Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Drátenická jeskyně
Drátenická jeskyně (ve starší literatuře se lze setkat s názvem Medvědí díra) se nachází ve střední části CHKO Moravský kras v údolí Křtinského potoka asi 1 km od Křtin. V letech 1921–1944 zde probíhala těžba fosfátové hlíny, při které došlo k poničení jeskyně. V jeskyni také byly nalezeny stopy po lovcích sobů.

Úpravy jeskyně během druhé světové války:
V průběhu druhé světové války byla upravena pro vojenské účely. K bývalému vchodu byla vybudována silniční přípojka vedoucí podél lesa a napojující se na silnici u křižovatky Babice–Křtiny. “Čertova studna“, nacházející se u cesty vedoucí do Křtin, byla zasypána odkopanou zeminou a balvany odstraněnými z Drátenické jeskyně při výkopových pracích. Oba vchody do jeskyně byly zpevněny a na nich provedeny potřebné ochranné úpravy (tvar vstupů do písmene Z). Prostory velkého sálu jeskyně nacisté dále nerozšiřovaly. Naopak některé části a partie v pozadí nechali zazdít. Jeskynní dno bylo v celém prostoru sníženo a podlaha vybetonována. Oba vchody jak původní, tak i druhý vchod, vybudovaný během těžby fosfátových hlín, byly přezděny mohutnou kamennou zdí. Ta byla v jižní části opatřena vchodovými dveřmi a k severní partii byla zvenčí prostřílena chodba sloužící pro odvoz materiálu. V těchto místech plánovali nacisté vytvořit odstřelením skalního masivu a odstraněním náplavy další prostor paralelní s původní Drátenickou jeskyní. Nově vzniklá prostora měla být upravena pro výrobu a skladiště. V této části měla být jeskyně propojena s Výpustkem. Záměr nacistů spojit obě jeskynní pracoviště však nakonec proveden nebyl, protože v budované štole došlo ke zřícení skalního stropu. Jeho sesuv způsobilo patrně odstranění náplavy, která zde mnohdy sahala v několikametrových vrstvách až po tento strop. Pozůstatek této štoly je dnes možné nalézt ve stráni nad jeskyní.
Při odstřelování skalního masivu byl v západní části jeskyně odkryt otvor ústící do prostor jeskyně nazývané Nová Drátenická. Dělníci ji zčásti prozkoumali, ale ihned poté šachtu překryli trámy a zaházeli. Tím uchránili spodní patra jeskyně před okupanty, kteří by vzniklé prostory s největší pravděpodobností využili k dalšímu rozšíření jeskyně. Tyto nové prostory byly prozkoumány až po válce. Byly zde nalezeny dvě propasti, podzemní část Křtinského potoka a tzv. Svatovítův chrám.
Práce uvnitř jeskyně postupovaly poměrně rychle a již počátkem léta roku 1944 zde odstartovala výroba. Tato podzemní továrna byla v německých dokumentech vedena pod označením provozovna Rastl. V archivních materiálech je uvedeno, že zde nacisté umístili část provozu kalírny, lapovny a výroby součástek pro nastřikovací pumpy. Pod dozorem bývalého československého poručíka Ing. Fedy, zde pracovalo několik zaměstnanců výrobní haly 4 líšeňského závodu.

Současnost:
Donedávna jeskyni využívala Armáda České republiky pro vlastní účely. V současné době jeskyni užívá ŠLP Křtiny k přezimování rostlin, které by nevydržely mrazy.
V roce 2008 zde bylo natáčeno několik scén ze životopisného koprodukčního filmu Cinka Panna.


Východní vchod do jeskyně

 

Poslední aktualizace 18. května 2020 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist