Výpustek (ve starší literatuře se lze setkat s názvem Dračí jeskyně) je jeskyně, která se nachází v na východním konci Křtinského údolí, nedalo Křtin. Okolí jeskyně bylo donedávna přísně střeženým vojenským prostorem.
Historie
Jeskyně byla známá již odnepaměti, osídlena byla již před 15 000 lety. První zprávy o jeskyni pocházejí z roku 1608, kdy je tato jeskyně popisována jako Dračí jeskyně nedaleko Křtin. Jeskyně byla podrobně zmapovaná roku 1807 Františkem Lolym, kterého najali Lichtenštejnové. Mapa se bohužel nedochovala. V roce 1880 z ní však čerpal Josef Szombathy, který ji i doplnil.
Hugo Františk Salm (1766–1836), který jeskyni prozkoumával, označil Výpustek za větší jeskynní prostory než Sloupské jeskyně. Délku chodeb odhadoval na 7 km. Salm také ve svém díle popisuje událost z konce 17. století, při které zahynulo v jeskyni 14 osob z Olomouce. Nebezpečné prostory, které byly zazděny, které se však do dnešní doby nepodařilo najít.
Délka známých chodeb dosahuje okolo dvou kilometrů. V roce 1883 jeskyni navštívil Jan II. Lichtenštejn. Tuto návštěvu připomíná pamětní deska v nitru jeskyně. Na začátku dvacátého století se v jeskyni těžily fosfáty, přičemž došlo ke zničení většiny možných archeologických nálezů (bylo zachráněno šest koster jeskynních medvědů a také jedna kompletní kostra lva jeskynního, které jsou vystaveny v muzeích v Brně a ve Vídni).
Od roku 1936, armáda první republiky jeskyni násilným způsobem upravovala a v jeskynních chodbách pod přístřešky byla skladována munici (od roku 1938), kterou si po obsazení republiky 15. března 1939 odvezla německá armáda neznámo kam. Německá armáda se do jeskyně vrací v roce 1943 a vybuduje zde (podobně jako v sousední Býčí skále a jiných jeskyních Moravského krasu) podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Stavební a přípravné práce byly svěřeny firmě Bauunion Brünn. Stavbu vedl pan Victor Mayer.
Pro rozvody topného a větracího potrubí, ale i vody a osvětlení, bylo nutné vyhloubit kanály o rozměrech 3 x 3 m, které vedly středem hlavních chodeb. Většina šachet musela být ve skále odstřelena, protože jeskynní dno bylo z doby těžby fosfátových hlín vyčištěno od náplavy až na samotný skalní masiv. Jen na několika málo místech se musela zbylá náplava vykopat. Boční jeskynní prostory a uličky byly zazděny, propasti přikryty betonovými plotnami a celá podlaha jeskyně pokryta 1 m silnou vrstvou betonu. Bývalá Knížecí chodba byla upravena na skladiště. V místě blízko štoly u Babické chodby byla umístěna kondenzační stanice. Kotelna, vytápějící vnitřní prostory továrny, byla postavena ve větší prostoře pod horním vstupem, kterým do jeskyně vniká denní světlo. Větrací šachty ústící na povrch ve stráni se nacházely v Babické chodbě. Nainstalovány byly i mohutné ventilátory nasávající čerstvý venkovní vzduch, který byl proháněn topnými tělesy a poté rozváděn do rozvodných kanálů a vtlačován do vytápěných prostor jeskyně.
K jeskyni vedla upravená příjezdová cesta. Část lesa směrem k původnímu hornímu vchodu, ve které byly vztyčeny stožáry elektrického vedení, musela být vykácena. Užitková voda se k jeskyni přiváděla z řečiště Křtinského potoka a pitná voda byla vedena potrubím z Křtin, kde byla čerpána ze dvou nově vyhloubených studní nacházející se v blízkosti zámecké zahrady. Již ke konci června vrcholily stavební práce v některých částech Výpustku, během nichž byly vnitřní prostory jeskyně vybíleny. Pod strop nacisté zavěsili síť z ocelových lan, na níž byl upevněn dřevený mírně střechovitý podhled potažený dehtovou lepenkou.
