|
Vranovsko-křtinský
lichtenštejnský areál
Počátky budování tohoto areálu spadají do období 90. let 18.
století, tedy v době, kdy pozořickému panství vládl Alois I. Josef Lichtenštejn
(1759 – 1805). Po jeho smrti pokračoval v díle jeho
bratr Jan Josef Lichtenštejn (1760 – 1836).
Přirozená přístupová cesta do areálu vedla od
Vranova, kde
se nacházela Lichtenštejnská rodinná hrobka, která v letech
1819 – 1821 prošla přestavbou podle návrhu Josefa Františka Engela. Hrobka byla obohacena o vlastní vstup v antickém
pojetí. Z Vranova pokračoval návštěvník ke stavbě nazývané
Kolonáda.
Odtud se otevíral výhled do svitavského údolí
a na
Adamov v něm, jeho zámek (číslo
popisné 104) a severněji umístěný
Nový hrad.
Po sestoupení do údolí mohl turista po návštěvě zámecké
zahrady a samotných adamovských železáren pokračovat přímo
do
Křtinského údolí, nebo proti proudu Svitavy dojít k
Novému hradu, který byl zahrnut do parkových úprav. Zde byla
v letech 1800 – 1806 zvýšena hradní věž, která měla
příchozímu nabídnout možnost dalekého výhledu.
Údolí řeky Svitavy kolem roku 1833 (autor Adolf Bedřich Kunike)
Nápis "Ansicht des Schlosses in Adamsthal die Aussicht von
der Collonade in Mähren"
lze přeložit jako "Pohled na zámek v Adamově z Kolonády na
Moravě"
Kvaš Kolonáda nad Adamovem, průhled k zámku kolem roku
1815 (autor Fedinand Runk)
Litografie Nového hradu u Adamova před rokem 1849 (autor
Franz Alexander Heber)
V samotném Křtinském údolí se nacházela
Františčina huť, u které se taktéž cestoval mohl
zastavit a obdivovat výrobní budovy. Tyto na něj musely
působit velkým dojmem.
Cesta dál by návštěvníka zavedla k první zpřístupněné
jeskyni v údolí –
Jáchymce (též taky Evině jeskyni). Tato byla těžkým
zásahem zprůchodněna. Pod jeskyní se nacházelo jezírko s
ostrůvkem, na kterém se zájemci mohli povozit na loďkách.
Jáchymka na litografii z roku 1833 (autor Adolf Bedřich
Kunike)
Nápis "Anscicht der Joachimshöhle in Adamsthal in Mähren"
lze přeložit jako "Pohled na Jáchymku v Adamově na
Moravě"
Od Jáchymky vedla cesta k
Býčí skále, kde provázeli místní za pomocí loučí. Na
skále nad jeskyní byla umístěna dřevěná vyhlídka. Tato se
nedochovala a nyní ji připomínají pouze pozůstatky v terénu.
Po Býčí skále mohl návštěvník pokračovat dále na východ ke
Kostelíku. Druhá průchozí jeskyně, která nese název po
podobnosti s církevní stavbou, se nachází ve svahu nad
Křtinským potokem. Cesta ke Kostelíku od Býčí
skály byla upravena pro povozy, v samotné jeskyni se kočár
otočil a pokračoval buď zpět ke vchodu Býčí skály nebo
upravenou cestou nad Býčí skálu, kde stávala zmíněná
vyhlídka a dále k současné Kočárové cestě.
Kresba Kostelíku z roku 1822 (autor František Richter)
Pěší turisté prošli Kostelíkem a pokračovali cestou, která
je zavedla zpět na dno údolí. Klikatící se potok, který
kopírují okolní roklinky, poustevníka vede kolem jeskyně
Výpustek, která byla taktéž uměle upravována pro
pohodlnější přístup. Údolí za Výpustkem je uzavřeno obcí
Křtiny, která se pyšní chrámem Jména Panny Marie. Tento
se stal poutním místem, kam přicházelo tisící poutníků
ročně. Zároveň se jedná o poslední zastavení v areálu.
Obraz Kostela Jména Panny Marie ve Křtinách pocházející
zřejmě z doby před rokem 1844 (autor neznámý)
Prozatím nebyly o tomto areálu nalezeny
žádné přímé písemné doklady, avšak dochované pozůstatky
vypovídají o jeho unikátnosti. Byť areál jako takový již
zanikl, místo je stále vyhledáváno množstvím turistů. Část Adamov – Křtiny tvoří tzv. střední část
Moravského krasu, ve kterém jsou dochovány volně
přístupné jeskyně Jáchymka a Kostelík, jednoročně otevřená
Býčí skála a od roku 2007 zpřístupněnou jeskyní Výpustek.
Celý prostor se taktéž nachází v prostoru spravujícím
Školním lesním podnikem Masarykův les, který od svého
vzniku na vlastních pozemcích buduje tzv.
Lesnický Slavín. Zdroje:
BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. Adamov. Adamov: Město
Adamov, 2014. s. 119-121.
GOLEC, Martin. Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál.
Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales, 2014, č. 2. Brno:
Moravské zemské muzeum. s. 235-250.
|
.jpg)
.jpg)
.jpg)