Světelský oltář
Světelský oltář (německy Zwettleraltar), nacházející se v
adamovském kostele svaté Barbory (číslo
popisné 377), nese pojmenování po městě,
ze kterého původně pocházel. Jde o dolnorakouské město Zwettl (Světlá), ležící nad říčkou Kampou.
Vznik oltáře spadá do 16. století. Klášterní gotický chrám
ve Zwettlu byl roku 1427 pobořen husitskými vojsky. Jeho
oltáře téměř propadly zkáze a byly nouzově opraveny. V této
podobě vydržely do doby, kdy opat kláštera Erasmus von
Leisser nechal zhotovit pro kostel nový křídlový oltář,
jehož střední částí byl současný oltář "Nanebevzetí Panny
Marie" = Světelský oltář. Zprávy týkající se jeho zhotovení
jsou však velmi skromné. Práce na oltáři započaly v roce
1516 a zakončeny byly roku 1525. Těchto prací se zúčastnilo
6 řezbářů, jako jediný uváděný Ondřej Morgenstern z Českých
Budějovic.
Roku 1702 byl oltář poškozen požárem. Zachována byla pouze
střední část, která se po této události přesunula k zadní
stěně boční kaple Všech Svatých jako staromódní. Roku 1852
jej opat Augustin Steininger prodal hraběti Samuelu
Festeticsovi, od kterého jej následující rok koupil
Alexander von Bensa a dopravil jej do Vídně. Ústřední
památková komise se obávalo, že by oltář mohl opustit území
říše, a tak nařídila, aby se oltář vrátil.
V té době však oltář procházel restaurováním, které vedl
Georg Plach. Náklady nutné s opravou však Steininger nebyl
schopný zaplatit a tak oltář dal k dispozici Ústřední
památkové komisi, která jej vystavila v kapli svatého Jiří
kostela svatého Augustiana ve Vídni. 1 200 zlatých, které
byly potřeba k opravě, nakonec uhradil kníže Alois z
Lichtenštejna, který se stal jeho novým majitelem. Oltář
pak věnoval nově vystavěnému kostelu v Adamově, jehož se
stal patronem. Roku 1891 se na knížete Jana z Liechtensteinu
obrátil zwettlovský opat Štěpán Rössler s prosbou o
navrácení oltáře zpět na jeho původní místo. Kníže
rozhodnutí nechal na kostelní správě, která však žádost
zamítla s tím, že: "nemůže tuto nejvzácnější ozdobu svého
kostela vydati". Tehdejší adamovský farář Jan Straka kromě
vyjáždření zaslal
do Zwettlu fotografii oltáře, ta je nejstarší fotografií oltáře vůbec.
Nejstarší dochovaná fotografie z roku 1891 (autor
neznámý) Historicky první zásah z
adamovské strany do oltáře se uskutečnil roku 1897, kdy jej
nechal tehdejší farář Vincenc Racek nákladem knížete Jana z
Liechtensteinu napustit šelakem.
V roce 1922 byla podána na Památkovém zemském úřadě v Brně
tehdejším administrátorem farnosti Jaroslavem Streitem
žádost, aby byl oltář odborně prohlédnut. Žádosti bylo
vyhověno, a tak do Adamova dorazil přednosta Památkového
úřadu architekt inženýr Stanislav Sochor společně s
brněnským řezbářem Prosckým. Po prohlídce oltáře
konstatovali, že je nutné jej v nejbližší době dáti k
opravě.
K opravě však došlo až v roce 1942 kdy byl oltář napuštěn
formalinem a úlomky bylo opět připevněny k celku. Celková
výše částky dosáhla 5 200 korun. Nejednalo se však o
restaurátorský zákrok, ale jen o propagační akce německé
okupační správy, která nechala oltář nafotit, které byly
následně vystavovány na výstavách.
V roce 1944 Památkový úřad v Brně rozhodl o rozmontování
oltáře a jeho bezpečné ukrytí. Krátce na to byl přesunut do
krypty poutního kostela ve Vranově. Roku 1947 byl z Vranova
převezen k opravě do Brna a v dílně bratří Kotrbů
restaurován. Celková suma na opravu dosáhla 176 tisíc korun.
Roku 1970 došlo ke krádeži dvou spodních soch z rámu oltáře.
