Alexandrova rozhledna

Alexandrova rozhledna v roce 2009

Alexandrova rozhledna nebo lidově Alexandrovka je kamenná stavba, která se tyčí nad svitavským údolím, na vrcholku kopce Špičák (dříve německy Spitzberk).

Historie

Dříve na stejném místě stával dřevěný vyhlídkový pavilon. Tento zde byl postaven na počátku 60. let 19. století adamovským okrášlovacím spolkem. Pavilon byl pojmenován po brněnském krajském hejtmanu hraběti Braidovi - Braida-Hütte (Braidovo přístřeší). Po jeho zchátrání se rozhodla brněnská sekce Östetereichischen Touristen-Club vystavět na jeho místě rozhlednu.

Tímto úkolem byl pověřen zvláštní výbor, v němž byla řada německých brněnských členů, kteří v Adamově vlastnili letní vily – Gustav Ritter V. Schoeller, Alexander Suchaneck Edel von Merores, Friedrich Klob, Anton Kindl, Alexander Makovský, Ludvík Merores, Hubert Bayer, Alois Brecher, Johann Reibhorn, Ignaz Deabis, Carl Waura a Heinrich Suchaneck. Samotný spolek však neměl dostatek financí na tak nákladnou stavbu. Proto bylo žádáno u knížete o pomoc. Rozhodnutím z 16. ledna 1887 vyhověl kníže Liechtenštejn žádosti turistického klubu a věnoval k tomuto účelu pozemek i stavební dříví. V červnu 1887 vydal spolek v německém časopise Moravskoslezský korespondent výzvu o pomoc milovníků přírody.

Autor, který vytvořil projekt pro tuto stavbu, byl architekt Oscar Mratschek, stavbu provedla firma Martina Fleischhackera za 15 000 zlatých. Rozhledna byla turistům zpřístupněna 4. září 1887. Své jméno získala po předsedovi brněnské sekce Rakouského turistického klubu Alexandru Suchankovi, který se stal velkým propagátorem výstavby rozhledny – Alexander-Warte. Věž měla dřevěný vyhlídkový ochoz a plechovou jehlanovou střechu s korouhvičkou, vysokou 15 metrů.

Brünner Zeitung 5. září 1887 informoval o otevření rozhledny takto: „Včera se za velice příznivého počasí konalo slavnostní otevření rozhledny, která byla vybudována díky brněnské sekci rakouského turistického spolku místním architektem panem Fleischhackerem. Dostavilo se na 20 členů z vídeňské centrály s panem prezidentem Silbehuberem, s členem představenstva sekce „Leoben“ panem Bauerem, s předsednictvem a četnými členy brněnské sekce, stejně jako většina z německého spolku a neobvykle početné publikum, které přijelo do Adamova v 1 hodinu odpoledne zvláštním vlakem za znění hudby občanského sboru. O půl třetí všichni dorazili k rozhledně nabízející nádherné kruhové panorama. Po zaznění písně "Das ist der Tag des Herrn" ze strany brněnského mužského pěveckého sboru a projevech pana prezidenta Silbehubera a prvního představeného brněnské sekce pana císařského rady Suchánka, byla rozhledna nazvána "Alexandrovou rozhlednou" a byla prohlášena za otevřenou. Na náhorní plošině "Špičáku" poté následovala oslava s hudbou a tancem, které se zúčastnilo 2000.“ (Brünner Zeitung, 5.9.1887) Tato zpráva se objevila v tentýž novinách i následující den, tedy 6. září 1887.

V okolí rozhledny byly zapalovány ohňostroje a pořádány slavnosti, které byly zakončeny v nádražní restauraci v Adamově. Odtud se odjíždělo zvláštním vlakem do Brna. To přitahovalo české zvědavce z okolních obcí. Tohoto zájmu využívali Němci ke svému pobavení – dávali dětem velký povidlový koláč, ve kterém byl zapečen peníz, a děti se k němu měly prokousat, rozhazovali na prostranství cukroví, o které se děti pobily nebo na májku věšeli drobnosti jako bonboniéru, lahvičku likéru, párky apod. Děti k nim měly vyšplhat a za odměnu si směly jednu věc vzít. Děvčatům byly slibovány prsteny a náušnice, zúčastní-li se německých slavností v českých národních krojích.

Těmto Německým kratochvílím nepřál český učitel působící v Adamově a Babicích Antonín Bobrovský, který dětem zakazoval účast na těchto zábavách a rodiče přesvědčoval o národním uvědomění. Nejednou se stalo, že Bobrovský v průběhu německé slavnosti u rozhledny seskupil kolem sebe hlouček českých občanů a navzdory Němcům zpíval s nimi české národní písně.

V roce 1902 zmiňují Martin Kříž a Florian Koudelka ve svém druhém dílu Průvodce do moravských jeskyní možnost návštěvy rozhledny:

„Chceme-li navštíviti rozhlednu (3/4 hodiny) na chochold, odkud je krásná vyhlídka na okolní krajinu směrem k Brnu, nutno, abychom se přesvědčili, zdali vlaje prapor s rozhledny; na to musíme jíti k hajnému v Babicích, který má klíč k rozhledně a složiti zálohu (dvě koruny, které se vrátí v knihkupectví A. Brechra v Brně – tím je cestujícím, kteří nemíní Brno navštíviti, přístup skoro zamezen).“ (Průvodce do moravských jeskyní, Díl II. Jedovnice, Rudice, Josefov, Babice, Křtiny - Údolí hádecké, Hostěnice, Mokrá, Líšeň a Brno)

Po první světové válce byla rozhledna zbavena všeho, co bylo německé: kliky, okna, zábradlí pavlače aj. Za druhé světové války věž ztratila svoji původní střechu z mědi, která měla dopomoci k vítězství Německé armády. Následně v posledních měsících války se z rozhledny stala německá pozorovatelna. Vojáci ve zdivu vybourali pozorovací průzor, který označili nápisem: "Villa ohne Sorge".

Na poválečný stav vzpomíná Josef Ševčík z Babic nad Svitavou:

„Pamatuji si jako malý hošík, jenž se svými rodiči, později s kamarády, tuto tehdy trochu tajemnou a silně pobořenou stavbu navštěvoval, na nádherný pohled na Adamov. Tehdy se na rozhlednu dalo vylézt po točitém železném schodišti, které bylo vinou zásahů II. světové války silně nahnuté, vyosené ze středu věže a nahoře se opíralo o jednu z kamenných stěn. Ochoz byl téměř celý pobořen a okna vytlučena včetně rámů.“

Díky stoupajícímu turistickému ruchu počal odbor turistiky KV ČSTV v roce 1958 uvažovat o obnově rozbořené rozhledny. Proto odbor požádal MNV v Adamově, ZK Adast a TJ Spartak Adamov o pomoc při řízení a provádění obnovovacích prací, jakož i vypracování projektu a rozpočtu na novou rozhlednu. Projekt nové rozhledny vypracoval stavitel Jaroslav Fiala z Adamovských strojíren za spolupráce Karla Horáka, předsedy KŠK MNV v Adamově. Nová rozhledna měla mít rovnou vyhlídkovou střechu se zábradlím a níže položený vyhlídkový ochoz. Předpokládaný náklad na rekonstrukci měl za předpokladu brigádnických prací občanů Adamova činit 30 000 Kčs. Z důvodu zdržení vypracování projektu a rozpočtu nemohlo KV ČSTV potřebnou částku zahrnout do plánu podobných akcí na rok 1959 a 1960. V dalších letech již odbor potřebné finanční prostředky opatřit nemohla, čímž celá záležitost utichla.

Rekonstrukce rozhledny a vybudování televizního převaděče

Alexandrova rozhledna v roce 2008 v podobě, kterou získala v 60. letech

Na přelomu 50. a 60. letech byla, díky špatnému příjmu televizních pořadů v Adamově, majiteli televizorů vyvolána podpisová akce za vybudování televizního převaděče. Tento požadavek byl MNV postoupen správě dálkových spojů v Praze, která jej zařadila do celostátního plánu výstavby televizních převaděčů. Jednání mezi MNV Adamov a správou dálkových spojů došlo 21. listopadu 1961. Následně byla, na základě dopisu správy dálkových spojů zaslaného MNV v Adamově, rozvinuta závazková kampaň u majitelů televizorů, kteří se měli zavázat brigádnickou pomocí při výstavbě převaděče. Ta přinesla přes 1 300 brigádnických závazků.

Při dalším jednání byla za nejpříznivější místo pro stavbu převaděče označena po několika měřeních bývalá rozhledna (měřilo se také na několika místech na Horce, dále nad čtvrtí Klementa Gottwalda). MNV v Adamově bylo pověřeno všemi vedeními dalších úředních jednání s příslušnými zainteresovanými orgány.

Zástupci MNV v Adamově se snažili spojit výstavbu vysílacího převaděče s obnovou rozhledny za předpokladu, že KV ČSTV bude financovat obnovu rozhledny, v níž by pak za určitý pronájem bylo umístěno převáděcí zařízení. Potřebné pracovní síly by opatřil MNV na podkladě brigádnických závazků. Náklady na převáděcí zařízení a přípojku elektrické energie by financovala správa dálkových spojů.

Jednání s ČSTV o financování rekonstrukce rozhledny ztroskotalo pro nedostatek financí. MNV na tuto akci peníze taktéž neměl. Vznikly úvahy, zda-li by nepostačovalo vedle bývalé rozhledny vybudovat malý cihlový domek, který by byl postavený z cihel z různých bouraček, či ubourat horní část zbytku zdiva rozhledny a spodní část pak přizpůsobit potřebám převaděče a s případnou rozhledny přestat počítat.

Dne 18. dubna 1963 vydal ONV Brno-venkov povolení k stavbě převaděče a bylo potřeba se rychle rozhodnout. K realizaci výstavby byl radou MNV pověřen František Alexa a řízení všech potřebných akcí se pak ujal adamovský občan František Vágner. Ten se svého úkolu chopil svědomitě – získal řadu spolupracovníků a dne 22. dubna 1963 vyjela od MNV první brigáda v počtu 15 osob k prohlídce trosek rozhledny, zjištění potřebného materiálu a rozhodnutí o způsobu a postupu dalších prací. Dále zde bylo prvního dne postaveno uvnitř rozhledny lešení, železné schodiště bylo postaveno a upevněno a dohodnuto, že zvětralá část horního zdiva se odstraní a nahradí betonovým věncem, na který se posadí střecha. Vyhlídkový ochoz se obnoví, otvory po oknech a dveřích se vyzdí skleněnými cihlami a přístup na vyhlídkový ochoz se provede vně rozhledny železným žebříkem.

Tempo práce dovolilo již 7. června předání rozhledny Františekem Vágnerem MNV v Adamově. Bylo zde odpracováno přes 1 640 hodin, z čehož nejvíce odpracovali pánové Vágner, Rejda, Strouhal, Alexa, Čejka, Kozohorský, Dobrovolný, Kyzlink, Beránek, Šaman, Borek, Rybář, Hájek, Zavřel a další.

Současně s rekonstrukcí rozhledny byly započat i výkop rýhy pro položení přívodního kabelu elektrického proudu. Určená trasa byla dlouhá 1 200 metrů a vede po hřebenu kopce kamenným terénem směrem k Babicím nad Svitavou, kde se napojuje na vedení vysokého napětí. Vedením práce byl pověřen J. Volf, propagací a zajišťováním účasti brigádníků Karel Horák. Majitelé televizorů byli postupně písemně zváni k pomoci. První brigádní den proběhl 10. května 1963 a celkem se zde sešlo 84 osob. Následující den dokonce 122 brigádníků. Pracovalo se nejvíce v nedělích od 7 do 12 hodin. Výkop byl dokončen 16. června 1963. Následovalo navážení písku na dno příkopu.