V upravených prostorách jeskyně započala montáž strojového zařízení začátkem července roku 1944. V některých zadních částech Výpustku však stále ještě probíhaly odstřely skalního masivu. Provoz továrny se ve všech jejích prostorách rozjel naplno začátkem září roku 1944, tedy po náletu na Brno dne 25. srpna roku 1944.
Celý objekt byl obehnán plotem a střežen závodní stráží. Vstup do prostoru továrny byl možný pouze přes vrátnici. Do Výpustku nacisté přemístili výrobní halu č. III. Vedení podzemního provozu mělo stejné zastoupení jako v Líšni. Halleleiterem byl Ing. Beschorner, člen NSDAP. Samotná výroba navazovala na provoz brněnského závodu. Vyráběly se zde odlitky pro čerpadla, součástky do vstřikovacích pump a další dílčí agregáty. Ve Výpustku pracovali dělníci na stejných pozicích, které zastávali v brněnské továrně. Byli zde svářeči, frézaři, soustružníci i kontroloři.
Vyráběla se zde palivová vstřikovací čerpadla pro letecké motory Daimler-Benz třídy DB 601-605. Tato továrna měla krycí označení Dinar. V továrně pracovalo 1200 totálně nasazených českých občanů. Pracovali v nepřetržitém provozu, dvě směny po 12 hodinách, v jedné směně 600 pracovníků. Němci jeskyni opustili kolem 12. dubna 1945, když předtím stroje v podzemní továrně zdevastují výbušninami a požárem. Jeskyně poté zůstává opuštěná, zdevastovaná a víceméně volně přístupná.
V roce 1961 do jeskyně přichází v pořadí třetí armáda, tentokrát československá lidová. Tato v jedné z jeskynních chodeb postupně vybudovala obří protiatomový kryt, kde sídlilo záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy s kapacitou pro 250 důstojníků. Sloužil zde vojenský útvar 9031 Křtiny. Jeskyně s několika nově postavenými budovami v okolí, které začaly sloužit jako zázemí strážným jednotkám, byl obehnán plechovým plotem a dráty se senzory. V areálu byly vybudovány dvě pozorovatelny pro ostrahu bezprostředního okolí. V okolním silničním úseku bylo automobilům zakázáno zastavování. Podle výpovědí pamětníků, sami vojáci, kteří zakonzervovaný objekt hlídali, vlastně ani nevěděli, co se v jeskyni nalézá.
Přísně utajovaný objekt byl opuštěný armádou k 31. prosinci 2001, od té doby byla jeskyně nepravidelně přístupná při třech dnech otevřených dveří. Koncem roku 2006 byla předána Správě jeskyní České republiky. V roce 2007 proběhla výstavba parkoviště, úpravy areálu a rekonstrukce provozní budovy. Jeskyně se stala pátou veřejnosti běžně přístupnou jeskyní Moravského krasu, pro veřejnost se otevřela do zkušebního provozu od 26. října do 31. prosince 2007. V lednu a únoru 2008 bylo opět zavřeno z důvodu dokončení prací, do plného provozu své první sezony potom jeskyně vstoupila 1. března 2008. Slavnostní otevření proběhlo 10. března 2008.
Na prohlídkové trase dlouhé přibližně 600 metrů si návštěvníci během cca 70 minut prohlédnou vestavbu velitelského vojenského stanoviště a vlastní jeskynní chodby Výpustku, tak jak je opustila německá armáda v roku 1945, a to včetně zbytků podzemní kotelny. Po úpravách prohlídkové trasy v prosinci 2008 a odstranění zazdívek chodeb z doby budování německé továrny se objevila mnohá krápníková výzdoba a otevřely se propasti směřující ke spodnímu patru jeskyně. V první sezoně v roku 2008 si vestavěný objekt velitelského pracoviště a jeskyni prohlédlo téměř 30 tisíc návštěvníků.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Výpustku pod číslem 1587.