Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Doprava v Adamově a okolí
Železniční doprava
Trať Brno – Česká Třebová: Adamov díky nepřístupnému terénu, ve kterém vznikl, byl dlouhá léta tzv. odříznut od světa. Do města se dostaly jen povozy na mírně zpevněných cestách, které se v nepříznivém počasí proměňovaly v bažinaté úseky. Teprve v roce 1843 byla započata výstavba železniční tratě, která spojovala moravskou metropoli Brno s Českou Třebovou. Díky tomu se mohl začít rozrůstat místní železářský podnik. Vybudovaná trať byla slavnostně zprovozněna 1. ledna roku 1849. O dvacet let později bylo dokončeno její zdvojkolejnění.

Fotografie dobového rychlíku projíždějícího Adamovem; cca 1893 (autor František Krátký)

V Adamově byla tou dobou vybudována železniční stanice (číslo popisné 107), jednopatrová budova opatřená čekárnou, prodejnou jízdenek, kanceláří a byty pro zaměstnance. Stanice původně stála na katastru vedlejší obce Bílovice nad Svitavou a od centra Adamova byla vzdálena cca jeden km jihovýchodním směrem. Důvod takto situované stanice pramenil pravděpodobně v očekávaném rozšiřování místních železáren.
V roce 1893 byla vybudována v obci tzv. vlečka, která usnadňovala dopravu výrobků z továrních objektů mimo Adamov. Ta byla po vstupu Adamovských strojíren do likvidace z části rozebrána. Částečně byla obnovena v letech 2013 a 2014, kdy ji začala využívat firma Expono.

Část železničního jízdního řádu z roku 1918

Největší pohromou pro železniční trať byl konec druhé světové války. V té době došlo ustupujícími Němci k mnoha destrukcím, a to především směrem k Brnu, bylo vyhozeno do povětří 8 železničních mostů. Směrem k Blansku byla trať úmyslně přerušena a na přerušeném místě byly převráceny železniční vozy a zapáleno 8 vozů s municí. Ve stanici bylo zničeno telefonní vedení a telegrafní zařízení. Po osvobození Rudou armádou se vše dalo do pořádku. Nejprve se uvolnila trať směrem k Blansku, vyměnily se poškozené kolejnice a byly odstraněny převržené a ohořelé vozy. Již 13. května byla zahájena doprava po jedné koleji do Blanska.
Celková situace v Adamově se zhoršila příjezdem repatriantům z koncentračních táborů, kteří směřovali dále na Brno. Ti z důvodu zničených železničních mostů nemohli vlaky pokračovat dále, a tak byli nuceni v Adamově vystoupit, zde čekat na zprovoznění tratě, či pokračovat po svých údolím Svitavy. Celkem prošlo od 13. května do 27. května Adamovem asi 156 000 repatriantů. Provoz směrem k Brnu byl zahájen 29. května 1945 na jedné koleji, dvoukolejný pak 8. září 1945.
Rozvoj strojíren, ve které se změnily místní železárny, ve městě během druhé světové války vedl v roce 1946 k výstavbě železniční zastávky. Ta byla financována ze zdrojů Škodových závodů, které vlastnily místní strojírnu. Pro zajímavost může být uvedeno, že na pracích této zastávky se podíleli také němečtí zajatci. Tato zastávka byla situovaná cca 1 kilometr směrem na Blansko od nádraží, v bezprostřední blízkosti centra tehdejšího centra Adamova.

Nástupiště železniční zastávky kolej číslo 1 - směr Brno

V letech 1992–1998 prošla trať Brno – Česká Třebová rekonstrukcí a byla napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrifikována. V současné době jsou stále využívány obě adamovské zastávky. Na obou zastavují všechny osobní vlaky a na železniční stanici pak i vlaky spěšné.

Osobní vlak na železniční stanice v Adamově

Vlečka dřevoskladu: vlečku měl taktéž místní dřevosklad. Délka její tratě činila necelý půl km. U betonového překladiště byla kolej zdvojena. V roce 2014 byl dřevosklad zrušen, a tak je vlečka v současné době nevyužívána.

