Brána je pozůstatkem činnosti člověka z přelomu 18. a 19. století v Křtinském údolí.
Historie
Okrasný krajinný prvek, který byl v hornatém terénu nad Starou hutí. K bráně byl od hutě upraven přístup přímo od hutě. Klenba se zřítila v roce 1951. V současné době jsou v terénu patrné malé zbytky zdiva. Není zatím známo, kdy přesně vznikla, je však pravděpodobné, že byla zbudována při příležitosti návštěvy rakouského císař Františka II. Lotrinského a jeho manželky Marie Terezie této části Moravského krasu roku 1804. Jednalo se snad o imitaci zříceniny hradu, která sloužila jako kulisa pro hudebníky, kteří odtud vyhrávali na přivítání panstva.
Podle Martina Golce se jednalo o umělou zříceninu, součást Vranovsko-křtinského areálu, který zde byl budován od přelomu 18. a 19. století Lichtenštejny. Vchod do zříceniny měl být řešen gotickou obloukovou bránou. Dle Golce jsou po této stavbě v terénu stále patrny pozůstatky.
Viditelné zbytky zdiva se nacházejí i nad zákrutou silnici nedaleko hutě. Jakého účelu bylo toto zdivo není známo. Možnost, že bylo součástí větší umělé zříceniny z počátku 19. století, není vůbec vyloučena.
Zdroje
- GOLEC, Martin. Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál v Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales, 2014, č. 2. Brno: Moravské zemské muzeum. s. 235-250.