Klamova huť

Verze z 7. 9. 2024, 06:07, kterou vytvořil Lukáš Malý (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „náhled|alt=Klamova huť|Klamova huť '''Klamova huť''' (lidově '''Klamovka''') se nachází jižně od města Blanska, nalevo od silnice, která vede do Lipůvky. == Historie == Huť ve stylu průmyslové neogotiky navrhl stavitel Heinrich Girke a postavena byla v letech 1853–1857. Jméno získala podle Augusty Salmové, kterou si vzal za ženu hrabě Jindřich Jaroslav Clam-Martinic. Jednalo se…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Klamova huť
Klamova huť

Klamova huť (lidově Klamovka) se nachází jižně od města Blanska, nalevo od silnice, která vede do Lipůvky.

Historie

Huť ve stylu průmyslové neogotiky navrhl stavitel Heinrich Girke a postavena byla v letech 1853–1857. Jméno získala podle Augusty Salmové, kterou si vzal za ženu hrabě Jindřich Jaroslav Clam-Martinic. Jednalo se o první vysokou pec v českých zemích užívající minerální paliva. K provozu byl využívána i přilehlá řeka Svitava.

Roku 1893 byla Klamovka přeměněna na slévárnu. Roku 1906 byla u areálu vystavěn zámečnický komplex. V té době se zde zpracovávala litina. Poté se v roce 1923 provoz v Klamovce zastavil z ekonomických důvodů. Od té doby byla huť využívána jako zkušebna vodních turbín. Své pokusy zde prováděl i Viktor Kaplan. Do roku 1966 tedy Klamova huť sloužila k výrobě elektrické energie.

Roku 1994 zde byla umístěna výstavní expozice. V dnešní době je huť využívána soukromou společností vyrábějící krby a krbová kamna.

Zdroje

  • JAROŠ, Jiří. Slovník technických památek Blanenska. Blansko: Muzeum Blansko, 2000, s. 22.
  • LUKÁŠ, Pavel. Clamova huť v Blansku. Brno: Bakalářská práce, 2006, 36 stran.
  • Klamova huť. Kafélanka [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné z: https://www.kafelanka.cz/akce/blansko.php