https://www.adamovaokoli.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Hamersk%C3%BD_ml%C3%BDn 2026-05-07T06:21:53Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.41.0 https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Hamersk%C3%BD_ml%C3%BDn&diff=1305&oldid=prev 2024-10-06T18:48:26Z

<p>rozšíření</p> <table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 6. 10. 2024, 20:48</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l3">Řádek 3:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 3:</td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Historie ==</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Historie ==</div></td></tr> <tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">První zmínka o budově na tomto místě je z roku 1820 a hovoří o kovářské dílně. Měla mít asi pět krát dvanáct metrů a pultovou střechu směrem k řece. Indikační skica Řícmanic z roku 1826 uvádí jako majitele pozemku Franze Passeka (Pašeka), budova v ní však není zachycena. Stavba pozdější obytné budovy je zachycena až na indikační skice [[Kanice|Kanic]] z roku 1872. Kolem roku 1900 koupil dílnu [[Julius Kovář]] (místo nazval Kovářovo údolí), který zde vybudoval malou továrnu na výrobu ozubených kol. K výrobě elektrické energie a pohonu strojů si Kovář zkonstruoval tzv. Zuppingerovo kolo s evolventně prohnutými lopatkami, bez náhonu a na spodní až střední vodu, jež má dobrou účinnost i při velmi rozdílném množství vody. Díky tomu byla továrna soběstačná a osvětleny mohly být i obytné prostory. Kvůli údajně nepovolené výrobě elektřiny byl Kovář několikrát neúspěšně žalován brněnským magistrátem, což vedlo k úpadku výroby. Otáčky kola s konstrukcí tzv. Zuppingerova kola se přenášely přes tzv. Ewartův řetěz, šlo tedy o technický unikát.</ins></div></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Soubor:Kanice - Dílna na ozubená kola 01.jpg|náhled|alt=Dílna na ozubená kola v první polovině 20. století|Dílna na ozubená kola v první polovině 20. století]]</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Soubor:Kanice - Dílna na ozubená kola 01.jpg|náhled|alt=Dílna na ozubená kola v první polovině 20. století|Dílna na ozubená kola v první polovině 20. století]]</div></td></tr> <tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Skupinu zdevastovaných budov uzavírá nejblíže k Bílovicím elektrárna bývalé strojírny. Kolem roku 1920 zde strojník [[Julius Kolář]] (sám místo nazval Kovářovo údolí) založil výrobnu ozubených kol a pilníků. Vodní kolo obstarávalo pohon strojů a dynama 60 V, které vyrábělo elektřinu pro osvětlení strojírny a přilehlých obytných prostor. Po sporech s magistrátem ohledně legálního využívání vodní síly k podnikání začala výroba upadat. </del>V podnikání pokračoval až do konce druhé světové války [[Václav Kovář]]. Později byl používán generátor na 380 V a elektřina poháněla stroje. Vždy mohl jet jen jeden stroj současně. Koncem roku 1946 objekt koupil jiný podnikatel a začal vydělávat kůže. Přitom stále používal kolo k výrobě elektřiny. Majitel koželužny měl jako jeden z prvních vůz Škoda Tudor. Po únoru 1948 byl provoz zastaven, stroje museli majitelé odevzdat a odešli. Kolo se točilo i dál jako atrakce. Od té doby byla strojírna opuštěná a postupně chátrala.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V podnikání pokračoval až do konce druhé světové války [[Václav Kovář]]. Později byl používán generátor na 380 V a elektřina poháněla stroje. Vždy mohl jet jen jeden stroj současně. Koncem roku 1946 objekt koupil jiný podnikatel a začal vydělávat kůže. Přitom stále používal kolo k výrobě elektřiny. Majitel koželužny měl jako jeden z prvních vůz Škoda Tudor. Po únoru 1948 byl provoz zastaven, stroje museli majitelé odevzdat a odešli. Kolo se točilo i dál jako atrakce. Od té doby byla strojírna opuštěná a postupně chátrala.</div></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Samotné vodní kolo je unikátní konstrukce. Nachází se v nejsevernější malé budově komplexu (generátorovně), která kolem roku 2005 vyhořela. Voda jej poháněla zespodu a otáčky se přenášely tzv. Ewartovým řetězem (zvláštní typ článkovaného řetězu používaného u speciálních převodů) na další zařízení. Svou konstrukcí odpovídá toto kolo tzv. Zubbingerovu kolu, které se vyznačovalo lepším nátokem vody na lopatky a snížením ztrát třením vody.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Samotné vodní kolo je unikátní konstrukce. Nachází se v nejsevernější malé budově komplexu (generátorovně), která kolem roku 2005 vyhořela. Voda jej poháněla zespodu a otáčky se přenášely tzv. Ewartovým řetězem (zvláštní typ článkovaného řetězu používaného u speciálních převodů) na další zařízení. Svou konstrukcí odpovídá toto kolo tzv. Zubbingerovu kolu, které se vyznačovalo lepším nátokem vody na lopatky a snížením ztrát třením vody.</div></td></tr> <tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16">Řádek 16:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 17:</td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* VARNER, David. Stará strojírna u Svitavy. Badatelna [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné z: [http://davar.cz/badatelna/xref/ost_brno_kozeluzna.htm]</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* VARNER, David. Stará strojírna u Svitavy. Badatelna [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné z: [http://davar.cz/badatelna/xref/ost_brno_kozeluzna.htm]</div></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* ČT Brno. Na břehu Svitavy ožívá starý hamr. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-15]. Dostupné z: [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/1269063-na-brehu-svitavy-oziva-stary-hamr]</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* ČT Brno. Na břehu Svitavy ožívá starý hamr. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-15]. Dostupné z: [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/1269063-na-brehu-svitavy-oziva-stary-hamr]</div></td></tr> <tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">* Přispěvatelé Wikipedie, ''Hamerský mlýn (Kanice)'' [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2023, Datum poslední revize 8. 10. 2023, 21:42 UTC, [citováno 6. 10. 2024] [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hamersk%C3%BD_ml%C3%BDn_(Kanice)&amp;oldid=23253335]</ins></div></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr> <tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Hamerský mlýn]]</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Hamerský mlýn]]</div></td></tr> <!-- diff cache key adamovaoko:diff:1.41:old-1304:rev-1305:php=table --> </table>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Hamersk%C3%BD_ml%C3%BDn&diff=1304&oldid=prev 2024-10-06T18:43:39Z