Původní kabel, který měl být do výkopu položen, byl však při nedorozumění v Adamovských strojírnách oddisponován jako přebytečný. Na zásah Zdeňka Kurfürsta byl opatřen kabel nový. První část kabelu v délce 350 metrů byla položena dne 16. srpna 1963, druhá polovina v délce 850 metrů pak 22. srpna 1963. Kabel byl následně zakryt cihlami, při čem pomáhala školní mládež v počtu 53 brigádníků. Zaházení rýhy bylo dokončeno 30. srpna 1963.

V polovině srpna přijela montážní skupina spojařů namontovat přijímací a vysílací antény na stožárech umístěných na rozhledně. Tito se pochvalně vyjádřili s přípravou pracoviště a celkovou adaptací rozhledny a vnitřní elektroinstalací, kterou provedl Hájek. Při montáži antény pomáhali Zavřel, Rejda, Strouhal a Vágner.

Během příprav výkopu bylo zahájeno jednání s elektromontážními závody ve Slavkově o postavení transformátoru a provedení přípojky na vysoké napětí. Tito pracovníci přislíbili provedení této práce do konce srpna 1963. Dne 21. srpna byly započaty výkopové práce pro sloupy sekčního vypínače a transformátoru. I tuto práci prováděli brigádníci z Adamova pod vedením poslance MNV Zavřela. František Fejfar zajišťoval stálý styk s elektromontážními závody, opatřoval potřebné nářadí, dojednával montážní práce s pražskou správou dálkových spojů apod.

Práce na vybudování přípojky a postavení transformátoru byly ukončeny dne 30. září 1963. Do prvního zkušebního provozu byl přivaděč uveden 3. října 1963. Podle výsledků měření uzemňovacího odporu elektrického zařízení bylo nutno ještě vykopat cca 50 metrů uzemňovací rýhy transformátoru. I tuto práci provedli adamovští brigádníci dne 5. října 1965. Konečná kolaudace pak byla provedena 6. prosince téhož roku.

Obnovení rozhledny si vyžádalo nákladu necelých 50 tisíc Kčs, z čehož brigádnické práce včetně prací odborných činily více než 15 tisíc Kčs. Ostatní náklady připadly na dopravu a potřebný materiál. Náklady na provedení elektrické přípojky a instalace vysílacích zařízení činilo cca 150 tisíc Kčs, z čehož na brigádnickou práci připadla částka asi 35 tisíc Kčs. Na celé akci odpracovalo 540 občanů 6 100 hodin.

MNV v Adamově na veřejném zasedání 9. prosince 1963 zhodnotil vykonané dílo a obětavou pomoc občanů a rozhodl se věnovat 65 brigádníkům "Čestné uznání" ze symbolickým předtiskem rozhledny, jejichž autorem byl František Pokorný a tisk provedl Václav Písařík. Kromě toho bylo devíti nejzasloužilejším pracovníkům věnována v upomínku albíčka dokumentárních snímků z průběhu budování televizního převaděče. Slavnostní předání těchto odměn bylo uskutečněno 14. prosince 1963 na besedě posluchačů s pracovníky vysílače Kojál.

Rozhledna poté byla na návrh kulturní a školní komise MNV přejmenována na Chocholka, jak se v té době kopec nazýval.

Pro turisty nově zrekonstruovaná rozhledna nabídne výhled, který se otevírá zejména jižním směrem a kromě samotného Adamova je vidět velká část Brna, Pálavské vrchy a za extrémně dobré viditelnosti, která nastává jen několikrát ročně, je možné vidět vrcholky Alp. Z dobových fotografií vyplývá, že v době vzniku rozhledny nebránila rozhledu žádná vegetace. Postupem času se však kvůli vysokým stromům zcela uzavřel výhled na sever a částečně i údolí Svitavy a město Adamov.

