v Moravě, konkrétně v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Rozkládá se na severovýchod od [[Brno|Brna]] a je součástí většího celku Českomoravské vrchoviny. Je známá svou malebnou krajinou, hlubokými lesy a krasovými útvary, z nichž nejznámější je [[Moravský kras]].


== Geografie a krajina ==
== Geografie a krajina ==
Drahanská vrchovina pokrývá plochu přibližně 1 200 km<sup>2</sup> a její nadmořská výška se pohybuje mezi 300 až 700 metry, přičemž nejvyšší vrchol je Skalky s nadmořskou výškou 735 m. Oblast se vyznačuje typickým členěním do kopců a hlubokých údolí, které vytvářejí malebné scenérie.
Drahanská vrchovina se rozprostírá na ploše zhruba 1 200 km² a její průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 500–600 metrů. Nejvyšším bodem je vrch Skalky (735 m n. m.) v severovýchodní části oblasti, poblíž obce Protivanov. Díky své nadmořské výšce a hornatému terénu představuje vrchovina výrazný prvek moravské krajiny. Terén se vyznačuje mírně zvlněnými kopci a táhlými hřbety s údolími, která jsou protkána menšími vodními toky a rybníky.
 
Krajina v okolí Adamova a okolí, vymezená severními body [[Lipůvka|Lipůvkou]] a propastí [[Macocha]] a jižně končící Brnem, představuje přírodně i geomorfologicky rozmanitou oblast s malebným střídáním hlubokých údolí, hustých lesů a vápencových krasových útvarů, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Tato krajina je známá svými hustými lesy, krasovými jeskyněmi a skalními útvary, a díky členitému terénu nabízí zajímavou kombinaci výhledů a údolí, která vyhloubily řeky a potoky protékající touto oblastí. Mezi nejvýznamnější vrcholy v této lokalitě patří [[Proklest]] s 574 m, [[Babí lom (vrch)|Babí lom]] s 562 m (jižně od vrcholu se nachází [[Babí lom|stejnojmenná rozhledna]]) či [[Nad Střelčím]] s 527 m (u vrcholu se nachází [[Alexandrova rozhledna]])


== Přírodní bohatství ==
== Přírodní bohatství ==
Drahanská vrchovina je bohatá na lesy, které pokrývají velkou část území. Zdejší lesy jsou tvořeny především buky, smrky a borovicemi, a poskytují domov mnoha druhům živočichů, včetně jelena evropského, srnce obecného a divočáků.
Drahanská vrchovina je bohatá na lesy, které pokrývají velkou část území. Zdejší lesy jsou tvořeny především buky, smrky a borovicemi, a poskytují domov mnoha druhům živočichů, včetně jelena evropského, srnce obecného a divočáků.
Na jaře a na podzim jsou lesy plné zpěvu ptáků, jako jsou pěnkavy, sýkory, datlové a žluny. Oblast Moravského krasu je známá svými koloniemi netopýrů, mezi kterými se vyskytují i vzácné druhy, jako netopýr velký nebo vrápenec malý. Netopýři nacházejí útočiště hlavně v jeskyních, kde přezimují v chráněných koloniích. V potocích a rybnících vrchoviny žije řada obojživelníků, včetně čolků, žab a mloků.


== Moravský kras ==
== Moravský kras ==
Jednou z nejvýznamnějších částí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, který je jednou z nejznámějších krasových oblastí v Česku. Tvoří jej rozsáhlý systém jeskyní, propastí a podzemních říčních toků. Nejznámější jeskynní systémy jsou Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka a další. Propast Macocha je největší krasovou propastí v Česku a dosahuje hloubky 138 metrů.
[[Soubor:Býčí skála Cave, Moravian Karst, Czech Republic - panoramio (2).jpg|náhled|alt=Jedna z dominant Moravského krasu – Býčí skála v Křtinském údolí|Jedna z dominant Moravského krasu – Býčí skála v Křtinském údolí]]
{{Šablona:Podrobně|Moravský kras}}
 
Jednou z nejvýznamnějších částí Drahanské vrchoviny je [[Moravský kras]], který je jednou z nejznámějších krasových oblastí v Česku. Tvoří jej rozsáhlý systém jeskyní, propastí a podzemních říčních toků. Nejznámější jeskynní systémy jsou [[Punkevní jeskyně]], [[Kateřinská jeskyně]], Balcarka a další. Propast [[Macocha]] je největší krasovou propastí v Česku a dosahuje hloubky 138 metrů.


