Kostel svaté Barbory

Novogotický kostel svaté Barbory v Adamově je farním kostelem farnosti Adamov. Nechal jej postavit kníže Alois z Liechtenštejnu společně s farou, hřbitovem a novou budovou školy (U Kostela 46/1).

Historie

Dne 16. března 1836 proběhlo první jednání o stavbě kostela v Adamově. Toho se zúčastnili kromě jiných i pozořický vrchní Max Steiner a šichmistr adamovských železáren Albert Mahler. Místo pro stavbu kostela bylo vybráno na místě zvoničky, tedy v prostoru dnešního náměstí Práce. Společně s kostelem byla zamýšlená výstava i fary se školou, bylo přistoupeno k jednání s majiteli okolních domů, zda by byli ochotni nemovitosti prodat. Jednalo se o domy číslo 39, 25, 26 a 27. Všichni majitelé byli své nemovitosti ochotni prodat, přesto nedošlo k dohodě. Ani další jednání, které proběhlo 5. června 1837, nepřineslo finálové rozhodnutí a ke stavbě nedošlo.

K novému jednání došlo v roce 1851. Této schůze se zúčastnil správce železáren Emanuel Uhlig. Ten navrhoval aby budovy kostela, fary a školy byly vystavěny na pravém břehu Křtinského potoka a po pravé straně cesty, jež vedla do Olomučan a odbočovala vpravo k Josefovu.

Návrh vypracoval vídeňský architekt Josef Kieser. Stavba začala roku 1855 pod vedením brněnského stavitele Kellnera položením základního kamene před hlavním oltářem nesoucí latinský nápis: Hic jacet lapis angularis ecclesiae Adamstalensis. V překladu „Zde leží základní kámen adamovského kostela“.

Kamenické a řezbářské práce prováděli Pilz, Radnický, Schöntaler a Angerler, pozlacovačem byl Heller, kovolitické práce prováděl Kollenbach, štukatérské Bergman, zámečnické Perwanger, tesařské Štancl, truhlářské Roggenhofer a Altmann, malbu oken pak Fliedl.

Celkový náklad na výstavbu kostela a fary, zahrnující v to i dotace pro faráře, učitele a některé menší renty, činil 150 000 zlotých. Veškeré výdaje hradil kníže Alois. Vysvěcen byl 4. prosince 1857 jedovnickým děkanem Václavem Střížem.

Kostel se svojí délkou 26 metrů a šířkou 10 metrů postrádá klasickou věž, která je nahrazena hranolovitou věžičkou s výklenky pro dva menší zvony. Kostel není z venčí omítnutý. Hlavní oltář kostela je zavírací vyřezávaný ze dřeva. Uprostřed je olejomalba svaté Barbory, po stranách pak svatého Josefa a svatého Jana Křtitele. Bočním oltářem je pak oltář znázorňující Nanebevzetí Panny Marie, zvaný Světelský, který pochází z dolnorakouského cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Jedná se o vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516–1525 z lipového dřeva. Oltář je přes 7 metrů vysoký s 59 postavami.

Další vzácnou památkou je obraz představující Narození Páně, nacházející se za hlavním oltářem. Dle odborníků jde o obraz italské školy pocházející z 17. století. Podepsán bohužel není, a tak nelze zjistit jeho autora. Je možné, že obraz věnoval kostelu kníže Alois, který měl v místním loveckém zámečku umístěnou obrazovou sbírku.

Při opravě hlavního oltáře byl dne 8. listopadu 1969 nalezen spis z 26. listopadu 1857 od truhlářů, kteří v té době oltář opravovali.

V kostele se pravidelně konají různé koncerty, například Světelský podzim, a Noc kostelů.

Zdroje

ROZMAHEL, Jakub. Kostel sv. Barbory v Adamov osmdesát let jeho života. Brno, 1937.
KREPS, Miloš. Dějiny adamovských železáren a strojíren do roku 1905. Brno : Blok, 1976. s. 156–157.