Šebrov-Kateřina

Pohled na Svatou-Kateřinu

Šebrov-Kateřina je obec nacházející se cca 4 km severozápadně od Adamova. V roce 1960 vznikla spojením dvou samostatných obcí Šebrov a Kateřina.

Historie

První písemná zmínka o vsi Šebrov (Schebraw) pochází z roku 1378. Název je odvozen od Šebora z Rájce, původní podoba tedy byla Šeborov, pravděpodobného zakladatele. Šebrov spadal částečně pod panství kuřimské a částečně pod panství blanenské.

V roce 1846 zde bylo uváděno 46 čísel s 294 obyvateli. V roce 1850 bylo přistavěna řada domků na bývalé obecní louce, později další obydlí přibývala na protější stráni. V roce 1870 pak domky pod Horkou směrem k Vranovu a pod Končinami. A tak roku 1900 zde bylo již 91 čísel s 646 obyvateli.

Do roku 1868 byla součástí Šebrova osada Svatá Kateřina, která byla tento rok proměněna na samostatnou obec politickou.

Ve Svaté Kateřině je roku 1846 připomínáno 24 domů s 114 obyvateli. Roku 1900 již 40 domů s 228 obyvateli. Uprostřed obce stojí na skalnatém pahorku gotický kostelíček svaté Kateřiny. Podle místní legendy se zde nacházel pohanský obětní kámen. Později bylo toto místo spojováno s Cyrilem a Metodějem, kteří se zde měli na své cestě z Olomouce do Brna zastavit a vztyčit zde kříž. Na jeho místě měl být vystavěn první dřevěný kostelík. Není tak zcela jasné, zda se u současného kostela jedná o novou stavbu, nebo o přestavbu nějaké stávající stavby. Kdy byla založena sama obec není známo, dle výkladu některých pramenů by to však mohlo být již v 8. století.

Současná pozdně gotická podoba kostela pochází z konce 15. století. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov, jehož kamenná ohrada se ve zlomcích dochovala dodnes. Na stěně postranního oltáře je nápis A° Doni MCCCCLXIX (1469), který přibližně určuje stáří kostela. V roce 1960 byly sousedící obce Šebrov a Svatá Kateřina spojeny a vznikla dnešní obec Šebrov-Kateřina.

Zajímavosti v obci

• Kostel svaté Kateřiny – kostel pocházející z roku 1469, který zde pravděpodobně nahradil starší.
• Pomník padlým občanům v první světové válce.
• Pomník padlých rudoarmějců J. F. Běloglazova a N. I. Skoblova při osvobozování obce.

Zdroje

• KNIES, Jan. Blanenský okres, 1902. Brno: Musejní spolek v Brně. s. 105-108, 187-188.