Divadla v Adamově

Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.

Divadla v Adamově byla v Adamově pěstována již od druhé poloviny 19. století.

Historie

První zkušenosti s divadelní činnosti byly zaznamenány v Čtenářském spolku, který byl založen v roce 1863. Největší zásluhu na rozvoji spolku měli A. Bobrovský, K. Musil a J. Sec.

V roce 1919 vznikl pod patronací Dělnické tělocvičné jednoty Dělnický divadelní kroužek, který převzal jeviště a část knihovny po Čtenářském spolku. Přešli sem také jeho členové (celkem bylo 17 zakládajících členů). Předsedou byl zvolen Jan Melč, členy výboru pak Jan Procházka, Arnošt Hudec, Josefa Kroupová a Adolf Novák.

Prvním divadelním představením sehraným v sále hotelu Skalní sklep byla veselohra Pražské švadlenky. V rámci DTJ začaly vznikat i další kroužky – například tamburašský kroužek, založený Josefem Václavkem, či orchestrální soubor řízený učitelem Františkem Juračkou. V Sokole vznikl pěvecký sbor řízený J. Hlaváčkem. Samotný Sokol dopoledne 31. května 1925 slavnostně otevřel nově postavenou Sokolovnu. Avšak již o týden dříve zde byla uvedena hra Jaroslava Vrchlického Noc na Karštejně. Postupně byly na repertoáru další činohry, ale později také některé operety. V 30. letech dokonce i Blodkova opera V studni a Smetanova Hubička. V Sokolovně byl od roku 1926 promítán jedenkrát týdně němý film.

19. listopadu 1921 byl slavnostně otevřen Dělnický dům, ve kterém bylo téhož dne sehrána divadelní hra Protekce.

Aktivními režiséry DTJ byli Arnošt Hudec, František Preissler, Josef Zbytovský, František Konečný a další, herečtí představitelé byli Helena Hudcová, Václav Hejduk, Adolf Novák, Angela Nováková, Irena Hejduková, A. Zvěřina, Anna Zvěřinová, J. Zbytovský, Běla Zbytovská, Fr. Hlinková, St. Zvěřina, Josef Zvěřina, Josefa Machová, Josefa Kroupová, R. Václavková-Fejfarová, V. Smolík, F. Konečný, Zd. Preissler, Emilie Čapková-Hrnčířová, Oldřich Bezchleba, J. Zburník, Ludmila Švihlová, Františka Poláková, V. Tomanec, Antonín Václavek, Josef Václavek, Karel Vyhnálek, Karel Polák, J. Vaněrka, Josef Švihla a další.

A v té době nejmladší – Božena Fejfarová, Marie Melčová, Marie Machová, Marie Pernicová, Anna Beránková, Marie Müllerová, Anna Sudová, Lída Málková, Jožka Baldermanová, Jan Bezchleba, Oldřich Bezchleba, Josef Ouředníček, Raimund Holešovský, Miroslav Mach, František Srba, Jaroslav Šlezinger, Zdeněk Preissler, František Linhart, Antonín Balderman, Karel Trávníček, Josef Zburník.

Od roku 1923 do 1932 bylo sehráno 170 divadelních her, kromě nich byly pořádány také Pěvecké večery a Besídky sekce mládeže KSČ, tyto besídky nejčastěji uváděli Karel Trávníček a Jaroslav Linhart.

Divadelníci sehrávali divadelní hry i mimo Adamov – například v Dělnickém domě v Blansku, Husovicích, Juliánově, Klepačově, Olomučanech, Vranově, Útěchově, Josefově apod. Jednota také navázala spolupráci s dělnickými ochotníky v Brně – Králově Poli a Maloměřicích aj.

25. listopadu 1934 byl Dělnický dům předán po vypovězení smlouvy o pronájmu vedení místního závodu.

V roce 1930 byl ustanoveno volné sdružení bez stanov jako „Pěvecký kroužek Moravan“, řízené sbormistrem Františkem Svobodou. Následující rok pak Pěvecké sdružení Hlahol. 23. května 1937 předal Hlahol veřejnosti pomník Bedřicha Smetany. Večer byla slavnostně uvedena opera Hubička vedená sbormistrem Aloisem Starostou.

K sokolskému ochotnickému divadlu se koncem 30. let přidala i loutková scéna, kde v prostorách šatny bylo zbudováno loutkové divadlo. Používali se loutky velikosti 60-70 cm a bylo jich 20 ks. Po převzetí sokolského majetku ROH bylo loutkové divadlo přestěhováno do dřevěného baráku na Kolonii.