== Vodstvo ==
== Vodstvo ==
V oblasti pramení několik menších řek, například Svitava a Punkva, která protéká Moravským krasem a přechází v podzemní tok. Punkva je známá svou podzemní plavbou v jeskynním systému, což je oblíbená turistická atrakce. Řeky a potoky tvoří hluboká údolí a přispívají ke krajinářskému rázu Drahanské vrchoviny.
[[Soubor:Krtinsky potok vlevajici se do Svitavy.JPG|náhled|alt=Soutok Svitavy a Křtinského potoka v Adamově|Soutok Svitavy a Křtinského potoka v Adamově]]
V oblasti pramení několik menších řek, například [[Svitava]] a [[Punkva]], která protéká [[Moravský kras|Moravským krasem]] a přechází v podzemní tok. Punkva je známá svou podzemní plavbou v jeskynním systému, což je oblíbená turistická atrakce. Řeky a potoky tvoří hluboká údolí a přispívají ke krajinářskému rázu Drahanské vrchoviny.
 
Drahanská vrchovina sice není typická množstvím velkých jezer, ale přesto zde najdeme několik zajímavých vodních ploch, které jsou skvělými cíli pro výlety, ať už pěší nebo cyklistické. Tato jezírka a rybníky jsou často zasazena v malebné přírodě, obklopena lesy a loukami, což z nich činí oblíbené místo pro odpočinek i koupání.
 
Rybník [[Olšovec]] u Jedovnic je jedním z největších a nejznámějších rekreačních rybníků v oblasti. Slouží ke koupání, rybolovu i vodním sportům, jako je windsurfing nebo paddleboarding. V létě je vyhledávaným místem pro odpočinek a táboření a v okolí jsou různé turistické a cyklistické trasy.
 
[[Budovan]], který se nachází v sousedství Olšovce, je menší a klidnější rybník. Je obklopen lesem a je populární mezi rybáři a těmi, kteří hledají poklidné prostředí k relaxaci. Není zde oficiální koupaliště, ale atmosféra je velmi příjemná a tichá.
 
V okolí [[Křtiny|Křtin]] najdete menší rybníky a vodní plochy, které mají svou specifickou atmosféru a jsou zasazeny do krásné přírody. Často slouží k rybolovu a procházkám.


== Turistika a rekreace ==
== Turistika a rekreace ==
Drahanská vrchovina je oblíbená turistická oblast pro pěší, cyklisty i milovníky přírody. Najdeme zde mnoho turistických tras, které vedou k zajímavým přírodním útvarům, vyhlídkám a historickým památkám. Moravský kras, zvláště propast Macocha a Punkevní jeskyně, je velmi navštěvovaný turistický cíl. V zimě je vrchovina vyhledávána i běžkaři, zejména ve vyšších polohách.
[[Soubor:Rybník Olšovec u Jedovnice 06.jpg|náhled|alt=Rekreační oblast v Jedovnicích je soustředěna kolem rybníku Olšovec|Rekreační oblast v Jedovnicích je soustředěna kolem rybníku Olšovec]]
Drahanská vrchovina je oblíbená turistická oblast pro pěší, cyklisty i milovníky přírody. Najdeme zde mnoho turistických tras, které vedou k zajímavým přírodním útvarům, vyhlídkám a historickým památkám. [[Moravský kras]], zvláště propast [[Macocha]] a [[Punkevní jeskyně]], je velmi navštěvovaný turistický cíl. V zimě je vrchovina vyhledávána i běžkaři, zejména ve vyšších polohách.
 
