Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Dům číslo popisné 350 – Sokolovna v Bílovicích nad Svitavou
Historie Sokolovny v Bílovicích nad Svitavou se začala psát 17. února 1895, kdy byla ustanovena Tělocvičná jednota Sokol v Bílovicích nad Svitavou. První tělocvična byla zřízena v roce 1907 při budově hostince na návsi. V roce 1919 získala Tělocvičná jednota od obce pozemek a o dva roky později začalo Stavební družstvo pro výstavbu sokolovny vybírat příspěvek 1000 Kčs.
Dne 17. září 1926 byl v Lidových novinách otištěn tento článek:

    Stavba sokolovny v Bílovicích
    Dvacet roků byla tělocvičná jednota Sokol v Bílovicích n. Sv. bez vlastních místností. Stěhovala se žebrácky z hostince do hostince, časem živořila žalostně, některý rok měnila místnost několikrát, když vadila příznivé letní sezoně hostinskému v provozování živnosti, pak cvičívala někde na louce nebo ve školní zahradě a nejednou nalezla útulek z nouze ve stodole nebo v dílně některého člena. Leč i v těch svízelných dobácha trudných poměrech konávala obětavě buditelskou práci nejen pro myšlenku sokolskou, nýbrž i pro celou obec. Bílovice n. Sv. bývaly německou letní kolonií, bývaly přeplněny letními hosty z Brna i z Vídně a mnohdy smrákalo se tam až nebezpečně, když vyskytli se místní lidé, kteří se dožadovali německé školy pro české děti. Podporou sokolské jednoty byla společnost českých letních hostí, která často byla hojná. V r. 1914 opatřila si jednota tělocvičnu přístavbou sálu u jednoho z místních hostinců. Tím započal slibný vývoj a zdálo se, že bude možno prohloubiti a rozšířiti blahodárnou působnost bez starostí o přístřeší.
    Čtrnáct dní po sarajevském atentátu a památném sletu brněnském pořádala jednota veřejné cvičení na obecním výletišti v údolí Palackého. Dědina byl toho dne takřka ve stavu obležení, neboť byly obavy, že dojde ke srážkám s provokujícími letními hosty. Bylo to jedno z posledních veřejných cvičení před válkou na Brněnsku a bylo na dlouhý čas i poslední v krásném letním sídle. Polovice členstva odešla zakrátko do války, zbylí však neustali v činnosti. Nová místnost byla útulkem i záchranou. Pozůstatky jednoty věnovaly se horlivě dorostu a žactvu, počet činných žen stoupl, cvičilo se, hrála se divadla, téměř každé neděle pořádala se besídka pro mládež. Trvalo to víc než půl roku, neboť na zakročení lidí, kteří toužili po výdělku, byla v únoru 1915 zabrána tělocvična pro vojsko, obec byla osídlena válečnými uprchlíky z Haliče a později z Tyrol. V létě 1915 bylo zakázáno cvičení žactva. Avšak ani pak se neustávalo, podnikaly se společné vycházky a nedopustilo se, aby jednota byla považována za odumřelou. Tehdy bylo lze poznati, jakým dobrodiním jest pro sokolskou jednotu vlastní místnost. Vojsko opustilo tělocvičnu po roce, zanechavši ji zpustošenou. Aby nebyla zabrána pro uprchlíky, opravilo ji skrovné členstvo a rychle se v ní zase usadilo. Téměř celá obec chápala vděčně význam sokolství, majíc praktickou ukázku jeho působení. Občanstvo