.JPG)
Mlýnský potok byl název pro dva dva náhony, které poháněly stroje adamovských železáren. Prvním je nazýván náhon na řece Svitavě, který procházel dnešním tzv. Novým provozem, druhý pak na Křtinským potoce, v tzv. Starém provozu.
Svitavský
Mlýnským potokem (německy Mühlbach), resp. náhon, na řece Svitavě, začínal u splavu pod Samarou, procházel kolem cesty Adamov – Blansko (dnešní Hradní ulice). Před historickým centrem Adamova voda náhonu poháněla hamry a při soutoku Svitavy s Křtinským potokem se opět vlévala zpět do Svitavy. Celý náhon byl řešen pravděpodobně jakou strouha kopaná v samotné zemině. Jeho celková délka přesáhla 1 km.
Kdy náhon vznikl není známo, jisté je, že na mapě z roku 1826 je Mlýnský potok již zakreslen. Kronikář se v roce 1922 zmiňuje o náhonu toto: „Nad Adamovem přes Svitavu zřízen závody ve stol. 19. nákladný "stav" pro náhon na turbinu, jež původně stály při samém stoku Svitavy a Křt. potoka, opatřeny dřevěnou kolnou. V létě bývá nad „stavem“ pěkná koupel četně "Brňáky" i domácími navštěvovaná...“ (Pamětní kniha obce Adamova, s. 7)
K zrušení náhonu došlo v druhé polovině 20. století, kdy přestal být vodní pohon důležitý. Jelikož je celý prostor zastavěn či značně změněn, nejsou v terénu po náhonu již žádné stopy.
Jen v místě tzv. "stavu", resp. splavu, dnes stojí menší vodní elektrárna (číslo popisné 501), patřící společnosti MEVA s.r.o.
Křtinský
Jako druhý Mlýnský potok (německy Mühlbach) se považuje náhon v tzv. Starém provozu na Křtinském potoce, který je zakreslen již na mapě z roku 1826. Ani tento se nedochoval do dnešních dnů. Kdy byl zasypán není zatím známo. Jeho délka byla přibližně pouhých 250 metrů.
Zdroje
- Pamětní kniha obce Adamova, s. 7.