Brno

Brno (německy Brünn) je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město o rozloze 230,18 km² má přibližně 401 tisíc obyvatel a v jeho metropolitní oblasti žije asi 700 tisíc obyvatel. Brnem protékají řeky Svratka a Svitava, které se v jižní části města slévají.

Historie

Oblast Brna byla osídlena už v pravěku, což dokládají archeologické nálezy, například z období paleolitu a neolitu. První zmínky o Brnu pocházejí z Kosmovy kroniky, kde je město zmíněno v roce 1091. V té době zde stál hrad jako strategická pevnost.

V roce 1243 Král Václav I. udělil Brnu městská práva, což podpořilo jeho rozvoj jako obchodního a správního centra Moravy. Brno sehrálo důležitou roli během husitských válek, kdy zůstalo věrné katolické straně a odolalo několika obléháním husitských vojsk.

V období renesance (15.–16. století) zažilo Brno kulturní i hospodářský rozkvět. Byly postaveny významné budovy, jako je Stará radnice.

V roce 1645 během třicetileté války úspěšně odolalo obléhání švédských vojsk díky hrdinství obránců pod vedením Raduita de Souches. Po válce se město rozvíjelo jako pevnost a centrum barokní kultury. Významnou dominantou z té doby je například katedrála sv. Petra a Pavla.

V 19. století se Brno stalo centrem průmyslu a získalo přezdívku moravský Manchester. Město bylo významné zejména textilní výrobou. Brno bylo také kulturním centrem. V roce 1839 sem přijel první vlak na trase Vídeň–Brno. V roce 1849 byla dokončena železniční trať údolím řeky Svitavy na Prahu.

V roce 1918 se Brno stalo součástí nově vzniklého Československa. Ve 30. letech zde vznikla slavná vila Tugendhat, která je zapsána na seznamu UNESCO. Za druhé světové války město utrpělo značné škody. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva.

Dnes je Brno moderním centrem vzdělání, vědy a kultury, známé svými univerzitami, technologickými firmami a každoročním pořádáním veletrhů.

Památky

K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov, utvářející charakteristické panorama města. Druhým dochovaným hradem na území Brna je Veveří, kdysi vybudovaný nad řekou Svratkou a dnes se tyčící nad Brněnskou přehradou.

Správní dělení

Brno je územně členěné statutární město s magistrátem a primátorem, spravované podle statutu města Brna. Vedle zastupitelstva města a rady je orgánem města i sněm starostů, jehož členy jsou starostové jednotlivých brněnských městských částí a primátor města Brna.

Brno samo o sobě tvoří okres Brno-město, tedy je obcí s rozšířenou působností pouze pro vlastní území.

Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku. Brno se skládá celkově ze 48 katastrálních území, jejichž hranice jsou často rozděleny do několika městských částí. Velikost městských částí se zásadně liší od zhruba 600 obyvatel (MČ Brno-Ořešín) až po přibližně 60 tisíc obyvatel (MČ Brno-střed).

Mezi největší městské části Brna patří (dle počtu obyvatel) Brno-střed, Brno-sever, Brno-Bystrc a Brno-Královo Pole. Naopak nejmenší městské části jsou Brno-Kníničky, Brno-Útěchov a Brno-Ořešín. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými částmi Brno-Bystrc, Brno-Tuřany, Brno-Líšeň a Brno-střed, nejmenšími pak Brno-Útěchov a Brno-Nový Lískovec.