m (minulý čas)
(+ 1 zdroj)
 
Řádek 22: Řádek 22:
== Zdroje ==
== Zdroje ==
* KEJÍKOVÁ, Mirka a BUDIŠ, Jaroslav. Galerie osobností – Karel Marek v ''Adamovský zpravodaj''. 2005, č. 1, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 7.
* KEJÍKOVÁ, Mirka a BUDIŠ, Jaroslav. Galerie osobností – Karel Marek v ''Adamovský zpravodaj''. 2005, č. 1, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 7.
* MK. Významná výročí – Karel Marek st. – 100. výročí narození v ''Adamovský zpravodaj''. 2018, č. 3, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 14.


{{Představitelé Adamova}}
{{Představitelé Adamova}}


[[Kategorie:Karel Marek]]
[[Kategorie:Karel Marek]]

Aktuální verze z 19. 11. 2024, 23:54

Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.

Karel Marek (10. dubna 1918 v Kostelci nad Orlicí – 4. ledna 2000) byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1970–1980.

Životopis

Karel Marek se narodil 10. dubna 1918 v Kostelci nad Orlicí. Jeho rodina žila v sousedství diplomatického pracovníka Josefa Körbela (později Korbela), otce Madeleine Albrightové, bývalé ministryně zahraničí USA. Tento blízký vztah přivedl Josefa Marka do Jugoslávie, kde v letech 1945–1948 působil jako tiskový tajemník a kulturní atašé československého velvyslanectví. Josef Marek se stal také kmotrem syna Korbelových, Johna. Po návratu do Československa, v roce 1948, se Josef Marek usadil v Praze, kde dožil jako středoškolský profesor. Zemřel v roce 1999 ve věku 93 let.

Karel Marek absolvoval měšťanskou školu, vyučil se strojním zámečníkem a následně dokončil Průmyslovou školu strojní v Hradci Králové. Během druhé světové války se přestěhoval do Adamova, kde pracoval v závodě Škoda Adamov jako technický pracovník a konstruktér. Po válce se aktivně zapojil do kulturního, společenského a politického života, což ho nakonec přivedlo na vedoucí pozice v podniku, včetně funkce vedoucího kanceláře ředitele (1965–1969).

Rok 1969 přinesl zásadní změnu v jeho životě – byl kooptován do Městského národního výboru (MěNV) v Adamově. V letech 1970–1980 zastával funkci předsedy MěNV, během níž město zaznamenalo významný rozvoj. Mezi klíčové projekty jeho éry patří:

Mezi další důležité počiny patřila plynofikace ulice Osvobození, nové veřejné osvětlení v ulici Pod Dřínovou (dnes součástí ulice Osvobození) a výstavba televizního převaděče na Alexandrově rozhledně, na němž se podíleli i občané města.

Manželka Karla Marka, Zdeňka, pracovala dlouhá léta v Adamovských strojírnách a zemřela 30. března 1996. Jejich syn, prof. JUDr. Karel Marek, CSc., působil jako významný právní pedagog na Masarykově univerzitě v Brně a v roce 2011 byl jmenován profesorem. Karel Marek starší zemřel 4. ledna 2000.

Zdroje

  • KEJÍKOVÁ, Mirka a BUDIŠ, Jaroslav. Galerie osobností – Karel Marek v Adamovský zpravodaj. 2005, č. 1, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 7.
  • MK. Významná výročí – Karel Marek st. – 100. výročí narození v Adamovský zpravodaj. 2018, č. 3, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 14.
Seznam představitelů Adamova
Karel Rumler (1864–1867) • František Druxa (1867–1870) • Antonín Šebela (1870–1873) • Eduard Leidinger (1873–1879) • Josef Pelikán (1879–1897) • Karel Rumler (1897–1909) • Ludvík Hlavatý (1909–1919) • Jan Drexler (1919) • Jan Bezchleba (1919–1931) • Josef Praus (1931–1938) • Jan Melč (1938–1945) • Jan Bezchleba (1945–1946) • Jan Novotný (1946–1948) • Karel Héč (1948–1957) • Alois Svoboda (1957–1963) • Jaroslav Šlezinger (1963–1970) • Karel Marek (1970–1980) • Alois Kejík (1980–1990) • Martin Dvořák (1990) • Jan Hlavatý (1990–1998) • Jaroslav Bernášek (1998–2006) • Jiří Němec (2006–2010) • Roman Pilát (od 2010)