|
Dům číslo popisné
350 – Sokolovna v Bílovicích nad Svitavou
Historie Sokolovny v Bílovicích nad Svitavou se začala psát
17. února 1895, kdy byla ustanovena Tělocvičná jednota Sokol
v Bílovicích nad Svitavou. První tělocvična byla zřízena v
roce 1907 při budově hostince na návsi. V roce 1919 získala
Tělocvičná jednota od obce pozemek a o dva roky později
začalo Stavební družstvo pro výstavbu sokolovny vybírat
příspěvek 1000 Kčs.
Dne 17. září 1926 byl v Lidových novinách otištěn tento
článek:
Stavba sokolovny v Bílovicích
Dvacet roků byla tělocvičná jednota Sokol v Bílovicích n.
Sv. bez vlastních místností. Stěhovala se žebrácky z
hostince do hostince, časem živořila žalostně, některý rok
měnila místnost několikrát, když vadila příznivé letní
sezoně hostinskému v provozování živnosti, pak cvičívala
někde na louce nebo ve školní zahradě a nejednou nalezla
útulek z nouze ve stodole nebo v dílně některého člena. Leč
i v těch svízelných dobácha trudných poměrech konávala
obětavě buditelskou práci nejen pro myšlenku sokolskou,
nýbrž i pro celou obec. Bílovice n. Sv. bývaly německou
letní kolonií, bývaly přeplněny letními hosty z Brna i z
Vídně a mnohdy smrákalo se tam až nebezpečně, když vyskytli
se místní lidé, kteří se dožadovali německé školy pro české
děti. Podporou sokolské jednoty byla společnost českých
letních hostí, která často byla hojná. V r. 1914 opatřila si
jednota tělocvičnu přístavbou sálu u jednoho z místních
hostinců. Tím započal slibný vývoj a zdálo se, že bude možno
prohloubiti a rozšířiti blahodárnou působnost bez starostí o
přístřeší.
Čtrnáct dní po sarajevském atentátu a památném sletu
brněnském pořádala jednota veřejné cvičení na obecním
výletišti v údolí Palackého. Dědina byl toho dne takřka ve
stavu obležení, neboť byly obavy, že dojde ke srážkám s
provokujícími letními hosty. Bylo to jedno z posledních
veřejných cvičení před válkou na Brněnsku a bylo na dlouhý
čas i poslední v krásném letním sídle. Polovice členstva
odešla zakrátko do války, zbylí však neustali v činnosti.
Nová místnost byla útulkem i záchranou. Pozůstatky jednoty
věnovaly se horlivě dorostu a žactvu, počet činných žen
stoupl, cvičilo se, hrála se divadla, téměř každé neděle
pořádala se besídka pro mládež. Trvalo to víc než půl roku,
neboť na zakročení lidí, kteří toužili po výdělku, byla v
únoru 1915 zabrána tělocvična pro vojsko, obec byla osídlena
válečnými uprchlíky z Haliče a později z Tyrol. V létě 1915
bylo zakázáno cvičení žactva. Avšak ani pak se neustávalo,
podnikaly se společné vycházky a nedopustilo se, aby jednota
byla považována za odumřelou. Tehdy bylo lze poznati, jakým
dobrodiním jest pro sokolskou jednotu vlastní místnost.
Vojsko opustilo tělocvičnu po roce, zanechavši ji
zpustošenou. Aby nebyla zabrána pro uprchlíky, opravilo ji
skrovné členstvo a rychle se v ní zase usadilo. Téměř celá
obec chápala vděčně význam sokolství, majíc praktickou
ukázku jeho působení. Občanstvo skrytě i veřejně podporovalo
jednotu ve snaze, získati budoucí cvičiště a staveniště
příští sokolovny, neboť smlouva s hostinským o používání
tělocvičny byla uzavřena na dvanáct let. Dne 5. července
1915 byl položen základ sokolské mohyly padlým na ostrůvku v
řece Svitavě. Obec slíbila, že tento pozemek věnuje jednotě,
a kdyby zanikla v důsledku války, že je zasvětí památce
zhynulých, tedy i sokolské. U jednoduchého pomníku, který
byl dílem zednického mistra, jenž ve válce zemřel, a
několika členů, oslavila jednota 30. května 1917 státoprávní
ohazení, manifest spisovatelů, tam vzpomínala po tělocvičné
besedě v červenci 1918 na nepřítomné, tam oslavila těž
státní převrat a konečně zakončila tu 25. výroční valnou
schůzi v roce 1919.
V tom roce podařilo se jednotě bílovické získati krásný
pozemek při vstupu do údolí Palackého. Darovalo jej jednotě
poslední ještě rakouské obecní zastupitelstvo v uznání
zásluh o mládež v časech válečných. Místo bylo skalnaté,
rozryt potokem, zdálo se mnohým bez ceny, ale členstvo
usilovnou prací je urovnalo a na novém cvičišti konalo
veřejné cvičení, spojené s oslavou 25 let činnosti jednoty.
Byly to nezapomenutelné dny rozmachu a nadějného vzrůstu.
Sokolská jednota ovládala veškeren veřejný život v obci a
dala podnět k četným užitečným zařízením. Místo s pomníkem
bylo tehdy vráceno zas obci, okolní lesy přešly v majetek
vysoké školy lesnické, obec se zotavovala z pohrom a jednota
seskupila nové vytrvalé pracovníky kolem starých vůdců.
Skoro rok co rok pracovalo na novém staveništi v letních
večerech hluboko do noci.
A když loni vypršela smlouva zajišťující nájem staré
tělocvičny, kde jsme přečkali proměny války a návrat míru,
bylo nezbytno pomýšleti opravdově na stavbu sokolovny v
Bílovicích. Vynořily se i jiné projekty, některým totiž
zdálo se staveniště nevýhodné, jiným poněkud vzdálené, leč
námitky padly a letos vykonaly se přípravy ke stavbě, kterou
nebylo již možno odkládati. Stavební družstvo, jež vzniklo v
r. 1921, schraňovalo, těžilo z plovárny, až byl získán
nejnutnější základ. Bohužel opominulo se opatřiti plán
rozsáhlého stavebního místa se zřetelem na budoucnost, ale i
to se při dobré vůli doplní.
Tuto neděli, 19. září, bude položrn základní kámen nové
sokolovny. Náklad je rozpočten na 700.000 Kč. Spodní část
budovy bude vyhrazena restauraci, nad ní budou místnosti
spolkové, čítárna, sál pro kino, nejvýš v boku sálky velká,
vzdušná tělocvična v úrovni okázalých vil, vyhlížejících s
protější lesnaté stráně. Za sokolovnou zbude rozsáhlé
cvičiště letní, velká zahrada a na vrcholu skály, kde se
hranicí oslavovala po 30 let pravidelně památka Husova,
ještě zahrádka menší s nádhernou vyhlídkou do údolí Svitavy.
Místo je přirozenou křižovatkou turistických cest a to již v
sobě je kus bohatství. Nová sokolovna bude míti význam nejen
pro jednotu, nýbrž opět pro celou obec, neboť tam bude
nadlouho střed nových Bílovic, letního sídla v sousedství
velkého Brna. (Lidové noviny, 17. září 1926)
Budovu projektoval brněnský Ing. arch. Vladimír Beneš
(1903–1971). Soutěž na stavbu vyhrála firma stavitele
Zukala. Základní kámen byl na dnešním Fügnerově nábřeží slavnostně položen v srpnu 1926.
Dobová podoba Sokolovny v roce 1931 (autor Alois Kala)
Lidové noviny noviny dne 1. září 1927 otiskly tento článek:
Sokolovna v Bílovicích nad Sv.
V pěkném údolí při řece Svitavě svítí v lesnatých stráních
nová sokolovna. Otvírá se odtud rozkošný pohled na celé
Bílovice i jejich půvabné okolí. Takového místa a takové
sokolovny zasloužila si jistě jednota po 34leté činnosti,
která znamenala hodně úporné práce i bojů, kdy bylo nutno
chrániti českost obce proti cizímu přílivu. Obecní
zastupitelstvo bílovské také uznalo obětavou práci Sokola a
věnovalo mu milé zákoutí, kde bude v neděli 4. září otevřena
nová sokolovna, jež jest i ozdobou obce jako bude i jejím
střediskem tělovýchovným a kulturním.
Pozemek obcí věnovaný měří přes 2 ha. Bylo nutno odkopati
mnoho skály; stačí připomínka, že 237 m3 skály
bylo odkopáno členstvem jednoty na 16 večerů, abychom mohli
ukázati, jak úporně, ale i radostně věnovalo se členstvo
jednoty práci na vlastním stánku. Byl to loňský VIII. slet
všesokolský, který vzbudil nadšení i odhodlání k stavbě.
Jednopatrová budova obsahuje dva sály: větší 10x18x6.50 m s
jevištěm 7½x10 m a galerií, za níž je promítací kabina pro
kino. S tímto sálem souvisí sál menší téže délky (18 m) a
šířky 5 m. Sousedí se skalou, jež mu ubírá na jasnosti. Ale
skála bude dále odkopávána, čímž vznikne zvýšené
prostranství mezi budovou a skalnatým vrchem k posezení i
pro vyhlídku, čímž se zjasní i malý sál. Dále má budova
šatnu, sborovnu, knihovnu, archiv, místnost pro cvičitelský
sbor, ale také umyvárny a tři sprchy, jež sousedí s
tělocvičnou. V přízemí jsou místnosti hostinské a byt. Na
dvojí střeše jsou plochy, jichž bude možno užiti na slunění.
Zastavené plochy je 711 m2.
Ostatek pozemku upravuje zvětšeno ještě překlenutím potoka,
provedeným opětně členstvem. Má rozměr 60x20 m a bude
doplněno v další části pozemku dětským hřištěm a parkem s
lavičkami. To je ovšem program pro léta příští, ale bude-li
v práci pokračováno tempem dosavadním, je jisto, že v málo
(třech či čtyřech) letech bude vykouzleno zákoutí, o němž
veřejnosti zatím jen napovídáme. Serpentinon po úbočí vrchu,
jenž je rovněž majetkem Sokola, vystoupí se na vrchol skály,
kde je prostranství s krásným výhledem do krajiny; bude také
ještě upraveno.
Sokolovna má elektrické osvětlení a vlastní vodovod. Stavěla
se podle plánu stavitele Fr. Zukala, nákladem asi 700.000
Kč.
Psalo se o sokolovně znojemské jako Stráži na Dyji.
Sokolovna v Bílovicích, v tomto hojně navštěvovaném výletním
místě Brňanů, bude také stráží. Majíc před sebou celé
Bílovice, bude i stráží českosti této obce, o kterou v
letech minulých (před válkou i za války) hodně se přičinila.
Obec dojde tu střediska tělovýchovného vybaveného všemi
prostředky v míře dosud netušené. Voda – slunce – vzduch, to
všecko je dnes v těchto místech připraveno pro péči o
tělesnou výchovu dospělých i mládeže. Je vybudováno i
středisko činnosti osvětové zařízením knihovny, jeviště i
kina atd.
Veřejnost na Brněnsku provází podnikání Sokola bílovského
sympatiemi; Sokol v Bílovicích jistě se přičiní, aby neděle
4. září, den slavnostního otevření budovy, znamenal
znásobení dosavadní horlivé, vytrvalé a obětavé činnosti.
(Lidové noviny, 1. září 1927)
Slavnostní otevření sokolovny proběhlo 4. září 1927.
Pozvánku k této události navrhl rovněž arch. Beneš. Rozpočet
na stavbu činil 629 000 Kčs, ale celkové náklady vystoupaly
na jeden
milion – tím se jednota zadlužila.
Jaká byla další historie budovy prozatím není známo.
V současné době je budova majetkem Tělocvičné jednoty Sokol
Bílovice nad Svitavou, která restaurační prostory
pronajímají. Tělocvičnu využívají různé sportovní oddíly pro
svoji činnost.
Sokolovna v roce 2021
Zdroje:
Pamětní kniha Bílovic nad Svitavou, s. 175, 177–178.
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové
strany v Brně, 17.9.1926, 34 (470, ranní vydání). s. 7. ISSN
1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:77017eb0-864e-11dc-a647-000d606f5dc6
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové
strany v Brně, 1.9.1927, 35 (440, ranní vydání). s. 7. ISSN
1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:db8994b0-8781-11dc-a9ca-000d606f5dc6 |