Překladiště dřevoskladu s vlečkou v roce 2014

Úzkorozchodná dráha Adamov – Křtiny: v první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím podél Křtinského potoka ke Křtinám a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:
"Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce." (Lidové noviny, 7. července 1920)
Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes Vilémovice a Suchým žlebem ke Skalnímu mlýnu, kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z Blanska k Macoše a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:
"Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu." (Lidové noviny, 3. března 1921)
Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati "krasové dráhy", která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů.

Silniční doprava (spoluautor Michaela Vaněrková)
Městská autobusová doprava Adamov: od května 1968 byly adamovské části Ptačina (tehdy Gottwaldova čtvrť) a Horka spojeny pravidelnou autobusovou linkou. Tou dobou zde byly nasazovány autobusy typu RTO a ŠM 11. Využívána je i dnes především místními žáky, kteří dojíždějí z Ptačiny na Horku, kde je škola s druhým stupněm. Dříve byla hojně využívána také místními zaměstnanci Adamovských strojíren. V současné době pak lidmi zaměstnanými v jiných městech dojíždějící z obou adamovských sídlišť k (a naopak) železničnímu nádraží a zastávce.

Karosa ŠM 11 při výletě ROH Adast (autor Antonín Vaněrka)

Začátkem 80. let vystřídali tyto typy autobusy Karosa řady 7xx. Ty byly dále označovány písmenem před trojčíslím (v Adamově jezdí autobusy označeny písmenem B - anglicky bus, které označuje městské a příměstské autobusy), první číslice (7) označovala 70. léta, kdy byl autobus konstrukčně navržen. Další číslice označovaly délku vozu (3 = 11 m, 4 = 17 m, 5 = 12 m) a třetí pak technické parametry (druh převodovky - 1 = automatická a 2 = mechanická).
U městského provedení B732.00 a B 731.00 je k mání velký prostor v zádi autobusu pro kočárek. Vůz byl opatřen třemi dvojkřídlými dveřmi, které ovládal sám řidič. Linkové provedení C734.00 mělo dvoje dvojkřídlé dveře a sedadel pro 45 osob. U dálkových autobusů LC735.00 a LC736.00 bylo vybavení jako je lednice, kávovar, video a pohodná klubovkovitá polohovací sedadla, záclonky, kouřová skla a náporová klimatizace. Všechny vozy s doplňkovou číslicí 00 mají maďarskou zadní nápravu typu Rába. Vůz se projevoval poněkud hlučnější jízdou. Tyto autobusy již mají motor umístěn na zádi pod podlahou. Kolem roku 1992 jsou Karosy na Rábě vystřídány stejným typem Karos na nápravě Detva Rockwel. Byly méně hlučné a výkonnější díky turbodmýchači (turbo). Tyto vozy vypadají úplně stejně a nabízí stejné, ba i větší pohodlí. V Adamově kolem roku 1980 až 1999 zajišťovala provoz autobusů firma ČSAD Blansko. Nabízela doplňkové služby jako zájezdy, svozy na různé akce apod.
V létě roku 1999 adamovskou MHD přebírá firma Autoškola Pernica z Blanska. Začínají zde jezdit Karosy B732.1654 a Karosa C734.
Řidiči používají ještě strojky na jízdenky značky Straight. Zatočili kličkou a vylezla inkoustem vytisknutá jízdenka. Do strojku se dávala jízdenkové rolky. V autobusech a MKS bylo možné koupit měsíční nebo čtvrtletní předplatní jízdenku.

Řada čekáren na náměstí Práce v roce 2006

K 1. lednu 2004 byl byl zahájen provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Systém zahrnoval celkem 110 obcí, byly dány pevné jízdní zóny a podle počtu zón se odvíjí cena jízdného. Adamovu byla přiřknuta zóna 215. Městská autobusová linka byla připojena do projektu od 1. července 2005. Cestující se tedy v autobusech mohli prokazovat stejným jízdním dokladem jako ve vlaku. Propojením systému s městskou dopravou dochází k upravování autobusových spojů tak, aby více navazovaly na vlaky.
Autobusy jsou již vybaveny světelnými BUSE-panely, pro lepší orientaci cestujících, a řidiči dostali místo starého ručního strojku Straight nový elektronický strojek, který jízdenky nyní tiskne. Na jízdenkách již jsou vyznačeny zóny, počet zón, čas a platnost. I v této době si lze zakoupit průkazku a k ní integrovanou předplatní jízdenku na měsíc nebo čtvrtletí, kde jsou uvedené zóny.
V roce 2008 končí jako městský dopravce firma Autoškola Pernica a od 1. dubna 2008 začíná opět Adamov obsluhovat firma ČAD Blansko, která jezdí dodnes. Vozy jsou označeny adamovských znakem po bocích.
Celkem v Adamově jezdí tři autobusy. Jeden autobus má zvanou "trhačku" celodenní a druhý má ranní (dopolední) pak ho střídá večerní (odpolední). Jednotlivé autobusy se střídají i se směnami řidičů, kteří mají jednotlivé vozy trvale přiřazeny.

Autobus městské hromadné dopravy Karosa B732.1654
 

Autobus městské hromadné dopravy Karosa B732.1654
 

Autobus městské hromadné dopravy Renault Agora S
 

Závodní autobusová doprava: v místním závodě, mezi tzv. Bílou labutí a Samarou, byla zřízena závodní autobusová doprava. Jednalo se o kyvadlovou linku, s autobusem jezdícím jednou do hodiny jedním směrem (později se intervaly prodlužovaly).
Autobus jezdil od Bílé labutě na Samaru - zastávky Bílá labuť, Provoz 20, Provoz 40, VK, Provoz 50, nářaďovna, Provoz 10 a Samara). V posledních letech se jednalo o autobus bílé barvy s modrými, zelenými a fialovými pruhy, s reklamou na boku na VZO OS KOVO.
Kdy byla autobusová linka zřízena a zrušena však na počátku 90. let, po jejím zrušení převzala zastávku Samaru městská autobusová linka, která sem zajížděla do roku 2002, kdy byla taktéž zrušena.

Meziměstská doprava: v současné době prochází Adamovem, respektive zde začíná a končí, pouze jedna linka, a to číslo 157 Adamov-Vyškov. Denně odjede plnou trasu 6 autobusů (doba jízdy se pohybuje kolem 60 minut). Tuto linku provozuje ČAD Blansko.
Dne 1: července 1973 byla zavedena autobusová linka Adamov - Jedovnice. Autobus jezdil o sobotách a nedělích vždy 2x denně. Z Adamova do Jedovnic odjížděl v 8 a 13 hodin, z Jedovnic do Adamov pak v 9 a 18:30 hodin. Význam spoje byl především rekreační.

Autobus linky 157 Irisbus Crossway LE 12M dopravce ČAD Blansko v roce 2014

Podnikové svozy: ČSAD Blansko organizovali svozy pracovníků z Adamovských strojíren. Zaměstnanci byli přepravováni linkami Adamov-Ruprechtov, Adamov-Studnice, Adamov-Vyškov. Ráno, kolem 05:30 do Adamova a z Adamova 14:30. Seřadiště těchto autobusů bylo na náměstí Práce, kde byly vystavěny kolem roku 2000 nové zastávky s ocelovou konstrukcí a plexisklovou výplní stěn. První stál vždy C 734, který jel do Vyškova, za ním stály dvě LC 735 co jely do Ruprechtova, a jako poslední stála LC 736 s trasou do Studnice. Provoz těchto linek skončil v roce 2002, kdy Adamovské strojírny snížili stav zaměstnanců.
V roce 2007 skončil svoz adamovských občanů, kteří pracovali v rájecké Celestice. Tuhle zaměstnaneckou linku nejprve zajišťovala firma Paseka, kdy v 2001 měli zaměstnanci zvláštní kupón za 100 Kč a denně jim řidič zaškrtával jedno políčko s 10 Kč. Později  tuhle linku obstarávala firma ČAD Blansko (linka 710655) kdy již tuhle cestu proplácela sama fabrika, a zaměstnanci se řidiči prokazovali zvláštní čipovou kartou, kterou přiložili k elektronickému strojku a sama jim vyjela jízdenka. Potom tenhle svoz obstarávala i firma Autoškola Pernica, ale jen krátce. Autobus z Adamova odjížděl v 5:10 a do Ráječka přijel v 5:40. Na zpáteční cestu vyjel autobus 6:15 a dorazil v 6:47. Stejnou cestu absolvoval v týž den ještě ve stejných odpoledních časech.

Autobus linky 710655 Irisbus Midway 9.7M dopravce ČAD Blansko v roce 2005

Před dlažbou a asfaltem: jak už bylo výše zmíněno, Adamov nedisponoval kvalitními silnicemi do počátku 20. století. Místními silnicemi byly prašné cesty, po kterých měly možnost jízdy pouze povozy. Vše důležité muselo být do Adamova přiváženo železniční dopravou. Avšak to důležité pro provoz místních železáren - tedy železná ruda z místních dolů - muselo být k železárenským objektům sváženo právě povozy. Díky strategicky umístěné Františčiny hutě v údolí, pod místy, kde k těžení rudy docházelo, byla umožněna i zjednodušená forma dopravy. Vytěžená hornina byla samospádem v hrubě vytesaných korytech spouštěna od těžebních míst přímo k huti. Takto se těžený materiál dopravoval z prostoru babického katastru v místech nad Švýcárnou.
Další zajímavý dopravní způsob byl využit v roce 1802, kdy byly zastaveny předražené dodávky dřeva do Brna, hrozilo, že město zůstane zcela bez paliva. Za technického dozoru Karla Rudczinského a na náklady knížete Aloise I. z Lichtenštejna se na několika místech narychlo upravil tok Svitavy, po níž dělníci plavili dřevo z adamovských lesů až do Zábrdovic, kde byl zřízen sklad, díky němuž byla palivová krize zažehnána.

Silnice Bílovice - Adamov: v roce 1924 bylo na říjnové schůzi obecního zastupitelstva usneseno přispět přísl. kvótou z obecních prostředků na uskutečnění projektované "Krasové silnice" (Bílovice nad Svitavou – Adamov). Lidové noviny například referovaly o tomto úsilí takto:

... Adamov se domáhá již dlouhou dobu zřízení tak zvané Krasové silnice, která by vedla z Brna do Adamova. Této silnice je naléhavě potřeba, ježto Adamov městys závislý svou polohou na Brně, nemá mimo dráhy vůbec dobrého spojení s Brnem. Věci se nyní ujalo velmi energicky obecní zastupitelstvo, které jednalo již s přísedícím zemského výboru a jím přizvaným odborníkem o realisaci projektu, jenž si vyžádá nákladu asi 4 milionů Kč. Zastupitelstvo adamovské uspořádá v neděli veřejnou schůzi občanstva, na které se bude manifestovat pro tento požadavek... (Lidové noviny, 14. dubna 1928)

Obec Bílovice chtěla prosadit, aby plánovaná silnice byla vystavěna jako státní. Adamov jako jediná dotčená obec předběžně přislíbila příspěvek ve výši 100 tisíc Kč a vykoupením všech potřebných pozemků. Ředitelství státního lesního statku pak 300 tisíc, všechny potřebné pozemky a materiál nutné ke stavbě, městské vodárny 50 tisíc, adamovský podnik pak mosty v režijní ceně. Naopak obce Bílovice a Babice příspěvek věnovat odmítly.

Ohlasy v Lidových novinách (26. dubna 1929) na stavbu "Krasové silnice"

Nutnost výstavby nové silnice podpořil i požár v továrně roku 1930, kdy se do Adamova nemohli v dostatečné rychlosti a bezpečnosti dostat brněnští požárníci. Při této události požárníci využili stávající cesty z Útěchova, kde se jim však motorová stříkačka na neuspokojivém povrchu převrhla.
Situaci popisuje redaktor Lidových novin v roce 1932 takto:

Stavba této silnice je připravena už několik měsíců. Když okresní výbor okresu Brno-venkov odkládal její zahájení poukazuje na nedostatek peněz, opatřil Adamov okresnímu výboru půjčku 1,000.000 Kč u Všeobecného pensijního ústavu v Praze. Půjčka byla už ústavem vyplacena s podmínkou, že se jí užije výhradně na stavbu silnice Bílovice-Adamov. Okres užil však půjčku na mostu u Rosic a na dláždění jiné silnice a poněvadž zbytek nestačí ani na počátek stavby, oddaluje stále tuto stavbu... (Lidové noviny, 30. října 1932)

V následujícím týdnu se k tématu Lidové noviny opět vrátily:

O stavbě silnice Bílovice-Adamov ... se jednalo v neděli na veřejné schůzi v Adamově svolané tamní obecní radou. Řečníci poukazovali na přehlížení průmyslových i turistických zájmů Adamova, který leží od Brna sotva 16 kilometrů, je však silnicía tedy automobilem skoro nepřístupný. Stavbu silnice podle podaných zpráv zdržují zvláštně rekursy sousední obce Bílovic nad Svit., která si silnice nepřeje prý jen z obavy, že bude poškozena jako letovisko brněnské. Schůze, na níž Adamovským slíbili pomoc různí činitelé, schválila aby adamovská obec požádala okresní úřad v Brně, aby zahájení stavby bylo přeloženo místo od Bílovic do Adamova směrem k Brnu a ohledem na nezaměstnanost aby byla stavba vypsána urychleně. Proto se také požádá zároveň o zvýšení subvence na delší most projektovný v této půlce adamovského území. Protože obec Bílovice nechce na stavbu silnice postoupit potřebných pozemků, budou požádány okresní a a zemský úřad v Brně, aby je vyvlastnily. (Lidové noviny, 1. listopadu 1932)

Dne 4. prosince 1932 svolalo adamovské zastupitelstvo do Babic schůzi členů zastupitelstva z Bílovic a Babic. Zde se jednalo

o stavbě silnice Bílovice-Adamov... Protože drobní majitelé pozemků těžce nesou, že jim mají být vyvlastněny pozemky potřebné pro budoucí silnici, usnesla se schůze obrátit se na správu školního statku Vysoké školy zemědělské v Adamově, aby vyměnil postiženým drobným majitelům pozemky za jiné... (Lidové noviny, 6. prosince 1932)

Teprve při apelu okresního hejtmana Dr. Fr. Krajtla se projekt podařilo rozpohybovat. A tak bylo v roce 1934 přistoupeno ke stavbě nové silnice dle projektu vypracovaného Ing. Dr. J. Spíškem z Brna. Jednalo se prozatím o I. úsek z Bílovic k babické ozdravovně v délce 4,22 km. O dva roky později byla započata stavba zbývajícího úseku od ozdravovny až do Adamova v délce 3,21 km. Úsek z Bílovic do Adamova měřil v celé délce 7,53 km. Silnici postavil Ing. František Švancara z Brna.
Celková výše proinvestované částky není zatím známa. Jisté však je, že 300 tisíc, které na stavbu přispělo ředitelství státních lesů, bylo odečteno od 80 % státní subvence. Adamovský podnik pak postavil pouze 1 most II. třídy z továrního náměstí ke Skalnímu sklepu, místo projektovaného mostu III. třídy. Adamov pak složil na hotovosti 80 tisíc a přes 20 tisíc investoval do výkupu pozemků. Silnice pak byla zprovozněna v roce 1937.

O dalších úpravách silnice v průběhu 20. století není prozatím nic známo. Jisté však je, že po druhé světové válce, kdy ustupující Němci vyhazovali do povětří mosty, bylo potřeba je nahradit zcela novými. Například nedaleko železniční zastávky Babice nad Svitavou stojí poslední starý most, který byl postaven původně jako provizorní vedle místa, kde stával starý most. V dnešní době je v neutěšeném stavu a je přes něj zákaz vjezdu vozidlům nad 16 tun. Uzavírka potrvá do 31. ledna 2015.

Mezi říjnem 2002 a srpnem 2003 byla realizována rekonstrukce tří železničních podjezdů - na kilometrech 48,795 km, 49,942 km a 51,440 km. Společně s podjezdy byla opravena i přilehlá komunikace v celkové délce 353,5 metru. Projektantem byl Silniční projekt spol. s r.o., zhotovitelem pak SILNICE BRNO spol. s r.o. Celková částka na rekonstrukci dosáhla 14,639 milionů Kč.
V roce 2004 byla vystavěna mezi Babicemi a Bílovicemi 60 metrová opěrná zeď. Tu zde za celkovou částku 9,3 milionů Kč zrealizovala společnost IMOS Brno.
Naposledy úsek Bílovice-Adamov této silnice prošel rozvojem v období od 24. července 2008 do 31. prosince 2009. Jednalo se o rekonstrukci silnice v délce 6,2 km, podjezdu pod železniční tratí a jedné opěrné zdi v délce 60,4 metru a výstavby dvou nových opěrných zdí v délce 103 a 67,50 metrů. Na projekt bylo žádáno o dotace, které byly schváleny ve výši 43 806 903 Kč, z toho Evropský fond regionálního rozvoje přispěl 40 254 992 Kč. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost Silniční projekt Brno, realizaci stavby zajistila firma Inženýrské stavby Brno. Celkové náklady pak dosáhly 48 864 145 Kč. Opravený úsek byl slavnostně otevřen 8. října 2009 v 10 hodin u LDN Bílovice nad Svitavou za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje.