Příchodem nacistické okupace všechen kulturní život je utlumen - v roce 1941 byl zrušen Sokol. Během druhé světové války bylo odehráno ještě několik představení pod hlavičkou sportovního klubu Škoda Adamov. K opětovnému rozvinutí došlo v poválečné době, kdy vznikly divadelní soubory pod záštitou nově vzniklé kulturní rady a také politické strany lidové.

V 50. letech vzniká zázemí v nových prostorách Kulturního domu Julia Fučíka. Podle kroniky mělo mít hlediště kapacitu 450 míst. V závěru roku 1956 až do počátku roku 1957 byla budována jevištní točna. Tím začala nová epocha adamovského divadla.

Počátkem roku 1957 přišlo divadelníkům blahopřání od Marie Majerové:

Vážení soudruzi! Čtu právě v
denním tisku s velkou radostí
zprávu o Vašem vítězství v krajské
soutěži ochotnických divadel
o nejlepší dramaturgický plán v
roce 1956. Blahopřeji Vám zplna
srdce k úspěchu dobré práce.
Zdar práci budoucí!
Vaše se soudružským pozdravem
Marie Majerová
Praha 6, Na Bečvářce 15

Dopis byl otištěn 25. ledna 1957 v podnikovém časopise Směr.

Dne 16. března 1957 bylo odehráno představení Siréna (režie Stanislav Spiegel, výprava Karel Press). Autorka hry, Marie Majerová, se zúčastnila adamovské premiéry. O této události je také záznam v obecní kronice, kde zanechala Majerová věnování:

Průmysl a lesy – to je Adamov:
Lidské práci zdar a příroda ať
je krásná a člověku napomocná!
Marie Majerová
16/3 57

Marie Majerová byla slavnostně přivítána v kulturním domě za zaměstnance závodu Jaroslavem Zelíkem, pionýři přednesli verše a předali ji kytici. Učitel Ladislav Kozel předal Majerové její vlastní portrét od akademického malíře Oldřicha Crhounka.

Ve dnech 10. – 15. května 1960, u příležitosti oslav 600 let trvání strojírenské tradice, se v Adamově konal II. Krajský festival divadelních souborů LUT. Na divadelní přehlídce vystoupily:

divadelní kroužek ZK ROH, AS Adamov – Trojané,
divadelní odbor tělovýchovné jednoty Sokol Moravské Bránice – Nepokojné hody svaté Kateřiny,
divadelní odbor Těl. jednoty Rouchovany – Ztracené východisko,
divadelní soubor OB Želetice – Maryša,
letištní klub Náměšť nad Oslavou – ?,
soubor Kladivo – Já vám věřím, lidé!,
- soubor VÚ 9694 Holubice – Historický obraz,
vojenský divadelní soubor "Mládí" – Voják,
Divadlo Staoboj ZK J. Švermy, n.p., Brno – Ďábel v Bostonu,
divadelní soubor OB Hodonice – Moje teta, tvoje teta,
dělnické divadlo ZK Královopolská strojírny, n.p., Brno – Návštěva nepřichází.

Krom divadelní přehlídky, probíhalo i školení účastníků, na kterém přednášeli divadelní odborníci z Brna a Prahy.

Ve dnech 15. – 20. května 1961 proběhla v Adamově, v rámci oslav 40. výročí založení Komunistické strany Československa, I. krajská přehlídka divadelních souborů UT Jihomoravského kraje. Na divadelní přehlídce vystoupily:

Mládežnické divadlo ZJŠ Brno – Irkutská historie,
Osmiletka Brno-Komín – Zlatovláska,
ZK – OP Prostějov – Talenty a ctitelé,
Divadelní kroužek ZK Adamovské strojírny, Adamov – Příliš štědrý večer,
OB. Kostelec na Hané – Pohleďte pokušení,
X62 Park kultury a oddechu Brno – Inzerát na skřivánka (satirické pásmo),
ZK Motorpal, Telč – Kauce,
SZK stavařů Gottwaldov – Jezero Ukereve,
Svatoboj ZK ZJŠ Brno a Tylovo divadlo ZKL Brno – Anna proletářka.

Na závěr přehlídky byl uspořádán krajský aktiv divadelních a kulturních pracovníků Jihomoravského kraje.

