Lukáš Malý: {{Chybí obrázek}}

2025-02-05T18:59:45Z

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2025, 20:59
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Chybí obrázek}}
	'''Dělnický dům''' stával na levém břehu [[Svitava\|Svitavy]] v [[Adamov]]ě, vedle [[Skalní sklep\|Skalního sklepa]].		'''Dělnický dům''' stával na levém břehu [[Svitava\|Svitavy]] v [[Adamov]]ě, vedle [[Skalní sklep\|Skalního sklepa]].

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Dělnický dům''' stával na levém břehu Svitavy v Adamově, vedle Skalního sklepa. == Historie == Historie tzv. Dělňáku - dělnického domu v Adamově se začala psát roku 1906, kdy se v Adamově sešlo několik dělníků, kteří ten rok založili Dělnickou tělocvičnou jednotu (DTJ). Po válce, v březnu 1919 se opět její činnost začala rozvíjet. V…“

2024-09-26T03:34:51Z

založena nová stránka s textem „'''Dělnický dům''' stával na levém břehu Svitavy v Adamově, vedle Skalního sklepa. == Historie == Historie tzv. Dělňáku - dělnického domu v Adamově se začala psát roku 1906, kdy se v Adamově sešlo několik dělníků, kteří ten rok založili Dělnickou tělocvičnou jednotu (DTJ). Po válce, v březnu 1919 se opět její činnost začala rozvíjet. V…“

Nová stránka

'''Dělnický dům''' stával na levém břehu [[Svitava|Svitavy]] v [[Adamov]]ě, vedle [[Skalní sklep|Skalního sklepa]].

== Historie ==
Historie tzv. Dělňáku - dělnického domu v Adamově se začala psát roku 1906, kdy se v Adamově sešlo několik dělníků, kteří ten rok založili [[Dělnická tělocvičná jednota (Adamov)|Dělnickou tělocvičnou jednotu]] (DTJ).

Po válce, v březnu 1919 se opět její činnost začala rozvíjet. V závislosti na rozvoji kulturního i politického života v Adamově přišla na svět myšlenka vybudování vlastního stánku, ve kterém by se mohla dále vyvíjet aktivita jednoty. V srpnu roku 1920 bylo ustanoveno družstvo, které mělo za úkol vybudování Dělnického domu. Předsedou družstva se stal [[František Preissler]], jednatelem [[Jan Melč]] a pokladníkem pak [[Josef Novák]]. Podílníkem společnosti se stala i místní organizace KSČ, odborová skupina kovodělníků a Federovaní dělnická tělocvičná jednota (FDTJ). Všichni členové se upsali podíly v hodnotě 100 Kč. Celková částka se stala základem pro stavbu dělnického domu. Dále byly uspořádávány sbírky a nakonec byly peníze i vypůjčeny.

Výstavba domu byla určena na pozemek, který sousedil se Skalním sklepem a patřil [[Adamovské strojírny|místním strojírnám]], které jej družstvu pronajali. Celková částka jen na materiál dosáhl 48 283 Kč. Na stavbě pracovalo i několik desítek dobrovolníků z řad žen, dětí, odborářů, straníků a sympatizantům. Vyvrcholením se stal 19. listopad 1921, kdy byl Dělnický dům slavnostně otevřen. Tento den na počest otevření byla ochotnickými divadelníky sehrána hra „Protekce“.

25. dubna 1921 se DTJ na základě hlasování připojila k FDTJ, která byla pod vedením vznikající KSČ.

