Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Polom
Polom je zaniklá středověká obec v místě lesní trati Polom 2 km severovýchodně od Olomučan, uprostřed rudní oblasti. Nálezy keramiky datována do přelomu 12. a 13. století až století 15. Roku 1522 je uváděna jako pustá, snad v důsledku předchozího dobývání Nového hradu, a pro nevýhodnou polohu (nedostatek vody) již nebyla obnovená.
Tato skutečnost je archeologům známa, lokalita však nebyla detailně prozkoumána. V okolí se vyskytuje mnoho dokladů po starém dolování železných rud. Jsou to jednak rozsáhlá pinkoviště (Vystrčená), jednak stařiny šachetních dobývek mladšího typu (dokladováno po roku 1700). Na bývalých pinkovištích byly položeny pozdější důlní míry Vystrčená, Tomáš, Trojice.
Pro dokumentaci nejstarší hornické činnosti ve sledované oblasti chybějí archivní materiály, které dokládají důlní podnikání ojediněle pro druhou polovinu 18. století, většinou pak až pro 19. století. Starší těžební činnost je doložena pouze výskytem důlních stařin v terénu, které ukazují na rozsáhlou prospektorskou a těžební činnost již od raného středověku. Datování takových objektů je velmi obtížné. Pouze jejich případná souvislost s již zkoumanými železářskými výrobními lokalitami, případně jejich rozsah a velikost může naznačit jejich přibližné časové určení. Průvodní datovací materiál (keramika, mince) se při nich prakticky nepoužívá; to je všeobecný jev u velké většiny výrobních objektů rozptýlených v terénu.
Pro získání konkrétnějších poznatků bylo zhotoveno přesné mapové zaměření vybraného terénu s nahromaděnými relikty důlních stařin severně od zaniklé středověké vsi Polom, které jsou později označovány jako důlní míra Tomáš a Trojice.
Zaniklá středověká ves Polom, která leží uprostřed bývalé železářské oblasti, má patrně klíčový význam pro rozvoj slovanského železářství v jeho poslední etapě před přechodem k hamernické výrobě.
Průzkum terénu byl proveden pomocí geofyzikální metody magnetometrie přístrojem GSM 19 firmy GEM - System Canada za účelem zjištění geomagnetických anomálií indikujících přítomnost archeologických objektů. Výstup měření byl zpracován do podoby mapy plošného zobrazení gradientů Tz (vertikální složka magnetického pole). Hlavní zjištěné magnetické anomálie byly ověřeny pedologickými vpichy (celkem 35 sond), ze kterých vyplynulo, že kulturní vrstva o mocnosti 20 – 40 cm se nachází pod málo mocnou vrstvou humózní hlíny (20 cm). V jejich podloží bylo zastiženo eluvium amfibolitického dioritu brněnského masívu v hloubce 0,6 – 0,7 m. Pravděpodobně 87% vrtů bylo archeologicky pozitivních.


Lesní cesta z křižovatky Pokojná do Klepačova, při níž se nachází informační tabule osady Polom


Situační plánek osady Polom (autor L. Slezák)

Zdroje:
SOUCHOPOVÁ, Věra, MERTA, Jiří, TRUHLÁŘ, Jiří, BALÁK, Ivan a ŠTEFKA, Leoš. Cesta železa Moravským krasem. Blansko: Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2002. s. 93.

 

Poslední aktualizace 18. prosince 2016 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist