Lukáš Malý: fixlink

2025-07-21T15:02:31Z

fixlink

← Starší verze		Verze z 21. 7. 2025, 17:02
Řádek 5:		Řádek 5:
	Říčka pramení v lesích jihovýchodně od obce Bukovinka a její pramenná oblast je chráněna jako přírodní park Říčky. Na pomezí horního a středního toku se zařezává hluboko do vápencového údolí, kde lze sledovat různé krasové jevy. Blízko Ochoze u Brna, u místa zvaného Hádek, se nachází periodický vývěr, který za vyšších vodních stavů slouží naopak jako ponor (tzv. estavela). Zde se také nachází první z nádrží na jejím toku, rybník [[Pod Hádkem]].		Říčka pramení v lesích jihovýchodně od obce Bukovinka a její pramenná oblast je chráněna jako přírodní park Říčky. Na pomezí horního a středního toku se zařezává hluboko do vápencového údolí, kde lze sledovat různé krasové jevy. Blízko Ochoze u Brna, u místa zvaného Hádek, se nachází periodický vývěr, který za vyšších vodních stavů slouží naopak jako ponor (tzv. estavela). Zde se také nachází první z nádrží na jejím toku, rybník [[Pod Hádkem]].

	Nedaleko tohoto místa se Říčka propadá do několika hlubokých šachtovitých otvorů a dále pokračuje pouze jako suché údolí v délce asi 1 km. Zde se nacházejí významné jeskyně této části Moravského krasu – [[Ochozská jeskyně]], [[Pekárna]], [[Netopýrka]] či [[Švédův stůl]]. Kromě Ochozské jsou tyto jeskyně volně přístupné. Zvláště Pekárna a Švédův stůl jsou světově významnými archeologickými nalezišti.		Nedaleko tohoto místa se Říčka propadá do několika hlubokých šachtovitých otvorů a dále pokračuje pouze jako suché údolí v délce asi 1 km. Zde se nacházejí významné jeskyně této části Moravského krasu – [[Ochozská jeskyně]], [[Pekárna (jeskyně)\|Pekárna]], [[Netopýrka]] či [[Švédův stůl]]. Kromě Ochozské jsou tyto jeskyně volně přístupné. Zvláště Pekárna a Švédův stůl jsou světově významnými archeologickými nalezišti.

	Z hlediska délky a důležitosti systému je nejvýznamnější Ochozská jeskyně, která je svou dosud známou délkou okolo 1,7 km nejdelší v jižní části Moravského krasu. Jeskyně je zpřístupněna pouze několikrát do roka, a to za dohledu průvodců – jeskyňářů. Přístupnost jeskyně je velmi závislá na stavech vody Hostěnického potoka, protékajícího po jejím dně. V případě nadměrného stavu vody potok zaplavuje spodní patra jeskyně a zcela znemožňuje její bezpečný průstup.		Z hlediska délky a důležitosti systému je nejvýznamnější Ochozská jeskyně, která je svou dosud známou délkou okolo 1,7 km nejdelší v jižní části Moravského krasu. Jeskyně je zpřístupněna pouze několikrát do roka, a to za dohledu průvodců – jeskyňářů. Přístupnost jeskyně je velmi závislá na stavech vody Hostěnického potoka, protékajícího po jejím dně. V případě nadměrného stavu vody potok zaplavuje spodní patra jeskyně a zcela znemožňuje její bezpečný průstup.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Říčka '''Říčka''' (též '''Zlatý potok''', německy '''Rziczka''' či '''Goldbach''') je vodní tok v Jihomoravském kraji. Pramení v Drahanské vrchovině, tvoří osu jižní části Moravského krasu, protéká po východním okraji Brna a dále do Dyjsko-svrateckého úvalu, kde se pod Měnínem vlévá do Litavy. Délka toku je 3…“

2024-12-15T06:58:59Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Říčka|Říčka '''Říčka''' (též '''Zlatý potok''', německy '''Rziczka''' či '''Goldbach''') je vodní tok v Jihomoravském kraji. Pramení v Drahanské vrchovině, tvoří osu jižní části Moravského krasu, protéká po východním okraji Brna a dále do Dyjsko-svrateckého úvalu, kde se pod Měnínem vlévá do Litavy. Délka toku je 3…“

Nová stránka

[[Soubor:Údolí Říčky (4).jpg|náhled|alt=Říčka|Říčka]]
'''Říčka''' (též '''Zlatý potok''', německy '''Rziczka''' či '''Goldbach''') je vodní tok v Jihomoravském kraji. Pramení v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]], tvoří osu jižní části [[Moravský kras|Moravského krasu]], protéká po východním okraji [[Brno|Brna]] a dále do Dyjsko-svrateckého úvalu, kde se pod Měnínem vlévá do Litavy. Délka toku je 38,9 km, plocha povodí měří 144,3 km<sup>2</sup>.

== Průběh toku ==
Říčka pramení v lesích jihovýchodně od obce Bukovinka a její pramenná oblast je chráněna jako přírodní park Říčky. Na pomezí horního a středního toku se zařezává hluboko do vápencového údolí, kde lze sledovat různé krasové jevy. Blízko Ochoze u Brna, u místa zvaného Hádek, se nachází periodický vývěr, který za vyšších vodních stavů slouží naopak jako ponor (tzv. estavela). Zde se také nachází první z nádrží na jejím toku, rybník [[Pod Hádkem]].

Nedaleko tohoto místa se Říčka propadá do několika hlubokých šachtovitých otvorů a dále pokračuje pouze jako suché údolí v délce asi 1 km. Zde se nacházejí významné jeskyně této části Moravského krasu – [[Ochozská jeskyně]], [[Pekárna]], [[Netopýrka]] či [[Švédův stůl]]. Kromě Ochozské jsou tyto jeskyně volně přístupné. Zvláště Pekárna a Švédův stůl jsou světově významnými archeologickými nalezišti.

Z hlediska délky a důležitosti systému je nejvýznamnější Ochozská jeskyně, která je svou dosud známou délkou okolo 1,7 km nejdelší v jižní části Moravského krasu. Jeskyně je zpřístupněna pouze několikrát do roka, a to za dohledu průvodců – jeskyňářů. Přístupnost jeskyně je velmi závislá na stavech vody Hostěnického potoka, protékajícího po jejím dně. V případě nadměrného stavu vody potok zaplavuje spodní patra jeskyně a zcela znemožňuje její bezpečný průstup.

Pod Ochozskou jeskyní přijímá Říčka zprava Ochozský potok a vstupuje do svého středního toku, vedeného stále hluboko zaříznutým zalesněným údolím s několika výraznými meandry. Na toku se nachází několik mlýnů a nádrží (viz níže Vodohospodářství). Údolí je intenzivně využíváno obyvateli Brna pro příměstskou rekreaci. Jeho úsek přilehlý k brněnské části Líšeň se nazývá [[Mariánské údolí]] (za komunismu Gottwaldovo). Na hřebenu na pravém břehu leží rozlehlé hradiště [[Staré Zámky]], osídlené prakticky nepřetržitě od mladší doby kamenné přes bronzovou po halštatskou.

Na dolním toku Říčka vtéká do bezlesé zemědělské krajiny Dyjsko-svrateckého úvalu a je převážně vedena regulovaným korytem. Kvalitou vody se jedná o silně znečištěný tok. Protéká obcemi Podolí, Bedřichovice, Šlapanice, Kobylnice, Sokolnice (kde protéká i zámeckým parkem a oborou), Telnice a Měnín. Od soutoku s Roketnicí u Ponětovic nese též jméno Zlatý potok.

Říčka se u Měnína vlévá do řeky Litavy na jejím říčním kilometru 7,2.

== Zdroje ==
* Přispěvatelé Wikipedie, ''Říčka (přítok Litavy)'' [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2023, Datum poslední revize 7. 09. 2023, 06:26 UTC, [citováno 15. 12. 2024] [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%98%C3%AD%C4%8Dka_(p%C5%99%C3%ADtok_Litavy)&oldid=23132117]

[[Kategorie:Říčka]]

Říčka - Historie editací

Lukáš Malý: fixlink