|
Výpustek
Jeskyně Výpustek (ve starší literatuře se lze setkat s
názvem Dračí jeskyně) se nachází v údolí
Křtinského potoka
mezi Adamovem a
Křtinami. Okolí jeskyně bylo donedávna
přísně střeženým vojenským prostorem.
Jeskyně byla známá již odnepaměti, osídlena byla již před 15
000 lety. První zprávy o jeskyni pocházejí z roku 1608, kdy
je tato jeskyně popisována jako Dračí jeskyně nedaleko
Křtin. Jeskyně byla podrobně zmapovaná roku 1807 Františkem
Lolym, kterého najali Lichtenštejnové. Mapa se bohužel
nedochovala. V roce 1880 z ní však čerpal Josef Szombathy,
který ji i doplnil.
Hugo Františk Salm (1766 - 1836), který jeskyni
prozkoumával, označil Výpustek za větší jeskynní prostory
než Sloupské jeskyně. Délku chodeb odhadoval na 7 km. Salm
také ve svém díle popisuje událost z konce 17. století, při
které zahynulo v jeskyni 14 osob z Olomouce. Nebezpečné
prostory, které byly zazděny, které se však do dnešní doby
nepodařilo najít.
Délka známých chodeb dosahuje okolo dvou
kilometrů. V roce 1883 jeskyni navštívil Jan II. Lichtenštejn. Tuto návštěvu připomíná
pamětní deska v nitru
jeskyně. Na začátku dvacátého století se v jeskyni těžily
fosfáty, přičemž došlo ke zničení většiny možných
archeologických nálezů (bylo zachráněno šest koster
jeskynních medvědů a také jedna kompletní kostra lva
jeskynního, které jsou vystaveny v muzeích v Brně a ve
Vídni).
Tempera jeskyně při návštěvě císaře Františka I. v roce
1804 (Josef Fischer) Od roku 1936, armáda první republiky jeskyni násilným
způsobem upravovala a v jeskynních chodbách pod přístřešky
byla skladována munici (od roku 1938), kterou si po obsazení
republiky 15. března 1939 odvezla německá armáda neznámo
kam. Německá armáda se do jeskyně vrací v roce 1943 a
vybuduje zde (podobně jako v sousední Býčí skále a jiných
jeskyních Moravského krasu) podzemní továrnu, kde se
vyráběly části leteckých motorů. Stavební a přípravné práce
byly svěřeny firmě Bauunion Brünn. Stavbu vedl pan Victor
Mayer.
Pro rozvody topného a větracího potrubí, ale i vody a
osvětlení, bylo nutné vyhloubit kanály o rozměrech 3 x 3 m,
které vedly středem hlavních chodeb. Většina šachet musela
být ve skále odstřelena, protože jeskynní dno bylo z doby
těžby fosfátových hlín vyčištěno od náplavy až na samotný
skalní masiv. Jen na několika málo místech se musela zbylá
náplava vykopat. Boční jeskynní prostory a uličky byly
zazděny, propasti přikryty betonovými plotnami a celá
podlaha jeskyně pokryta 1 m silnou vrstvou betonu. Bývalá
Knížecí chodba byla upravena na skladiště. V místě blízko
štoly u Babické chodby byla umístěna kondenzační stanice.
Kotelna, vytápějící vnitřní prostory továrny, byla postavena
ve větší prostoře pod horním vstupem, kterým do jeskyně
vniká denní světlo. Větrací šachty ústící na povrch ve
stráni se nacházely v Babické chodbě. Nainstalovány byly i
mohutné ventilátory nasávající čerstvý venkovní vzduch,
který byl proháněn topnými tělesy a poté rozváděn do
rozvodných kanálů a vtlačován do vytápěných prostor jeskyně.
K jeskyni vedla upravená příjezdová cesta. Část lesa směrem
k původnímu hornímu vchodu, ve které byly vztyčeny stožáry
elektrického vedení, musela být vykácena. Užitková voda se k
jeskyni přiváděla z řečiště Křtinského potoka a pitná voda
byla vedena potrubím z Křtin, kde byla čerpána ze dvou nově
vyhloubených studní nacházející se v blízkosti zámecké
zahrady. Již ke konci června vrcholily stavební práce v
některých částech Výpustku, během nichž byly vnitřní
prostory jeskyně vybíleny. Pod strop nacisté zavěsili síť z
ocelových lan, na níž byl upevněn dřevený mírně střechovitý
podhled potažený dehtovou lepenkou.
