Zámek (Adamov)

Zámek v Adamově nechal v letech 1806–1809 zbudovat Jan Josef I. Lichtenštejn, původně jako empírový lovecký zámeček s parkem. Stavbu provedl zednický mistr Czeschka z Brna podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha. Jednalo se o patrovou stavbu, obdélníkového půdorysu s valbovou střechou o dvou tympanonech v přední a zadní straně budovy.

Kolem zámku se nacházel rozsáhlý park, který byl ukončen řekou Svitavou a náhonem - tzv. Mlýnským potokem, a obora rozléhající se až do okolí Nového hradu a Olomučanům. Zámecký park byl součástí Vranovsko-křtinského areálu, který zde byl budován od přelomu 18. a 19. století. Ve stráni nad zámkem se nacházela dřevěná stavba kolonády, kterou zrealizoval Bernhard Petri.

V zámku byla zřízena současně i domácí kaple, která dostala v roce 1810 zvláštní svolení, díky němuž zde bylo umožňovalo sloužit bohoslužby. Kníže Lichtenštejn do nich nechal poslat ostatky svatých. Zámek však kvůli vývoji železářského podniku ztratil brzy na významu a již roku 1866 je v Rolnickém kalendáři Rodinném rádci uvedeno, že zámek je adaptován na byty pro úředníky.

Ve vlastnictví Liechtenštejnů byl držen až do roku 1905, kdy byl prodán společně se strojírnou královehradecké firmě Bromovský, Schulz a Sohr. V 30. letech byl adaptován z obytných účelů na účely provozní.

V průběhu druhé poloviny 20. století obestoupily zámek výrobní budovy Adamovských strojíren (tato část je nazývána Nový provoz). V roce 1959 byla budova zámku po rozhodnutí vedení závodu stavebně znehodnocena postavenou nástavbou a provedenou modernizací. Z tympanonů byly strženy dva pískovcové liechtenětejnské znaky, z nichž jeden byl Historicko-vlastivědným kroužkem zachráněn. Do roku 2023 byl umístěn v muzeu u Staré hutě.

Budova je v současné době majetkem Adast Systems, který její prostory pronajímá menším firmám.

Před budovou se nachází zpustlý parčík, ve kterém se nachází fontána a v letech 1997 až 2015 zde byla umístěna socha kováka.

Zdroje

Pamětní kniha obce Adamova, s. 3, 132.
HASOŇ, Zdeněk a REIBL, Přemysl. Zámky okresu Blansko. Boskovice: Muzeum Boskovicka, Muzeum Blansko, 1999, s. 7.
BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. Adamov. Adamov: Město Adamov, 2014. s. 22.
Vzpomínky Mojmíra Teplého.