Zobrazení zdroje stránky Adamov

[[File:Adamov, kostel a paneláky.jpg|thumb|Kostel sv. Barbory a zděný bytový blok (tzv. „Hradčany“)]]
'''Adamov''' (německy ''Adamsthal'') je město na jižním okraji [[Okres Blansko|okresu Blansko]] v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku [[Svitava|Svitavy]] a [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Moravský kras. Žije zde přibližně 4 600 obyvatel. Rozlohou 3,78 km² je druhým nejmenším městem v České republice.

Oblast je známa především v historii těženou železnou rudou a jejím zpracováním v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] a později i na místě dnešního Adamova. Zdejší železářský podnik, který dodával značnou část moravské produkce železa na přelomu 19. a 20. století prošel transformací na strojírenský podnik. Vznikl zde první automobil se spalovacím motorem v Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce, kdy nesl podnik název [[Adamovské strojírny]], převažovala v podniku tajná zbrojní výroba, ale také výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky.

Po roce 1989 byla zrušena zbrojní výroba a výroba čerpací a měrné techniky přesunut do dceřiné společnosti [[Adast Systems]], která vyrábí dodnes. Mateřská společnost zanikla v roce 2009.

Mezi nejznámější památky ve městě patří [[Kostel svaté Barbory|kostel svaté Barbory]] se [[Světelský oltář|Světelským oltářem]], který společně s [[Fara (Adamov)|farou]], budovou školy a hřbitovem pocházejí z poloviny 19. století. Dále se v katastru Adamova nachází tzv. [[Stará huť]].

== Historie ==
{{Podrobně|1=Historie Adamova}}
[[Soubor:Bronze statue of a bull (Byci skala).JPG|thumb|Kopie bronzového býčka v Přírodovědném muzeu ve Vídni]]
Počátek osídlování Adamovska spadá do období mladého paleolitu (17–11 tisíc let př. n. l.), kdy na toto území přišli lovci mamutů. Ti se usídlovali v jeskyních, mezi něž patří například [[Býčí skála]], která se nachází cca 5&nbsp;km východně od Adamova v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Roku 1869 tu byl nalezen bronzový býček a o tři roky později pak při větších archeologických průzkumech vedených [[Jindřich Wankel|Jindřichem Wankelem]] soubor archeologických předmětů. Nálezy z Býčí skály jsou vystaveny v Přírodovědném muzeu ve Vídni.

Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Tehdy tuto oblast vlastnil majitel hradu [[Ronov]]a Čeněk Krušina z Lichtenburka, který však zemřel bezdětný, a panství poté připadlo moravskému markraběti Joštovi. Ten jako centrum panství zde postavil [[Nový hrad]]. Původní osada se jmenovala Hamry či Staré Hamry podle hamrů, jež zde stály. První zmínky o nich pocházejí z roku 1506. Po smrti markraběte Jošta přešlo zdejší území do vlastnictví českých králů, kteří ho pronajímali šlechtickým rodům, z nichž k nejvýznamnějším patřili Boskovicové a páni z Kunštátu. Když v roce 1597 zemřel poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic Jan Šembera z Boskovic, panství vyženil s jeho dcerou Kateřinou Maxmilián z Lichtenštejna. Ten roku 1643 zemřel bezdětný a jeho majetek zdědil synovec Karel Eusebius z Lichtenštejna.

Za Lichtenštejnů začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Patrně od roku 1732 nese osada jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejna, majitele zdejších železáren. Roku 1832 se pak Adamov stal samostatnou obcí. K jeho rozvoji a spolu s ním i rozkvětu místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována [[železniční trať Brno – Česká Třebová]], součást 1. železničního koridoru. Dne 15. prosince 1850 byl zřízen v obci [[Pošta (Adamov)|poštovní úřad]], který disponoval od roku 1880 telegrafním a 1905 telefonním spojením. Alois II. z Lichtenštejna nechal zbudovat v centru obce čtyři pro Adamov významné stavby, a sice [[kostel svaté Barbory]], postavený v letech 1855 až 1857, jemuž věnoval tzv. [[Světelský oltář]]. Dalšími stavbami jsou hřbitov, [[Fara (Adamov)|fara]] a budova pro potřeby školy. Tyto objekty byly postaveny ve shodném novogotickém slohu.
[[Soubor:MW2 05 02 24 klein.jpg|náhled|vlevo|Marcusův automobil]]

Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz. Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o jejich prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, koupila za 480 000 rakouských korun tatáž firma, jež jej doposavad měla v nájmu. Společnost se ovšem mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr. V roce 1889 byl v Adamově vyroben [[Marcusův automobil]], který byl prvním automobilem s benzínovým čtyřtaktním motorem na území Rakouska-Uherska (kopřivnický Präsident vznikl o osm let později). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel, především zámožnějších obyvatel Brna.

[[Soubor:Adamov 1916.jpg|náhled|Adamov rok 1916]]
Poté, co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve třicátých letech 20.&nbsp;století a za druhé světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu. Tehdy docházelo k rozbíjení všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů vyletělo do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.

V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1952 byly přejmenovány na [[Adamovské strojírny]] (Adast). V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V roce 1947 se započalo s budováním nové adamovské čtvrti tzv. Na kolonii, která se nacházela jižně od centra obce. Nad touto čtvrtí se roku 1951 zahájilo s výstavbou čtvrti další, tzv. Ptačiny, jež se skládala ze třiceti dřevěných domků typu Hartl a čtyřiadvaceti cihlových bytovek. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do [[Okres Blansko|okresu Blansko]], v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz.

V 70. a 80. letech začala výstavba dalších obytných panelových bloků. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.

== Název města ==
Původně byla osada nalézající se u místních hamrů nazvána '''Staré Hamry''' (německy '''Althammer'''), okolo roku 1732 byla pojmenována podle tehdejšího knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna '''Adamovem''' (německy '''Adamsthal''').

== Představitelé města ==
{{Podrobně|1=Seznam představitelů Adamova}}

Prvním známým starostou byl v letech 1864–1867 Karel Rumler, který zemřel 31. července 1876 při výbuchu prachového mlýna ve Křtinském údolí. V roce 1919 byl poprvé zvolen dlouholetý starosta Jen Bechleba. V letech 1998–2006 byl starostou [[Jaroslav Bernášek]].

Ve volebním období 2010 až 2014 stál v čele města starosta [[Roman Pilát]], místostarostou pak byl [[Jiří Němec]] (ODS), který město vedl coby starosta ve volebním období 2006–2010. Stejné vedení je již v současně čtvrtým volebním období po sobě; zvoleni byli v roce 2014, 2018 a 2022.

== Památky ==
=== Ve městě ===
Mezi nejstarší stavby ve městě patří [[Zámek (Adamov)|zámek]], dokončený roku 1809. Ten si zde nechal zbudovat lichtenštejnský kníže Jan I. z Lichtenštejna knížecím stavitelem Josefem Hardtmuthem. Zámek od druhé poloviny 20. století, kdy došlo k masivní výstavbě průmyslových objektů, obklopují výrobní haly bývalé adamovské strojírny a samotná stavba je využívána jako průmyslový objekt.

Alois II. z Lichtenštejna, syn zmíněného Johanna, v Adamově roku 1857 nechal zbudovat kostel, který byl zasvěcen svaté Barboře, patronce horníků. Kostelu taktéž věnoval zakoupený oltář, pocházející ze Zwettlu (Dolní Rakousko). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku 16. století. Kromě kostela byla také zbudována fara, [[Starý hřbitov|hřbitov]] (tyto společně s kostelem vyhlášeny jako kulturní památky) a budova školy.

Z počátku století taktéž pochází tzv. [[Skalní sklep]], lidově Skalák (německy Felsenkeller). Budova vyrostla na původním místě bývalé hospody stejného názvu. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové. Od roku 2012 probíhá jeho rekonstrukce.

Ve městě se také nachází tři busty významných osobností. Tou nejstarší je [[Busta Bedřicha Smetany (Adamov)|busta Bedřicha Smetany]] od akademického sochaře Jana Třísky na [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]]. Tato byla slavnostně odhalena 23. května 1937. O dva roky později byla odhalena bez slavnostního aktu [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Adamov)|busta Tomáše Garrigua Masaryka]]. Ta je nyní umístěna před základní školou na ulici [[Komenského (Adamov)|Komenského]]. [[Busta Petra Jilemnického (Adamov)|Busta Petra Jilemnického]] před základní školou na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]] byla slavnostně odhalena 10. listopadu 1963.

V zátiší nedaleko kostela svaté Barbory se nachází socha [[Rudoarmějec (Adamov)|Rudoarmějce]], který byl v Adamově slavnostně odhalen 10. června 1951. Zátiší dotváří památník padlých adamovských občanů ve světové válce a zaměstnanců strojírny popravených v období nacistické okupace.