<p>založena nová stránka s textem „<a href="/Soubor:2017-08-30_Hamersky_mlyn.jpg" title="Soubor:2017-08-30 Hamersky mlyn.jpg">náhled|alt=Hamerský mlýn v roce 2017|Hamerský mlýn v roce 2017</a> &#039;&#039;&#039;Hamerský mlýn&#039;&#039;&#039; je bývalé dílny s vodním kolem (budova nebyla nikdy klasickým mlýnem) na levém břehu levém břehu <a href="/Svitava" title="Svitava">Svitavy</a> u cesty z <a href="/index.php?title=Malom%C4%9B%C5%99ice&amp;action=edit&amp;redlink=1" class="new" title="Maloměřice (stránka neexistuje)">Maloměřic</a> do <a href="/B%C3%ADlovice_nad_Svitavou" title="Bílovice nad Svitavou">Bílovic nad Svitavou</a>. == Historie == Soubor:Kanice - Dílna na ozubená kola 01.jpg|náhled|alt=Dílna na ozubená kola v prv…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:2017-08-30 Hamersky mlyn.jpg|náhled|alt=Hamerský mlýn v roce 2017|Hamerský mlýn v roce 2017]]<br /> &#039;&#039;&#039;Hamerský mlýn&#039;&#039;&#039; je bývalé dílny s vodním kolem (budova nebyla nikdy klasickým mlýnem) na levém břehu levém břehu [[Svitava|Svitavy]] u cesty z [[Maloměřice|Maloměřic]] do [[Bílovice nad Svitavou|Bílovic nad Svitavou]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> [[Soubor:Kanice - Dílna na ozubená kola 01.jpg|náhled|alt=Dílna na ozubená kola v první polovině 20. století|Dílna na ozubená kola v první polovině 20. století]]<br /> Skupinu zdevastovaných budov uzavírá nejblíže k Bílovicím elektrárna bývalé strojírny. Kolem roku 1920 zde strojník [[Julius Kolář]] (sám místo nazval Kovářovo údolí) založil výrobnu ozubených kol a pilníků. Vodní kolo obstarávalo pohon strojů a dynama 60 V, které vyrábělo elektřinu pro osvětlení strojírny a přilehlých obytných prostor. Po sporech s magistrátem ohledně legálního využívání vodní síly k podnikání začala výroba upadat. V podnikání pokračoval až do konce druhé světové války [[Václav Kovář]]. Později byl používán generátor na 380 V a elektřina poháněla stroje. Vždy mohl jet jen jeden stroj současně. Koncem roku 1946 objekt koupil jiný podnikatel a začal vydělávat kůže. Přitom stále používal kolo k výrobě elektřiny. Majitel koželužny měl jako jeden z prvních vůz Škoda Tudor. Po únoru 1948 byl provoz zastaven, stroje museli majitelé odevzdat a odešli. Kolo se točilo i dál jako atrakce. Od té doby byla strojírna opuštěná a postupně chátrala.<br /> <br /> Samotné vodní kolo je unikátní konstrukce. Nachází se v nejsevernější malé budově komplexu (generátorovně), která kolem roku 2005 vyhořela. Voda jej poháněla zespodu a otáčky se přenášely tzv. Ewartovým řetězem (zvláštní typ článkovaného řetězu používaného u speciálních převodů) na další zařízení. Svou konstrukcí odpovídá toto kolo tzv. Zubbingerovu kolu, které se vyznačovalo lepším nátokem vody na lopatky a snížením ztrát třením vody.<br /> <br /> V roce 2007 koupil torzo kovárny [[Daniel Hlobil]], který chce kovárnu oživit. Vznikla též obecně prospěšná společnost Kovářovo údolí, která strojírnu postupně renovuje a pořádá setkávání řemeslníků.<br /> <br /> Společnost Kovářovo údolí vyhlásila v létě roku 2010 údolí jako Svobodné území IFAISTA a stát umělců všech řemesel a v mlýně a okolí pořádá od tohoto roku každoročně událost zvanou Obřanský obr, kde se setkávají umělečtí kováři a jiní řemeslníci, kteří předvádí veřejnosti své řemeslo za doprovodu dalších atrakcí.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://www.kovarovoudoli.cz/ Oficiální stránky Kovářovo údolí o. p. s.]<br /> * VARNER, David. Stará strojírna u Svitavy. Badatelna [online]. [cit. 2017-07-14]. Dostupné z: [http://davar.cz/badatelna/xref/ost_brno_kozeluzna.htm]<br /> * ČT Brno. Na břehu Svitavy ožívá starý hamr. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-15]. Dostupné z: [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/1269063-na-brehu-svitavy-oziva-stary-hamr]<br /> <br /> [[Kategorie:Hamerský mlýn]]</div>

Lukáš Malý