|
Polom
Polom je zaniklá středověká obec v místě lesní trati Polom 2
km severovýchodně od
Olomučan, uprostřed rudní oblasti.
Nálezy keramiky datována do přelomu 12. a 13. století až
století 15. Roku 1522 je uváděna jako pustá, snad v důsledku
předchozího dobývání Nového hradu, a pro nevýhodnou polohu
(nedostatek vody) již nebyla obnovená.
Tato skutečnost je archeologům známa, lokalita však nebyla
detailně prozkoumána. V okolí se vyskytuje mnoho dokladů po
starém dolování železných rud. Jsou to jednak rozsáhlá
pinkoviště (Vystrčená), jednak stařiny šachetních dobývek
mladšího typu (dokladováno po roku 1700). Na bývalých
pinkovištích byly položeny pozdější důlní míry Vystrčená,
Tomáš, Trojice.
Pro dokumentaci nejstarší hornické činnosti ve sledované
oblasti chybějí archivní materiály, které dokládají důlní
podnikání ojediněle pro druhou polovinu 18. století,
většinou pak až pro 19. století. Starší těžební činnost je
doložena pouze výskytem důlních stařin v terénu, které
ukazují na rozsáhlou prospektorskou a těžební činnost již od
raného středověku. Datování takových objektů je velmi
obtížné. Pouze jejich případná souvislost s již zkoumanými
železářskými výrobními lokalitami, případně jejich rozsah a
velikost může naznačit jejich přibližné časové určení.
Průvodní datovací materiál (keramika, mince) se při nich
prakticky nepoužívá; to je všeobecný jev u velké většiny
výrobních objektů rozptýlených v terénu.
Pro získání konkrétnějších poznatků bylo zhotoveno přesné
mapové zaměření vybraného terénu s nahromaděnými relikty
důlních stařin severně od zaniklé středověké vsi Polom,
které jsou později označovány jako důlní míra Tomáš a
Trojice.
Zaniklá středověká ves Polom, která leží uprostřed bývalé
železářské oblasti, má patrně klíčový význam pro rozvoj
slovanského železářství v jeho poslední etapě před přechodem
k hamernické výrobě.
Průzkum terénu byl proveden pomocí geofyzikální metody
magnetometrie přístrojem GSM 19 firmy GEM - System Canada za
účelem zjištění geomagnetických anomálií indikujících
přítomnost archeologických objektů. Výstup měření byl
zpracován do podoby mapy plošného zobrazení gradientů Tz
(vertikální složka magnetického pole). Hlavní zjištěné
magnetické anomálie byly ověřeny pedologickými vpichy
(celkem 35 sond), ze kterých vyplynulo, že kulturní vrstva o
mocnosti 20 – 40 cm se nachází pod málo mocnou vrstvou
humózní hlíny (20 cm). V jejich podloží bylo zastiženo
eluvium amfibolitického dioritu brněnského masívu v hloubce
0,6 – 0,7 m. Pravděpodobně 87% vrtů bylo archeologicky
pozitivních.
Lesní cesta z křižovatky Pokojná do Klepačova, při níž se
nachází informační tabule osady Polom
Situační plánek osady Polom (autor L. Slezák)
Zdroje:
SOUCHOPOVÁ, Věra, MERTA, Jiří, TRUHLÁŘ, Jiří, BALÁK, Ivan a
ŠTEFKA, Leoš. Cesta železa Moravským krasem. Blansko:
Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2002. s.
93. |
