Stará huť - Historie editací

Lukáš Malý: link na slévárnu

2025-04-08T18:25:35Z

link na slévárnu

← Starší verze		Verze z 8. 4. 2025, 20:25
Řádek 17:		Řádek 17:
	V roce 1872 byly postaveny obě menší pece sloužící k výrobě vápna, při jejichž vytápění bylo taktéž využíváno kychtových plynů z vysoké pece. Podnik měl však stále větší potíže s opatřováním dřevěného uhlí, takže ceny vyrobeného železa narůstaly, zatímco konkurenční podniky, které využívaly k produkci surového železa kamenného uhlí, mohly ceny snižovat. V roce 1877 byl proto provoz ve vysoké peci zastaven a nebyl již nikdy obnoven. Veškeré výrobní aktivity se přesunuly do Adamova.		V roce 1872 byly postaveny obě menší pece sloužící k výrobě vápna, při jejichž vytápění bylo taktéž využíváno kychtových plynů z vysoké pece. Podnik měl však stále větší potíže s opatřováním dřevěného uhlí, takže ceny vyrobeného železa narůstaly, zatímco konkurenční podniky, které využívaly k produkci surového železa kamenného uhlí, mohly ceny snižovat. V roce 1877 byl proto provoz ve vysoké peci zastaven a nebyl již nikdy obnoven. Veškeré výrobní aktivity se přesunuly do Adamova.

	Do dnešních dnů se z bývalé lichtenštejnské huti Františka dochovalo torzo vysoké dřevouhelné pece, dvou pecí vápenických a dalších výrobních objektů spolu s obytnými budovami, restaurací (tzv. [[Švýcárna]]) a správní budovou (tzv. [[Kameňák]]), které pocházejí z 18. a 19. století. Právě dochované objekty byly důvodem k vyhlášení huti v roce 1971 kulturní památkou umístěnou v památkové rezervaci. V témže roce byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo Technické muzeum v Brně a vlastní ho dodnes.		=== Rekonstrukce ===
			Do dnešních dnů se z bývalé lichtenštejnské huti Františka dochovalo torzo vysoké dřevouhelné pece, dvou pecí vápenických a dalších výrobních objektů spolu s obytnými budovami, restaurací (tzv. [[Švýcárna]]) a správní budovou (tzv. [[Kameňák]]), které pocházejí z 18. a 19. století. Právě dochované objekty byly důvodem k vyhlášení huti v roce 1971 kulturní památkou umístěnou v památkové rezervaci. V témže roce byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo Technické muzeum v Brně a vlastní ho dodnes. V této době se také uvažolo o vybudování [[Slévárna v areálu technické památky Stará huť\|budovy Slevárny]] pro expozici muzea. Ta však nikdy nebyla realizována, byť byla připravena studie.

	Dne 18. května 1984 se uskutečnilo u příležitosti Mezinárodního dne muzeí slavnostní otevření expozice železářství ve Státní technické rezervaci huť Františka.		Dne 18. května 1984 se uskutečnilo u příležitosti Mezinárodního dne muzeí slavnostní otevření expozice železářství ve Státní technické rezervaci huť Františka.

Lukáš Malý: /* Historie */ zmínka o althamru

2024-09-12T04:15:19Z

Historie: zmínka o althamru

← Starší verze		Verze z 12. 9. 2024, 06:15
Řádek 6:		Řádek 6:

	== Historie ==		== Historie ==
			V širokém okolí již od 8. do 12. století pracovaly železářské hutě zpracovávající místní ložiska limonitických rud. Nejpozději na přelomu 15. a 16. století vznikl nedaleký železářský hamr (tzv. [[Althamr]]).

	Také datum vystavění vysoké pece není úplně jasné a tak se můžeme setkat s daty 1754 (např. Průvodce Moravským krasem 1991), na internetu je v různých odkazech uvedeno datum 1748, v brožuře technického muzea je vznik vysoké pece datován před koncem roku 1732. Nejčastěji je však vznik vysoké pece uváděn někdy před koncem roku 1746, protože v tomto roce pracovaly pro lichtenštejnský železářský podnik dvě vysoké pece. Tou druhou byla míněna pec, které se nacházela na řece Svitavě. Tato byla brzy zrušena z důvodu problematického zásobování železnou rudou.		Také datum vystavění vysoké pece není úplně jasné a tak se můžeme setkat s daty 1754 (např. Průvodce Moravským krasem 1991), na internetu je v různých odkazech uvedeno datum 1748, v brožuře technického muzea je vznik vysoké pece datován před koncem roku 1732. Nejčastěji je však vznik vysoké pece uváděn někdy před koncem roku 1746, protože v tomto roce pracovaly pro lichtenštejnský železářský podnik dvě vysoké pece. Tou druhou byla míněna pec, které se nacházela na řece Svitavě. Tato byla brzy zrušena z důvodu problematického zásobování železnou rudou.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Stará huť v roce 2011 '''Stará huť''' (dříve '''Františčina huť''', německy '''Franziska-Hütte''') byla založena v 18. století v Křtinském údolí, východně od Adamova. == Název == Název Františčina huť získala po Františce Kinské z Vchynic a Tetova (1813–1881), choti Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858). Název Stará huť…“

2024-06-13T11:58:57Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Stará huť v roce 2011|Stará huť v roce 2011 '''Stará huť''' (dříve '''Františčina huť''', německy '''Franziska-Hütte''') byla založena v 18. století v Křtinském údolí, východně od Adamova. == Název == Název Františčina huť získala po Františce Kinské z Vchynic a Tetova (1813–1881), choti Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858). Název Stará huť…“

Nová stránka

[[Soubor:Stara hut (Adamov).JPG|náhled|alt=Stará huť v roce 2011|Stará huť v roce 2011]]
'''Stará huť''' (dříve '''Františčina huť''', německy '''Franziska-Hütte''') byla založena v 18. století v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]], východně od [[Adamov]]a.

