Lukáš Malý: překlep

2025-05-09T04:36:23Z

překlep

← Starší verze		Verze z 9. 5. 2025, 06:36
Řádek 38:		Řádek 38:
	Zprávy o Hitlerově smrti a německé kapitulaci posílily naděje na blížící se konec. Ve středu 8. května 1945 ve 15 hodin dorazil do obce podplukovník Veselý z Podomí ve stejnokroji čs. armády se zprávou o bezpodmínečné kapitulaci. Na náměstí se shromáždili občané, kde byl ustaven první revoluční národní výbor: Alois Kučera, D. Dorn, Jaroslav Klacek, Jaromír Dráždil, Josef Šebela, Jan Hlaváček, Alois Doležel, Antonín Šebela a Dominik Kučera ml. Následně byl výbor rozšířen o MUDr. Vašíčka, učitele Františka Meluzína a Rudolfa Kovaříka (č. 141).		Zprávy o Hitlerově smrti a německé kapitulaci posílily naděje na blížící se konec. Ve středu 8. května 1945 ve 15 hodin dorazil do obce podplukovník Veselý z Podomí ve stejnokroji čs. armády se zprávou o bezpodmínečné kapitulaci. Na náměstí se shromáždili občané, kde byl ustaven první revoluční národní výbor: Alois Kučera, D. Dorn, Jaroslav Klacek, Jaromír Dráždil, Josef Šebela, Jan Hlaváček, Alois Doležel, Antonín Šebela a Dominik Kučera ml. Následně byl výbor rozšířen o MUDr. Vašíčka, učitele Františka Meluzína a Rudolfa Kovaříka (č. 141).

	Ráno 9. května se u mostu přes rybník [[Dymák]] nacházely poslední tři německé tanky. Ve 3:45 hod. byl vyhozen most u rybníka [[Floriánek\|Floriánku]] a o čtvrt hodiny později i most u Dymáku. Následovalo odstřelení ~~výpustě~~ u [[Olšovec\|Olšovce]]. Tím byl odchod poslední německé jednotky z obce dokončen. Občané, kteří celou noc bděli, vítali ráno sovětské vojáky na koních a první obrněnec Rudé armády s nadšením – po šesti letech končila okupace a nastával čas svobody.		Ráno 9. května se u mostu přes rybník [[Dymák]] nacházely poslední tři německé tanky. Ve 3:45 hod. byl vyhozen most u rybníka [[Floriánek\|Floriánku]] a o čtvrt hodiny později i most u Dymáku. Následovalo odstřelení výpusti u [[Olšovec\|Olšovce]]. Tím byl odchod poslední německé jednotky z obce dokončen. Občané, kteří celou noc bděli, vítali ráno sovětské vojáky na koních a první obrněnec Rudé armády s nadšením – po šesti letech končila okupace a nastával čas svobody.

	Dne 15. května odpoledne se u [[Pomník Karla Havlíčka Borovského\|sochy Karla Havlíčka Borovského]] konalo veřejné shromáždění, na němž byl zvolen nový Místní národní výbor čítající 24 členů.		Dne 15. května odpoledne se u [[Pomník Karla Havlíčka Borovského\|sochy Karla Havlíčka Borovského]] konalo veřejné shromáždění, na němž byl zvolen nový Místní národní výbor čítající 24 členů.

Lukáš Malý: + Padlí a zemřelí v souvislosti s válečnými událostmi

2025-05-06T12:51:24Z

+ Padlí a zemřelí v souvislosti s válečnými událostmi

← Starší verze		Verze z 6. 5. 2025, 14:51
Řádek 41:		Řádek 41:

	Dne 15. května odpoledne se u [[Pomník Karla Havlíčka Borovského\|sochy Karla Havlíčka Borovského]] konalo veřejné shromáždění, na němž byl zvolen nový Místní národní výbor čítající 24 členů.		Dne 15. května odpoledne se u [[Pomník Karla Havlíčka Borovského\|sochy Karla Havlíčka Borovského]] konalo veřejné shromáždění, na němž byl zvolen nový Místní národní výbor čítající 24 členů.

			== Padlí a zemřelí v souvislosti s válečnými událostmi ==
			Internováni v koncentračních táborech zemřeli:
			* Štěpánka Hanusová (1903–1942)
			* Bernard Hochvald (1864–1942)
			* Dora Chochvaldová (1883–1942)
			* Emil Hochvald (1904–1942)
			* Alois Petlach (1911–1942)
			* Antonín Skoták (1914–1942)
			* Jan Ševčík (1900–1942)
			* Marie Sedláková (1896–1945)
			* Cyril Valenta (1894–1942)
			* Jan Jirušek (1909–1945)

			Při průchodu frontové linie zamřeli:
			* Antonín Doležal (1888–1945)
			* Eduard Kučera (1940–1945)
			* Metoděj Musil (1889–1945)
			* Josef Němec (1930–1945)
			* Františka Němcová (1857–1945)
			* Anežka Peňázová (1883–1945)
			* František Povolný (1901–1945)
			* Eduard Zouhar (1902–1945)

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Průběh druhé světové války ve Jedovnicích''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945. == Průběh == Dne 14. května 1938 byli povoláni záložníci – vojáci starší čtyřiceti let – k pravidelným sobotním výcvikům v Blansku. Cílem těchto kurzů, které vedli aktivní důstojníci, bylo naučit tyto muže ovládat tehdy používané armádní zbraně. Do výcviku se zapojilo osmdesát jedovnick…“

2025-05-06T11:43:46Z

založena nová stránka s textem „'''Průběh druhé světové války ve Jedovnicích''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945. == Průběh == Dne 14. května 1938 byli povoláni záložníci – vojáci starší čtyřiceti let – k pravidelným sobotním výcvikům v Blansku. Cílem těchto kurzů, které vedli aktivní důstojníci, bylo naučit tyto muže ovládat tehdy používané armádní zbraně. Do výcviku se zapojilo osmdesát jedovnick…“

Nová stránka

'''Průběh druhé světové války ve [[Jedovnice|Jedovnicích]]''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945.

== Průběh ==
Dne 14. května 1938 byli povoláni záložníci – vojáci starší čtyřiceti let – k pravidelným sobotním výcvikům v Blansku. Cílem těchto kurzů, které vedli aktivní důstojníci, bylo naučit tyto muže ovládat tehdy používané armádní zbraně. Do výcviku se zapojilo osmdesát jedovnických občanů. V červenci kurz vyvrcholil ostrou střelbou, která probíhala ve Veselici, odkud se účastníci po jejím ukončení v sobotu večer přesunuli slavnostním průvodem k „Panskému domu“.

Napětí výrazně vzrostlo v noci z pátku na sobotu 21. května 1938, kdy do Jedovnic dorazilo vojenské vozidlo s rozkazy k okamžitému nástupu vojenské služby pro některé mladší záložníky. Šlo o částečnou mobilizaci dvou ročníků. Už následující den procházely obcí jednotky plně vyzbrojené armády, včetně tanků a vojenské techniky, směřující k rakouským hranicím. Trasa jejich přesunu vedla z Kotvrdovic přes Jedovnice směrem ke Křtinám. V zemi rostlo vlastenecké nadšení a odhodlání bránit republiku.

V červnu téhož roku byla do budovy lihovaru umístěna remontní eskadrona, tvořená jedním důstojníkem, dvaceti vojáky a pětašedesáti koňmi. K výcviku využívali přilehlou louku pod lihovarem a předpokládalo se, že v obci zůstanou natrvalo. Nakonec však jednotka 10. prosince odešla do Brna.

Napětí dále gradovalo během léta, kdy probíhala jednání o možném odstoupení pohraničí. Vyvrcholením bylo páteční večer 23. září, kdy krátce po desáté hodině večerní zazněl rozkaz k všeobecné mobilizaci všech mužů do čtyřiceti let. Mnozí povolaní odjížděli okamžitě, ostatní během sobotního dopoledne. Celkem bylo z Jedovnic povoláno více než 150 mužů. Po celý den projížděla obcí armáda a těžká technika, podobně i v následujících nocích.

Před poštou byly postaveny ozbrojené hlídky složené z místních občanů. S Mnichovskou dohodou a následným vznikem Protektorátu Čechy a Morava přišel pro obyvatele hluboký pocit zklamání a hořkosti. Bylo zavedeno zatemnění a potravinové příděly na lístky. Následně byly zrušeny všechny politické strany i tělovýchovné a kulturní spolky – Sokol, Orel, DTJ, Okrašlovací spolek a další. Vznikla jednotná organizace – Národní souručenství, jehož vedením byl pověřen Rudolf Mrázek z č. 35.