Deska na opěrné zdi u železniční zastávky Babice nad Svitavou

Silnice Adamov-Kateřinský most: úvahy o výstavbě této spojnice započaly již v 30. letech, kdy se vybudovala silnice z Adamova na Bílovice nad Svitavou a Brno. Tyto úvahy byly opět vyzvednuty v poválečné období. V Kronice města Adamova roku 1986 je uveden výčet o plánované výstavbě v letech 1991 – 2000. Realizace této spojnice byla plánována v letech 1994 – 1995 ve výši 60 milionů Korun.
V současné době je však cesta, která je vyasfaltována (od křižovatky s náměstím Práce ke Splavu od července 1998), trvale pro motorová vozidla uzavřena a využívána pouze majitelem cesty (Školní lesní podnik Masarykův les) a složkami integrovaného záchranného systému. Je nazývána Svitavskou lesní cestou.

Pokládání nového asfaltového povrchu na Hradní ulici (autor František Ecler)

Hrádková cesta: jedná se o lesní cestu vedoucí od železniční zastávky přes Adamov III a kolem Ronova k Útěchov. Kdy tato cesta vznikla prozatím není známo. Jisté však je, že při rozšiřování města do prostoru dnešní Ptačiny se čím dál více cesta stávala nedostačující. V červnových měsících roku 1958 se rozhodlo o svépomocné opravě této cesty od údolí řeky po Adamov 3. Na MNV bylo dojednáno, že se z každého obvodu ve čtvrti Klementa Gottwalda vždy denně 2 brigádníci dostaví na cestu (celkem jich zde denně mělo být 22). Plného stavu se však podařilo dosáhnout málokdy. Josef Tlustý, člen MNV, zapisoval brigádníky a odpracované hodiny. S opravou nebyli však všichni spokojeni. Na cestu bylo dovezeno štěrku za více než 15 tisíc Kčs, což však nestačilo na opravu cesty v celé délce.
Postupem času však cesta opět přestala vystačovat především větším nákladním vozům či městské autobusové dopravy, která měla být v Adamově zavedena v druhé polovině 60. let. Proto bylo rozhodnuto o vybudování nové cesty od podjezdu pod železniční trasou, která vystřídala Hrádkovou cestu.
Co se týče úseku Adamov – Útěchov, byla cesta využívána pouze ŠLP Křtiny, kterému taktéž dodnes patří. Přesto Adamov vyjednával s okresními národními výbory Blansko a Brno-venkov o možnosti přestavby této komunikace. ONV Blansko se k tomuto návrhu vyjádřilo příznivě a projevil ochotu hradit polovinu plánovaného nákladu (celkový náklad byl původně vypočten na 12 milionů Kčs). Zato okres Brno-venkov se dlouze k tomuto návrhu stavěl liknavě. Teprve 17. srpna 1977 přistoupil k stavbě této komunikace. Jednání se stále prodlužovala a nakonec bylo rozhodnuto pouze o základní úpravě a zpevnění komunikace, tak aby mohla na silnici projíždět auta dovážející stavební materiál na výstavbu panelových domů. Přestože byla silnici nedále majetkem ŠLP, byla otevřena od podzimních měsíců 1980 i soukromým automobilům. Dne 17. prosince byla odevzdána jako hotová lesní správě. Provoz byl omezen pro automobily do tří tun.
Na konci roku 2005 byla cesta od dřevoskladu na Ptačinu na náklady Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny opatřena bezprašným živičným povrchem, využívána je pouze vozy této firmy či jako pěší cesta do A-centra z Ptačiny. Celková náklady na realizaci činily 1,9 milionu Kč.
V současné době probíhají ze strany města Adamova jednání o celkové úpravě silnice od ulice Ronovská po Útěchov. V části mezi Adamovem a hradem Ronov, kolem kterého se silnice stáčí k Útěchovu, by měla být silnice v několika úsecích rozšířena. Také by měla být v několika nepřehledných zátočinách napřímena.

