|
 Vranov
Obec Vranov (německy Wranau) se nachází cca 3 km
severozápadně od adamovské železniční zastávky. První
písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Vranov je už od
15. století známým poutním místem. Jeho součástí je i
klášter paulánů s velkou klášterní zahradou.
Roku 1630 byl přestavěn původní kostel svaté Barbory
nahradil nový chrám Narození Panny Marie. Kostel svaté
Barbory byl rozbořen společně areálem paulánského kláštera
roku 1787. Do dnešních dní se v terénu nalézají zbytky
základů.
V roce 1703 byl postaven chudobinec barokního stylu pro
staré pracovníky knížecích hamrů v Adamově a Josefově (číslo
popisné 10). Později využívána jako hospoda.
Budova číslo popisné 10 ve Vranově, bývalý chudobinec a
hospoda Roku 1784, za
josefínských reforem, byl klášter zrušen, později však byl
opět navrácen svému účelu. V současnosti zde řád buduje
rozsáhlý objekt pro poutníky a kněze - Mezinárodní duchovní
centrum. Zajímavosti v obci:
– kostel Narození Panny Marie – podle legendy se zde roku
1240 zjevila Panna Maria jednomu moravskému šlechtici
Vilémovi, který (stižen oční vadou) zabloudil v hlubokém
lese. Když se v úzkosti modlil k Matce Boží a prosil o
záchranu, zjevila se mezi dvěma duby Svatá Panna a nejenže
mu ukázala cestu, ale i uzdravila jeho oči. Soška Panny
Marie v podobě, v jaké se zjevila, měla zůstat po zázraku
mezi duby; Vilém pak nechal na místě postavit dřevěný
kostelík, v němž sošku umístil. Místo rychle dosáhlo
věhlasu, proto zde byl postaven zděný gotický kostel. Ani
ten však poutníkům nedostačoval, proto roku 1630 majitelé
panství, knížata z Lichtenštejnu, nechali vystavět kostel
nový včetně klášterního komplexu paulánů.
– Liechtenštejnská hrobka – původní hrobka rodu přestala
kapacitně vyhovovat a tak bylo rozhodnuto o jejím
rozšířením. Vstup do hrobky byl vyřešen mohutným
klasicistním portálem se čtyřmi dórskými sloupy a
trojúhelníkovým štítem. Její přestavba probíhala v letech
1817 až 1821 podle knížecího architekta Karla Engela.
Vstup do hrobky – vranovský klášter
– stavěn v letech 1626 až 1633 v bezprostřední blízkosti
čerstvě dostavěného kostela. V klášteře se usadili členové
řádu Sv. Františka z Pauly. Roku 1784 císař Josef II.
klášter, jako řadu jiných, zrušil. Inventář byl rozprodán v
dražbě, klášter zbořen a pouze jeho západní křídlo ponechán
jako farní budova. V roce 1992 se původní klášterní řád
vrátil s úmyslem klášter obnovit. V roce 2000 bylo dostavěno
jeho jižní křídlo, do roku 2004 bylo dostavěno také východní
a severní křídlo.
– památník obětem první světové války – nachází se u budovy
městského úřadu. Na desce, která je ohraničena hrubě
otesanými kameny, je uvedeno patnáct jmen místních obyvatel,
kteří zemřeli v průběhu první světové války.
– základy kostela Svaté Barbory – byl rozbořen s areálem
paulánského kláštera roku 1787. Do dnešního dne jsou v
terénu patrny zbytky základů.
Pohlednice z počátku 20. století s vranovskými motivy
(nakladatel J. N. Derka)
Pohled na Vranov ze západu |
59.JPG)
.jpg)