V počátečních měsících války podnikla německá policie razie na některé domácnosti, jejichž členové byli odvlečeni do koncentračních táborů. Starosta Osvald Zukal odstoupil a 3. června byl do funkce zvolen rolník Josef Kocman z č. 130, jeho zástupci se stali Osvald Zukal a Rudolf Mrázek. Obecní zastupitelstvo se scházelo pouze výjimečně a v obci se tehdy prakticky nic nového nebudovalo.

Úřady měly za úkol nejen předepisovat, ale také dohlížet na plnění předepsaných dodávek. V roce 1941 byla osobní měsíční dávka obilí snížena z 18 na 15 kg. Mnozí občané dodávky neplnili, čímž riskovali domovní prohlídky a trestní stíhání. Zároveň prudce stoupla zaměstnanost, protože každý muž musel být pracovně zařazen, zejména do zbrojního průmyslu. V roce 1942 začaly nucené pracovní odvody do Německa, nejprve pro mladé muže nezaměstnané v průmyslu, později i pro dívky. Nejhůře postiženi byli ti narození v roce 1924.

Obavy a nejistotu umocnil sobotní den 30. května 1942, kdy po atentátu na Reinharda Heydricha došlo k rozsáhlým kontrolám. Na křižovatkách stáli ozbrojení vojáci, kontrolovali osobní doklady a domy. Tyto razie však v Jedovnicích žádné podezřelé osoby neodhalily. Obyvatelé hledali naději v poslechu zahraničního rozhlasu, odkud se dovídali zprávy z front.

Z místního kostela byly odvezeny dva největší zvony. Válečné plány počítaly s tím, že Vyškov se stane střediskem německého jazykového ostrůvku a výchozím bodem kolonizace Drahanské vrchoviny. V rámci tohoto záměru bylo 6. ledna 1941 vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí. Mezi nimi byly původně i Jedovnice. Díky intervencím starosty Josefa Kocmana, Josefa Nezvala a Osvalda Zukala u velitele vyškovského prostoru byla však hrozba vystěhování zúžena pouze na části obce Záměstí a Podhájí – šlo o 131 domů. Prvotní termín vystěhování byl stanoven na 1. května 1944, po dalším vyjednávání byl odložen na 16. dubna 1945.

Dne 14. března 1944 se v sále Panského domu konala povinná slavnost u příležitosti pěti let od zřízení Protektorátu. Účastnili se jí starostové a zástupci okolních obcí. Zahájení provedl učitel Osvald Zukal a s pomocí tlumočníka pronesl řeč i důstojník německé armády.

Poprvé se nad Jedovnicemi objevila letadla západních mocností 5. července. V Tyršově táboře byla zřízena protiletecká pozorovací stanice. V době prázdnin byli ve škole ubytováni příslušníci Hitlerjugend.

V prosinci byli Jan Dvořáček a Tomáš Sedlák jako první povoláni na zákopové práce na rakousko-maďarské hranici. V únoru pak následovala další vlna odvodů, tentokrát na opevňovací práce v Brně.

Odbojová činnost v obci sílila. Alois Kučera (č. 252) navázal spojení s Josefem Břouškem z Habrůvky a později s Jaroslavem Kocmanem, působícím jako spojka mezi KSČ a národní revoluční armádou v Brně. Listonoš Ludvík Hédl (č. 168) měl kontakt s ilegální organizací přes učitele Josefa Švehlu z Českých Budějovic. Studenti Dalibor Dorn (č. 82) a Jaroslav Klacek (č. 91) spolupracovali s boskovickou odbojovou skupinou KSČ, a později i s ilegálním národním výborem na Vyškovsku, napojeným na Viléma Musila z Pístovic.

V září vznikla odbojová skupina složená z Aloise Kučery, Ludvíka Hédla, Jaroslava Klacka, Dalibora Dorna a Františka Kučery (č. 160). Každý z nich měl za úkol oslovit mladé muže pro vytvoření bojové jednotky, jejímž vedením byl pověřen Dalibor Dorn. Skupina sledovala pohyby vojsk, stavbu tankových zábran, zaznamenávala terén a stavy pohonných hmot. Tyto informace předávala spojka Jaroslav Kocman. Dále se snažili získat zbraně, ať už od místních nebo i výměnou s německými vojáky za civilní oděv. Ludvík Hédl ukrýval ruského zajatce, poručíka Georgije Čálka z Vologdy.

Později vznikl ilegální národní výbor, jehož členy se stali: Alois Doležel (č. 260), Jan Hlaváček (č. 157), Jaromír Dráždil (č. 240), Josef Šebela (č. 212), Dominik Kučera (č. 31). Předsedou byl zvolen Alois Kučera.

Na začátku roku 1945 bylo zřejmé, že se fronta blíží. V únoru začali Němci budovat tankové zábrany – u [[Kostel svatého Petra a Pavla|kostela]], u domu K. Nezvala (č. 187), v ulici u Mikových (č. 65), v Záměstí u Kocmanových (č. 173) a na silnici do Chaloupek u domu Dobroslava Kupky (č. 331). Na stavbě pracovali zajatí vojáci Rudé armády, kterým občané i přes zákazy nosili jídlo. V dubnu padlo [[Brno]] do rukou Rudé armády. Práce ve fabrikách ustaly, bylo slyšet hřmění děl a oblohu ozařovaly požáry. Obcí projížděly německé kolony.

Poprvé se válka v plné síle dotkla Jedovnic 25. dubna 1945 v 10 hodin, kdy došlo k bombardování sovětskými letouny – obec tehdy sloužila jako sídlo německého velení. První útok si vyžádal mrtvé, zraněné i poškozené domy. Odpolední nálet zničil dům Jaroslava Chalupy (č. 20), hospodářské budovy Josefa Vrtílka (č. 98) a domek Jana Musila (č. 113). Následující den byl zasažen dům Vojtěcha Klímy (č. 225) a úplně zničen hostinec Pokorných (č. 3). Další škody způsobily páteční a sobotní nálety, mimo jiné na domy Rudolfa Kučery (č. 43), Jindřicha Jandourka (č. 45), Rudolfa Starého (č. 48) a Metoděje Musila (č. 347). Občané se skrývali ve sklepích, jeskyních u [[Macocha|Macochy]], v [[Rudické propadání|propadání]] či v lesích v Horce. V oblasti operovaly německé vojenské jednotky, včetně sanitek a dělostřelectva. Muži z obce byli donuceni kopat zákopy, často v noci, kvůli hrozbě náletů.

Zprávy o Hitlerově smrti a německé kapitulaci posílily naděje na blížící se konec. Ve středu 8. května 1945 ve 15 hodin dorazil do obce podplukovník Veselý z Podomí ve stejnokroji čs. armády se zprávou o bezpodmínečné kapitulaci. Na náměstí se shromáždili občané, kde byl ustaven první revoluční národní výbor: Alois Kučera, D. Dorn, Jaroslav Klacek, Jaromír Dráždil, Josef Šebela, Jan Hlaváček, Alois Doležel, Antonín Šebela a Dominik Kučera ml. Následně byl výbor rozšířen o MUDr. Vašíčka, učitele Františka Meluzína a Rudolfa Kovaříka (č. 141).

Ráno 9. května se u mostu přes rybník [[Dymák]] nacházely poslední tři německé tanky. Ve 3:45 hod. byl vyhozen most u rybníka [[Floriánek|Floriánku]] a o čtvrt hodiny později i most u Dymáku. Následovalo odstřelení výpustě u [[Olšovec|Olšovce]]. Tím byl odchod poslední německé jednotky z obce dokončen. Občané, kteří celou noc bděli, vítali ráno sovětské vojáky na koních a první obrněnec Rudé armády s nadšením – po šesti letech končila okupace a nastával čas svobody.

Dne 15. května odpoledne se u [[Pomník Karla Havlíčka Borovského|sochy Karla Havlíčka Borovského]] konalo veřejné shromáždění, na němž byl zvolen nový Místní národní výbor čítající 24 členů.

== Zdroje ==
* ROUDNÝ, Jiří. ''Jedovnice''. Jedovnice: Obec Jedovnice, 2001, s. 39–43. Dostupné také z: [https://ndk.cz/uuid/uuid:9312d910-bdf5-11e3-bb44-5ef3fc9bb22f]

[[Kategorie:Průběh druhé světové války v Jedovnicích]]

Průběh druhé světové války v Jedovnicích - Historie editací

Lukáš Malý: překlep

Lukáš Malý: + Padlí a zemřelí v souvislosti s válečnými událostmi