Dům číslo popisné
408
Historie budovy se započala psát již v roce 1906, kdy byl
založen spolek Studentská klinika. Tento spolek se shodl, že
není důležité potřebným studentům dopřávat jen léčení při
onemocnění, ale také následná rekonvalescence. Tedy již v
této době byly úvahy o vybudování ozdravovny, avšak z důvodu
absence výrazného mecenáše, který by přispěl k jejímu
vybudování, se situace řešila později.
Již hrabě Hugo Mikuláš Leopold Salm (1893–1946) byl
nakloněn myšlence zbudování ozdravovny, avšak po první
světové válce a následné pozemkové reformě, slib darování
pozemku u Jedovnic pro její výstavbu, nemohl být splněn.
Studentská klinika také chtěla zakoupit menší objekt v
Luhačovicích, avšak pro jeho vysokou cenu a náklady na
údržbu, nebyla koupě realizována. Mezi další objekty, o kterých
se uvažovalo, patřil menší zámeček s velkým parkem v obci
Hronsiek na Slovensku či zámek ve Velkých Opatovicích.
V prosinci 1924 bylo na valné schůzi jednomyslně rozhodnuto
o rozjetí přípravných prací k zřízení zotavovny v okolí
Brna. V červenci následujícího roku byl u lesní správy v
Adamově koupen pozemek o výměře 8000 m2 za 20
tisíc Kč. Architekt Vlastislav Chroust ze stavebního odboru
zemského výboru moravského vypracoval plány a rozpočet stavby zotavovny pro 150 studentů ve výši 3 milionů Kč.
Dne 25. října 1925 se konala v Brně manifestační schůze
Studentské kliniky za zřízení Masarykovi zotavovny k uctění
památky 75. narozenin prezidenta Tomáše G. Masaryka. Kromě
jiných zde vystoupil Ignác Grydil, adamovský obvodní lékař, coby předseda brněnské
župy lékařské.
Dne 22. května 1926 vyšel článek Masarykova
studentská ozdravovna v Adamově v Lidových novinách, který
informuje o připravované stavbě budovy, která byla situována na levém břehu řeky Svitavy v prostoru tzv.
Střelčí. V
článku je budova popisována takto:
Ozdravovna bude dvoupatrová s podkrovními místnostmi. Vedle
velkého jídelního sálu o výměře asi 150 čtverečních metrů v
přízemí, bude v budově čítárna, knihovna, velká hovorna,
přijímací síň, domácí lékárna s ambulancí, pokoje pro
ošetřovatelky, byt správcův a vrátného a 45 obytných pokojů
pro studenty. V suterénu budou sprchové lázně, prádelna,
sušárna prádla, kuchyně, kotelna a jiné hospodářské
místnosti. V ozdravovně bude možno umístit 100 studentů.
(Lidové noviny, 22. května 1926).
Plánovaná Masarykova zotavovna u Adamova na dobové pohlednici
(nakladatel Vl. Chroust)
Finanční náklady byly odhadovány na čtyři
miliony Kč (včetně vybudování příjezdové silnice). Na 12.
července 1926 bylo naplánováno položení základního kamene. Z neznámé příčiny
však nebyla stavba u Adamova realizována a celý projekt byl
přesunut do kopců nedaleko železniční zastávky
Babice nad Svitavou. Stavba byla zadána firmě Val. Beneš a spol. v Brně a ta v
červnu 1926 začala kopat základy.
Dne
5. září 1926 v 11 hodin proběhla slavnost položení základního kamene
zotavovny. V době slavnosti bylo postaveno již první patro. Při ceremonii vylíčil předseda
Studentské kliniky O. Brandstätter význam a účel zotavovny a
dlouhou cestu k její stavbě. Následně pronesli proslovy
zástupci ministerstva školství a národní osvěty, zemské správy politické,
zemské školní rady, ministerstva zdravotnictví a sociální
péče, zemského výboru, města Brna apod. Při slavnosti
účinkovalo pěvecké sdružení Förster a hudba Sokola Brno III.