Ve dnech 13. – 19. května 1962 byla v Adamově uspořádána II. přehlídka divadelních souborů Jihomoravského kraje. Na divadelní přehlídce vystoupily:

ODP a M, Gottwaldov – Čaroděj Och (vystoupili 13. května v 15 hodin),
ZK ROH Adast, Adamov – Tříminutový rozhovor (vystoupili 13. května v 20 hodin),
Divadelní studio OD B. Václavka, Třebíč – Hotel Santa Crúz (vystoupili 14. května v 15:30, reprízu pak v 20 hodin),
ZK Dopravy a spojů Brno – V studni (vystoupili 15. května v 15:30),
L. Délibes – Coppélia (vystoupili 15. května),
3. ZDŠ Jihlava – Ve slepé uličce (vystoupili 16. května v 15:30),
ZK Fatra Napajedla – Podivná paní Savageová (vystoupili 17. května 15:30, reprízu pak 20 hodin),
ZK ZGK Třebíč-Borovina – Svatba sňatkového podvodníka (vystoupili 18. května),
Divadelní soubor J. Skřivana, kulturní středisko B. Václavka, Brno – Hadrián z Římsů (vystoupili 19. května).

Adamovští amatéři, kteří vystoupili se hrou Tříminutový rozhovor, byli vybráni ústřední porotou STM k účasti na VI. Šrámkově Písku, kde vystoupili 18. června. Tam kroužek dosáhl v rámci soutěže amatérských divadelních souborů na 3. místo ve IV. věkové kategorii. Výprava hry byla hodnocena z účastnické nabídky jako vůbec nejlepší. Hra získala i další ceny za režii a herecký výkon. Toto představení se odehrálo ještě 25. října v rámci I. abonentního cyklu v Blansku.

Ve dnech 17. – 24. června 1962 se zúčastnil divadelní kroužek ZK Adamovských strojíren celostátní přehlídky divadelních souborů ústředního kola STM 1962 – VI. Šrámkova Písku. 18. června předvedl hru Tříminutový rozhovor.

Ve dnech 8. – 10. června 1963 byly v Adamově konány krajské dny divadelních ochotníků. Na divadelní přehlídce vystoupily:

Divadelní soubor ZK ROH Adamovské strojírny, Adamov – Modrá obloha,
divadelní soubor Zd. Štěpánka ZK Slavie Fatra Napajedla – Majitelé klíčů,
dramatický soubor ZK Svit, ZPS, RŘ Gottwaldov – Křišťálová noc,
pionýrský rozhlasový kolektiv Pírko, Brno – Říkadla, Zahrajeme si na pohádku,
Dovadlo pantomim při Kulturním středisku B. Václavka Brno – Lidi kolem Davida,
divadelní studio Josefa Skřivana při Kulturním středisku B. Václavka, Brno – Antigona a ti druzí.

Na přelomu 60. a 70. let divadelní činnost postupně ustala. Divadelní hlediště v Kulturním domě Julia Fučíka se změnilo na kinosál. Příležitostné divadelní představení se konala v jiných prostorách.

V únoru 1970 vznikla nová složka Závodního klubu ROH Malé divadlo hudby. To si dalo za úkol popularizovat hudbu českých i světových skladatelů. Zpočátku byla na besedách používána reprodukovaná hudba a skladba byla publiku ve výkladu představena. Postupem byla reprodukovaná hudba nahrazena ukázkami hudby živé či později účinkujícími umělci z LŠU Blansko a brněnské konzervatoře.

Loutkové divadlo

Základy loutkového divadla v Adamově položili již v 20. letech jak herci dělnického divadelního odboru Dělnické tělovýchovné jednoty, divadelníci divadelního odboru Sokola i členové Československého svazu mládeže. O jejich činnosti prozatím není více zpráv.

Sokol svoje loutkové divadlo provozovalo v prostorách šatny v Sokolovně. Zde působili herci ochotnické scény Sokola jako například Zbytovský, Bradna, Kryl, Zbytovská, Čapková a další.

V Kronice obce Adamova (rok 1972) je v článku o výstavbě hřiště na Kolonii v Adamově II. uvedeno, že nově postavené hřiště stojí na bývalém místě pionýrské klubovny a loutkového divadla (základ tvořilo vybavení loutkového divadla ze Sokolovny). Podle vzpomínek pana Buchty se jednalo o dřevěnou budovu, která měla po délce středovou chodbu, končící asi v polovině její délky. Do budovy se vcházelo z čelní strany, směřující k dnešnímu areálu, kde se nacházejí tiskařské a stolařské dílny. Po obou stranách chodby byly místnosti. V nich byly umístěny klubovny (2 nebo 3), dále zde byla knihovna, dílna modelářská (hlavně letecká), další místnost využívali radiomodeláři. Byla zde také kancelář skupinové vedoucí a nechybělo ani kompletní hygienické vybavení. Chodba končila vstupem do hlediště loutkového divadla. Hlediště bylo stupňovité s kapacitou asi 50 diváků. Scéna loutkového divadla byla uzpůsobena tak, že bylo možno hrát s maňásky i s marionety. Scéna měla vlastní světelný park (bodová světla, barevné reflektory, světla pro záblesky – třeba blesk, stmívání a postupné rozsvěcování atd.). V zákulisí byly prostředky pro různé zvukové efekty, jako je vítr, hřmění; byly zde věšáky pro loutky a prostor pro kulisy používané během představení. K divadlu patřila rovněž klubovna – zkušebna, dílna pro výrovu kulis, skladiště loutek a kulis.

Cesta k tomuto domu však pro loutkové divadelníky byla velmi trnitá. Po založení loutkového kroužku (v roce 1954 či dříve) byl do Adamova pozván brněnský výtvarník, který poskytl rady a přislíbil pomoc při budování nového stánku. Hned po začátku byl však shledán problém ve financích a absence volné místnosti k provozu. Slíbené nové loutkové divadlo se tedy nestavělo, ani později slíbená místnost ve Skalním sklepě nebyla přidělena. Nakonec se vše podařilo vyřešit přidělením vhodných prostor ve výše zmíněném baráku. Jak Rudolf Rein píše v podnikovém časopisu Směr, podíleli se na vybudování loutkového divadla tito: Zelík, Dáňa, Slovák, Učeň, Wetter, Fiala, Libra, Šetinová, Čapková, Kment, Vespalec apod.

Divadelní činnost mohla být tedy konečně zahájena prvním představením 29. ledna 1956 v 10 hodin. Prvním předsedou divadelního kroužku byl již zmíněný Rudolf Rein.

K "pionýráku" patřilo ještě volejbalové hřiště, které bylo mezi pionýrským domem a železničním náspem. Po zrušení tohoto divadla se loutky ztratily neznámo kam. Budova byla z důvodu špatného technického stavu asanována v roce 1966.

Setkávání bývalých divadelníků

16. ledna 1987 bylo svoláno historicko-vlastivědným kroužkem I. setkání bývalých divadelníků. Celkem se sešlo 28 bývalých pracovníků divadla. Toto setkání bylo zároveň uskutečněno s výstavou, který na sedmnácti panelech představovala materiály z jedenácti inscenací, kteří tehdejší ochotníci mezi léty 1954 až 1964 secvičili. Výstava trvala do 15. února 1987.

Druhé setkání bývalých divadelníků proběhlo již 22. ledna 1987. Před publikem předvedla skupina dětí nácvik scének, určených pro děti mateřských škol. Při této besedě byl promítán film, který zobrazoval život v Adamově roku 1965, natočený filmaři ZK, které vedl František Slovák. Stejně jako při první, bylo setkání obohaceno výstavou materiálů z inscenací her.

Zdroje

Pamětní kniha obce Adamov II. díl, s 128-130, 213-214.
Kronika obce Adamova 1959-1962, s. 20-21, 94-95, 129-131.
Kronika obce Adamova, s. 153.
Kronika města Adamova, s. 165-166.
REIN, Rudolf. Vybudujeme loutkové divadlo? v Směr, 5. listopadu 1954, roč. VI., č. 42. Adamov: Adamovské strojírny, s. 2.
REIN, Rudolf. Loutkové divadlo závodního klubu před otevřením v Směr, 6. ledna 1956, roč. VIII., č. 1. Adamov: Adamovské strojírny, s. 2.
MAJEROVÁ, Marie. M. Majerová píše divadelníkům v Směr, 25. ledna 1956, roč. IX., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny, s. 1.
Směr, 27. ledna 1956, roč. VIII., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny, s. 2.
ČAPKOVÁ, Emilie. Vzpomínka na ochotnická divadla v bývalém Dělnickém domě v Adamově v Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1971, roč. XV, č. 1. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek, s. 4-5.
HEJL, Emil a PROCHÁZKA, Zdeněk. Divadlo našeho domova. Blansko: Okresní kulturní středisko Blansko, 1986, s. 9-21.
Kolektiv autorů. Adamov [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: <http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=geo&id=9151>
Historie [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z <http://www.sokoladamov.estranky.cz/clanky/o-nas/historie.html>
BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. Adamov. Adamov: Město Adamov, 2014. s. 108 a 160.
Vzpomínky manželů Buchtových.