|
Kultura
Za doložitelný počátek rozvoje kultury v Adamově lze označit
rok 1863, ve kterém vznikl Čtenářský spolek. Tento spolek
pěstoval mezi svými členy především čtení české literatury a
novin, zpěv a ochotnické divadlo. Spolek zanikl v
říjnu 1919.
Mezi další spolky z přelomu století patřil například Sokol, který vznikl v
roce 1890. Na něj v září 1921 zájmově navázalo založené
Družstvo pro zřízení tělocvičny Sokolu v Adamově. Vedle
Sokola od roku 1892 působil Odbor Ústřední matice školské,
jehož členové schůzovali v hostinci u Hanáků. Od roku 1905 v
Adamově působila také Dělnická
tělocvičná jednota. V srpnu 1920 bylo založeno Družstvo
Dělnický dům. V následujícím roce byl otevřen na pravém
břehu Svitavy Dělnický dům.
V poválečném období byl tento kulturní stánek zbourán. V
letech 1971–2014 stával na jeho místě
památník.
Tyto spolky započaly
rozvíjet kromě sportů také amatérské divadlo.
Soubor Tamburašů "Růžica" DTJ Adamov, který vznikl před
první světovou válkou (autor neznámý)
Včelařský spolek začal působit v Adamově roku 1914. Tento
zanikl pravděpodobně někdy v 70. letech 20. století.
Znovuobnovení proběhlo 13. března 2013.
V roku 1922 byly dále uváděny v Pamětní knize obce
Adamova tyto spolky: Svaz úřednictva kovopracovníků čs.
– skupina Adamov, Politická skupina komunistů, Politická
organizace čs. socialistů, Volné sdružení čs. mládeže
socialistické, Sdružení bezvěrců (od roku 1920), sirotčí
rada, Úsporní kroužek, Vánoční pokladna, Dělnický potravní
spolek Vzájemnost – Včela, Místní osvětová komise a
obecní
knihovna (obecní od roku 1919).
Roku 1931 bylo v Adamově založeno Pěvecké sdružení
Hlahol,
které navázalo na volné sdružení Pěvecký kroužek Moravan.
Slavnostní odhalení Smetanova památníku v roce 1937,
jehož postavení sponzoroval Hlahol (autor neznámý) Po roce 1939, kdy byl zřízen Protektorát Čechy a Morava a
adamovský závod se dostal do německého vlivu, byl ovlivněn
samozřejmě i kulturní život v obci. Blíže se o tomto lze
dočíst opět v Pamětní knize: Kulturní
činnosti se proto ujal p. Zahradníček, takto kulturní
referent a pověřence Kuratoria pro Adamov, který snažil se obnoviti zejména činnost "Hlaholu" a to pod různými sliby,
nástrahami a vyhrůžkami. U sbormistra p. Al. Starosty však
nepochodil. Zpěváci, věrouci svému heslu „Zpěvem k srdci,
srdcem k vlasti“ nedali se naverbovati k protičeským a
protinárodním Zahradníčko-Moravcovským akcím, a raději
nezpívali vůbec. Z části pak přešli do kostelního sboru,
který nebyl tak kontrolován a zde, pod taktovkou mladého
velmi nadaného dirigenta, učitele V. Stuchlého pomáhali
udržovati v místním obyvatelstvu národní sebevědomí a víru
ve vítězství české věci. (Pamětní kniha obce
Adamova, s. 150) Zmíněný
kostelní sbor nezastavil svoji činnost po celou dobu
okupace. Po zatčení a uvěznění sbormistra Fr. Svobody (pro
hospodářskou sabotáž 16. ledna 1942) ujal se sboru učitel Stuchlý
a společně s ředitelkou kůru paní Svobodovou sbor vedl.
Obecní
knihovna, respektive její knižní fond, byl vybírán dle
došlých nařízení a příkazů. Mnohé knihy byly vyškrtávány z
fondu, uschovávány a zabavovány. Mnohé válečnou dobu
nepřečkaly.
V roce 1941 byla pozastavena činnost Hlaholu i Sokola.
Sokolovna byla využívána k promítání propagandistických
filmů. Na konci války pak ustájení německých koní.
Dne 6. srpna 1945 byla založena tzv. Kulturní rada, která se
měla soustředit roztříštěnou kulturní činnost spolků a
pořádat veškeré oslavy celostátního významu. K tomu účelu se
starala o založení pěveckých a hudebních kroužků. Později
rada převzala prvorepublikový název – Místní osvětová
komise.
K uspořádání větších kulturních akcí a zábav nebylo
dostatečného prostoru, proto se v tomto období začalo
uvažovat o postavení Kulturního domu. V této době byly brány
v úvahu alternativy postavení nového domu (za hřbitovem nebo
u fary na její zahradě) podle projektu stavitele Matuly nebo
kombinace adaptace Skalního sklepu s novou budovou podle
projektu architekta Čermáka. Z důvodu finančních nebyla
nakonec ani jedna varianta realizována.
V místním závodě se již po válce objevily tendence o
založení kulturních kroužků. Prvním takovým byl Výtvarný
klub Škoda z roku 1947. A následně v roce 1952 byl založen
Závodní
klub (ZK), pro který vyčlenil závod část Skalního sklepu
(číslo
popisné 57). Situace v 60. letech je popisována v
Kronice města Adamova: Závodní klub byl
umístěn v přízemí hotelu "Sklaní sklep", když po vybudování
nové závodní jídelny mu byly přiděleny místnosti, které
dosud "obývala" závodní jídelna. Celkem dostal závodní klub
k dispozici čtyři místnosti: velký sál, malý sál, technický
kabinet a společenský koutek – kromě kanceláře ZK a
místnosti, v níž je umístěna knihovna ZK. Je to zoufale
málo, bereme-li v úvahu množství kroužků a složek ZK s
bohatou činností, kterou tyto kroužky vykazují.
V druhé polovině ledna se situace značně zlepšila, když
hotel "Skalní sklep" byl zlikvidován a jeho inventář
byl nastěhován do nové budovy hotelu na Horce. Uprázdněné
místnosti byly přiděleny závodnímu klubu, který po
příslušných adaptacích získal řadu vhodných místností v I. a
ve II. poschodí budovy.
Tak byl získán menší sál s kapacitou asi 50–60 míst, vhodný
pro přednášky a akce menšího rozsahu, dále byla získána
prostorná zkušebna pro hudební kroužky a pěvecký sbor. Z
ostatních menších místností byly zřízeny klubovny pro různé
kroužky a pro nově utvořený "Klub mladých". Největší a
nejlépe vybavenou klubovnu pak získal nejagilnější kroužek ZK – kroužek historicko-vlastivědný.
Přes toto opatření má závodní klub místností stále málo,
takže je řada kroužků, které pro svou práci žádnou klubovnu
ani místnost nedostaly.
V lednových dnech pak dostal adamovský kulturní život novou
slibnou perspektivu: začala se zpracovávat dokumentace a
projekt pro nové kulturní středisko, které bude vybudováno v
Adamově III... (Kronika města Adamova, r. 1968, s. 7–10)
Skalní sklep se stal sídlem Závodního klubu (autor
neznámý) V roce 1953 byl otevřen nový
Kulturní dům Julia Fučíka (číslo
popisné 42 a 115) v místech kde stával Dělnický dům. Tato budova se mohla pochlubit
především moderním divadelním zázemím a prostory pro konání
výstav. Divadelní scéna o čtyři roky později byla obohacena
o točnu. Později byla celá divadelní scéna přebudována a
vzniklo zde kino.
Kulturní dům Julia Fučíka snad v 80. letech (autor
neznámý) Na Kolonce byl závodem uvolněn jeden z dřevěných
domů, kde vzniklo zázemí pro pro dětské
kroužky a kluby, především pak scéna
loutkového divadla. Na
Ptačině byl pro kulturní účely vyčleněn dům po stavební
firmě, která stavěla právě tuto část obce.
Dům na Ptačině po stavební firmě používaný jako Závodní
klub (autor neznámý) Pod patronací ZK začaly vznikat různé kroužky, které
se podílely na rozvoji kulturního života v Adamově. Mezi
nejaktivnější patřil historicko-vlastivědný kroužek, který
vydával v letech 1957–1972 vlastní časopis Vlastivědné
zprávy z Adamova a okolí, dále filmový,
estrádní apod. Mezi další kroužky patřil fotokroužek,
filmový a filatelistický kroužek, několik hudebních uskupení
(dechová hudba, smyčcový orchestr, taneční orchestr Studio
klub, komorní kvarteto, beatová skupina Pulci, kapely Trix a
řada dalších uskupení), Kruh přátel hudby. Specifické
postavení měly kroužky speleologický, rybářský a myslivecký.
Tyto měly základny detašované pracoviště mimo Adamov. Pod
Závodní klub spadala i knihovna. S činností knihovny
souvisela i dobrovolných spolupracovníků – Knihovní rada.
Klub zajišťoval taktéž zájmové, výchovně vzdělávací a
společenské a kulturní pořady. Jednalo se o kurzy jazykové,
psaní na stroji, těsnopis, šití, vaření a další dle
požadavků veřejnosti. V sále kulturního domu se minimálně
jednou měsíčně konala vystoupení profesionálních umělců. Pro
adamovské školy a učiliště byly pořádány výchovné pořady a
koncerty. Konec sezony se každoročně konal velký letní
karneval.
V roce 1974 byla slavnostně otevřena budova
kulturně-společenského střediska (dům
číslo popisné 345) na Ptačině, která tak
vystřídala nevyhovující budovu po dělnících, která musela
být asanována.
Po roce 1989 došlo k postupnému útlumu kulturní činnosti
hned z několika závažných důvodů. Největším byl omezení
finančních dotací ze strany Adamovských strojíren, prodej
Skalního sklepa, odkud se ZK musel přestěhovat v roce 1993
do Kulturního domu. Kdy přesně zanikl ZK prozatím není známé –
jisté je, že v roce 1996 byl v Kronice města Adamova ZK
zmíněn jako jeden z pořadatelů kulturních akcí, kdežto v
roce 1997 a později již zmiňován není.
Historicko-vlastivědný
kroužek po jeho zániku našel záštitu u Města Adamov a jeho kulturního
zařízení (Městské kulturní středisko). Většina ostatních kroužků postupně zanikla.
V dnešní době v Adamově působí příspěvková organizace
Městské kulturní středisko (MKS, výstavní prostory v domě
číslo
345 a 322, knihovna v
domě číslo 421), pod kterým se
koná převážná část kulturních akcí v Adamově. S tím jí
pomáhá několik dalších organizací, jako například
Městský
klub mládeže (sídlí v domě číslo 421) či různé městské
výbory, spolky a kroužky.
Budova číslo popisné 345 s novou fasádou
Mezi každoroční akce pořádané v Adamově patří maškarní ples
(od 2014), ples města Adamova (od 2011), školní ples (od
1990), pálení čarodějnic, letní noc a různé koncerty.
Vernisáž výstavy Střípky z historie Adamova, která se
uskutečnila k 50. výročí povýšení na město
Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 31–33, 180.
Kronika města Adamova, r. 1968, s. 7–10
Kronika města Adamova II. díl, s. 78.
BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. Adamov. Adamov: Město
Adamov, 2014. s. 102–107. |
.JPG)
