Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy |
Obléhací opevnění v okolí
Nového hradu
Stanoviště II: toto stanoviště se nalézá jižně od prvního postavení. Je situováno v ostruze meandru řeky Svitavy u skalnatého vyvýšení. Vyvýšenina, která tvořila přírodní opevnění utvářela stanoviště do půlkruhového půdorysu. Vstup do objektu byl veden ze západu, kde překonával trojitý val. Vlastní objekt umístěný uvnitř hradeb byl dvouprostorovou obdélníkovou budovou dřevěné konstrukce. Nálezy dokazují přítomnost honosných pozdněgotických kamen. Dále zde byly nalezeny podle Vaška: "... střepy kachlů s různými motivy: melusiny, sápajícího se dvouocasého korunovaného lva, gotické kružby z obloukovitých výsečí s vepsanými trojlisty a čtyřlisty, pěšího sv. Jiří probodávajícího draka, a v pravém horním rohu klečící ženské postavy v rouš, dvojici kozlů (kozorohů) vzpínajících se na dostředně komponovaný strom s listy a plody, Adama a Evy před stromem poznání a heraldické motivy... - válečkový zámek s klíčem, rohové kování truhlic s hřebem a samostřílové hroty s tulejí." (strana 20 a 21).
Stanoviště III: nachází se 300 metrů severovýchodně od Nového hradu v mírně svažitém terénu. Objekt měl vejčitý půdorys. Vstup procházel širší stranou valu, která byla situována ke svahu. Podobně jako u prvního stanoviště, i zde byla umístěna dostředná budova. I zde byly nalezeny části kachlových kamen s obdobnými motivy, podobně jako na stanovišti II. Taktéž různý střepový materiál, a dvě mince ze znojemské ražby datované do 60. let 15. století. K nálezům také patří fragment koule a tucet šipek.
Stanoviště IV: nález této fortifikace přinesl nový
pohled na jednotlivé objekty. Umístění stanoviště uprostřed
prudkého svahu neodpovídala možnostem původně předpokládané
předsunuté obrany hradu. Nevýhodná pozice tohoto objektu
mohla být využita jakožto kontrolně-strážní bod v linii
objektů III a V.
Stanoviště VI: poslední stanoviště se nacházelo jihovýchodně od Nového hradu (dnes Starého hradu). Bylo umístěno na jihovýchodní části stejného hřebene, na kterém ležel Starý hrad. Od Nového hradu jsou zbytky stanoviště odděleny vylámaným příkopem. Samotný objekt oválného půdorysu byl ohraničen trojnásobnou valovou fortifikací. Severovýchodní část valů byla zničena při hloubení zmíněného příkopu.
Spojení erbovních štítků a uherského vojska v místních stanovištích Vašek vysvětluje: "Význam erbovních štítků z kachlových kamen se tedy z hlediska interpretace opevnění zdá být irelevantní, uherské vojsko si zřejmě zabezpečilo výrobu kamen u blízkých hrnčířů novohradského či blanenského panství, kteří použili již hotových forem." (Nový hrad u Adamova; historie a pověsti, strana 22).
Zdroje: |
Poslední aktualizace
11. září 2015 -
Mapa
webu -
Návštěvní kniha -
adamovaokoli@email.cz. |