=== Z okolí ===
Adamov leží na západní hranici [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|CHKO Moravský kras]], přičemž tedy může působit jako výchozí bod střední části této oblasti. Díky krasovému charakteru Moravského krasu se může okolí města pochlubit s celou řadou jeskyní, mezi nejznámější pak patří například [[Býčí skála]], v níž v roce 1872 archeolog [[Jindřich Wankel]] nalezl známou plastiku bronzového býčka, dále [[Jáchymka]], [[Sobolova jeskyně]], [[Kostelík]], [[Výpustek]], [[Jestřábka]], [[Drátenická jeskyně]], jeskyně [[Vokounka|Vokounka]] a [[Nad Švýcárnou]]. Na celém území [[Moravský kras|Moravského krasu]] se celkem nachází přes 1 600 jeskyní.

Hrady, které se nacházejí v hustých adamovských lesích, jsou [[Nový hrad]], společně se zbytky původní fortifikace nazývané [[Starý hrad]], [[Ronov|Ronov]] zaniklý na počátku 15. století a [[Hrádek u Babic]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]].

Mezi pozůstatky po těžbě železné rudy v okolních lesích patří, kromě několika pozůstatků po důlních mírách, také tzv. [[Stará huť]] z poloviny 18. století, která byla roku 1971 vyhlášena kulturní památkou.

V nedalekém [[Vranov]]ě se nachází poutní [[Kostel Narození Panny Marie|kostel Narození Panny Marie]] s hrobkou rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] a ve [[Křtiny|Křtinách]] [[Kostel Jména Panny Marie|kostel Jména Panny Marie]].

Na konci 19. století postavená kamenná [[Alexandrova rozhledna]] tyčící se nad svitavským údolím je dominantou města, přestože se nachází v lesích na okraji katastru sousední obce [[Babice nad Svitavou]].

V adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. [[Máchův památník]]) a kamenných portálů studánek tzv. [[Lesnický Slavín]]. Tento již vzniká od roku 1929, kdy došlo k jeho založení

V okolních lesích je také vyhlášeno několik přírodních rezervací – [[Přírodní rezervace Dřínová|Dřínová]], [[Přírodní rezervace Jelení skok|Jelení skok]], [[Přírodní rezervace Coufavá|Coufavá]] – a [[Národní přírodní rezervace Býčí skála|národní přírodní rezervace Býčí skála]].

== Osobnosti ==
* [[Rudolf Barák]] (1915–1995) – politik, bývalý ministr vnitra. V Adamově pracoval v adamovských strojírnách,
* [[Jaroslav Bernášek]] (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta,
* [[Alois Buchta]] (1885–1944) – starosta Sokola Soběšice v letech 1917–1918, člen obecní samosprávy v Soběšicích, nacistická oběť,
* [[Jan Fibich]] (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku, je zde taktéž pohřben,
* [[Anna Hübnerová]] (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově,
* [[Vatroslav Jagić]] (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti,
* [[Peter Jilemnický]] (1901–1949) – komunistický spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho busta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě,
* [[Johann Victor Krämer]] (1861–1949) – malíř,
* [[Zdeněk Kroupa]] (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova,
* [[Josef Štěpán Maleček]] (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, [[Moravský kras|Moravského krasu]] a [[Brno|Brna]],
* [[Karel Marek]] (1949) – právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména občanským a obchodním právem,
* [[František Xaver Naske]] (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově,
* [[Sára Nová]] (* 1984), zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní,
* [[Jan Novotný]] (1913–?) – politik, poslanec Národního shromáždění ČSR a předseda MěNV v Adamově,
* [[František Pokorný]] (1902–1972) – výtvarník,
* [[Leonid Pribytkov]] (1895–1971) – operní pěvec ruského původu, v letech 1925–1952 člen opery Národního divadla Brno. Je zde též pohřben,
* [[Tomáš Prnka]] (1926–2013) – duchovní na adamovské faře v letech 1966–1973,
* [[Jakub Rozmahel]] (1885–1962), kněz a spisovatel, působil v Adamově,
* [[Robert Schoeller]] (1873–1950) – obchodník v cukrárenském průmyslu,
* [[Antonín Schumann]] (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936,
* [[Theodor Slouka]] (1884–1944) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici,
* [[Jindřich Svoboda]] (1952) – fotbalista, olympijský vítěz 1980 a mistr republiky 1978,
* [[Emanuel Zahradníček]] (1908–1933) – student a jedna z prvních obětí nacismu v Československu.

[[Kategorie:Adamov]]