|
 Vatroslav Jagić (6.
července 1838, Varaždín – 5. srpna 1923, Vídeň)
Základní školu a gymnázium navštěvoval v
rodném Varaždínu, gymnázium však zakončil v Záhřebu. Ve
Vídni od roku 1856 studoval filologii. Po absolvování se
vrátil do Záhřebu, kde v letech 1860-1870 vyučoval na tamním
gymnáziu. V roce 1869 byl zvolen členem Jugoslávské akademie
věd a umění a dopisovatelem Ruské akademie věd. Roku 1870
byl z politických důvodů vyloučen ze záhřebského gymnázia.
O dva roky později se stal profesorem slavistiky na oděské
univerzitě. Roku 1874 se přestěhoval do Berlína, kde
nastoupil jako profesor slavistky na Humboldtově univerzitě.
Zde setrval do roku 1880, kdy odešel do na univerzitu do
Petrohradu. Po šesti letech se vrátil do Vídně, kde se stal
nástupcem svého profesora ze studentských let Franze
Miklošiče. Zde působil do odchodu do důchodu v roce 1908. Ve
Vídni také zemřel 5. srpna 1923, pochován je však v rodném
městě.
V Adamově pobýval nějaký čas s manželkou v době, kdy jeho
syn Nikita vykonával prezenční vojenskou službu v Brně.
Přesné místo jeho pobytu není známo. Roku 1897 zde také
započal psát své paměti, které vyšly roku 1930 v Bělehradě
pod názvem Spomeni mojego života. Na věčnou paměť jeho
pobytu v Adamově byla 11. prosince 1965 na Skalním sklepě (číslo
popisné 57)
odhalena
pamětní deska.
V současné době je umístěna v archivu městského úřadu.
Zdroje:
SKUTIL, Jan. Pamatujete se na pobyt Vatroslava Jagića v
Adamově? Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1957, roč. I,
č. 2. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-2.
Wikipedie. Vatroslav Jagić [online]. [cit. 2013-07-14].
Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Vatroslav_Jagi%C4%87> |
