|
Prachové mlýny
První písemná zmínka o prachových mlýnech v Josefovském
údolí pochází z poloviny 18. století. Ve 40. letech tohoto
století tu vznikají mlýny jako vrchnostenský podnik, který
pozořická správa pronajímala za roční poplatek.
Prvními zaznamenanými správci byli Josef a Mikuláš
Komárkovi, kteří jsou v pramenech uvedeni k roku 1749 jako
pulvermacher. Josef se brzy na to přestal zabývat výrobou
prachu. Mikuláš zemřel roku 1773. Jeho vdova Kateřina,
rozená Fibrichová, se provdala za Františka Kotase (1752 –
1812) z
Blanska, který se tak stal majitelem prachového mlýna s
chalupou (číslo 35). Roku 1784 odkoupil od vrchnosti za 25 zl.
blízkou chalupu v Josefově (číslo 34), kterou před tím
obývala vdova po sklářském mistru Anna Korigerová. Později
vznikl při tomto domě i druhý prachový mlýn.
Chalupu a mlýn číslo 35 převzal jeho vlastní syn Dominik
Kotas (1788 – 1833), chalupu číslo 34 pak jeho za vlastního přijatý syn
Vojtěch Kotas.
Vojtěch Kotas zřídil při svém mlýnu také výrobu střelného
prachu. Avšak roku 1816 po přestěhování se do Josefova
zanechal jeho výroby. V roce 1820 od něj pozořická správa
chalupu číslo 34 odkoupila a nechala ji zbořit.
Dominik se oženil v roce 1809 s 18letou Annou Macháčkovou z
Babic
nad Svitavou. V manželství se jim narodilo celkem pět dětí – roku
1810 syn Dominik, který však zemřel po 14 dnech, po roce
dcera Františka, která se dožila pouze tří měsíců. 2. dubna
1815 se jim narodil syn František (1815 – 1862) a
roku 9. srpna 1817 syn Pavel. Poslední dítě - Anna - se
narodilo 20. července 1820. Dominik vedl mlýn do své smrti v
45 letech 20. dubna 1833, kdy zemřel na tuberkulózu.
Výřez z Císařského povinného otisku stabilního katastru z
první poloviny 19. století. V kronice
obce Adamova je zmínka o výbuchu mlýnu 19. března
1834. Při něm byli smrtelně popáleni dva tovaryši – Křiček a Křivánek. Bližší
informace však chybí. Roku 1849 převzal mlýn jeho druhý syn
Pavel Kotas. Ten ho měl v držení do roku 1864. Roku 1864
přechází prachový mlýn číslo 35 na švagra Pavla Kotase
Karla Rumlera. Ten se stal obětí svého povolání, když 31.
července 1876 v 10 hodin byla jeho prachárna zničena výbuchem prachu.
Při nehodě zemřel v 61 letech i pomocný dělník Václav Šmerda z Babic nad
Svitavou.
Roku 1893 odkoupila pozůstalý dům číslo 35 od syna
Karla Rumlera pozořická správa. Prachárna již nebyla
obnovena. Z chalupy se stala hájenka a postupem času
zpustla.
V současné době jsou v terénu patrné zbytky zdiva sušárny se
zachovalou betonovou klenbou a především mlýnské náhony.
Zbytky sušárny prachu; stav v roce 2012
Zdroje:
Kronika obce Adamova, s. 42.
PÁRAL, Karel. Prachové mlýny v Josefově. Vlastivědné zprávy
z Adamova a okolí, 1963, roč. VII, č. 3. Adamov:
Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-3.
SOBOL, Antonín. Zánik pracháren v Josefovském údolí u
Adamova. Vlastivědné zprávy
z Adamova a okolí, 1966, roč. X, č. 2. Adamov:
Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-4. |
