Jan Bezchleba

Verze z 13. 9. 2024, 20:04, kterou vytvořil Lukáš Malý (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „'''Jan Bezchleba''' byl adamovský starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946. == Historie == Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jan Bezchleba byl adamovský starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946.

Historie

Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak syn Jan. Roku 1910 se přestěhoval s rodinou do Adamova a nastoupil zaměstnání ve zdejším závodě. Roku 1911 se jim narodilo třetí dítě – syn Oldřich.

Již před první světovou válkou se podílel na založení potravního spolku „Svornost“. V prvních poválečných volbách kandidoval za sociální demokratickou stranu, za kterou byl zvolen do zastupitelstva obce a následně dne 8. července 1918 zvolen starostou Adamov. Do pozice starosty byl opakovaně zvolen v roce 1923 a 1927.

Roku 1921 byl spoluzakladatelem adamovské organizace KSČ. V pozici starosty se zasloužil o vybudování vodovodu, nové měšťanské školy v roce 1926, byl též zakladatelem zdejší záložny „Budoucnost“, jejímž byl prvním předsedou a dlouholetým pokladníkem. V obci bylo také zřízeno pouliční elektrické osvětlení.

V prosinci roku 1920 se účastnil generální stávky. Následkem toho byl dne 21. prosince 1920 vzat do vazby jak Bezchleba, tak Jan Melč, Karel Žejdlík a Jan Procházka. Ve vazbě Bezchleba strávil 4 týdny. Při soudním přelíčení konané v roce 1921 byl odsouzen na 3 týdny jednoduchého vězení.

Po ukončení druhé světové války byl prvním předsedou revolučního národního výboru v roce 1945, následně předseda nově vzniklého MNV. V této funkci setrval do nových voleb v roce 1946.

Při příležitosti 69. narozenin byl za své zásluhy o obec jmenován, na zvláštní schůzi pléna MNV v roce 1946, čestným občanem obce Adamov.

Zdroje

  • Pamětní kniha obce Adamova, s. 33-34, 194.
  • Kronika města Adamova, s. 15.
  • Kronika města Adamova II. díl, s. 45, 210-211.