== Název ==
Název Františčina huť získala po Františce Kinské z Vchynic a Tetova (1813–1881), choti Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858). Název Stará huť u Adamova je používaný pravděpodobně až od ukončení jejího provozu. Méně častý a nesprávný je také název Františkova huť.

== Historie ==
Také datum vystavění vysoké pece není úplně jasné a tak se můžeme setkat s daty 1754 (např. Průvodce Moravským krasem 1991), na internetu je v různých odkazech uvedeno datum 1748, v brožuře technického muzea je vznik vysoké pece datován před koncem roku 1732. Nejčastěji je však vznik vysoké pece uváděn někdy před koncem roku 1746, protože v tomto roce pracovaly pro lichtenštejnský železářský podnik dvě vysoké pece. Tou druhou byla míněna pec, které se nacházela na řece Svitavě. Tato byla brzy zrušena z důvodu problematického zásobování železnou rudou.

Ze začátku huť produkovala surové železo určené k dalšímu zpracování zkujňováním a tzv. lité zboží. Roku 1771 byly vyráběny kamnové desky a hlavně vojenský materiál. V osmdesátých letech 18. století vyráběl podnik 7,5% moravské produkce železa. V roce 1793 došlo v huti k požáru, při němž byla zničena většina výrobního zařízení. Výrobní objekty byly obnoveny a pec byla z podnětu správce železáren přestavěna a provoz uveden na vyšší technickou úroveň. Většímu rozšíření výroby bránil nedostatek dřeva potřebného pro výrobu dřevěného uhlí a huť Františka tak zažívá na začátku 19. století krizi, kdy se dokonce uvažovalo o jejím úplném zrušení.

V letech 1846 a 1847 byla radikálně přestavěna vysoká pec, která byla vybavena čerpací tůní a zařízením pro předehřívání dmýchaného větru. V pracovním prostoru pece tak bylo možno dosáhnout vyšší teploty. To se příznivě projevilo na produkci železa. Od čtyřicátých let 19. století se podnik stále více orientoval na výrobu litiny.
V polovině 19. století byly při vysoké peci zřízeny dvě kuplovny pro tzv. druhé tavení (zde bylo přetavováno surové železo k odlévání ve slévárně při huti). To vedlo ke zkvalitnění litého zboží. Vybudování železnice, také příznivě ovlivnilo další rozvoj výroby.

V roce 1872 byly postaveny obě menší pece sloužící k výrobě vápna, při jejichž vytápění bylo taktéž využíváno kychtových plynů z vysoké pece. Podnik měl však stále větší potíže s opatřováním dřevěného uhlí, takže ceny vyrobeného železa narůstaly, zatímco konkurenční podniky, které využívaly k produkci surového železa kamenného uhlí, mohly ceny snižovat. V roce 1877 byl proto provoz ve vysoké peci zastaven a nebyl již nikdy obnoven. Veškeré výrobní aktivity se přesunuly do Adamova.

Do dnešních dnů se z bývalé lichtenštejnské huti Františka dochovalo torzo vysoké dřevouhelné pece, dvou pecí vápenických a dalších výrobních objektů spolu s obytnými budovami, restaurací (tzv. [[Švýcárna]]) a správní budovou (tzv. [[Kameňák]]), které pocházejí z 18. a 19. století. Právě dochované objekty byly důvodem k vyhlášení huti v roce 1971 kulturní památkou umístěnou v památkové rezervaci. V témže roce byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo Technické muzeum v Brně a vlastní ho dodnes.

Dne 18. května 1984 se uskutečnilo u příležitosti Mezinárodního dne muzeí slavnostní otevření expozice železářství ve Státní technické rezervaci huť Františka.

Huť prošla kolem roku 2000 opět rekonstrukcí, při které vznikla nástavba nad pecí, díky které návštěvník může vystoupat až na vrchol věže, kde byl zbudován ochoz. Kolem roku 2015 byla zpřístupněna také vnitřní část nástavby. Zde může návštěvník nahlédnout přímo do jícnu pece.

Huť Františka je nejstarší vysokou pecí ve střední Evropě a také jednou z nejlépe zachovaných pecí. Areál huti je využíván i k příležitostným experimentálním a ukázkovým tavbám v replikách slovanských železářských pecí. Výsledkem všech těchto aktivit se stala huť Františka jednou z nejznámějších památek Moravského krasu a i jakýmsi symbolem železářství v této oblasti.

V muzeu se do roku 2023 nacházel pískovcový liechtensteinský znak, který byl původně umístěn v Adamově na [[Zámek (Adamov)|zámku]]. Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem huti pod číslem 358.

[[Kategorie:Stará huť]]