|
Vražda Aloise Šenka
V roce 1994 vyšla rozsahem malá knížka Nový hrad u Adamova;
historie a pověsti od autora Leoše Vaška. Jak už název
napovídá, kniha pojednává o hradní zřícenině, která se tyčí
nad svitavským údolím. V knize jsou kromě historie hradu
také pověsti. Jedné z nich se budu dneska věnovat.
Tou pověstí je „Krásná schovanka“, která vypráví příběh
z období první světové války, kdy žil na hradě starý hajný.
Společně s ním pobývala pohledná schovanka. Mladá dívka se
zamilovala do olomučanského pekaře, kterého si chtěla také
vzít. Avšak proti této lásce byl starý hajný. Později byl
nalezen na políčku u hradu mrtev, zastřelen kulovnicí.
Podezření padlo na dvojici milenců, ale u soudu se
nepodařilo jejich obvinění prokázat. Po propuštění z vazby
se vzali a odstěhovali do Brna. O šedesát let později se
k vraždě hajného přiznal na smrtelné posteli jeden muž z Olomučan.
Pověst vychází ze skutečné události vraždy hajného Aloise
Šenka (ten Šenk, podle kterého je pojmenován Šenkův sifon
v Býčí skále. To on se ho pokusil v letech 1888–1889
neúspěšně na voru proplout), která se odehrála 9. října
1916. Případ byl celkem zevrubně řešen v dobových Lidových
novinách.
Pravděpodobně jediná dochovaná fotografie Aloise Šenka
(autor neznámý) Alois Šenk se narodil
19. července 1849 do rodiny Jana Šenka z Juliánova. Šenk
původně pracoval v adamovských železárnách. V roce 1876 se
stal hajným v oblasti Josefov–Babice. Zde působil kromě
jiného také jako průvodce v Býčí skále. V roce 1902 byl
přeložen na hájenku na Novém hradě.
V udaný den vraždy bylo nalezeno jeho mrtvé tělo okolo druhé
hodiny odpoledne na poli, kam vyvážel trakařem hnůj.
Adamovský lékař Ignác Grydil, který mrtvolu ohledával,
shledal na ní 6–8 ran od broků.
V průběhu vyšetřování byla z důvodu několika nepřímých
důkazů z vraždy obviněna hajného vnučka Marie Šenková, která
s ním žila na hradě.
Marie Šenková se narodila 20. srpna 1893 v Josefově jako
nemanželská dcera Šenkovy dcery Antonie. A protože Marie
špatně vycházela se svým nevlastním otcem, ujal se jí její
dědeček a žili spolu na Novém hradě.
Zápis o narození Marie Šenkové v adamovské farní matrice
V neprospěch obžalované hovořilo spoustu nepřímých důkazů.
Marie Šenková udržovala od podzimu 1915 milostný vztah
s Jaroslavem Havlem (narozeným 1. března 1892 v Olomučanech),
pekařem (ve farní matrice je uvedeno, že otec Havla je
obuvník) z Olomučan, toho času výpomocným hajným na
Klajdovce, který se uchází o místo hajného. Oba přemýšleli
nad sňatkem, i z toho důvodu, že Marie byla těhotná. Chtěli
se brát, až Jaroslav nastoupí na definitivní místo. Šenková
se několikrát za svého milého přimlouvala. Bylo jí dokonce
slíbeno, že jak se uvolní některé místo, bude na Havla brán
zřetel. Podle svědků starý Šenk lásce nepřál a nechtěl, aby
se dvojice scházela.
Dle vyšetřování byl zastřelen hajný ze vzdálenosti 16,5
metru směrem od hradu, patronem stejným jako používal pouze
sám Šenk do svých zbraní. Obžaloba také dospívá k závěru, že
pytlák by neměl důvod k vraždě – ochráncem honitby Šenk
nebyl a nebyl ani ozbrojen. Marie měla na rameni krevní
podlitinu, která mohla být způsobena zpětnou ranou pušky.
Šenková byla také všeobecně známa svým umem ovládat zbraně.
Při vyšetřování byla taky v hradní zdi nalezena skrýš, kde
byly uschovány věci, které patřily zesnulému: plášť,
rukavice, rum, různé jídlo, peníze, apod. Šenková tuto
skutečnost vysvětlila, že se bála, že ji odbudou dědicové.
Další věci, které byly z hradu odneseny byly nalezeny
u Havlů v Olomučanech.
V lednu roku 1916 přišlo na nádražní hlídku v Adamově
anonymní udání tohoto obsahu: „Dovoluji si oznámiti, že
hajný Šenk v Olomučanech nevalně se vyslovuje o válce a tím
jen lidi kazí; vládu proklínat se nepatří, lidé to
dosvědčí.“ Při vyšetřování bylo písmo z dopisu porovnáno
s písmem Šenkové a odborníci jej označili za totožné.
Obžalovaná v únoru roku 1917 stanula před zemským soudem
v Brně. Obhajoby Marie Šenkové se ujal významný brněnský
advokát JUDr. Hynek Bulín.
Právě Bulín poukázal na nedostatky obžaloby – náboje byly
volně přístupné všem návštěvníkům hradu, protože místnost se
nezamykala. Znalci museli uznat, že výstřel mohl být veden
z jiné pušky stejné ráže. Obhájci se podařilo zpochybnit
také závěry při porovnání udání a Mariina písma.
Dne 28. února 1917 byly vedeny závěrečné řeči žalobce
i obhájce obviněné, které trvaly půldruhé hodiny.
A nakonec byl vynesen tento rozsudek:
„Marie Šenková sprosťuje se obžaloby pro zločin vraždy
úkladné a přestupek zbrojního patentu, za to uznává se
vinnou zločinem krádeže... a odsuzuje se na dva měsíce do
těžkého žaláře zostřeného ob týden tvrdým ložem.“
Marie, jež si odpykala trest vyšetřovací vazbou, byla
okamžitě propuštěna. Jak tedy praví pověst, obžalovaná byla
osvobozena. Kdo byl vrahem Aloise Šenka, se již dnes asi
nedozvíme.
Jak prozrazuje zápis z farní matriky z doby narození Marie,
dne 4. července 1917 se v Blansku provdala za Jaroslava
Havla (stejná poznámka je uvedena ve farní matrice u
narození Jaroslava Havla). V Blanenské farní knize oddaných
však dvojice nebyla dohledána.
Zdroje:
Bez uvedení autora. Vražda na Novém hradě. Lidové noviny 24,
13.10.1916, s. 2.
Bez uvedení autora. Vražda na Novém hradě. Lidové noviny 24,
16.10.1916, s. 2.
Bez uvedení autora. Vražda na Novém hradě. Lidové noviny 24,
16.10.1916, s. 2.
Bez uvedení autora. Ze soudní síně; Vražda na Novém hradě.
Lidové noviny 25, 27.2.1917 odpolední, s. 2-3.
Bez uvedení autora. Ze soudní síně; Vražda na Novém hradě.
Lidové noviny 25, 28.2.1917 ranní, s. 2.
Bez uvedení autora. Ze soudní síně; Vražda na Novém hradě.
Lidové noviny 25, 28.2.1917 odpolední, s. 2.
ŠEBEČEK, Ladislav. Po stopách dávné vraždy [online]. [cit. 2023-01-31].
Dostupné z: <https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=651> |
