Průběh druhé světové války v Blansku, která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945.

Průběh

Od začátku roku 1945 se v Blansku stále častěji rozezněly sirény oznamující letecký poplach. Zprvu šlo o dvě až tři výstrahy týdně, ale v dubnu se jejich výskyt natolik zintenzivnil, že se staly téměř každodenním jevem — někdy dokonce opakovaným několikrát za den. S přibližujícím se koncem války se zvyšovala i aktivita partyzánských skupin, které se v malých jednotkách pohybovaly prakticky po celém bývalém boskovickém okrese. Právě v posledních týdnech války jejich činnost vyvrcholila, kdy odvážně napadali ustupující a často dezorientované německé jednotky, odzbrojovali je a získávali tak výzbroj k dalším bojům.

Vedle partyzánských skupin, ve kterých působili především občané Sovětského svazu, se aktivizoval i domácí odboj. V Blansku se do odbojové činnosti zapojila například skupina Vela, která předávala zprávy o průmyslové výrobě a prováděla sabotáže. Tato skupina, stejně jako komunistická buňka Předvoj z Dolní Lhoty, úzce spolupracovala s partyzány. Nacistické bezpečnostní složky reagovaly tvrdými represemi — gestapo ještě v roce 1945 zatklo tři blanenské občany (Bohumila Oujezdského, Jaroslava Plachého a Josefa Žáka) a dva další (Karla Prášila a Aloise Zedníčka) zastřelilo při přestřelce. Tím byla v únoru a březnu 1945 odbojová skupina Vela fakticky rozprášena.

Za okupace se Blansko stalo důležitým centrem výroby pro nacistický válečný průmysl. Největší podnik ČKD se podílel na výrobě součástek pro obrněná vozidla, světlomety a raketová odpalovací zařízení. Město sice nemělo trvalou německou posádku, ale v prvních měsících roku 1945 se jím přesouvaly kolony německých vojáků a ranění z fronty. Školní budovy musely ustoupit vojenským potřebám — obsadili je němečtí vojáci, žáci německých škol i lazarety. V dubnu byla do továrny firmy Ježek dočasně ubytována tzv. Jelení divize (Hirschdivision), čímž byla výroba přerušena.

Dne 25. dubna 1945 se Blansko stalo cílem masivního sovětského náletu. Letci Rudé armády z 218. bitevní divize, kteří používali americké bombardéry Douglas A-20G, svrhli na město přes 300 bomb. Nálet si vyžádal životy nejméně 22 místních obyvatel a neupřesněného počtu německých vojáků. Zasažené byly Ježkova továrna, radnice, pošta, školy i dvůr velkostatku. Poškozeno bylo 126 domů, z toho šest úplně zničeno. Tato tragická událost se zapsala do pamětní knihy města jako jeden z nejtemnějších okamžiků jeho historie. Den nato následoval další útok, tentokrát patrně provedený slavnými bitevníky Il-2. Jejich cílem se staly areály ČKD a Staré Blansko, kde přišla o život osmnáctiletá Marta Tůmová.

Ke konci války se v Blansku hromadili nejen vojáci, ale i civilní němečtí uprchlíci, kteří prchali před Rudou armádou. Město bylo poseto barikádami a zátarasy, které měly zbrzdit postup osvoboditelů. Po vypuknutí Pražského povstání 5. května dorazily na Blanensko další německé jednotky. Němci se rozptýlili po okolních lesích, kde je pronásledovali partyzáni. V noci z 8. na 9. května německá armáda opustila Blansko a při ústupu vyhodila do povětří oba mosty přes řeku Svitavu. Jediný železniční most na vlečce u Ježkovy továrny byl zachráněn odvážným Karlem Musilem, který zneškodnil připravené nálože.

Ráno 9. května vstoupily do Blanska první jednotky Rudé armády. Přijely od Jedovnic žlebem podél Punkvy, kolem závodní restaurace ČKD a Masarykovou ulicí do centra města. Další oddíly se vydaly po železniční vlečce směrem na Staré Blansko a pokračovaly k Olešné. Místní obyvatelstvo vítalo vojáky s nadšením, mávalo vlajkami, rozdávalo květiny a jídlo. Během slavnostního přivítání zároveň probíhala obnova zničené infrastruktury — blanenští občané, vedení sovětským důstojníkem, postavili za dvě hodiny provizorní most přes Svitavu. Město tak symbolicky spojilo zničené břehy i roztříštěnou minulost s nově nastupujícími časy.

Osvobození Blanska bylo součástí širší operace vojsk 2. ukrajinského frontu. Samotné město osvobodili příslušníci 232. sumsko-kyjevské střelecké divize spolu se 6. sborem 4. rumunské armády.

Zdroje

  • ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975, s. 115. Dostupné také z: [1]
  • KOŠŤÁL, Pavel. Konec války a osvobození v Blansku. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [2]
  • BOJDA, Miroslav. Bombardování Blanska v dubnu 1945. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [3]
  • KULAVIAKOVÁ, Dagmar. Na konci války na Blanensku ještě umírali lidé. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [4]
  • KOMÁRKOVÁ, Pavla. Stačilo pár minut. Blansko zpustošilo před 70 lety ničivé bombardování. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [5]
  • KOUDELKA, Milan. Před sedmdesáti léty sovětská letadla bombardovala střed Blanska. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [6]