Hrad Lelekovice
Hrad Lelekovice je zřícenina hradu, která se nachází poblíž kostela svatého Filipa a Jakuba
v obci Lelekovice. Hrad se poprvé zmiňuje v roce 1339.
Vladyka držící tento hrad byl v té době Hereš z Lelekovic.
Drželi ho členové rodu z Lelekovic, ovšem roku 1401 ho obsadili odpůrci markraběte Jošta. Proti nim
zakročil sudí Erhart ze Skal, který hrad s použitím palných zbraní dobyl. Hrad byl pobořen a roku 1412
získal lelekovické zboží jako odměnu právě Erhart, který však již sídlo neobnovil.
Zbytky hradu byly 3. května 1958 vyhlášeny kulturní
památkou. V letech 1984 až 1990 zde probíhaly archeologické
práce, díky nimž byla odkryta značná část hradeb a objevilo
se velké množství předmětů ať už domácích, keramických nebo
válečných. Po skončení archeologických prací byla zřícenina
hradu opět pohřbena zeminou.
Předhradí se rozkládalo na jihovýchod od hradu a na jih od
kostela. Zkoumáno bylo jen sondami, v nichž, vedle objektů
ze dřeva a hlíny, bylo zjištěno zděné stavení, jež po zániku
hradu zřejmě sloužilo jako fara.
Oválné hradní jádro (osy 52 a 34 m) vymezovala přes 2 m
silná plášťová hradba, z níž pouze vystupovala hranolová
věž, snad s původní bránou, nebo určená k obraně brány vedle
ní. Ve druhé etapě, na konci 15. století, se k bokům věže
připojil druhý okruh hradby, jenž kolem celého hradu uzavřel
3,5-5 m široký parkán. Byl zčásti vybudován na místě
staršího, asi 8 m širokého a 2 m hlubokého příkopu, který
kvůli tomu museli navenek rozšířit. V parkánové zdi a v
kontaktu se starší věží stála drobná věž s novou bránou
opatřenou padacím mostem. K plášťové zdi jádra přiléhal na
severozápadě nejstarší čtyřprostorový palác, o jehož
polyfunkčním využití svědčí kanálek sušárny obilí objevený v
jedné suterénní místnosti. Postupně byly k hradbě přistaveny
další budovy na jihozápadě, kde nahradily starší dřevěné
objekty a také hospodářské stavení vybavené obilními krechty
na severovýchodě. Suterény byly plochostropé a z nádvoří se
do nich vcházelo typickými schodišťovými šíjemi. Zatímco z
hojných nálezů prejzů ve věži je zřejmý způsob pokrytí její
střechy, ostatní stavení byla kryta šindelem, který při
zániku hradu shořel. Zajímavá jsou zjištění kůlových jamek
po ochozu, jenž patra obvodové zástavby komunikačně
spojoval. Jiné naznačují předělení nádvoří na tři díly, což
je odrazem písemně doložené dělby hradby. Chráněná plocha
lokality je 2231 m2.

Zbytky hradu v roce 2017
Zdroje:
Profil hradu v památkovém katalogu Národního památkového
ústavu. |