Teprve 15. února 1922 byla uzavřena se strojírnami smlouva o přenechání pozemku. Ve smlouvě bylo uvedeno: ''„parcela 5/V, zapsaná ve složce čísl. 221, kat. obce Adamov o ploše 202 m<sup>2</sup> na 10 let ku zřízení tělocvičny za roční uznávací nájemné 1 Kč“''. Dále bylo uvedeno: ''„pozemek zůstane vždy ve vlastnictví závodu.“'' Dále bylo ujednáno, že elektrický proud bude dodáván závodem pro 10 žárovek za měsíční poplatek 10 Kč. Nejdůležitějším bodem smlouvy bylo ujednání ''„budova nebude v knihách pozemkových vyznačen jako majetek družstva a v případě, že nebude smlouva podnikem prodloužena, dělnictvo nabídne tělocvičnu především závodu, který ji odkoupí za obyčejnou kupní cenu“''.

Po dostavbě a otevření Dělnického domu se rázem stal místem pro schůze a činnost komunistické organizace, jako tělocvična pro FDTJ, divadelní sál, středisko zábav, plesů, merend, besídek, akademií apod. Avšak po krátké době bylo zjištěno, že stávající zázemí domu nestačí a bylo rozhodnuto o zřízení přístavby, do které by se mohly uchýlit šatny a jeviště. Vedení závodu poskytlo pro tuto stavbu půjčku 13 000 Kč.
Dne 16. října 1926 došlo u FDTJ k další změně v názvu. Novým pojmenováním pro ni bylo Jednota proletářské tělovýchovy (JPT).

První den v lednu roku 1930 převzal místní strojírny Škodovy závody z Plzně a nové vedení si povšimnulo dění kolem Dělnického domu. Dne 12. srpna 1930 byl družstvu Dělnického domu doručen stručný dopis, ve kterým bylo uvedeno: ''„Odvoláváme se na bod 7 smlouvy ze dne 15. února 1930 ohledně dělnické tělocvičny a vypovídáme tímto smlouvu ke dni 31. srpna 1930.“'' Započala jednání, která se nezdála pro další budoucnost Dělnického domu nijak hrozivá.

Avšak do celé věci se zapojil soc. demokratický poslanec Luděk Pik, starosta města Plzně, který u vedení Škodovky urgoval informaci, že byl sál Dělnického domu pronajat Komunistické organizaci. Následně byl zaslán do adamovské pobočky Škody zaslán dopis, který se dovolával o objasnění situace.

I po mnoha dohodách se vedení družstva nepodařilo prodloužení smlouvy na pronájem Dělnického domu, proto jej muselo nabídnout závodu k odprodeji za pořizovací cenu. Tou bylo 93 000 Kčs, v této sumě nebyly započítány pracovní hodiny, které byly odpracovány zdarma brigádníky. Avšak vedení podniku tuto sumu odmítlo. Posléze odmítlo i druhou nabídku na 75 000 Kčs. 2. března 1934 se zástupci družstva museli spokojit s 65 000 Kčs. V té době ještě mělo na domě dluh na 50 000 Kčs. Dne 15. listopadu 1934 byl Dělnický dům předán vedení podniku. Následně byl dán k dispozici místní soc. demokratické organizaci a roku 1935 se z něj stalo skladiště. Za druhé světové války byl dům využíván jako jídelna pro dělníky.

Po osvobození od nacistické okupace uzavřelo KSČ nájemní smlouvu s vedením závodu na pronájem Dělnického domu, který se stal opět centrem stranických akcí apod. Po únoru roku 1948 byly akce přesunuty do prostorů závodního hotelu. Z Dělnického domu se stala závodní jídelna a později opět skladiště. Následně však bez předchozího upozornění byl Dělnický dům zbourán, aby jej nahradil [[A.centrum|Kulturní dům Julia Fučíka]]. V roce 1971, k 50. výročí výstavby Dělnického domu, byl na jeho původním místě postaven [[Památník Dělnického domu|pomník]], který jej měl připomínat.

== Zdroje ==
* Vladimír Mariánek. ''Historie Dělnického domu v Adamově''. Adamov, 1971. nestránkováno.

[[Kategorie:Dělnický dům (Adamov)]]

Dělnický dům (Adamov) - Historie editací

Lukáš Malý: {{Chybí obrázek}}