Blansko - Historie editací

Lukáš Malý: fixlink

2024-09-30T13:43:48Z

fixlink

← Starší verze		Verze z 30. 9. 2024, 15:43
Řádek 22:		Řádek 22:
	== Zajímavosti v okolí ==		== Zajímavosti v okolí ==
	* Hotel [[Skalní mlýn]] – nejvýznamnější centrum Moravského krasu.		* Hotel [[Skalní mlýn]] – nejvýznamnější centrum Moravského krasu.
	* [[Klamova huť]] ~~(dům číslo popisné 56)~~ z roku 1855 – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory.		* [[Klamova huť]] z roku 1855 – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory.
	* [[~~Huť~~ Paulinka]] – nedochovaná huť, která se nacházela nedaleko ústí Punkvy do Svitavy. Do dnešních dnů se dochovaly pouze haly s průčelími s klasicizující profilací.		* [[Paulinka]] – nedochovaná huť, která se nacházela nedaleko ústí Punkvy do Svitavy. Do dnešních dnů se dochovaly pouze haly s průčelími s klasicizující profilací.
	* [[Kněžnina huť]] – nedochovaná huť, jenž stávala v prostoru dnešního ředitelství ČKD Blansko. Po huti se nedochovalo žádných výrazných pozůstatků.		* [[Kněžnina huť]] – nedochovaná huť, jenž stávala v prostoru dnešního ředitelství ČKD Blansko. Po huti se nedochovalo žádných výrazných pozůstatků.
	* [[Mariánská huť]] – nedochovaná huť, která stávala na pravém břehu Punkvy na okraji Arnoštova údolí. Na místě jsou dochované nepatrné terénní zbytky. Také dvojice soch litinových psů, které se v současné době nacházejí při vjezdu do garáží za ředitelstvím ČKD Blansko původně stávaly při vstupní bráně Mariánské huti.		* [[Mariánská huť]] – nedochovaná huť, která stávala na pravém břehu Punkvy na okraji Arnoštova údolí. Na místě jsou dochované nepatrné terénní zbytky. Také dvojice soch litinových psů, které se v současné době nacházejí při vjezdu do garáží za ředitelstvím ČKD Blansko původně stávaly při vstupní bráně Mariánské huti.

Lukáš Malý: /* Historie */ link

2024-09-17T06:00:07Z

Historie: link

← Starší verze		Verze z 17. 9. 2024, 08:00
Řádek 5:		Řádek 5:
	První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu [[Svitava\|Svitavy]] se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem. V září 2017 byly u kostela svatého Martina nalezeny střepy keramiky z první poloviny jedenáctého století.		První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu [[Svitava\|Svitavy]] se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem. V září 2017 byly u kostela svatého Martina nalezeny střepy keramiky z první poloviny jedenáctého století.

	Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek východně od Blanska.		Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad [[Blansek]] východně od Blanska.

	Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.		Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Historické centrum Blanska '''Blansko''' se nachází cca 10 km severně od Adamova. == Historie == První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystav…“

2024-06-18T16:09:48Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Historické centrum Blanska|Historické centrum Blanska '''Blansko''' se nachází cca 10 km severně od Adamova. == Historie == První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystav…“

Nová stránka

[[Soubor:Blansko (letecký snímek).jpg|náhled|alt=Historické centrum Blanska|Historické centrum Blanska]]
'''Blansko''' se nachází cca 10 km severně od [[Adamov]]a.

== Historie ==
První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu [[Svitava|Svitavy]] se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a váže se k roku 1136, kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem. V září 2017 byly u kostela svatého Martina nalezeny střepy keramiky z první poloviny jedenáctého století.

Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek východně od Blanska.

Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Dubravius odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631–1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno – Česká Třebová, která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích.

Blansko z městyse na město povýšil císař František Josef I. roku 1905. V tomto roce byl sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3 350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým městem. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce a zaměstnávaly 2 000 dělníků. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek zaměstnávající 400 dělníků. Ta byla po druhé světové válce začleněna do Přerovských strojíren. V roce 1963 pak nakonec do národního podniku Adamovské strojírny. Továrna firmy Carl Mayers Söhne vyráběla hliněná kamen a šamotové zboží a pracovalo v ní 120 dělníků. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi. V roce 1945 byla továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si zachovalo průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese značně poklesl.

== Zajímavosti v obci ==
* Blanenský [[Zámek (Blansko)|zámek]] se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry. V zámku pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke.
* ADAST – správní budova firmy ADAST Blansko a. s. postavená v roce 1911 ve windsorském stylu po vzoru zámku Miramare; nyní je v této budově vinárna a restaurace.
* Barokní [[Kostel svatého Martina|kostel svatého Martina]] z let 1672–1691 na místě původního románského (později gotického) kostela, založeného v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela.
* Dřevěný [[Kostel svaté Paraskivy|kostel svaté Paraskivy]] ze 17. století původem z Podkarpatské Rusi, převezen do Blanska v roce 1936.
* Radnice – z roku 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami.
* Kino Blansko – postaveno v roce 1921 jako Bio Invalidů, v roce 2012 bylo kompletně digitalizováno.
* Areál vodárny postavený ve 30. letech 20. století podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse.

== Zajímavosti v okolí ==
* Hotel [[Skalní mlýn]] – nejvýznamnější centrum Moravského krasu.
* [[Klamova huť]] (dům číslo popisné 56) z roku 1855 – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory.
* [[Huť Paulinka]] – nedochovaná huť, která se nacházela nedaleko ústí Punkvy do Svitavy. Do dnešních dnů se dochovaly pouze haly s průčelími s klasicizující profilací.
* [[Kněžnina huť]] – nedochovaná huť, jenž stávala v prostoru dnešního ředitelství ČKD Blansko. Po huti se nedochovalo žádných výrazných pozůstatků.
* [[Mariánská huť]] – nedochovaná huť, která stávala na pravém břehu Punkvy na okraji Arnoštova údolí. Na místě jsou dochované nepatrné terénní zbytky. Také dvojice soch litinových psů, které se v současné době nacházejí při vjezdu do garáží za ředitelstvím ČKD Blansko původně stávaly při vstupní bráně Mariánské huti.
* [[Starohraběcí huť]] – původní nedochovaná huť stojící při ústí Punkevního údolí do Arnoštova údolí.

[[Kategorie:Blansko]]