[[Singletrail Moravský kras]] provozují singletrailové trasy v [[Jedovnice|Jedovnicích]] a [[Mariánské údolí|Mariánském údolí]].


== Historie a osídlení ==
== Historie a osídlení ==
Historie osídlení Drahanské vrchoviny sahá až do pravěku. Oblast byla pro člověka atraktivní díky lesům a přítomnosti vody. V raném středověku zde vznikly první osady a později i hrady, například hrad Holštejn. Dodnes se v oblasti dochovalo několik malých vesnic s tradiční lidovou architekturou.
Historie osídlení Drahanské vrchoviny sahá až do pravěku, kdy se tato oblast začala postupně osidlovat díky strategickým podmínkám – vyvýšenému terénu, bohatým lesům a zdrojům vody. Přestože zdejší klima a nadmořská výška nebyly ideální pro zemědělství, oblast přitahovala lidi zejména díky lesům a minerálním zdrojům. Drahanská vrchovina leží na pomezí dnešní jižní Moravy a Hané, což jí přidalo na významu i během pozdějších období.
 
=== Pravěké osídlení ===
Nejstarší stopy osídlení v Drahanské vrchovině pocházejí z paleolitu (starší doby kamenné), kdy se zde pohybovali první lovci a sběrači. Archeologické nálezy dokládají přítomnost pravěkých lidí v blízkosti řek a lesních porostů, kde nacházeli dostatek potravy i vhodné podmínky pro přežití. Významným bodem osídlení byly zejména jeskyně v Moravském krasu, jako je například známá Jeskyně Výpustek nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně, které poskytovaly útočiště a byly i místem kultovních obřadů.
 
=== Starověk a raný středověk ===
V době železné a bronzové (cca 2000 př. n. l. až 500 př. n. l.) došlo k významnějšímu osidlování. Archeologické nálezy, například nástroje a keramika, ukazují na přítomnost různých pravěkých kultur, které tuto oblast osídlovaly. V době halštatské (700–400 př. n. l.) zde byla také přítomna keltská kultura, která zanechala stopy v podobě různých archeologických nalezišť.
 
Během 6. a 7. století přišli na Drahanskou vrchovinu Slované, kteří zakládali první trvalá sídla. Tito zemědělci a pastevci zde začali budovat vesnice a došlo i k výraznějšímu kácení lesů, aby získali půdu pro zemědělství. Osídlení bylo však řídké a soustředilo se převážně kolem řek a zdrojů vody.
 
=== Vrcholný středověk – kolonizace a rozvoj osad ===
Ve vrcholném středověku, zejména ve 13. století, dochází k intenzivní kolonizaci oblasti, která byla podporována moravskými panovníky. Ti chtěli rozšířit obydlenou a hospodářsky využívanou část země. Byla zde zakládána nová sídla a klášterní komunity, které přispěly k rozvoji zemědělství, lesnictví a rybníkářství. Například kláštery v Křtinách a Pustiměři měly významný vliv na rozvoj Drahanské vrchoviny.
 
Ve 14. století začalo na území Drahanské vrchoviny vznikat také drobná šlechtická sídla a strážní hrady, které měly vojenský a správní význam. Mezi známé hrady patřil hrad Holštejn, který vznikl pravděpodobně ve 13. století a byl postaven na vysoké skále v oblasti Moravského krasu. Holštejn chránil důležité cesty vedoucí přes tuto oblast a hrál strategickou roli během válek.
 
=== Třicetiletá válka a úpadek oblasti ===
Během třicetileté války (1618–1648) prošla Drahanská vrchovina velkým úpadkem. Válka přinesla zničení mnoha vesnic a hospodářského zázemí. Oblast byla vydrancována a mnoho osad zůstalo opuštěných. Mnoho obyvatel bylo nuceno oblast opustit a přesídlit se do bezpečnějších míst.
 
