(fixlink)
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Máchův-památník2016.jpg|náhled|alt=Machův památník|Machův památník]]
[[Soubor:Máchův-památník2016.jpg|náhled|alt=Machův památník|Machův památník]]
'''Lesnický Slavín''' je soubor památníků a studánek rozmístěných po území [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školního lesního podniku Masarykův les Křiny]] mezi městy [[Brno|Brnem]] a [[Blansko|Blanskem]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]] a jeho okolí. Tyto objekty jsou věnovány lesníkům či umělcům, ale i samotné přírodě a zvířatům. Mezi nejnavštěvovanější památníky patří například [[Máchův památník]] či [[Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939–1945|Památník lesníků]]. V současné době se ve Slavíně nachází více jak 70 objektů.
'''Lesnický Slavín''' je soubor památníků a studánek rozmístěných po území [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školního lesního podniku Masarykův les Křiny]] mezi městy [[Brno|Brnem]] a [[Blansko|Blanskem]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]] a jeho okolí. Tyto objekty jsou věnovány lesníkům či umělcům, ale i samotné přírodě a zvířatům. Mezi nejnavštěvovanější památníky patří například [[Máchův památník]] či [[Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939–1945|Památník lesníků]].
 
Na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny dnes najdeme přes sedmdesát objektů – památníky, studánky, ale také arboreta a naučné stezky. Prostor slouží nejen k tiché meditaci a turistice, ale i jako dějiště kulturních událostí: koncertů, vzpomínkových setkání nebo slavností vítání jara. Slavínem procházejí značené trasy KČT, cyklostezky i naučné stezky, a místa jako [[Adamov]], Křtiny, [[Útěchov]] či [[Vranov]] jsou snadno dostupná hromadnou dopravou.
 
Tematicky je možné Slavín rozdělit do několika okruhů. Prvním jsou památníky významným lesníkům – často pedagogům brněnské univerzity – jako byli Rudolf Haša, Josef Konšel či Josef Opletal. Dále zde nalezneme památníky umělcům, jejichž dílo je propojeno s přírodou: básníkům, skladatelům, malířům. Nechybí ani připomínky protinacistického odboje a významných dějinných událostí. Vedle toho vznikla i řada památníků věnovaných samotné přírodě – zvířatům, stromům, pramenům – s poezií a symbolikou, která odráží úctu ke krajině.
 
S budováním památníků šla ruku v ruce i krajinná úprava celého území. Prof. Josef Opletal, významný tvůrce Slavína, založil přes šedesát lesních palouků, které měly nejen estetickou, ale i praktickou funkci – sloužily jako pastviny pro zvěř, čímž se předcházelo škodám na porostech. Byla navržena síť lesních cest, vyhlídek a zastavení. U pramenů vznikly studánky, byly vysazovány exotické stromy a zakládány skupiny perspektivních dřevin.
 
Zvláštností Slavína je skutečnost, že veškeré tyto proměny probíhaly – a stále probíhají – v rámci běžného hospodářského lesa, bez narušení jeho produkční funkce. Jde tak o výjimečný příklad skloubení krajinářské estetiky s lesnickou praxí.


== Historie ==
== Historie ==
Počátek budování spadá do období 20. let 20. století. Oficiální otevření Slavína proběhlo 18. června 1929 v polesí [[Olomučany]]. Za zakladatele Slavína jsou považováni [[Rudolf Haša]] a [[Josef Konšel]], na jejich práci navázal [[Josef Opletal]], který je neznámějším budovatelem objektů ve Slavíně.
[[Soubor:Opletal Josef (1863-1953).jpg|náhled|alt=Josef Opletal|Josef Opletal]]
Impuls k vytvoření Slavína vzešel roku 1929 při příležitosti desetiletého výročí založení Vysoké školy zemědělské. Zakladateli byli [[Josef Konšel]] a [[Rudolf Haša]], k nimž se připojil [[Josef Opletal]]. První etapa přinesla čtyřicet památníků, z nichž mnohé byly vytvořeny z černé žuly s rytinami jmen a dat, usazené do balvanů či obelisků. Současně byly pojmenovány lesní cesty a palouky.
 
V následujících desetiletích pokračoval vývoj Slavína především díky neúnavné práci prof. Opletala, který bez nároku na odměnu navrhoval další monumenty – tentokrát věnované přírodě, lesním zvířatům, nadčasovým umělcům. Tyto památníky nesou rytiny v betonu, úryvky literárních děl a symboliku spojenou s krajinou.
 
== Nejznámější stavby ==
Nejznámějším objektem je zřejmě [[Máchův památník]], který nese verše z Máje a podobiznu básníka Karla Hynka Máchy. Nedaleko stojí [[Památník Hradské lesní cesty|památník Hradské lesní silnice]] s technickými údaji o stavbě a slunečními hodinami. [[Památník Stromy|Monument Stromy]] představuje sedm metrů vysoký betonový sloup se citáty o stromech ze 17 jazyků světa.
 
Z pozdějších dob pochází například [[Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939–1945|Památník umučených lesníků]], sedmimetrová stavba s pantheonem, nebo studánka [[Ptačí svatyně]] – esteticky promyšlené napajedlo pro ptactvo s vyrytými citáty a krajinářskou výsadbou.
 
Po roce 1950 se ve Slavíně objevují další objekty – památníky univerzitním profesorům, studánky věnované lesním zvířatům i památkám přírody. Významné jsou i nové stavby jako [[Památník S. K. Neumanna (Bílovice nad Svitavou)|památník S. K. Neumanna]], [[studánka Stanislava Lolka]] nebo [[Památník IUFRO|památník IUFRO]].
 
Mimo samotný Slavín najdeme v oblasti i další památky: lichtenštejnské jubilejní háje, památníky na oběti nehod nebo symbolické kameny věnované blízkým. Výjimečné místo zaujímá [[Liduščin památník]], připomínající vznik tradice vánočního stromu republiky.


[[Kategorie:Lesnický Slavín]]
[[Kategorie:Lesnický Slavín]]

Aktuální verze z 4. 4. 2025, 06:52

Machův památník
Machův památník

Lesnický Slavín je soubor památníků a studánek rozmístěných po území Školního lesního podniku Masarykův les Křiny mezi městy Brnem a Blanskem v Moravském krasu a jeho okolí. Tyto objekty jsou věnovány lesníkům či umělcům, ale i samotné přírodě a zvířatům. Mezi nejnavštěvovanější památníky patří například Máchův památník či Památník lesníků.

Na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny dnes najdeme přes sedmdesát objektů – památníky, studánky, ale také arboreta a naučné stezky. Prostor slouží nejen k tiché meditaci a turistice, ale i jako dějiště kulturních událostí: koncertů, vzpomínkových setkání nebo slavností vítání jara. Slavínem procházejí značené trasy KČT, cyklostezky i naučné stezky, a místa jako Adamov, Křtiny, Útěchov či Vranov jsou snadno dostupná hromadnou dopravou.

Tematicky je možné Slavín rozdělit do několika okruhů. Prvním jsou památníky významným lesníkům – často pedagogům brněnské univerzity – jako byli Rudolf Haša, Josef Konšel či Josef Opletal. Dále zde nalezneme památníky umělcům, jejichž dílo je propojeno s přírodou: básníkům, skladatelům, malířům. Nechybí ani připomínky protinacistického odboje a významných dějinných událostí. Vedle toho vznikla i řada památníků věnovaných samotné přírodě – zvířatům, stromům, pramenům – s poezií a symbolikou, která odráží úctu ke krajině.

S budováním památníků šla ruku v ruce i krajinná úprava celého území. Prof. Josef Opletal, významný tvůrce Slavína, založil přes šedesát lesních palouků, které měly nejen estetickou, ale i praktickou funkci – sloužily jako pastviny pro zvěř, čímž se předcházelo škodám na porostech. Byla navržena síť lesních cest, vyhlídek a zastavení. U pramenů vznikly studánky, byly vysazovány exotické stromy a zakládány skupiny perspektivních dřevin.

Zvláštností Slavína je skutečnost, že veškeré tyto proměny probíhaly – a stále probíhají – v rámci běžného hospodářského lesa, bez narušení jeho produkční funkce. Jde tak o výjimečný příklad skloubení krajinářské estetiky s lesnickou praxí.

Historie

Josef Opletal
Josef Opletal

Impuls k vytvoření Slavína vzešel roku 1929 při příležitosti desetiletého výročí založení Vysoké školy zemědělské. Zakladateli byli Josef Konšel a Rudolf Haša, k nimž se připojil Josef Opletal. První etapa přinesla čtyřicet památníků, z nichž mnohé byly vytvořeny z černé žuly s rytinami jmen a dat, usazené do balvanů či obelisků. Současně byly pojmenovány lesní cesty a palouky.

V následujících desetiletích pokračoval vývoj Slavína především díky neúnavné práci prof. Opletala, který bez nároku na odměnu navrhoval další monumenty – tentokrát věnované přírodě, lesním zvířatům, nadčasovým umělcům. Tyto památníky nesou rytiny v betonu, úryvky literárních děl a symboliku spojenou s krajinou.

Nejznámější stavby

Nejznámějším objektem je zřejmě Máchův památník, který nese verše z Máje a podobiznu básníka Karla Hynka Máchy. Nedaleko stojí památník Hradské lesní silnice s technickými údaji o stavbě a slunečními hodinami. Monument Stromy představuje sedm metrů vysoký betonový sloup se citáty o stromech ze 17 jazyků světa.

Z pozdějších dob pochází například Památník umučených lesníků, sedmimetrová stavba s pantheonem, nebo studánka Ptačí svatyně – esteticky promyšlené napajedlo pro ptactvo s vyrytými citáty a krajinářskou výsadbou.

Po roce 1950 se ve Slavíně objevují další objekty – památníky univerzitním profesorům, studánky věnované lesním zvířatům i památkám přírody. Významné jsou i nové stavby jako památník S. K. Neumanna, studánka Stanislava Lolka nebo památník IUFRO.

Mimo samotný Slavín najdeme v oblasti i další památky: lichtenštejnské jubilejní háje, památníky na oběti nehod nebo symbolické kameny věnované blízkým. Výjimečné místo zaujímá Liduščin památník, připomínající vznik tradice vánočního stromu republiky.