Lukáš Malý: link a menší úprava

2025-05-05T05:44:45Z

link a menší úprava

← Starší verze		Verze z 5. 5. 2025, 07:44
Řádek 26:		Řádek 26:
	Strategický kulometný bod na Ostré horce se podařilo sovětským jednotkám definitivně zneškodnit až v noci na 3. května 1945.		Strategický kulometný bod na Ostré horce se podařilo sovětským jednotkám definitivně zneškodnit až v noci na 3. května 1945.

	Při bojích o Soběšice padlo 54 vojáků Rudé armády. Byli dočasně pohřbeni ve společném hrobě na pozemku v trati U Cihelny. Později byli jejich ostatky přeneseny do památníku Rudé armády v královopolském parku. Místo původního hrobu označoval památník z kamene pocházející z Babího lomu, který byl zrušen v roce 1972 po vybudování nového památníku. ~~Zůstaly~~ jen dva kusy slepencových kamenů.		Při bojích o Soběšice padlo 54 vojáků Rudé armády. Byli dočasně pohřbeni ve společném hrobě na pozemku v trati U Cihelny. Později byli jejich ostatky přeneseny do památníku Rudé armády v královopolském parku. Místo původního hrobu označoval památník z kamene pocházející z Babího lomu, který byl zrušen v roce 1972 po vybudování [[Památník osvoboditelů a obětem války (Soběšice)\|nového památníku]]. Po původním památníku zůstaly jen dva kusy slepencových kamenů.

	Večer 5. května vystřídaly sovětské jednotky v Soběšicích oddíly rumunské armády. Ty měly za úkol pročistit okolní lesy od zbytků německé armády, a to zejména pomocí minometné palby. Tyto operace byly ukončeny 15. května.		Večer 5. května vystřídaly sovětské jednotky v Soběšicích oddíly rumunské armády. Ty měly za úkol pročistit okolní lesy od zbytků německé armády, a to zejména pomocí minometné palby. Tyto operace byly ukončeny 15. května.
Řádek 59:		Řádek 59:
	* Alfons Sukaný		* Alfons Sukaný
	* Antonín Špatný		* Antonín Špatný
	Dne 21. ledna 1942 byl během bojového letu nad Severním mořem sestřelen Wellingtonu KX-D v němž byl druhým pilotem Karel Weiss, soběšický občan.		Dne 21. ledna 1942 byl během bojového letu nad Severním mořem sestřelen Wellingtonu KX-D v němž byl druhým pilotem [[Karel Weiss]], soběšický občan.

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Průběh druhé světové války v Soběšicích''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945. == Průběh == Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dorazili do Soběšic němečtí vojáci – přijeli na motocyklech s postranními vozíky, obrněných transportérech i tancích. Velitelství si zřídili v domě Pospíšilových č. 160, lazaret pak otevřeli u Havlíčků v čísle 155. V budově sokolovny…“

2025-05-05T04:57:20Z

založena nová stránka s textem „'''Průběh druhé světové války v Soběšicích''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945. == Průběh == Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dorazili do Soběšic němečtí vojáci – přijeli na motocyklech s postranními vozíky, obrněných transportérech i tancích. Velitelství si zřídili v domě Pospíšilových č. 160, lazaret pak otevřeli u Havlíčků v čísle 155. V budově sokolovny…“

Nová stránka

'''Průběh druhé světové války v [[Soběšice|Soběšicích]]''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945.

== Průběh ==
Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dorazili do Soběšic němečtí vojáci – přijeli na motocyklech s postranními vozíky, obrněných transportérech i tancích. Velitelství si zřídili v domě Pospíšilových č. 160, lazaret pak otevřeli u Havlíčků v čísle 155. V budově sokolovny se usadila jednotka Schutzpolizei, jejímž úkolem bylo střežit vedení vysokého napětí směřující do Adamova.

V období Heydrichiády, konkrétně v květnu 1942, byla obec obsazena jednotkami SS, které prováděly důkladné domovní prohlídky. Na základě udání některých členů kolaborantské organizace Vlajka bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračních táborů několik občanů Soběšic: Josef Doffek, František Dohnal, František Drápela, Alois Dubeč, Oldřich Hlaváček, Josef Hrnčíř, Jaroslav Polner, Jan Pospíšil, Karel Štěpánek a Jaroslav Zeiberlich. Jejich rodinám později pomáhali členové místní buňky odbojové organizace Obrana národa – František Filka, František Formánek, Josef Verner, Augustin Weiss a další. Tajná setkání této skupiny probíhala ve Weissově víkendové chatě.

Začátkem února 1945 dorazila do obce šestičlenná partyzánská skupina. Donutila vyživovacího referenta A. Manu vydat z obecních zásob peníze i potravinové lístky.

Dne 17. února téhož roku došlo v lesním prostoru mezi Soběšicemi a Útěchovem k leteckému shozu zbraní určenému pro odbojovou skupinu generála Svatoně. Jeden padák se zachytil na staré švestce v zahradě soběšické myslivny U Dubu, další na stromech poblíž dnešní autobusové zastávky v lokalitě Na pískách. Dva padáky dopadly do lesního prostoru U buku a dalších sedm na pole u domku č. 7 Františky Jelínkové-Buchtové v Útěchově.

Zásilku objevil místní hajný František Plch, který nález ohlásil starostovi Karlu Meluzínovi a dalším občanům v hostinci Františka Kučery. Několik obyvatel Útěchova si z výsadku odneslo zejména potraviny, cigarety a rozstříhalo padákové hedvábí. Ledislav Nečas zajistil tři bedny ručních granátů, jednu s rozbuškami a zdravotnickým materiálem, které pak rolník František Bauer z Vranova dopravil partyzánům ve Skaličce. O celé akci se však dozvěděli Němci – zprávu předala dcera hostinského Kučery, která byla německé národnosti. Brněnské gestapo následně zabavilo 60 samopalů, 20 000 nábojů, vysílačku, dvě naváděcí zařízení a 100 ručních granátů.

Dne 4. dubna 1945 byli v budově soběšické školy ubytováni muži určení k výkopu protitankového příkopu na silnici směrem na Husovice. Tato skupina se však po 15. dubnu rozpadla kvůli blížící se frontě.

S přibližujícím se koncem války hledali obyvatelé Brna útočiště na venkově – mnozí odjížděli právě do Soběšic. Lidé se ukrývali ve sklepech, ti, kdo je neměli, hledali bezpečí v okolních lesích. Na konci dubna začaly nacistické jednotky ustupovat z Brna a zaujaly obranné postavení v prostoru mezi Rožencem, ulicí Výzkumní a Ostrou horkou, až po občanský les Ostrá. První obranná linie byla rozmístěna na bývalém vojenském cvičišti, v oblasti Pařeza, na Kyselé hoře a západně od králopolské silnice, v místech dnešního střeleckého stadionu mysliveckého spolku. Druhá linie vedla od obecního hřbitova přes trať Rigly k myslivně U Dubu a dále přes trať Díly až k lesíku Síčka. Třetí sled tvořily dělostřelecké pozice v lesní trati Červené vrchy. Německé tanky byly skryty v dolní části dnešní ulice Na Rychtě a v ulici Maletín. Velitelské stanoviště se nacházelo ve sklepě domu č. 25, stejně tak v číslech 27 a 22.

Sovětská vojska postupovala směrem od Husovic a Králova Pole, avšak narazila na odpor – kulometné hnízdo umístěné na Ostré horce bránilo dalšímu postupu.

Dne 26. dubna pronikla soběšickou návsí samostatná brigáda námořní pěchoty pod velením plukovníka V. G. Selezněva, která přišla od bývalého vojenského cvičiště. Vzápětí však byla zatlačena zpět nacistickým protiútokem.

Následujícího dne byl překonán protitankový příkop na silnici do Husovic. Sovětské tanky a samohybná děla 4. gardové mechanizované brigády pod vedením plukovníka M. I. Ljaščenka postoupily až k trati Zavíravá. Dalšímu postupu však bránily minová pole a palba z německých děl a kulometů. Jiná jednotka Rudé armády se přesunula do Králova Pole a zaujala palebné postavení u chaty Antonie Slavíčkové č. 2498. Při zaujetí pozic padli sovětští vojáci Dremajev a Vilikov. Jednotka v této oblasti zničila německý tank na silnici vedoucí do Králova Pole.

V noci na 29. dubna zahájili nacisté protiútok a střetli se s čelními jednotkami Rudé armády v oblasti dnešního sídliště Lesná. Po jeho odražení pronikli sovětští vojáci lesním terénem od Antoníčka a Kyselé hory do údolí pod někdejší soběšickou cihelnou, kde se na okraji kartouzského lesa Boří připravili k útoku na německé pozice na Ostré horce. Téhož dne byla obec Soběšice bombardována sovětským letectvem.

Strategický kulometný bod na Ostré horce se podařilo sovětským jednotkám definitivně zneškodnit až v noci na 3. května 1945.

Při bojích o Soběšice padlo 54 vojáků Rudé armády. Byli dočasně pohřbeni ve společném hrobě na pozemku v trati U Cihelny. Později byli jejich ostatky přeneseny do památníku Rudé armády v královopolském parku. Místo původního hrobu označoval památník z kamene pocházející z Babího lomu, který byl zrušen v roce 1972 po vybudování nového památníku. Zůstaly jen dva kusy slepencových kamenů.

Večer 5. května vystřídaly sovětské jednotky v Soběšicích oddíly rumunské armády. Ty měly za úkol pročistit okolní lesy od zbytků německé armády, a to zejména pomocí minometné palby. Tyto operace byly ukončeny 15. května.

Z celkového počtu 317 domů v Soběšicích zůstalo jen 17 nepoškozených. Obec se tak zařadila mezi nejvíce válkou poničené vesnice na Moravě.

== Padlí a zemřelí v souvislosti s válečnými událostmi ==
V koncentračních táborech byli popraveni:
* Josef Doffek
* František Dohnal
* František Drápela
* Oldřich Hlaváček
* Jan Pospíšil
* Karel Štěpánek
* Jaroslav Zeiberlich

V průběhu bojů o osvobození Soběšic zahynulo celkem 16 soběšických obyvatel:
* Jan Grulich
* Eduard Hašek
* Antonie Hašková
* Alois Chloupek
* Marie Krejčová
* Emil Leinweber
* Stanislav Majer
* Oskar Nedopil
* Zdena Plucháčková
* František Preč st.
* Jindřich Ruta
* Stanislav Řehůřek
* František Sladký
* Antonie Sladká
* Alfons Sukaný
* Antonín Špatný
Dne 21. ledna 1942 byl během bojového letu nad Severním mořem sestřelen Wellingtonu KX-D v němž byl druhým pilotem Karel Weiss, soběšický občan.

== Zdroje ==
* BARTOŠ, Ladislav a Václav PEŠA. ''Z minulosti Brna-Soběšic''. Brno: Archiv města Brna, 1989, s. 156. Dostupné také z: [https://ndk.cz/uuid/uuid:57aa8965-e488-4ea0-92b1-1d908e4c1909].

[[Kategorie:Průběh druhé světové války v Soběšicích]]

Průběh druhé světové války v Soběšicích - Historie editací

Lukáš Malý: link a menší úprava