=== Novověk a industrializace ===
Po skončení třicetileté války se obyvatelé postupně začali vracet a oblast byla znovu osídlována. Rozvoj byl však pozvolný a až do 18. století se zdejší osídlení soustředilo především na zemědělství a lesnictví. V 19. století nastal v oblasti průmyslový rozvoj, byť omezený. Těžba železné rudy a vápence se stala důležitým ekonomickým odvětvím, a to zejména díky blízkosti Moravského krasu.
 
=== 20. století a druhá světová válka ===
V první polovině 20. století prošla Drahanská vrchovina dalšími změnami. Během druhé světové války byla oblast strategicky využívána německou armádou, která zde vybudovala několik vojenských prostorů a zázemí pro armádu. Například v jeskyni [[Výpustek]] byl umístěn vojenský sklad a později továrna, kde se během války pracovalo na vojenském materiálu. V [[Býčí skála|Býčí skále]] vznikala také podzemní továrna, ale provoz v ní se nikdy nepodařilo spustit.
 
Po válce se některé oblasti opět vylidnily a v 50. letech došlo k odsunu německého obyvatelstva. Oblast začala být více zaměřena na turistiku a ochranu přírody, zejména v souvislosti s Moravským krasem.
 
=== Současnost ===
Drahanská vrchovina je dnes převážně klidnou oblastí, která láká turisty svou přírodou, historickými památkami a klidem. Mnohé vesnice si udržely svůj tradiční ráz a lesnatý charakter vrchoviny je chráněn jako důležitá krajinná oblast.


Drahanská vrchovina je tak nejen přírodní pokladnicí, ale i významnou rekreační oblastí, která láká svou krásnou krajinou a množstvím přírodních zajímavostí.
[[Kategorie:Drahanská vrchovina]]

Aktuální verze z 15. 11. 2024, 09:19

Pohled na jižní část Drahanské vrchoviny z Nového hradu
Pohled na jižní část Drahanské vrchoviny z Nového hradu

Drahanská vrchovina je geomorfologický celek nacházející se v Moravě, konkrétně v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Rozkládá se na severovýchod od Brna a je součástí většího celku Českomoravské vrchoviny. Je známá svou malebnou krajinou, hlubokými lesy a krasovými útvary, z nichž nejznámější je Moravský kras.

Geografie a krajina

Drahanská vrchovina se rozprostírá na ploše zhruba 1 200 km² a její průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 500–600 metrů. Nejvyšším bodem je vrch Skalky (735 m n. m.) v severovýchodní části oblasti, poblíž obce Protivanov. Díky své nadmořské výšce a hornatému terénu představuje vrchovina výrazný prvek moravské krajiny. Terén se vyznačuje mírně zvlněnými kopci a táhlými hřbety s údolími, která jsou protkána menšími vodními toky a rybníky.

Krajina v okolí Adamova a okolí, vymezená severními body Lipůvkou a propastí Macocha a jižně končící Brnem, představuje přírodně i geomorfologicky rozmanitou oblast s malebným střídáním hlubokých údolí, hustých lesů a vápencových krasových útvarů, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Tato krajina je známá svými hustými lesy, krasovými jeskyněmi a skalními útvary, a díky členitému terénu nabízí zajímavou kombinaci výhledů a údolí, která vyhloubily řeky a potoky protékající touto oblastí. Mezi nejvýznamnější vrcholy v této lokalitě patří Proklest s 574 m, Babí lom s 562 m (jižně od vrcholu se nachází stejnojmenná rozhledna) či Nad Střelčím s 527 m (u vrcholu se nachází Alexandrova rozhledna)

Přírodní bohatství

Drahanská vrchovina je bohatá na lesy, které pokrývají velkou část území. Zdejší lesy jsou tvořeny především buky, smrky a borovicemi, a poskytují domov mnoha druhům živočichů, včetně jelena evropského, srnce obecného a divočáků.