Přestože na projekt přispěl stát 1,5 milionu Kč, peníze na jeho dokončení se scházely velmi pomalu a tak stavba
vázla. Teprve v roce 1927 byla stavba zastřešena krovem a na
zimu prozatímně zakryta taškami. V následujícím roce se
začalo pro nedostatek peněz s prací na stavbě teprve od 1.
září. Na jaře 1929 se mohlo po poskytnutí podpory od
Ministerstva školství a národní osvěty přistoupit k
dokončování vnitřních prací. V této době dostala Studentská
klinika od První moravské spořitelny v Brně půjčku 1 280 000
Kč. Díky intervenci ministra veřejných prací Františka
Staňka (1867–1936) získal spolek od ministerstva školství
a národní osvěty subvenci 300 tisíc Kč.
V roce 1929 ujednalo ministerstvo školství a národní osvěty
se Studenskou klinikou převzetí dalších nákladů na vnitřní
zařízení a jiné nezbytné výdaje ministerstvem.
Rozestavěná zotavovna v roce 1929 (autor neznámý)
Stavba byla dokončena a
slavnostně otevřena roku 1930. Dne 31. května večer se při této příležitosti
konalo v Městském divadle v Brně slavnostní představení
Smetanovy opery Tajemství. Následující den pak v dvoraně
zotavovny proběhl slavnostní akt otevření budovy.
Masarykova zotavovna v roce 1930 při otevření (autor
neznámý) V srpnu roku 1930 vycházely v novinách články upozorňující
na zřízení tzv. školy v přírodě pro studenty středních škol,
kteří při rekonvalescenci nemohou pravidelně navštěvovat
vlastní školu. Měsíční penze činila 900 Kč. Pro ostatní
studenty, kteří by chtěli zotavovnu navštívit kdykoliv v
průběhu roku, za cenu 24 Kč na den.
Studentská klinika po otevření umožnila také využití
ozdravovny rodinám profesorů a lékařů se studujícími dětmi.
Po dvou letech rozvázalo ministerstvo se Studentskou
klinikou smlouvu, která byla původně uzavřena na 6 let a
správa zotavovny opět přešla zpět na Studentskou kliniku.
V roce 1933 a 1934 byla sice zotavovna otevřena a přístupna
rodinám, ale dluhy, které zatím vzrostly neplacením úroků a
anuit, nebylo již v silách spolku zvládnout. Nedostalo se již ani z
žádné strany finanční pomoci, a tak První moravská
spořitelna v Brně přivedla budovu v roce 1934 do dražby, kde
ji za 1 472 803 sama koupila. Prodána však byla bez
inventáře, který stále vlastnilo ministerstvo školství a
národní osvěty, přesto s ním bylo nakládáno jako by byl
prodán s budovou.
V roce 1935 byla zotavovna zcela uzavřena, přestože měla
Studentská klinika budovu snahu si pronajmout. Teprve roky 1936 a
1937 zde mohly být umístěny neduživé a slabé děti z
nejchudších vrstev.
Následně byla budova i s inventářem prodána za 650 000 Kč
Ústředí svazu nemocenských pojišťoven v Praze.
V září 1939 zde spolek Humanita pro zemi Moravskoslezskou
zřídil plicní
léčebnu, a to díky poloze v čistém údolí řeky
Svitavy.
Přijímali sem pouze muže od 16 do 60 let a měla kapacitu 100
lůžek.
Ozdravovna se dostala do větší pozornosti Němců v roce 1943.
Budova však nebyla nakonec nijak využita.
Budova jako plicní sanatorium v roce 1940 (autor neznámý)
Ústav prošel řadou reorganizací. Po jmenovaném spolku zde
byly OPN Brno, ÚNP, HS - Mzd Praha, KNV Brno, KÚNZ Brno. Od
července 1960 byla pod správou OÚNZ Brno-venkov. V roce 1961
byl ústav přebudován na ústav tuberkulózy, od roku 1965 pak
jako ústav tbc a respiračních nemocí.
