Macocha - Historie editací

Lukáš Malý: /* Historie */ překlep

2026-01-08T05:09:52Z

Historie: překlep

← Starší verze		Verze z 8. 1. 2026, 07:09
Řádek 7:		Řádek 7:
	Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera [[Martin Alexander Vigsius]] roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 [[Jindřich Wankel]]. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.		Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera [[Martin Alexander Vigsius]] roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 [[Jindřich Wankel]]. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.

	Roku 1895 byla na okraji propasti dokončena stavba Útulny, kterou zde nechal zbudovat brněnský odbor Klubu českých turistů. Ta však již roku 1927 byla zničena požárem. Již o rok později zde byla otevřena stavba zcela nové turistické chaty, současné [[~~Chyta~~ Macocha\|~~Chyty~~ Macochy]] (číslo popisné 85).		Roku 1895 byla na okraji propasti dokončena stavba Útulny, kterou zde nechal zbudovat brněnský odbor Klubu českých turistů. Ta však již roku 1927 byla zničena požárem. Již o rok později zde byla otevřena stavba zcela nové turistické chaty, současné [[Chata Macocha\|Chaty Macochy]] (číslo popisné 85).

	V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb\|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.		V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb\|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.

Lukáš Malý: /* Historie */ link

2026-01-08T05:08:22Z

Historie: link

← Starší verze		Verze z 8. 1. 2026, 07:08
Řádek 6:		Řádek 6:
	== Historie ==		== Historie ==
	Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera [[Martin Alexander Vigsius]] roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 [[Jindřich Wankel]]. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.		Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera [[Martin Alexander Vigsius]] roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 [[Jindřich Wankel]]. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.
	Roku 1895 byla na okraji propasti dokončena stavba Útulny, kterou zde nechal zbudovat brněnský odbor Klubu českých turistů. Ta však již roku 1927 byla zničena požárem. Již o rok později zde byla otevřena stavba zcela nové turistické chaty, současné Chyty Macochy (číslo popisné 85).
			Roku 1895 byla na okraji propasti dokončena stavba Útulny, kterou zde nechal zbudovat brněnský odbor Klubu českých turistů. Ta však již roku 1927 byla zničena požárem. Již o rok později zde byla otevřena stavba zcela nové turistické chaty, současné [[Chyta Macocha\|Chyty Macochy]] (číslo popisné 85).

	V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb\|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.		V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb\|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.

Lukáš Malý: /* Sebevraždy */ uprava věty

2025-02-07T20:14:03Z

Sebevraždy: uprava věty

← Starší verze		Verze z 7. 2. 2025, 22:14
Řádek 39:		Řádek 39:
	</blockquote>		</blockquote>

	Naopak 9. července 1913 ukončila život skokem do Macochy Filomena Novotná, šestnáctiletá dívka z Housky. Noviny se opět podrobně tomuto příběhu věnovaly. V Lidových novinách bylo popsáno, že dívka dorazila v neděli na Macochu a od té by se u ní celé dny ~~zdržovalo~~. Lidé se s ní snažili navazovat řeč. Vyzjistili, že dívka je nešťastně zamilována. V úterý ráno poslalo rodičům dopis na rozloučenou. Po jeho obdržení se otec dívky okamžitě vydal na Macochu. Dorazil k chatě a když se uviděl dceru, ta se rozběhla k propasti na můstek, vyšvihla se nad zábradlí a skočila. Otec ač se za Filomenou rozběhl, nepodařilo se mu ji zachytit. Jednalo se o nejmladší zaznamenanou osobou, která ukončila život v propasti.		Naopak 9. července 1913 ukončila život skokem do Macochy Filomena Novotná, šestnáctiletá dívka z Housky. Noviny se opět podrobně tomuto příběhu věnovaly. V Lidových novinách bylo popsáno, že dívka dorazila v neděli na Macochu a od té by se u ní celé dny zdržovala. Lidé se s ní snažili navazovat řeč. Vyzjistili, že dívka je nešťastně zamilována. V úterý ráno poslalo rodičům dopis na rozloučenou. Po jeho obdržení se otec dívky okamžitě vydal na Macochu. Dorazil k chatě a když se uviděl dceru, ta se rozběhla k propasti na můstek, vyšvihla se nad zábradlí a skočila. Otec ač se za Filomenou rozběhl, nepodařilo se mu ji zachytit. Jednalo se o nejmladší zaznamenanou osobou, která ukončila život v propasti.

	O rok později, 20. července, skočil do Macochy Ferdinand Šarman, devatenáctiletý muž z Holešova. Ještě před tím odeslal dopis do redakce Lidových novin, ve kterém vysvětlil důvodu svého činu. Noviny část jeho dopisu, ve kterém popisuje vztah k jisté dívce a jednomu muži, otiskly. Šarman při pádu do propasti narazil do skalního výčnělku a poté dopadl do železné sítě, která chrání vstup do jeskyní. Při dopadu nebyl ještě mrtev. Avšak při dopravě do Blanska u Starohraběcí huti zemřel. Jedná se tak o jedinou zaznamenanou osobou, která nezemřela na místě při pádu do propasti.		O rok později, 20. července, skočil do Macochy Ferdinand Šarman, devatenáctiletý muž z Holešova. Ještě před tím odeslal dopis do redakce Lidových novin, ve kterém vysvětlil důvodu svého činu. Noviny část jeho dopisu, ve kterém popisuje vztah k jisté dívce a jednomu muži, otiskly. Šarman při pádu do propasti narazil do skalního výčnělku a poté dopadl do železné sítě, která chrání vstup do jeskyní. Při dopadu nebyl ještě mrtev. Avšak při dopravě do Blanska u Starohraběcí huti zemřel. Jedná se tak o jedinou zaznamenanou osobou, která nezemřela na místě při pádu do propasti.

Lukáš Malý: /* Sebevraždy */ úprava vět

2025-02-07T20:12:30Z

Sebevraždy: úprava vět

← Starší verze		Verze z 7. 2. 2025, 22:12
Řádek 43:		Řádek 43:
	O rok později, 20. července, skočil do Macochy Ferdinand Šarman, devatenáctiletý muž z Holešova. Ještě před tím odeslal dopis do redakce Lidových novin, ve kterém vysvětlil důvodu svého činu. Noviny část jeho dopisu, ve kterém popisuje vztah k jisté dívce a jednomu muži, otiskly. Šarman při pádu do propasti narazil do skalního výčnělku a poté dopadl do železné sítě, která chrání vstup do jeskyní. Při dopadu nebyl ještě mrtev. Avšak při dopravě do Blanska u Starohraběcí huti zemřel. Jedná se tak o jedinou zaznamenanou osobou, která nezemřela na místě při pádu do propasti.		O rok později, 20. července, skočil do Macochy Ferdinand Šarman, devatenáctiletý muž z Holešova. Ještě před tím odeslal dopis do redakce Lidových novin, ve kterém vysvětlil důvodu svého činu. Noviny část jeho dopisu, ve kterém popisuje vztah k jisté dívce a jednomu muži, otiskly. Šarman při pádu do propasti narazil do skalního výčnělku a poté dopadl do železné sítě, která chrání vstup do jeskyní. Při dopadu nebyl ještě mrtev. Avšak při dopravě do Blanska u Starohraběcí huti zemřel. Jedná se tak o jedinou zaznamenanou osobou, která nezemřela na místě při pádu do propasti.

	S rokem 1981 je spojován případ, který vešel do historie Macochy, jako jeden z nejpodivnějších případů úmrtí. Dne 10. října tohoto roku bylo nalezeno na dně propasti tělo dvaadvacetiletého vysokoškolského studenta a křesťanského aktivisty. Jednalo se o Pavla Švandy. Podle oficiálního vyšetřování byl případ uzavřen jako sebevražda. Avšak ~~celá věc je ze strany~~ rodiny a přátel důvod k sebevraždě ~~nebyl~~. ~~Švanda~~ se několik dnů ~~před tím~~ vrátil z návštěvy Itálie, kde se sešel se svým prastrýcem Tomášem Špidlíkem. Podle nich byl do propasti vhozen Státní bezpečností. Případ byl po roce 1989 znovu otevřen a následně v roce 1994 opět uzavřen s tím, že jednoznačně nelze prokázat nic.		S rokem 1981 je spojován případ, který vešel do historie Macochy, jako jeden z nejpodivnějších případů úmrtí. Dne 10. října tohoto roku bylo nalezeno na dně propasti tělo dvaadvacetiletého vysokoškolského studenta a křesťanského aktivisty. Jednalo se o Pavla Švandy. Podle oficiálního vyšetřování byl případ uzavřen jako sebevražda. Avšak dle rodiny a přátel důvod k sebevraždě Švanda neměl. Ta se měla stát několik dnů poté, co se vrátil z návštěvy Itálie, kde se sešel se svým prastrýcem Tomášem Špidlíkem. Podle nich byl do propasti vhozen Státní bezpečností. Případ byl po roce 1989 znovu otevřen a následně v roce 1994 opět uzavřen s tím, že jednoznačně nelze prokázat nic.

	Nejdiskutovanějším případem sebevraždy v posledních letech byla tragédie ze dne 30. června 2023, kdy třicetiletá žena skočila do propasti Macocha společně se svými dvěma malými dětmi (3 a 1 rok), přičemž po sobě zanechala dopis na rozloučenou.		Nejdiskutovanějším případem sebevraždy v posledních letech byla tragédie ze dne 30. června 2023, kdy třicetiletá žena skočila do propasti Macocha společně se svými dvěma malými dětmi (3 a 1 rok), přičemž po sobě zanechala dopis na rozloučenou.

Lukáš Malý: rozšíření části o sebevraždách

2025-02-07T15:18:49Z

rozšíření části o sebevraždách

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Propast Macocha 01.jpg|náhled|alt=Dno propasti Macocha s horním jezírkem|Dno propasti Macocha s horním jezírkem]]
 [[Soubor:Macocha F Richter 1830.gif|náhled|alt=Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830|Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830]]
@@ Řádek 26: / Řádek 27: @@
 == Sebevraždy ==
-Macocha je vyhledávaným místem pro sebevrahy. Již macech z místní pověsti skoncovala svůj život skokem do hlouby propasti.
+Macocha je vyhledávaným místem pro sebevrahy. Již desítky lidí skončili svůj život na dně Macochy. Z toho důvodu byly na Horním můstku instalovány kamery, které slouží pro pozdější vyšetřování případů sebevražd.
-V poslední červnový den roku 2023 ukončila svůj život skokem do propasti žena se dvěma dětmi. Jedná se o nejvíce medializovaný případ v posledních několika letech.
 == Zdroje ==

Lukáš Malý: /* Zdroje */

2024-06-26T18:13:11Z

Zdroje

← Starší verze		Verze z 26. 6. 2024, 20:13
Řádek 30:		Řádek 30:

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	* Více fotografií na Wikimedia Commons.
	* WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 160–167.		* WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 160–167.
	* KÁRA, Jaroslav. Ondra zase předvedl svou výjimečnost. Jako první volně přelezl Macochu [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: <https://www.denik.cz/ostatni_sport/ondra-zase-predvedl-svou-vyjimecnost-jako-prvni-volne-prelezl-macochu-20221208.html>		* KÁRA, Jaroslav. Ondra zase předvedl svou výjimečnost. Jako první volně přelezl Macochu [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: <https://www.denik.cz/ostatni_sport/ondra-zase-predvedl-svou-vyjimecnost-jako-prvni-volne-prelezl-macochu-20221208.html>

	[[Kategorie:Macocha]]		[[Kategorie:Macocha]]

Lukáš Malý v 26. 6. 2024, 18:09

2024-06-26T18:09:44Z

← Starší verze		Verze z 26. 6. 2024, 20:09
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:Propast Macocha 01.jpg\|náhled\|alt=Dno ~~propast~~ Macocha\|Dno ~~propast~~ Macocha]]		[[Soubor:Propast Macocha 01.jpg\|náhled\|alt=Dno propasti Macocha s horním jezírkem\|Dno propasti Macocha s horním jezírkem]]
	[[Soubor:Macocha F Richter 1830.gif\|náhled\|alt=Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830\|Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830]]		[[Soubor:Macocha F Richter 1830.gif\|náhled\|alt=Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830\|Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830]]
	'''Propast Macocha''' (německy '''Stiefmutter'''), dříve nazývaná pouze jako '''Propast''' (německy '''Abgrund'''), je nejznámější propast v oblasti [[Moravský kras\|Moravského krasu]] a součást komplexu [[Punkevní jeskyně\|Punkevních jeskyní]]. Propast vznikla rozpadem stropu jeskyně a následným zřícením do podzemních prostor. Hloubka suché části propasti je 138,4 m, na jejím dně se nachází Horní (hloubka 11 m) a Dolní macošské jezírko (hloubka min. 50 m). Propast se nachází v katastrálním území obce [[Vilémovice]].		'''Propast Macocha''' (německy '''Stiefmutter'''), dříve nazývaná pouze jako '''Propast''' (německy '''Abgrund'''), je nejznámější propast v oblasti [[Moravský kras\|Moravského krasu]] a součást komplexu [[Punkevní jeskyně\|Punkevních jeskyní]]. Propast vznikla rozpadem stropu jeskyně a následným zřícením do podzemních prostor. Hloubka suché části propasti je 138,4 m, na jejím dně se nachází Horní (hloubka 11 m) a Dolní macošské jezírko (hloubka min. 50 m). Propast se nachází v katastrálním území obce [[Vilémovice]].

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Dno propast Macocha Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830 '''Propast Macocha''' (německy '''Stiefmutter'''), dříve nazývaná pouze jako '''Propast''' (německy '''Abgrund'''), je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu …“

2024-06-26T18:09:03Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Dno propast Macocha|Dno propast Macocha náhled|alt=Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830|Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830 '''Propast Macocha''' (německy '''Stiefmutter'''), dříve nazývaná pouze jako '''Propast''' (německy '''Abgrund'''), je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu …“

Nová stránka

[[Soubor:Propast Macocha 01.jpg|náhled|alt=Dno propast Macocha|Dno propast Macocha]]
[[Soubor:Macocha F Richter 1830.gif|náhled|alt=Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830|Propast Macocha na obrazu F. Richtera z roku 1830]]
'''Propast Macocha''' (německy '''Stiefmutter'''), dříve nazývaná pouze jako '''Propast''' (německy '''Abgrund'''), je nejznámější propast v oblasti [[Moravský kras|Moravského krasu]] a součást komplexu [[Punkevní jeskyně|Punkevních jeskyní]]. Propast vznikla rozpadem stropu jeskyně a následným zřícením do podzemních prostor. Hloubka suché části propasti je 138,4 m, na jejím dně se nachází Horní (hloubka 11 m) a Dolní macošské jezírko (hloubka min. 50 m). Propast se nachází v katastrálním území obce [[Vilémovice]].

== Historie ==
Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera [[Martin Alexander Vigsius]] roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 [[Jindřich Wankel]]. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.
Roku 1895 byla na okraji propasti dokončena stavba Útulny, kterou zde nechal zbudovat brněnský odbor Klubu českých turistů. Ta však již roku 1927 byla zničena požárem. Již o rok později zde byla otevřena stavba zcela nové turistické chaty, současné Chyty Macochy (číslo popisné 85).

V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.

Na konci roku 2022 zdolal lezec Adam Ondra jako vůbec první volným přelezem Příklepový strop na Macoše. Jedná se o nejvyšší, nejdelší a nejstrmější převis v České republice.

== Vyhlídkové můstky ==
Na nejvyšším místě propasti stával od počátku 19. století dřevěný gloriet, který byl roku 1882 nahrazen železným můstkem z blanenských Salmových železáren.
Můstek získal roku 1882 pojmenování Ripka Warte, podle brněnského průmyslníka, politika a organizátora turistického ruchu Adolfa Ripky (1812–1884).
Můstek byl vždy celoročně přístupný. Původně patřil klubu turistů, roku 1945 přešel na stát, do správy jej pak dostala státní Správa jeskyní Moravského krasu. Ta jej v červnu 2007 nákladem necelých 400 tisíc Kč opravila. Pozemky (dno Macochy a přístupovou cestu) získala po roce 1989 obec v rámci vracení historického majetku obcí, věcné břemeno k zajištění průchodu však zapsáno nebylo.

Obec Vilémovice vybírala vstupné na horní můstek již za první republiky. V polovině 20. století vybíráním vstupného na můstek vydělala na plynofikaci obce, poté od vybírání vstupného ustoupila. Později obec požadovala, aby do její obecní pokladny plynula část peněz z turistického ruchu, který se odehrává na sousedních pozemcích, které jsou ve vlastnictví Lesů ČR, Správy jeskyní Moravského krasu (parkoviště) či soukromých osob. Poté, co se se správou jeskyní nedohodla na právu průchodu, v roce 2008 cestu i dno propasti pronajala na 50 let podnikateli Jiřími Tichopádovi za 100 tisíc Kč ročně. Ten požadoval od Správy jeskyní kompenzaci za průchod návštěvníků přes jeho pozemky a když nebylo jeho žádosti vyhověno, od 1. května 2008 či od poloviny dubna 2008 krátce za vstup na můstek prostřednictvím výběrčího doprovázeného ochrankou vybíral vstupné, poté vedl spor se Správou jeskyní Moravského krasu o vlastnictví můstku a na dobu jednání vybírání poplatku přerušil. Klub českých turistů vyzýval k neplacení poplatku. Krajský úřad Jihomoravského kraje označil vybírání poplatku za nezákonné a zaslal obci Vilémovice výzvu, aby jako příslušný silniční správní úřad zahájila správní řízení ve věci podezření ze spáchání správního deliktu proti zákonu o pozemních komunikacích spočívajícího v neoprávněném vybírání poplatku za užívání. Tichopád zastával názor, že tato cesta není pozemní komunikací, Správa jeskyní Moravského krasu uvádí, že tato část parcely je evidována jako veřejná cesta. V roce 2010 hodlal Jiří Tichopád zahradit přístup k můstku, opětovně zavést vstupné a zavést provozní řád, podle nějž by přístup na můstek reguloval hlídač, který by dohlížel i na chování návštěvníků. 30. dubna 2011 začal podnikatel opět vybírat vstupné za průchod k můstku 20 Kč za dospělého a 10 Kč za dítě. Vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka považoval vybírání za neoprávněné a oznámil, že se věcí budou zabývat jejich právníci. K ukončení vybírání vstupného došlo k 1. 9. 2011, kdy se správa jeskyní dohodla s vedením obce, že Vilémovice Jiřímu Tichopádovi už pozemky pronajímat nebudou a vybírání vstupného skončí. Na oplátku bude obec Vilémovice participovat na ziscích z turistického ruchu na Macoše.

Spodní můstek byl postaven roku 1899 nákladem 800 zlatých. Byl opatřen výběžkem s padacími dvířky, ke kterému byl roku 1913 instalován železný žebřík až na dno Macochy (žebřík byl roku 1933 demontován). S menšími úpravami byl můstek v provozu až do roku 2000, kdy byl ve špatném technickém stavu a musel být demontován. Nový opravený můstek byl otevřen roku 2001.

== Pověsti ==
První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera Františka Josefa Schwoye (Topographie von Markgrafthum Mahren, Vídeň). K názvu propasti se vztahuje pověst. Jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem. Oženil se, a tím přivedl synkovi nevlastní matku (macechu). Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.

Druhá pověst vypráví, že chudý otec, který měl jen synka, si vzal macechu (podle které se propast jmenuje). Macecha svého nevlastního syna nenáviděla, a proto ho shodila do propasti. Chlapec se však zachránil a utekl do vesnice. Macecha to však nevěděla a sama z lítosti nad svým činem do propasti skočila.

== Sebevraždy ==
Macocha je vyhledávaným místem pro sebevrahy. Již macech z místní pověsti skoncovala svůj život skokem do hlouby propasti.
V poslední červnový den roku 2023 ukončila svůj život skokem do propasti žena se dvěma dětmi. Jedná se o nejvíce medializovaný případ v posledních několika letech.

== Zdroje ==
* Více fotografií na Wikimedia Commons.
* WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 160–167.
* KÁRA, Jaroslav. Ondra zase předvedl svou výjimečnost. Jako první volně přelezl Macochu [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné z: <https://www.denik.cz/ostatni_sport/ondra-zase-predvedl-svou-vyjimecnost-jako-prvni-volne-prelezl-macochu-20221208.html>

[[Kategorie:Macocha]]