Coufavá: vyasfaltovaná lesní trať směřující od rodinného domu číslo popisné 128 úžlabinou k silnici spojující Útěchov a Vranov.

Lesní cesta Coufavá

Lesácká cesta: spojuje Ptačinu se silnicí Adamov – Babice nad Svitavou. Využívána byla v druhé polovině 20. století nákladními automobily, které přivážěli materiál pro panelovou výstavbu na Ptačině.

Silnice tunýlek – Ptačina: další potřebou pro obec bylo vybudování nové silnice, která by spojovala "starý Adamov" a nově vzniklou Gottwaldovu čtvrť, později tzv. Ptačinu. Do té doby využívaná Hrádková cesta nevyhovovala současným potřebám. Původně se počítalo o rozšíření této silnice, od kteréžto varianty se nakonec upustilo.
Roku 1964 se přikročilo k jednání a přípravě výstavby nové komunikace. Projekt vypracoval národní podnik Dopravoprojekt Brno a stavba započala roku 1965. V úvodu stavby bylo potřeba zvětšit světlost podjezdu železniční tratě v jižní části města u okrasní silnice Adamov-Bílovice nad Svitavou. Na jednom úseku bylo potřeba vybudovat opěrnou zeď a ve dvou třetinách cesty musel být výškový rozdíl překonán serpentinou, která se stáčí o celých 180°. Povrch vozovky byl pokryt asfaltem. Ve zmíněné serpentině byly pak položeny žulové kostky. V prosinci roku 1967 byla komunikace otevřena. Díky této komunikaci mohla ve městě vzniknout tamní autobusová doprava.
Žulové kostky byly v roce 2008 firmou STRABAG a.s. odstraněny a nahrazeny živičným povrchem.

Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 50, 68, 80, 81, 112, 113, 179 a 180.
Pamětní kniha obce Adamova II. díl, s. 231a-231b, 237, 319 a 321.
Kronika města Adamova, s. 55-57.
Kronika města Adamova II. díl, s. 52.
olo. O zřízení silnice z Brna do Adamova. Lidové noviny 36, č. 192, 14.4.1928, s. 4.
der. Brno – Adamov. Lidové noviny 37, č. 214, 26.4.1929, s. 3.
vh. O silnici Adamov–Bílovice nad Svitavou. Lidové noviny 40, č. 548, 30.10.1932, s. 4.
jr. O stavbě silnice Bílovice–Adamov. Lidové noviny 40, č. 551, 1.11.1932, s. 4.
jr. O stavbu silnice Bílovice nad Svitavou–Adamov. Lidové noviny 40, č. 616, 6.12.1932, s. 3.
Silnice II/374 Adamov – Bílovice / Svitavou - oprava podjezdů pod ČD . [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: <http://www.susjmk.cz/wpimages/other/art22/bo_podjezdy.pdf>
Slavnostní otevření projektu II/374 Adamov-Bílovice. [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: <http://www.adamov.cz/download/zpravy/2009-10-06.pdf>
II/374 Adamov - Bílovice nad Svitavou. [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: <http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?Id=31558>
GROLICH, Vratislav. Doprava rudy v Josefově před 100 lety. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1967, roč. XI., č. 4. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 5-6.
BEZEMEK, Roman. Adamov [online]. [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: <http://spvd.cz/index.php/jablonec-nad-nisou/historie-mhd/335-clanky/cz/adamov>
Vůz ČAD Blansko 5B3 5639 (B732.1654). [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: <http://seznam-autobusu.cz/vuz/1099>
Vůz ČAD Blansko 5B3 5643 (B732.1654). [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupnés z: <http://seznam-autobusu.cz/vuz/7276>
Vůz ČAD Blansko 8B5 9851 (Agora S). [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: <http://seznam-autobusu.cz/vuz/37117>
Vůz ČAD Blansko 2B6 9723 (Midway 9.7M). [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: <http://seznam-autobusu.cz/vuz/285>
Vůz ČAD Blansko 8B9 5751 (Crossway LE 12M). [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: <http://seznam-autobusu.cz/vuz/40352>

Poslední aktualizace 14. května 2023 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.