Rekonstrukce rozhledny v roce 2008

Alexandrova rozhledna během rekonstrukce v prosinci 2008

V průběhu roku 2007 byla věž uzavřena z důvodu havarijního stavu vyhlídkového ochozu a od července 2008 probíhala rekonstrukce s rozpočtem 3,7 mil. korun, na kterou byla čerpána dotace z fondů EU a řada dárcovských a sponzorských podpor. Věž byla zvýšena o osm metrů oproti původní výšce a téměř se podařilo docílit původního záměru, dosáhnout opět bezchybného výhledu všemi směry. Rozhledna se stala novou dominantou města Adamova a velkým turistickým lákadlem této části Moravského krasu. K znovuotevření rozhledny došlo 16. května 2009.

29. prosince 2011 byla na zadní straně rozhledny slavnostně odhalena pamětní deska Jaroslava Marchy, babickému básníkovi.

Od 1. října 2014 je rozhledna opatřena osvětlovacími prvky, které budou v činnosti pouze v zimních měsících. Po zbytek roku bude, kvůli ochraně zvířat, neosvětlena.

Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Alexandrovy rozhledny pod číslem 1714.

Oslava 135 let

V neděli 4. září 2022 proběhla společenská akce „135 let Alexandrovy rozhledny“, kterou pořádalo město Adamov, spolek Okras a Městský klub mládeže.

Spolek Okras si pro děti připravil v okolí Alexandrovy rozhledny čtyři zastavení se soutěžními otázkami. Po absolvování stezky a správném zodpovězení otázek si děti vyzvedávaly odměny u rozhledny. Kromě těchto čtyř zastavení si své stanoviště na místě připravil Městský klub mládeže Adamov, který děti potrénoval ve stopování zvěře. Poslední stanoviště obsadila paní Smítalová, která děti prověřila ve znalostech třídění odpadu. Kromě výše zmíněných stanovišť bylo po trase stezky rozmístěno deset letáků, které zájemce seznamovaly s pověstmi z Adamovska. Také kolem cest bylo poschováváno na dvě desítky malovaných kamínků s motivem rozhledny, jejímiž autorkami byly Eva Adlerová a Naděžda Malá. Na samotné rozhledně byla umístěna galerie obrázků od loňských prvňáčků ze ZŠ Ronovská. Ty zde byly ponechány i po skončení akce. Nahoře na ochozu se mohli návštěvníci přesvědčit, že při dosažení ideálních podmínek lze z rozhledny vidět také Alpy. Protože tomu pro tentokrát nedovolilo počasí, byl zážitek zprostředkován fotografií od Tomáše Marka.

I přes nepříznivé dopolední počasí dorazilo na padesátku dětí, které se zapojily do soutěžení. Společně s dospělými pak tvořila návštěvnost rozhledny v době konání akce odhadem něco kolem 130 osob.

Fotogalerie

• 

  Alexandrova rozhledna

• 

  Svitavské údolí s pohledem na rozhlednu

• 

  Vyhlídkový ochoz rozhledny

• 

  Venkovní část schodiště na vyhlídkový ochoz

• 

  Vnitřní část schodiště na vyhlídkový ochoz

Zdroje

• Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, inv. č. 105, Adast, Zápis z jednání o výstavbě televisního převaděče v Adamově, 21. listopadu 1961.
• Vzpomínky Josefa Ševčíka.
• Bez uvedení autora. Die Eröffnung der Aussichtswarte auf dem „Spitzberge“ nächst Adamsthal v Brünner Zeitung, č. 201, 5.9.1887, s. 3.
• KŘÍŽ, Martin a KOUDELKA, Florian. Průvodce do moravských jeskyní, Díl II. Jedovnice, Rudice, Josefov, Babice, Křtiny - Údolí hádecké, Hostěnice, Mokrá, Líšeň a Brno. Žďánice-Vyškov: M. Kříž, 1902, s. 52.
• HEJL, Emil. 70 let Alexandrovy rozhledny u Adamova v Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1958, roč. II., č. 4. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 5-6.
• HORÁK, Karel. Dříve Alexandrovka, nyní televizní převaděč „Chocholka“. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1964, roč. VIII., č. 1. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 5-7.
• VERMOUZEK, Rostislav. Čtení o rozhledně Alexandrovce v Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1968, roč. XII., č. 3. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 13-14.
• TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus, 2003. s. 172. ISBN 80-86207-24-2.