|
Drátenická jeskyně
Drátenická jeskyně (ve starší literatuře se lze setkat s
názvem Medvědí díra) se nachází ve střední části CHKO Moravský kras v údolí
Křtinského potoka asi 1 km od
Křtin. V
letech 1921–1944 zde probíhala těžba fosfátové hlíny, při
které došlo k poničení jeskyně. V jeskyni také byly nalezeny
stopy po lovcích sobů. Úpravy jeskyně
během druhé světové války:
V průběhu druhé světové války byla upravena pro vojenské
účely. K bývalému vchodu byla vybudována silniční přípojka
vedoucí podél lesa a napojující se na silnici u křižovatky
Babice–Křtiny. “Čertova studna“, nacházející se u cesty
vedoucí do Křtin, byla zasypána odkopanou zeminou a balvany
odstraněnými z Drátenické jeskyně při výkopových pracích.
Oba vchody do jeskyně byly zpevněny a na nich provedeny
potřebné ochranné úpravy (tvar vstupů do písmene Z).
Prostory velkého sálu jeskyně nacisté dále nerozšiřovaly.
Naopak některé části a partie v pozadí nechali zazdít.
Jeskynní dno bylo v celém prostoru sníženo a podlaha
vybetonována. Oba vchody jak původní, tak i druhý vchod,
vybudovaný během těžby fosfátových hlín, byly přezděny
mohutnou kamennou zdí. Ta byla v jižní části opatřena
vchodovými dveřmi a k severní partii byla zvenčí prostřílena
chodba sloužící pro odvoz materiálu. V těchto místech
plánovali nacisté vytvořit odstřelením skalního masivu a
odstraněním náplavy další prostor paralelní s původní
Drátenickou jeskyní. Nově vzniklá prostora měla být upravena
pro výrobu a skladiště. V této části měla být jeskyně
propojena s
Výpustkem. Záměr nacistů spojit obě jeskynní
pracoviště však nakonec proveden nebyl, protože v budované
štole došlo ke zřícení skalního stropu. Jeho sesuv způsobilo
patrně odstranění náplavy, která zde mnohdy sahala v
několikametrových vrstvách až po tento strop. Pozůstatek
této štoly je dnes možné nalézt ve stráni nad jeskyní.
Při odstřelování skalního masivu byl v západní části jeskyně
odkryt otvor ústící do prostor jeskyně nazývané Nová
Drátenická. Dělníci ji zčásti prozkoumali, ale ihned poté
šachtu překryli trámy a zaházeli. Tím uchránili spodní patra
jeskyně před okupanty, kteří by vzniklé prostory s největší
pravděpodobností využili k dalšímu rozšíření jeskyně. Tyto
nové prostory byly prozkoumány až po válce. Byly zde
nalezeny dvě propasti, podzemní část Křtinského potoka a
tzv. Svatovítův chrám.
Práce uvnitř jeskyně postupovaly poměrně rychle a již
počátkem léta roku 1944 zde odstartovala výroba. Tato
podzemní továrna byla v německých dokumentech vedena pod
označením provozovna Rastl. V archivních materiálech je
uvedeno, že zde nacisté umístili část provozu kalírny,
lapovny a výroby součástek pro nastřikovací pumpy. Pod
dozorem bývalého československého poručíka Ing. Fedy, zde
pracovalo několik zaměstnanců výrobní haly 4 líšeňského
závodu. Současnost:
Donedávna jeskyni využívala Armáda České republiky pro
vlastní účely. V současné době jeskyni užívá
ŠLP Křtiny k
přezimování rostlin, které by nevydržely mrazy.
V roce 2008 zde bylo natáčeno několik scén ze životopisného
koprodukčního filmu Cinka Panna.
Východní vchod do jeskyně |