V upravených prostorách jeskyně započala montáž strojového
zařízení začátkem července roku 1944. V některých zadních
částech Výpustku však stále ještě probíhaly odstřely
skalního masivu. Provoz továrny se ve všech jejích
prostorách rozjel naplno začátkem září roku 1944, tedy po
náletu na Brno dne 25. srpna roku 1944.
Celý objekt byl obehnán plotem a střežen závodní stráží.
Vstup do prostoru továrny byl možný pouze přes vrátnici. Do
Výpustku nacisté přemístili výrobní halu č. III. Vedení
podzemního provozu mělo stejné zastoupení jako v Líšni.
Halleleiterem byl Ing. Beschorner, člen NSDAP. Samotná
výroba navazovala na provoz brněnského závodu. Vyráběly se
zde odlitky pro čerpadla, součástky do vstřikovacích pump a
další dílčí agregáty. Ve Výpustku pracovali dělníci na
stejných pozicích, které zastávali v brněnské továrně. Byli
zde svářeči, frézaři, soustružníci i kontroloři.
Vyráběla se zde palivová vstřikovací čerpadla pro letecké
motory Daimler-Benz třídy DB 601-605. Tato továrna měla
krycí označení Dinar. V továrně pracovalo 1200 totálně
nasazených českých občanů. Pracovali v nepřetržitém provozu,
dvě směny po 12 hodinách, v jedné směně 600 pracovníků.
Němci jeskyni opustili kolem 12. dubna 1945, když předtím
stroje v podzemní továrně zdevastují výbušninami a požárem.
Jeskyně poté zůstává opuštěná, zdevastovaná a víceméně volně
přístupná.
V roce 1961 do jeskyně přichází v pořadí třetí armáda,
tentokrát československá lidová. Tato v jedné z jeskynních
chodeb postupně vybudovala obří protiatomový kryt, kde
sídlilo záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy
s kapacitou pro 250 důstojníků. Sloužil zde vojenský útvar
9031 Křtiny. Jeskyně s několika nově postavenými budovami v
okolí, které začaly sloužit jako zázemí strážným jednotkám,
byl obehnán plechovým plotem a dráty se senzory. V areálu
byly vybudovány dvě pozorovatelny pro ostrahu
bezprostředního okolí. V okolním silničním úseku bylo
automobilům zakázáno zastavování. Podle výpovědí pamětníků,
sami vojáci, kteří zakonzervovaný objekt hlídali, vlastně
ani nevěděli, co se v jeskyni nalézá.
Přísně utajovaný objekt byl opuštěný armádou k 31. prosinci
2001, od té doby byla jeskyně nepravidelně přístupná při
třech dnech otevřených dveří. Koncem roku 2006 byla předána
Správě jeskyní České republiky. V roce 2007 proběhla
výstavba parkoviště, úpravy areálu a rekonstrukce provozní
budovy. Jeskyně se stala pátou veřejnosti běžně přístupnou
jeskyní Moravského krasu, pro veřejnost se otevřela do
zkušebního provozu od 26. října do 31. prosince 2007. V
lednu a únoru 2008 bylo opět zavřeno z důvodu dokončení
prací, do plného provozu své první sezony potom jeskyně
vstoupila 1. března 2008. Slavnostní otevření proběhlo 10.
března 2008.
Na prohlídkové trase dlouhé přibližně 600 metrů si
návštěvníci během cca 70 minut prohlédnou vestavbu
velitelského vojenského stanoviště a vlastní jeskynní chodby
Výpustku, tak jak je opustila německá armáda v roku 1945, a
to včetně zbytků podzemní kotelny. Po úpravách prohlídkové
trasy v prosinci 2008 a odstranění zazdívek chodeb z doby
budování německé továrny se objevila mnohá krápníková
výzdoba a otevřely se propasti směřující ke spodnímu patru
jeskyně. V první sezoně v roku 2008 si vestavěný objekt
velitelského pracoviště a jeskyni prohlédlo téměř 30 tisíc
návštěvníků.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem
Výpustku pod číslem 1587.
Správní budova se zázemím a vlastním vchodem do jeskyně |