V roce 2001 se léčebna stala součástí fakultní nemocnice
Brno a proměnila se na Léčebnu dlouhodobě nemocných. V létě
2011 měla pětaosmdesát lůžek. Ročně zde bylo hospitalizováno přes čtyři sta lidí.
Byla rozdělena na 3 oddělení, na každém jeden
lékař, osm sester a šest sanitářek. Jedno z oddělení bylo také vyhrazeno i paliativní medicíně (léčba nevyléčitelně nemocných pacientů).
Od 1. září 2011 byla LDN uzavřena. Důvodem byl zákaz Hasičského
záchranného sboru JmK provozovat nadále tuto budovu pro
její dosavadní účely. Zrušení zákazu by si vyžádalo vysoké
investice do rekonstrukce historické budovy, které se
pohybují v řádu desítek až stovek miliónů korun a které
zřizovatel nemocnice nemá k dispozici.
Lékaře a sestry převzala mateřská Fakultní nemocnice Brno,
pacienty jiná zařízení, nebo si je k sobě musely vzít
rodiny.
Dlouhodobý nezájem kupujících o budovu způsobil její
chátrání. Stala se jak terčem vandalů, zlodějů, ale i
urbexerů. Vše co se dalo rozkrát se rozkradlo. Dvakrát denně
k budově dojíždí hlídací služba, nepřetržitou službu není
Fakultní nemocnice Brno schopná zajistit. V současné době je z budovy ruina.
Pustnoucí budova v prosinci 2016
Dne 24. listopadu 2019 byl nahlášen v prostoru podkroví
budovy požár. U události zasahovaly celkem čtyři požární
jednotky.
V první polovině roku 2021 byl komplex budov prodány
nejmenované firmě z Brněnska. Jako jediný zájemce, který
nabídl 10,5 milionu Kč. Název společnosti zatím není znám.
Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 63.
- o -. Masarykova studentská zotavovna v Mor. Krasu. Lidové noviny 34, č.
258, 22.5.1926, s. 3-4.
er. Masarykova studentská ozdravovna v Adamově. Lidové noviny 34, č.
452, 7.9.1926, s. 2.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Dvacátá třetí výroční zpráva
studentské kliniky v Brně. Brno: Studentská klinika v
Brně, 1929, s. 2-22.
Bez uvedení autora. Masarykova studentská ozdravovna u Brna. Lidové noviny 38, č.
274, 31.5.1930, s. 1.
Z. Otevření studentské zotavovny v Babicích u Brna. Lidové noviny 38, č.
277, 2.6.1930, s. 2.
Bez uvedení autora. Masarykova studentská zotavovna u Brna.
Národní listy 70, č.
232, 24.8.1930, s. 4.
jr. Co se studentskou ozdravovnou v Babicích? Lidové
noviny 40, č.
566, 9.11.1932, s. 5.
Bez uvedení autora. Zotavovna Studentské kliniky v Brně
(zastávka Babice u Brna). Brno: Studentská klinika v
Brně, 1934, s. 16 (nekompletní).
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně za rok
1937. Brno: Studentská klinika v
Brně, 1937, s. 3-25.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně. Brno:
Studentská klinika v Brně, 1942, s. 3-43.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně 1906-1947.
Brno: Studentská klinika v Brně, 1948, s. 3-15.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně 1906-1948.
Brno: Studentská klinika v Brně, 1948, s. 3-17.
SKLENÁŘ, Vl. Socialistická iniciativa součást denní práce.
Zdravotnické noviny 17, č. 39, 26.9.1968, s. 3.
VONDROVÁ, Jana. Léčebna nabízela útěchu. Nyní dům chátrá a nikdo ho nechce [online].
[cit. 2016-05-05]. Dostupné z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/lecebna-nabizela-utechu-nyni-dum-chatra-a-nikdo-ho-nechce-20140515.html>
Bez uvedení autora. Fakultní nemocnice Brno zavře LDN v
Bílovicích nad Svitavou [online]. [cit. 2016-05-05].
Dostupné z:
<http://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/fakultni-nemocnice-brno-zavre-ldn-v-bilovicich-nad-svitavou-459507> |