Zobrazení zdroje stránky Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou

'''Průběh druhé světové války v [[Bílovice nad Svitavou|Bílovicích nad Svitavou]]''', která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945.

== Průběh ==
První Němečtí vojáci do Bílovic nad Svitavou dorazili 15. března 1939. Radost z jejich příchodu projevila pouze hrstka místních Němců. Obecní tajemník Antonín Smejkal za pomoci Ladislava Taranzy a Zdeňka Srby ukryl 5 vojenských pušek, 1 revolver, určité množství nábojů a několik bodáků, pro případ, že by byly potřeba v případě vzniku revolty proti Německu.

V roce 1941 byli Gestapem zatčeni František Srba a Kratina s odůvodněním, že byli účastníky komunistického podzemí a přechovávali zbraně.

V témže roce bylo nařízeno, že obce musí na obecní budovy i pro zájemce z řad veřejnosti pořídit říšské vlajky. Aby se této povinnosti obec vyhnula, odkládala zaslání objednávky vlajek do doby, kdy již nebyly vlajky k dostání. Objednávky tak nemohly být vyřízeny. Starosta byl za tento postup na Gestapu několikrát vyslýchaný.

Dne 19. května 1943 byli Gestapem odvedeni starosta [[Alois Kala]] a obecní tajemník Antonín Smejkal do Kounicových kolejí. Zde byli vyslýcháni, zda neví, kde jsou v obci ukryty zbraně a zda nejsou členy ilegálních organizací, nebo co je jim známo o existenci podzemní odbojové činnosti v Bílovicích. Nakonec byli propuštěni po osmi dnech strávených v Kounicových kolejích. Dále pokračovali v práci pro obec.

Starosta obce Alois Kala, náměstek Hýzl, člen rady Karel Drahovzal a obecní tajemník Smejkal utvořili tajný výbor pro podporu rodin vězněných a zavlečených. Tyto rodiny podporovali jak penězi, tak potravinami, které byly tajně sbírány po obci, a také na ně přispívala obecní pokladna.

Pro ukrývání zbraní byl zatčen a do koncentračního tábora odeslán zaměstnanec Zbrojovky Josef Menšík, občané Hrubý a František Hradský. Pro dodávkové přestupky byl zatčena také pekař Josef Mokrý, který se po půlročním věznění vrátil ke své činnosti. Ten později zahynul v Komárově při bombardování Brna.

Dne 20. listopadu také zahynul při bombardování Brna bílovický občan Dr. [[Karel Gerlich]], tajemník Nejvyššího soudu.

V roce 1945 bylo přistoupeno k budování zákopů kolem Brna. V okolí Bílovic byly tyto zákopy budovány na vrcholu [[Hády|Hádeckého kopce]]. Byly budovány silniční záseky a na železniční mosty mezi Bílovicemi a [[Obřany]] byly instalovány drátěné překážky. Dále byly budovány střelecké zábrany.

Dne 17. dubna se v obci usadila německá vojenská jednotka. Ta si vybudovala opěrné body u [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje|kostela]], na hlavní silnici, na kopcích nad Maletínem, na Polance, podél silnice v údolí Palackého, v údolí [[Svitava|Svitavy]] po obou stranách [[Těsnohlídkovo údolí|Těsnohlídkova údolí]], střelecké zákopy na Mladovech v lese Hampejzu a minometnou pozici nad tímto lesem, mimo záseky po obou stranách silnice do [[Řícmanice|Řícmanic]].

Od 25. dubna Rudá armáda útočila na [[Brno]]. Ruští letci bombardovali německé pozice i v Bílovicích. Mnoho domů bylo zasaženo a těžce poškozeno. Od následujícího dne byla obec dělostřelecky odstřelována. Místní obyvatelé, ale i mnoho uprchlíků z Brna, se ukrývali ve sklepích svých domů a krytech. Tento stav trval při urputném tlaku Sovětské armády do 30. dubna, kdy nacistická armáda z Bílovic odešla. Při ústupu vyhodili železniční mosty, [[Most u Sokolovny (Bílovice nad Svitavou)|silniční most]] u [[Sokolovna (Bílovice nad Svitavou)|Sokolovny]] a [[Lávka u mlýna|lávku u mlýna]] do vzduchu. Při ústupu ničili také železniční a silniční mosty směrem na Adamov.

První sovětští vojáci vstoupili do obce 30. dubna. U Sokolovny byl postaven provizorní most. Obec samotná byla po průchodu fronty obcí značně poničena. Bombou zničena a vyhořelá parketárna u mlýna, těžce poničený kostel, mnoho poničených rodinných domů.
Němci se krátkou dobu drželi ještě v koutě Mladkov v lese Hampejzu, ale utekli odtud, jak úvozem projel ruský obrněný vůz.

Dne 2. května 1945 byl na schůzi na radnici Místní národní výbor, jehož předsedou byl zvolen Josef Olejníček, prvním náměstkem František Hýzl, druhý náměstek Alois Kala. Za členy MNV byli zvoleni Jiří Mauer, František Pospíchal, Karel Drahovzal, Augustin Polák, Bohuslav Musil, Rudolf Zdražil, Josef Fuchs, Jan Olejníček, Arnost Kratina, Karel Kalod a B. Vacek.

Po osvobození Bílovic byli v domě Němce Wolletze objeveni čtyři němečtí vojáci s vysílačkou, pomocí které informovali po pohybu ruských jednotek Němcům držících pozice v [[Babice nad Svitavou|Babicích]]. Objevení vojáci byli zastřeleni a jejich mrtvoly byly u zničeného mostu u Sokolovny vystaveny na výstrahu ostatním. Později je museli internovaní němečtí civilisté zakopat společně s těly mrtvých koní na louce u řeky.

Dne 3. května byl při německé dělostřelecké palbě, která zasáhla Bílovice, zabit, poté co na dvorek jeho domu č. 311 dopadla jedna ze střel, Jan Burian.

Z důvodu zničení železničních mostů mezi [[Adamov]]em a [[Bílovice nad Svitavou|Bílovicemi]] museli [[Návrat repatriantů v roce 1945|cestující]], mezi nimiž byly desetitisíce osvobozených vězňů z koncentračních táborů, pokračovat z Adamova do Bílovic nebo do Brna buď pěšky, nebo za pomoci místních dopravců. Obecní správa pro ně v Ševčíkově hostinci zřídila noclehárnu, kde jim bylo také poskytnuto ošetření a jídlo.

== Padlí a zemřelí v souvislosti s válečnými událostmi == 
Za bojů, které způsobil průběh fronty přes Bílovice, padli nebo zemřeli tito bílovičtí občané:
* Jan Burian, narozen 11. ledna 1888, bytem v Havlíčkově ul. č. 311.
* Marie Dandová, narozena 29. července 1920, bytem na Fügnerově nábřeží č. 515.
* Anna Daňková, narozena 12. července 1903, bytem na Hosově ulici č. 5.
* Josef Indra, narozena 11. ledna 1910, bytem Taranzova ulice 395.
* Růžena Indrová, narozena 2. května 1942, bytem Taranzova ulice 395.
* Bohuslav Koudelka, narozen 30. prosince 1919, bytem Jiráskova 305.
* František Kučera, narozen 14. října 1872, bytem Svatopluka Čecha 204.
* Božena Kutilová, narozena 11. února 1911, bytem Husova 223.
* Antonín Motal, narozen 19. dubna 1872, bytem Macharova 15.
* Helena Plevová, narozena 5. května 1915, bytem Tyršova 23.
* Josef Pokora z Brna
* František Stránský, narozen 10. říjan 1926, bytem Palackého 66.
* Emil Šimek, narozen 22. listopadu 1909, bytem Husova 518.
* Vincencie Taranzová, narozena 22. listopadu 1874, bytem Macharova 128.
* Václav Voslař, narozen 4. září 1907, bytem Macharova 15.
* Vilém Wünsch, narozen 5. června 1902, bytem Kollárova 282.
* N. Kánský, bytem v chatě na Mladovech.

Při bombardování města Brna spojeneckým letectvem zahynuli Karel Gerlich, tajemník Nejvyššího soudu, bytem v Havlíčkově ulici č. 428 a Josef Mokrý, pekařský mistr z Havlíčkově ul. 209.
Za okupace byli popraveni nebo zemřeli ve vězení:
* Josef Bednařík, narozen 21. ledna 1923, bytem Husova 297.
* František Frýza, narozen 14. července 1906, bytem Tyršova 381.
* František Fuksa, narozen 9. února 1891, bytem Jiráskova 411.
* František Kratina, narozen 23. května 1878, bytem Žižkova 317.
* Josef Pintera, narozen 10. března 1908, bytem v chatě u Svitavy.
* Václav Polák, narozen 26. dubna 1893, bytem Husova 8.
* Augustin Šurý, narozen 13. října 1895, bytem Tyršova 22.
* Josef Zapletal, narozen 30. října 1899, bytem Husova 317.
* František Hradský, narozen 21. srpna 1917, bytem Husova 135.

Dne 18. listopadu 1943 zemřel coby poručík anglického letectva při hlídkovém letu nad Biskajským zálivem [[Metoděj Šebela]], který se narodil 23. ledna 1915 v Bílovicích (Žižkova 324).

Během bojů padlo také celkem 18 sovětských vojáků, z nichž 3 na tenisovém hřišti za Sokolovnou, na louce u myslivny v Palackého údolí, na Ostrůvku a v Trávníkách. Pochováni byli na místě své smrti. Později byli exhumováni a uloženi na místním hřbitově. Na hrobě jsou uvedena tato jména: Bogail Jakov N., Gavryljuk Efim Pavl., Gončar Kondratij I., Denisenko Petr Ar., 3elenkov A. I., ST. Lesnikov Al. Nik., Mladšij Lejtenant Al. N., Postavalov M. G., Rudinskij Pavel M., Cmakaljuk Michail I., Chlyzov N. I., Jagničenko N. D., a dalších 6 neznámých vojáků.

Teprve 30. dubna 1995 byl odhalen na Ostrůvku [[Památník padlým v druhé světové válce (Bílovice nad Svitavou)|památník]] k uctění památky všech padlých občanů ve druhé světové války.

== Zdroje ==
* Pamětní kniha Bílovic nad Svitavou, s. 525–579. Dostupné z: [https://www.bilovicens.cz/sites/default/files/files/kronika/14-udalosti-1935-1945_0.pdf].
* ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975, s. 114–115. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8254a5a0-a7de-11e2-ada5-005056825209
* PROCHÁZKA, Miloslav. Z konce druhé světové války v ''Zpravodaj'', 1995, č. duben. Bílovice nad Svitavou: Obecní zastupitelstvo Bílovice nad Svitavou. s. 2-3.
* Přednáška a beseda k osvobození obce Bílovice nad Svitavou. Dostupné z: [https://youtu.be/l3KexyY3HTM?si=ETVGsfytJsY-vBW-].

[[Kategorie:Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou]]