Na jaře a na podzim jsou lesy plné zpěvu ptáků, jako jsou pěnkavy, sýkory, datlové a žluny. Oblast Moravského krasu je známá svými koloniemi netopýrů, mezi kterými se vyskytují i vzácné druhy, jako netopýr velký nebo vrápenec malý. Netopýři nacházejí útočiště hlavně v jeskyních, kde přezimují v chráněných koloniích. V potocích a rybnících vrchoviny žije řada obojživelníků, včetně čolků, žab a mloků.

Moravský kras

Jedna z dominant Moravského krasu – Býčí skála v Křtinském údolí
Jedna z dominant Moravského krasu – Býčí skála v Křtinském údolí

Podrobnější informace naleznete na stránce Moravský kras.

Jednou z nejvýznamnějších částí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, který je jednou z nejznámějších krasových oblastí v Česku. Tvoří jej rozsáhlý systém jeskyní, propastí a podzemních říčních toků. Nejznámější jeskynní systémy jsou Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka a další. Propast Macocha je největší krasovou propastí v Česku a dosahuje hloubky 138 metrů.

Vodstvo

Soutok Svitavy a Křtinského potoka v Adamově
Soutok Svitavy a Křtinského potoka v Adamově

V oblasti pramení několik menších řek, například Svitava a Punkva, která protéká Moravským krasem a přechází v podzemní tok. Punkva je známá svou podzemní plavbou v jeskynním systému, což je oblíbená turistická atrakce. Řeky a potoky tvoří hluboká údolí a přispívají ke krajinářskému rázu Drahanské vrchoviny.

Drahanská vrchovina sice není typická množstvím velkých jezer, ale přesto zde najdeme několik zajímavých vodních ploch, které jsou skvělými cíli pro výlety, ať už pěší nebo cyklistické. Tato jezírka a rybníky jsou často zasazena v malebné přírodě, obklopena lesy a loukami, což z nich činí oblíbené místo pro odpočinek i koupání.

Rybník Olšovec u Jedovnic je jedním z největších a nejznámějších rekreačních rybníků v oblasti. Slouží ke koupání, rybolovu i vodním sportům, jako je windsurfing nebo paddleboarding. V létě je vyhledávaným místem pro odpočinek a táboření a v okolí jsou různé turistické a cyklistické trasy.

Budovan, který se nachází v sousedství Olšovce, je menší a klidnější rybník. Je obklopen lesem a je populární mezi rybáři a těmi, kteří hledají poklidné prostředí k relaxaci. Není zde oficiální koupaliště, ale atmosféra je velmi příjemná a tichá.

V okolí Křtin najdete menší rybníky a vodní plochy, které mají svou specifickou atmosféru a jsou zasazeny do krásné přírody. Často slouží k rybolovu a procházkám.

Turistika a rekreace

Rekreační oblast v Jedovnicích je soustředěna kolem rybníku Olšovec
Rekreační oblast v Jedovnicích je soustředěna kolem rybníku Olšovec

Drahanská vrchovina je oblíbená turistická oblast pro pěší, cyklisty i milovníky přírody. Najdeme zde mnoho turistických tras, které vedou k zajímavým přírodním útvarům, vyhlídkám a historickým památkám. Moravský kras, zvláště propast Macocha a Punkevní jeskyně, je velmi navštěvovaný turistický cíl. V zimě je vrchovina vyhledávána i běžkaři, zejména ve vyšších polohách.

Singletrail Moravský kras provozují singletrailové trasy v Jedovnicích a Mariánském údolí.

Historie a osídlení

Historie osídlení Drahanské vrchoviny sahá až do pravěku, kdy se tato oblast začala postupně osidlovat díky strategickým podmínkám – vyvýšenému terénu, bohatým lesům a zdrojům vody. Přestože zdejší klima a nadmořská výška nebyly ideální pro zemědělství, oblast přitahovala lidi zejména díky lesům a minerálním zdrojům. Drahanská vrchovina leží na pomezí dnešní jižní Moravy a Hané, což jí přidalo na významu i během pozdějších období.

Pravěké osídlení

Nejstarší stopy osídlení v Drahanské vrchovině pocházejí z paleolitu (starší doby kamenné), kdy se zde pohybovali první lovci a sběrači. Archeologické nálezy dokládají přítomnost pravěkých lidí v blízkosti řek a lesních porostů, kde nacházeli dostatek potravy i vhodné podmínky pro přežití. Významným bodem osídlení byly zejména jeskyně v Moravském krasu, jako je například známá Jeskyně Výpustek nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně, které poskytovaly útočiště a byly i místem kultovních obřadů.

Starověk a raný středověk

V době železné a bronzové (cca 2000 př. n. l. až 500 př. n. l.) došlo k významnějšímu osidlování. Archeologické nálezy, například nástroje a keramika, ukazují na přítomnost různých pravěkých kultur, které tuto oblast osídlovaly. V době halštatské (700–400 př. n. l.) zde byla také přítomna keltská kultura, která zanechala stopy v podobě různých archeologických nalezišť.

Během 6. a 7. století přišli na Drahanskou vrchovinu Slované, kteří zakládali první trvalá sídla. Tito zemědělci a pastevci zde začali budovat vesnice a došlo i k výraznějšímu kácení lesů, aby získali půdu pro zemědělství. Osídlení bylo však řídké a soustředilo se převážně kolem řek a zdrojů vody.

Vrcholný středověk – kolonizace a rozvoj osad

Ve vrcholném středověku, zejména ve 13. století, dochází k intenzivní kolonizaci oblasti, která byla podporována moravskými panovníky. Ti chtěli rozšířit obydlenou a hospodářsky využívanou část země. Byla zde zakládána nová sídla a klášterní komunity, které přispěly k rozvoji zemědělství, lesnictví a rybníkářství. Například kláštery v Křtinách a Pustiměři měly významný vliv na rozvoj Drahanské vrchoviny.

Ve 14. století začalo na území Drahanské vrchoviny vznikat také drobná šlechtická sídla a strážní hrady, které měly vojenský a správní význam. Mezi známé hrady patřil hrad Holštejn, který vznikl pravděpodobně ve 13. století a byl postaven na vysoké skále v oblasti Moravského krasu. Holštejn chránil důležité cesty vedoucí přes tuto oblast a hrál strategickou roli během válek.

Třicetiletá válka a úpadek oblasti

Během třicetileté války (1618–1648) prošla Drahanská vrchovina velkým úpadkem. Válka přinesla zničení mnoha vesnic a hospodářského zázemí. Oblast byla vydrancována a mnoho osad zůstalo opuštěných. Mnoho obyvatel bylo nuceno oblast opustit a přesídlit se do bezpečnějších míst.

Novověk a industrializace

Po skončení třicetileté války se obyvatelé postupně začali vracet a oblast byla znovu osídlována. Rozvoj byl však pozvolný a až do 18. století se zdejší osídlení soustředilo především na zemědělství a lesnictví. V 19. století nastal v oblasti průmyslový rozvoj, byť omezený. Těžba železné rudy a vápence se stala důležitým ekonomickým odvětvím, a to zejména díky blízkosti Moravského krasu.

20. století a druhá světová válka

V první polovině 20. století prošla Drahanská vrchovina dalšími změnami. Během druhé světové války byla oblast strategicky využívána německou armádou, která zde vybudovala několik vojenských prostorů a zázemí pro armádu. Například v jeskyni Výpustek byl umístěn vojenský sklad a později továrna, kde se během války pracovalo na vojenském materiálu. V Býčí skále vznikala také podzemní továrna, ale provoz v ní se nikdy nepodařilo spustit.

Po válce se některé oblasti opět vylidnily a v 50. letech došlo k odsunu německého obyvatelstva. Oblast začala být více zaměřena na turistiku a ochranu přírody, zejména v souvislosti s Moravským krasem.

Současnost

Drahanská vrchovina je dnes převážně klidnou oblastí, která láká turisty svou přírodou, historickými památkami a klidem. Mnohé vesnice si udržely svůj tradiční ráz a lesnatý charakter vrchoviny je chráněn jako důležitá krajinná oblast.