|
Ulice Nádražní
Tato ulice je nejdelší v celém Adamově, je také
nejníže položená a údolím spojuje nejstarší část Adamova s
Kolonkou. Jižní část je zakončena koncovou cedulí ukončující
město (cesta dále vede do
Babic a
Bílovic nad Svitavou) a
odbočkou k tunýlku pod železniční tratí ústící na Kolonku.
severně od železniční stanice křižuje silnici železniční
vlečka, která vede přes most do bývalého areálu
Adamovských
strojíren. V severní části je ulice vyústěna po překročení
silničního mostu na
Náměstí Práce.
S ulicí od jihu sousedí tenisový areál, zastávka MHD
(žel. stanice, točna) kynologický klub, benzinová pumpa (číslo
popisné 381),
zastávka MHD (železniční
zastávka) železniční nádraží (číslo
popisné 107), plynová kotelna, A-centrum (číslo
popisné 42 a 115), Skalní
sklep (číslo
popisné 57), zastávka MHD (železniční zastávka) a budova
společnosti ADAVAK, s.r.o. (číslo popisné 455).
Ulice díky své poloze je pravidelně zaplavována při zvýšené
hladině řeky
Svitavy.
Historie:
Nejstarším domem na ulici je budova železniční nádraží
(číslo popisné 107). To zde bylo vybudováno roku 1849
společně s železniční tratí, která prochází podél Nádražní
ulice z jihu na sever. Podél trati bylo postaveno také
několik provozních budov, jako
železniční skladiště či strážní domky (131
a
132), které byly již zbourány. Při nádraží stála také
Jünglingova vodárna, která byla zbourána snad v 60.
letech 20. století.
Podoba nádražní budovy (vpravo) na kresbě z roku 1851; v
pozadí vodárna (autor František Biela)
Skalní sklep (číslo popisné 57), který stojí v bezprostřední
blízkosti soutoku
Svitavy a
Křtinského potoka, zde byl vybudován v roce 1893, když
vystřídal hospodu postavenou na místě panské stodoly
Lichtenštejny.
Ve stejný rok byla vybudována v obci tovární
vlečka, která se u nádraží napojovala na železniční
trať. Odtud pokračovala podél silnice a nově zbudovaného
Skalního sklepa směrem k náměstí Práce kde řeku překonávala
pomocí litinového mostu.
Po vzniku Československé republiky obecní zastupitelstvo
rozhodlo o zřízení měšťanské školy. Obec si však nemohla
dovolit postavit zcela novou budovu, proto se přikročilo k
záboru Klobovy vily (číslo
popisné 78), která stála nedaleko nádraží.
V roce 1921 si při jižním okraji Skalního sklepa postavila
Dělnická tělovýchovná jednota na pozemcích strojíren
Dělnický dům. Právě vlastnictví pozemků se stalo domu
stalo osudným. Po tlaku podniku, který si pozemek vyžádal
zpět, byl již v roce 1934 předán strojírnám a tak zde ustal
spolkový život.
Jediná dochovaná fotografie Dělnického domu (autor
neznámý)
Roku 1936 byl při lávce pro vlečku vybudován nový silniční
most, který nahradil most u Staré pošty (číslo
3). Všechny tři zmíněné mosty byli zničeny nacistickou
armádou na konci druhé světové válce.
Již během druhé světové války se uvažovalo o zřízení
železniční zastávky v blízkosti závodu, to však až do jejího
konce nebylo realizováno. Se stavbou se započalo teprve v
roce 1946 a dokončena byla v následujícím roce.
S narůstajícím počtem obyvatel vyvstala potřeba nového
kulturního domu již na konci 40. letech. Bylo rozhodnuto
vybudovat jižně od Skalního sklepa nový kulturní dům (číslo
popisné 42 a 115). Slavnostní otevření proběhlo roku 1953.
V 60. letech došlo k přeložení vlečky na nábřeží Svitavy.
Díky tomu byl zbourán vlečkový most z Nádražní ulice na
náměstí Práce. Celkově došlo k úpravě prostranství okolo
severního konce této ulice.
Dne 14. května 1971 proběhlo slavnostní odhalení památníku
Dělnického domu, který byl odhalen na místě zbouraného
Dělnického domu, tedy mezi Skalním sklepem a Kulturním domem
Julia Fučíka.
Tentýž rok byla naproti železničnímu nádraží otevřena nová
benzinová čerpací stanice (číslo
popisné 381).
V listopadu a prosinci 1974 byl v úseku cca 150 metrů
budován visutý chodník od nádraží směrem k přejezdu tovární
vlečky.
Stavba visutého chodník v roce 1974 (autor
František Ecler) V letech 1977 až
1982 byla zrealizována výstavba nového tenisového areálu při
jižní části ulice. Hřiště disponuje dvěma tenisovými kurty,
tréninkovou hrací zdí a zázemím. V 80. letech vedle kurtů
také vyrostlo zázemí
kynologického klubu.
Prostor s visutým chodníkem
byl v roce 2000 z havarijního důvodu chodníku přebudován
rozšířením silnice a výstavbou nového chodníku. Při
přestavbě proběhla také menší úprava I. březovského
vodovodu. Po dobu přestavby silničního tělesa byla využívána
nouzová cesta pod silnicí, kde se před rekonstrukcí
nacházely zahrádky. V části tohoto pozemku vzniklo v roce
2001 hřiště pétangue. Zahrádky již nebyly obnoveny.
Kulturní dům, který díky prodeji změnil majitele procházel v
letech 2008 až 2011 přestavbou. Po jejím dokončení se z něj
stalo nákupní a služební centrum s obchodem a několika
gastronomickými provozovnami.
Roku 2013 proběhla rekonstrukce vlečky, kterou zainvestovala
společnost EXPONO Steelforce, a.s. Při A-centru musela být
přestavěna úvrať, která byla z důvodu výstavby parkoviště
značně omezena. První vlaky po vlečce projely v únoru 2014.
Zprava železniční zastávka, ulice Nádražní a vlečka
směrem na Brno
Nádražní ulice je na mapě vyznačena červeně (autor ©
Přispěvatelé OpenStreetMap)
Zdroje:
Více fotografií na Wikimedia Commons. |
.jpg)