Obě se objevily na aukci uměleckých předmětů v Mnichově, po
upozornění Národního muzea v Mnichově byly v roce 1971
vráceny do Adamova.
Restaurátorské práce probíhaly i v roce 1978 vlastními
silami adamovských farníků, kteří oltář očistili od prachu,
odlomené části řezeb připevnili zpět a červotoči napadená
místa injektovali dostupným preparátem.
V roce 2005 při restaurátorském průzkumu oltáře bylo
zjištěno, že je dřevořezba masivně napadena červotoči.
Následující rok započaly restaurátorské práce, které
probíhaly na zámku v Mikulově. Práce na oltáři skončily v
následujícím roce.
Vláda České republiky na svém jednání 8. února 2010
schválila třicet osm nových národních kulturních památek,
mezi kterými byl i Světelský oltář z adamovského kostela.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem
Světelského oltáře pod číslem 1565.
Umístění Světelského oltáře v kostele
Popis oltáře:
Původní oltář se skládal z pěti částí: tympanonu, levého a
pravého křídla, střední části a predella. Jeho výška
dosahovala dvaadvaceti metrů.
Na vnitřní straně levého křídla bylo dole znázorněno
Zvěstování Panny Marie, nahoře pak Nanebevstoupení Páně, na
vnitřní straně pravého křídla dole Zmrtvýchvstání Páně,
nahoře Poslední soud. Uprostřed vnitřní strany pravého
křídla byl erb opata Erasma von Leissera, uprostřed vnitřní
strany pravého křídlo pak erb šlechtického rodu ze Zwettlu
Chnenringů. Tympanon, který se nacházel nad střední částí a
oběma křídli, se stupňovitě vypínal do středu své osy. Mezi
jeho gotickými fialami se nacházelo několik soch svatých. Na
středovém vrcholu tympanonu byl umístěn kříž s Kristem. Ve
spodní části oltáře, tzn. predelle byly umístěny postavy
dvou světců.
Střední část oltáře, tj. zachovalá část nacházející se v
Adamově je rozdělena na 3 části, popisující Nanebevzetí
Panny Marie.
Ve spodním poli je vyřezáno dvanáct apoštolů
nacházejících se u hrobu Panny Marie. Nad apoštoly jsou
oblaka, z nichž proniká srp Měsíce. Z pod mraků shlíží dolů
pozlacená hlava. Dle doktora von Seekena se jedná o
podobiznu Ondřeje Morgensterna.
Spodní část oltáře – apoštolové u hrobu Panny Marie
V prostředním poli se
uprostřed nachází modlící se Panna Marie, nesená sedmi
anděly do nebe.
Střední část oltáře – andělé nesoucí Pannu Marii do nebes
V nejhornější poli je znázorněna Nejsvětější
Trojice. Na pravé straně se nachází Ježíš Kristus, který
pravicí podpírá korunu, připravenou pro korunovaci Panny
Marie, v levé ruce pak svírá zeměkouli. Na levé straně je
umístěn Duch Svatý, který taktéž levicí přidržuje korunu a v
druhé ruce zeměkouli. Mezi nimi v pozadí je pak Bůh. Trojice
je obklopena jednadvaceti anděly.
Horní část oltáře – Nejsvětější trojice připravená na
korunovaci Panny Marie
Po vnitřním okraji oltáře
jsou pod sebou na každé straně vyřezány čtyři sošky svatých.
Vrchní představují panny s korunami na hlavách,
pravděpodobně svatou Barboru a Dorotu. Pod nimi je dvojice
papežů – levý je neznámý, pravý představuje svatého Urbana.
Třetí dvojici tvoří sochy svatých biskupů svatého Erasma a
Mikuláše. Poslední sošky světců – vyznavačů – levá
představuje poustevníka svatého Heřmana, pravá pak neznámého
klerika. Na vnějším okraji v horní části je po levé straně
socha archanděla Gabriela, který v ruce třímá závitek se
slovy "Ave Maria gratis" (Zdrávas Maria milostiv). Na tentýž
místě napravo je umístěn archanděl Michael probodávající
kopím Satana. Celkovým počtem postav na oltáři je
úctyhodných 59 figur. Celková výška střední části oltáře
činí 7,10 metru a jeho šířka pak 2,94 metru.
Zdroje:
ROZMAHEL, Karel. Světelský oltář v Adamově, 1936.
vlastním nákladem. 47 s. |