skrytě i veřejně podporovalo jednotu ve snaze, získati budoucí cvičiště a staveniště příští sokolovny, neboť smlouva s hostinským o používání tělocvičny byla uzavřena na dvanáct let. Dne 5. července 1915 byl položen základ sokolské mohyly padlým na ostrůvku v řece Svitavě. Obec slíbila, že tento pozemek věnuje jednotě, a kdyby zanikla v důsledku války, že je zasvětí památce zhynulých, tedy i sokolské. U jednoduchého pomníku, který byl dílem zednického mistra, jenž ve válce zemřel, a několika členů, oslavila jednota 30. května 1917 státoprávní ohazení, manifest spisovatelů, tam vzpomínala po tělocvičné besedě v červenci 1918 na nepřítomné, tam oslavila těž státní převrat a konečně zakončila tu 25. výroční valnou schůzi v roce 1919.
    V tom roce podařilo se jednotě bílovické získati krásný pozemek při vstupu do údolí Palackého. Darovalo jej jednotě poslední ještě rakouské obecní zastupitelstvo v uznání zásluh o mládež v časech válečných. Místo bylo skalnaté, rozryt potokem, zdálo se mnohým bez ceny, ale členstvo usilovnou prací je urovnalo a na novém cvičišti konalo veřejné cvičení, spojené s oslavou 25 let činnosti jednoty. Byly to nezapomenutelné dny rozmachu a nadějného vzrůstu. Sokolská jednota ovládala veškeren veřejný život v obci a dala podnět k četným užitečným zařízením. Místo s pomníkem bylo tehdy vráceno zas obci, okolní lesy přešly v majetek vysoké školy lesnické, obec se zotavovala z pohrom a jednota seskupila nové vytrvalé pracovníky kolem starých vůdců. Skoro rok co rok pracovalo na novém staveništi v letních večerech  hluboko do noci.
    A když loni vypršela smlouva zajišťující nájem staré tělocvičny, kde jsme přečkali proměny války a návrat míru, bylo nezbytno pomýšleti opravdově na stavbu sokolovny v Bílovicích. Vynořily se i jiné projekty, některým totiž zdálo se staveniště nevýhodné, jiným poněkud vzdálené, leč námitky padly a letos vykonaly se přípravy ke stavbě, kterou nebylo již možno odkládati. Stavební družstvo, jež vzniklo v r. 1921, schraňovalo, těžilo z plovárny, až byl získán nejnutnější základ. Bohužel opominulo se opatřiti plán rozsáhlého stavebního místa se zřetelem na budoucnost, ale i to se při dobré vůli doplní.
    Tuto neděli, 19. září, bude položrn základní kámen nové sokolovny. Náklad je rozpočten na 700.000 Kč. Spodní část budovy bude vyhrazena restauraci, nad ní budou místnosti spolkové, čítárna, sál pro kino, nejvýš v boku sálky velká, vzdušná tělocvična v úrovni okázalých vil, vyhlížejících s protější lesnaté stráně. Za sokolovnou zbude rozsáhlé cvičiště letní, velká zahrada a na vrcholu skály, kde se hranicí oslavovala po 30 let pravidelně památka Husova, ještě zahrádka menší s nádhernou vyhlídkou do údolí Svitavy. Místo je přirozenou křižovatkou turistických cest a to již v sobě je kus bohatství. Nová sokolovna bude míti význam nejen pro jednotu, nýbrž opět pro celou obec, neboť tam bude nadlouho střed nových Bílovic, letního sídla v sousedství velkého Brna.
    (Lidové noviny, 17. září 1926)

Budovu projektoval brněnský Ing. arch. Vladimír Beneš (1903–1971). Soutěž na stavbu vyhrála firma stavitele Zukala. Základní kámen byl na dnešním Fügnerově nábřeží slavnostně položen v srpnu 1926.


Dobová podoba Sokolovny v roce 1931 (autor Alois Kala)

Lidové noviny noviny dne 1. září 1927 otiskly tento článek:

    Sokolovna v Bílovicích nad Sv.
    V pěkném údolí při řece Svitavě svítí v lesnatých stráních nová sokolovna. Otvírá se odtud rozkošný pohled na celé Bílovice i jejich půvabné okolí. Takového místa a takové sokolovny zasloužila si jistě jednota po 34leté činnosti, která znamenala hodně úporné práce i bojů, kdy bylo nutno chrániti českost obce proti cizímu přílivu. Obecní zastupitelstvo bílovské také uznalo obětavou práci Sokola a věnovalo mu milé zákoutí, kde bude v neděli 4. září otevřena nová sokolovna, jež jest i ozdobou obce jako bude i jejím střediskem tělovýchovným a kulturním.
    Pozemek obcí věnovaný měří přes 2 ha. Bylo nutno odkopati mnoho skály; stačí připomínka, že 237 m3 skály bylo odkopáno členstvem jednoty na 16 večerů, abychom mohli ukázati, jak úporně, ale i radostně věnovalo se členstvo jednoty práci na vlastním stánku. Byl to loňský VIII. slet všesokolský, který vzbudil nadšení i odhodlání k stavbě. Jednopatrová budova obsahuje dva sály: větší 10x18x6.50 m s jevištěm 7½x10 m a galerií, za níž je promítací kabina pro kino. S tímto sálem souvisí sál menší téže délky (18 m) a šířky 5 m. Sousedí se skalou, jež mu ubírá na jasnosti. Ale skála bude dále odkopávána, čímž vznikne zvýšené prostranství mezi budovou a skalnatým vrchem k posezení i pro vyhlídku, čímž se zjasní i malý sál. Dále má budova šatnu, sborovnu, knihovnu, archiv, místnost pro cvičitelský sbor, ale také umyvárny a tři sprchy, jež sousedí s tělocvičnou. V přízemí jsou místnosti hostinské a byt. Na dvojí střeše jsou plochy, jichž bude možno užiti na slunění. Zastavené plochy je 711 m2.
    Ostatek pozemku upravuje zvětšeno ještě překlenutím potoka, provedeným opětně členstvem. Má rozměr 60x20 m a bude doplněno v další části pozemku dětským hřištěm a parkem s lavičkami. To je ovšem program pro léta příští, ale bude-li v práci pokračováno tempem dosavadním, je jisto, že v málo (třech či čtyřech) letech bude vykouzleno zákoutí, o němž veřejnosti zatím jen napovídáme. Serpentinon po úbočí vrchu, jenž je rovněž majetkem Sokola, vystoupí se na vrchol skály, kde je prostranství s krásným výhledem do krajiny; bude také ještě upraveno.
    Sokolovna má elektrické osvětlení a vlastní vodovod. Stavěla se podle plánu stavitele Fr. Zukala, nákladem asi 700.000 Kč.
    Psalo se o sokolovně znojemské jako Stráži na Dyji. Sokolovna v Bílovicích, v tomto hojně navštěvovaném výletním místě Brňanů, bude také stráží. Majíc před sebou celé Bílovice, bude i stráží českosti této obce, o kterou v letech minulých (před válkou i za války) hodně se přičinila. Obec dojde tu střediska tělovýchovného vybaveného všemi prostředky v míře dosud netušené. Voda – slunce – vzduch, to všecko je dnes v těchto místech připraveno pro péči o tělesnou výchovu dospělých i mládeže. Je vybudováno i středisko činnosti osvětové zařízením knihovny, jeviště i kina atd.
    Veřejnost na Brněnsku provází podnikání Sokola bílovského sympatiemi; Sokol v Bílovicích jistě se přičiní, aby neděle 4. září, den slavnostního otevření budovy, znamenal znásobení dosavadní horlivé, vytrvalé a obětavé činnosti.
    (Lidové noviny, 1. září 1927)

Slavnostní otevření sokolovny proběhlo 4. září 1927. Pozvánku k této události navrhl rovněž arch. Beneš. Rozpočet na stavbu činil 629 000 Kčs, ale celkové náklady vystoupaly na jeden milion – tím se jednota zadlužila.
Jaká byla další historie budovy prozatím není známo.
V současné době je budova majetkem Tělocvičné jednoty Sokol Bílovice nad Svitavou, která restaurační prostory pronajímají. Tělocvičnu využívají různé sportovní oddíly pro svoji činnost.


Sokolovna v roce 2021

Zdroje:
Pamětní kniha Bílovic nad Svitavou, s. 175, 177–178.
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 17.9.1926, 34 (470, ranní vydání). s. 7. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:77017eb0-864e-11dc-a647-000d606f5dc6
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 1.9.1927, 35 (440, ranní vydání). s. 7. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:db8994b0-8781-11dc-a9ca-000d606f5dc6

 

Poslední aktualizace 31. srpna 2021 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist