Základní školy v
Adamově
Počátky školství v Adamově spadají do roku 1770. Než byla
postavena první budova školy v Adamově, učilo se v různých
budovách. Od roku 1780 se vyučovalo v knížecím domě č. 7,
vyučovalo se zde čtení, psaní a počítání. Roku 1814 se ujal
vyučování učitel Jan Procházka. Učil ve svém domku v
číslo 21.
Od roku 1836 byla zadní místnost v tomto domku ustanovena za
„školskou světnici“. V roce 1850 Jan Procházka pro stáří
rezignoval, na jeho místo přichází podučitel František
Zavadil. Vyučovalo se v domku číslo 20. František Zavadil
usiloval o zřízení vlastní školské budovy, začal budovat
školní archiv, v roce 1852 založil školní knihovnu.
Kníže Alois z Liechtenštejna dal vybudovat kostel svaté
Barbory (číslo
popisné 377),
faru (číslo
popisné 58),
hřbitov a
budovu školy (číslo
popisné 46) v novogotickém slohu. Dne 1.
listopadu 1857 byla škola otevřena. Náklady na školní budovu
činily 15 800 zl. stříbra a 3. listopadu 1857 se začalo v
nové škole vyučovat. V budově škole na připomínku této
události osazena pamětní deska. František Zavadil byl
několik dní poté jmenován definitivním správcem školy.
Kostel svaté Barbory se školou na přelomu století (autor
neznámý) V letech 1863 – 1872 působili
na adamovské škole Urban Plaširyba a František Ševčík. V té
době měla škola následující vybavení – 1 mapa Moravy, 16
Hartingerových hospodářských obrazů, 60 malých vyobrazení
starého i nového zákona. „Učírna“ měla 10 kusů školních
lavic (1 lavice pro 10 žáků). Po odchodu Františka Ševčíka
se 2 měsíce nevyučovalo. Konal se konkurz, na který se
přihlásilo 22 žadatelů. Byl vybrán učitel
František Kouřil,
který se stal i školním správcem. Až do roku 1872 to byla
jednotřídní škola s polodenním vyučováním s českým
vyučovacím jazykem. Od tohoto školního roku se vyučoval
nezávazně německý jazyk.
V roce 1873 byla zavedena dvoutřídní škola, František Kouřil
se stal nadučitelen. Adamovská veřejnost velice podporovala
školu. Konaly se plesy, sbírky, pěvecká vystoupení – výtěžek
se věnoval na zařízení školy. Ve stejném roce se poprvé
konala veřejná školní zkouška ze všech předmětů za
přítomnosti členů školy, místního a obecního zastupitelstva,
dopadla velmi dobře. Počet žáků rostl, uvažovalo se o stavbě
další budovy školy. Konal se konkurz na místo učitelky
ženských ručních prací. Ze čtyř uchazeček byla vybrána Marie
Cvrčková.
Od 1. října 1878 byly otevřeny dvě třídy, každá byla v jiné
budově, ale byly pod společnou školní správou s názvem
„Jednotřídní rozdělená česká škola s německou paralelní
třídou.“ Rozpory mezi oběma třídami vzrůstaly, česká se
úspěšně rozvíjela, německá upadala. Dne 18. července 1884
byla zrušena. Roku 1884 byla zřízena trojtřídní škola. Školu
navštěvovalo 192 žáků. Škola se řídila osnovami čtyřtřídní
obecné školy. Žáci byli rozdělováni do tříd podle věku i
vědomostí. Při nejpočetnější třídě byla zřízena pobočka.
V listopadu 1899 zemřel nadučitel František Kouřil, který
působil na škole 27 let, byl i varhaníkem v místním kostele.
Místo něho nastoupil nadučitel Josef Deutsch. Dne 30. září
1900 se konala slavnost svěcení školního praporu, který
věnoval škole místní čtenářský spolek. V roce 1907 navrhl
ředitel továrny zřídit pro učně pokračovací školu
průmyslovou. Stavba nové budovy s jednou třídou začala ve
školním roce 1907/08, byla ukončena ke školnímu roku
1909/10. V listopadu 1915 odchází Josef Deutsch do penze,
správcem školy je pověřen zatímní učitel Vojtěch Fedra.
První světová válka:
Za války 1914 – 1918 musela škola přistoupit na různá
úsporná opatření. Škola musela odevzdat pro válečné účely i
školní zvonek, který vážil čtyři a půl kila. Dne 23. října
1914 byl povolán na vojnu učitel František Juračka, 29.
ledna 1915 pak i učitel Karel Musil. Na škole zůstali tedy
dva učitelé, kteří vyučovali čtyři třídy tak, že dvě třídy
měly obden celodenní vyučování až do konce školního roku.
Vyučování se omezilo na trivium. Žáci sbírali ostružinové
listí pro vojáky na čaj.
Dne 3. ledna
1918 byl jmenován definitivním řídícím Antonín Tillhon. Nové
obecní představenstvo v Adamově se rozhodlo založit
měšťanskou školu, aby i těm nejchudším bylo umožněno vyšší
vzdělání. Hlavně se o to zasloužili starosta
Jan Bezchleba,
předseda místní školní rady Eduard Hanák a řídící obecné
školy Antonín Tillhon. Bylo rozhodnuto o zákonném zabrání
vily (číslo popisné
78) německého brněnského advokáta JUDr. Friedricha Kloba.
Levá a zadní část vily bala upravena a přistavěly se WC.
Celková přestavba přišla na 26 tisíc Kč. Stavební práce byly
svěřeny Josefu Jalovému z Blanska, zařízení do třídy dodala
stolařská firma Sehna a Svoboda z Bílovic.
Měšťanská škola u nádraží (autor neznámý)
V neděli 12. září 1920 byla slavnostně škola otevřena.
Ředitelem byl František Mlýnek. Měšťanská škola měla málo
pomůcek, proto vypomohla obecná škola. Na škole probíhalo
nedílné dopolední vyučování (bylo to důležité pro přespolní
žáky), nezávazně se vyučoval německý jazyk. Dne 11. dubna
1921 bylo povoleno zemskou školní radou otevřít III. třídu
měšťanské školy v Adamově. Proto musely být provedeny další
úpravy budovy školy (zřízení třetí učebny, kreslírny,
umístění kabinetů, úprava bytu školnice). Díky řediteli
místní továrny se začalo zavádět do škol elektrické
osvětlení. Ve školním roce 1923/24 byly z výnosu
ministerstva školství zavedeny do škol nové předměty –
občanská nauka a ruční práce chlapecké výchovné, tělocvik
byl přejmenován na tělesnou výchovu.
Učitelský sbor v roce 1920 (autor neznámý)
Dne 6. července 1924 tragicky zahynul první ředitel
měšťanské školy František Mlýnek. Řízení školy se ujal
František Kopřiva. Prvního září 1924 odešel do Velkých
Pavlovic. Správou školy byl následně pověřen Josef Hlaváček.
Od 1. října 1924 byl výnosem ministerstva školství povolen
III. ročník při zdejší průmyslové škole pro učně kovodílných
živností. Školu spravoval řídící učitel obecné školy Antonín
Tillhon. Dne 1. září 1925 byl jmenován nový ředitel
měšťanské školy Florian Kabelík.
Dne 29. března 1926 byl zahájen výkop základů pro novou
budovu měšťanské školy (číslo popisné
130). Bylo to na pozemku pana Ševčíka mezi
hřbitovem a budovou Sokolovny. Podle projektu stavitele
Metoděje Charouse je postavil se svými dělníky zednický
mistr Kristian Demek z Králového Pole. Školní rok 1926/27
byl ještě zahájen v budově číslo 78. Slavnostní otevření
nové měšťanské školy v budově u hřbitově proběhlo 3. října 1926. Budova se stala chloubou obce, byla moderně a
účelně zařízena. Kromě učeben k ní patřila vybavená školní
kuchyně, tělocvičné kabinety, dílny, školní zahrada a byt
ředitele školy. Vybavit školu pomohla také obec, ale i žáci
a učitelé, kteří nacvičili a sehráli dvě divadelní
představení, jehož výtěžek věnovali na zařízení a pomůcky do
nové školy.
Nová budova měšťanské školy č.p. 130 (autor neznámý)
Ve školním roce 1927/28 se začaly pořádat besídky rodičů
(obdoba nynějších třídních schůzek rodičů) za účelem
spolupráce rodiny a školy, stále častěji žáci i učitelé
jezdili na exkurze, byly zavedeny laboratorní práce v
některých předmětech. Desáté výročí vzniku Československa
měšťanská škola oslovila divadelním představením žáků a
zasazením čtyř jubilejních lip. K 80. narozeninám Tomáše
Garrigua Masaryka škola uspořádala akademii. Na žádost
ředitele školy a místní školní rady svolil pan prezident,
aby měšťanská škola v Adamově byla pojmenována na oslavu
jeho 80tých narozenin Masarykova měšťanská škola (Výnos ze
dne 14.7.1930 č. 38457, přípis kanceláře prezidenta
republiky ze dne 12. června 1930, č. D 2728/30).
Ministerstvo školství vydalo nařízení o zavedení
rodičovských sdružení při každé škole. Dne 19. října 1930
bylo zavedeno na měšťanské škole. Tvořilo ho šest rodičů (2
z Adamova, jeden za Josefov, Babic, Vranova a Útěchova), dva
učitelé a ředitel. Předsedou se stal Ing. J. Brožek. První
akcí rodičovského sdružení byla polévková akce pro přespolní
žáky a společná besídka žáků s rodiči s programem a
občerstvením.
Ve školním roce 1932/33 poprvé všechno žactvo z Adamova bylo
společně v budově Masarykovy měšťanské školy. Během prázdnin
byly z bytů ředitele a učitele, z kabinetů udělány prostorné
třídy obecné školy. V budově obecné školy se chystali dva
velké byty a čtyři svobodárny. Dne 13. března 1933 na žádost
místní školní rady a obecního zastupitelstva zemská rada
povolila, aby byla obecná škola spojena pod společnou
správou ředitele školy měšťanské tím, že řediteli spojených
škol zůstane zachován nárok na naturální byt. Současně se
zrušilo místo řídícího učitele a zřídilo se místo učitele. V
tomto školním roce poslal ředitel školy žádost na kancelář
prezidenta republiky o změnu názvu školy. Škola nesla od
tohoto roku čestný název Masarykova obecná a měšťanská škola
v Adamově V březnu 1935 bylo posláno panu prezidentovi toto
blahopřání k narozeninám. "My, žáci obecné a měšťanské školy
v Adamově, které jste propůjčil své slavné jméno, jako svému
tatíčkovi, přejeme Vám v den Vašich narozenin jménem všech:
Buďte nám ještě dlouho zachován, / veďte nás dále učte nás
stále / jste námi všemi vřele milován." Podepsáni byli dva
žáci z každé třídy, učitelský sbor, předseda místní školní
rady a starosta. Když ve stejném roce T. G. Masaryk
abdikoval na funkci prezidenta, byl mu zaslán následující
telegram: "My žáci a učitelé Masarykovy obecné a měšťanské
školy v Adamově s hlubokým smutkem přijímáme zprávu o Vaší
rezignaci. Pro nás zůstanete navždy mravním vzorem a
slibujeme Vám, že zůstaneme věrni Vašim ideám. Pane
prezidente, Osvoboditeli, buďte dlouho zdráv!"
Škola se začíná modernizovat. Roku 1936 bylo zřízeno ústřední topení
brněnskou firmou nákladem 70 tisíc,
v podkroví postavena místnost pro učební sbírky v hodnotě 6
tisíc. Rodinné sdružení pořídilo
školní rozhlas pro jednotlivé třídy s mikrofonem a
elektrickým gramofonem nákladem 6 tisíc, telefonem byla spojena ředitelna a sborovna,
byl zakoupen filmový aparát na 16 mm film a filmový aparát
na diapozitivy. Situace v Evropě byla velmi v roce 1938
napjatá. Německo začíná vážně ohrožovat samostatnost
Československa. I v adamovské škole, jako i na jiných
školách, je pořádána mezi žáky a učiteli sbírka na obranu
státu. Ve školním roce 1938/39 se změnil název školy na
Újezdní školu měšťanskou s přidělením obcí Adamov, Babice,
Vranov, Útěchov, Josefov a část osady Habrůvky. Před budovou
byla upravena terasa a postaven
pomník Tomáše G. Masaryka. Zasloužila se o
to místní školní rada, příspěvek obce a sbírka občanů.
Druhá světová válka:
Ve
školním roce 1939/40 byla obecná škola trojtřídní a smíšená.
Měla také nový název – Měšťanská škola, slovo újezdní se z
názvu vypustilo. Byla zřízena mateřská školka, v které bylo
zapsáno 34 dětí ve věku 4 – 5 let, třída pro ni byla
upravena v budově měšťanské školy.
Ve školním roce 1940/1941 skončil s funkcí ředitel Josef
Praus, novým ředitelem byl jmenován František Pecina. Bylo
ustaveno „ Rodičovské sdružení“, předsedou se stal František
Handl z Adamova. Ve školním roce 1941/42 byla obecná škola
pouze dvoutřídní. Od 1. září 1941 byl název měšťanská škola
nahrazen označením Hlavní škola. Byla čtyřletá a její první
ročník tvořil bývalý pátý postupný ročník školy obecné a tři
ročníky školy měšťanské. Hlavní škola se stala školou
výběrovou. Ve školním roce 1944/1945 chyběli dva učitelé (B.
Jílek, B. Klimeš), byli totálně nasazeni. Od vánoc se
nevyučovalo až do 4. dubna 1945, protože škola byla částečně
obsazena od 10. února 1945 čtyřiceti muži policejního pluku
a od 14. března 1945 četnictvem hlídajícím železniční trať.
Ve dvou třídách byla umístěna odborná škola učňovská
Škodových závodů. Dne 18. dubna 1945 bylo přerušeno
vyučování pro neustálé letecké poplachy. Od 24. dubna 1945
bylo v celé škole ubytováno vojsko a četnictvo. Dne 25. bubna
1945 byl Adamov bombardován. V těsné blízkosti školy spadly
tři pumy – všechna okna ve škole byla vytlučena. Dne 9.
května 1945 – odtáhlo německé vojsko z Adamova, Němci
zničili všechny železniční a silniční mosty, demolovali
továrnu. Krátce po poledni ten samý den projela Adamovem
celá jedna divize Rudé armády a divize rumunská, která
částečně v Adamově přenocovala. Škola byla po vojácích dosti
poškozená.
Poválečné období:
Dne 22. května 1945 bylo opět zahájeno vyučování na obecné i
měšťanské škole, 5. června byla znovu otevřena i mateřská
škola. Byla ustanovena na okrese vyšetřovací komise, která
prováděla očistu učitelů (ti museli pravdivě vyplnit
dotazníky o činnosti za okupace). O letních prázdninách
učitelé museli absolvovat šestitýdenní kurzy ruštiny v Brně.
Ve školním roce 1945/1946 odchází do Výzkumného ústavu v
Brně ředitel František Pecina, místo něj nastupuje Vladislav
Kvasnička. Od března 1946 se vyučovalo zase i v sobotu. Dne
6. června 1946 byl znovu odhalen pomník prezidenta
Osvoboditele T. G. Masaryka. Na budově školy byl umístěn
nápis "Masarykova obecná a měšťanská škola".
Dne 21. dubna 1948 byl schválen nový školský zákon o
jednotné státní škole. Podle něho národní škola (místo
obecné) měla 5 tříd, střední škola 3 třídy a jednoroční
učební kurz. Byl ustanoven stálý školní lékař pro žáky v
okrese. Ve škole byly provedeny velké opravy (nátěry,
světla, umyvadla ve třídách). 1. února 1949 byla oddělena od
správy střední školy správa školy národní. Téhož dne byl
Adamov zařazen do okresu Blansko, což vyvolalo velké
protesty. Ředitel Oldřich Pleva, který působil na škole
jeden rok, byl jmenován okresním školním inspektorem,
správou školy byl pověřen na půl roku učitel Jan Pivoda. V
srpnu 1949 byl na základě konkurzu nově jmenován ředitel
střední školy Rudolf Fojt. V tomto roce převzaly Škodovy
závody v Adamově patronát nad střední školou.
Ve školním roce 1949/1950 adamovská střední škola
organizovala první soutěž – celookresní pravopisnou soutěž.
Den soutěže byl nazván „svátek českého pravopisu“. V březnu
1950 byly založeny pionýrské oddíly Junáka. Klubovnu měli
pionýři v budově střední školy, Škodovy závody ji vybavily
nábytkem. Vzniká také Československý svaz mládeže. Od
prosince 1950 započalo pravidelné vaření obědů pro žáky.
Místo pracovních záznamů se objevují žákovské knížky. Dne 7.
června 1951 byly slavnostně zahájeny první závěrečné
zkoušky. Na základě směrnic Ministerstva školství vědy a
umění byla zřízena devítiletá škola (národní a střední školy
byly opět spojeny pod jedinou správu – důvodem bylo jednotné
všeobecné vzdělání). Ředitelem devítileté školy v Adamově
byl jmenován dosavadní ředitel národní školy Josef Kysela,
zástupcem ředitele se stal dosavadní ředitel střední školy
Rudolf Fojt. Výnosem ONV škol. referátu v Blansku ze dne 29.
září 1951 byla zřízena při zdejší národní škole školní
družina. Byla jen pro děti zaměstnaných matek. Činnost
školní družiny byla zahájena 1. října 1951, vedla jí Vlasta
Fojtová. Školní družina byla umístěna v pionýrské klubovně,
která sloužila zároveň jako jídelna. Ve školním roce
1953/1954 se novým ředitelem školy stal Vilém Čermák.
Hudební škola v Blansku zřídila odbočku na zdejší škole.
Vyučovalo se zde hře na klavír a housle, o kterou byl velký
zájem. Na škole začaly působit různé kroužky: technický,
pěvecký, tělovýchovný, šachový.
Školní budova ve čtvrti Klementa Gottwalda:
Protože se od roku 1952 začaly stavět v Adamově nové obytné
domy, stěhovaly se do nich mladé rodiny s dětmi. Dětí ve
škole rychle přibývalo, třídy byly velmi početné. Ve školním
roce 1954/1955 musela být 5. třída umístěna do dřevěného
domu. Školní žákovský výbor začal posílat do závodního
časopisu Směr příspěvky. Po mnoha letech byl opět uspořádán
v sále jídelny závodního klubu dětský karneval. Žáci se
připravovali na první celostátní spartakiádu. Žáků stále
přibývalo, v souvislosti s tím byl nedostatek učeben, a
proto se učilo na směny. Některé ročníky byly umístěny v
průmyslové škole.
Na podzim roku 1955 se začala stavět nová budova národní
školy na Ptačině (číslo popisné
281). Dne 17. prosince 1956 zde začalo
vyučování. Konalo se slavnostní shromáždění žáků, učitelů a
zaměstnanců školy a hostů. Okolí školy ještě nebylo
upraveno, ale šlo o to ukončit provisorní výuku ve Večerní
průmyslové škole pro pracující, která jim poskytla učebny.
Ředitelem školy se stal Jaroslav Pokorný. Žáci si vybudovali
žákovskou knihovnu ze svých vlastních soukromých knihoven,
zařizovaly se i školní dílny.
Nová budova školy na Ptačině (nakladatelství Orbis -
Praha)
Pamětní plastová medaile vydaná jako upomínka k 10.
letům školy na Ptačině Ve školním roce 1958/1959 se
stal ředitelem školy Jiří Ambrož. Zvýšil se počet žáků,
otevřely se nové třídy tím, že byla provedena adaptace všech
vhodných místností. Zřídilo se další oddělení školní
družiny. Na škole pracovala pionýrská skupina P.
Jilemnického. Žáci pravidelně a každoročně hráli divadelní
hry, pořádali besídky pro rodiče, karnevaly, navštěvovali
filmová představení. Ve školním roce 1960/1961 podle nového
školského zákona má škola název Základní devítiletá škola 1.
– 5. ročník. Žáci dostali učebnice a všechny pomůcky zdarma.
Škola navázala přátelství se školou ve Velkém Grobu na
Slovensku. Pravidelně se navzájem navštěvovali. Rodiče žákům
pomáhali při vybudování zahrady a jejímu oplocení.
10. listopadu 1963 byla slavnostně odhalena před budovou
školy na Ptačině
busta Petra Jilemnického (jeho první žena
učila na Adamovské škole, on zde získal mnoho přátel). Bylo
to dílo akademického sochaře Františka Hořavy. Bustu odlili
podle jeho předlohy pracovníci ČKD v Blansku. V polovině 60.
let se snížil počet žáků, bylo otevřeno jen osm tříd (dříve
10) a čtyři oddělení školní družiny. Každoročně se konaly
hospitace učitelů a zástupců úplných ZDŠ, inspektorů a
učitelů z okresu Blansko na této škole. Učitelé školy byli
pověřeni proškolováním učitelů okresu. V roce 1978 učitelský
kolektiv obdržel vyznamenání s názvem "Vynikající kolektiv
1977". Tento čestný titul převzal 23. března 1978 z rukou
náměstka ministerstva školství ředitel Jiří Ambrož v aule
Pedagogické fakulty UJEP v Brně. Bylo to zasloužené
zhodnocení několikaleté experimentální činnosti školy při
ověřování nových osnov.
V 80. letech vzrostl počet žáků. Vyučovalo se v osmi až
deseti třídách, počet oddělení školní družiny stoupal někdy
až na šest. Byl zaveden pravidelný plavecký výcvik žáků. Za
pomoci rodičů byl upraven pozemek pro práci pěstitelství na
1. stupni ZŠ. Zároveň byl upraven skleník, včelín a chata,
Také bylo dokončeno pařeniště. Byly položeny obrubníky u
záhonů a vysázeny stromy a keře.
V roce 1990 dosáhl důchodového věku ředitel Jiří Ambrož.
Novým ředitelem byl podle výsledků konkurzu jmenován Pavel
Jílek. Ve školním roce 1993/94 se poprvé konal den
otevřených dveří, jehož cílem bylo přiblížit práci školy
rodičům i široké veřejnosti. Ředitel Pavel. Jílek vykonával
funkci do 30. června 1996. V souvislosti s legislativními
změnami došlo 1. září 1996 k přičlenění školy k Základní
škole na ulici Komenského v Adamově a následné zrušení
ředitelství ZŠ na
ulici Ronovská. Historie samostatné školy
od roku 1957 skončila, stalo se z ní odloučené pracoviště
Základní školy Adamov. Předškolní
zařízení na Ptačině:
V roce 1956 započaly stavební práce v blízkosti školní
budovy na Ptačině. Nová stavba (číslo popisné 282), která
byla dokončena o dva roky později a náklady na ni dosáhly
přes jeden milion Kčs, představovala vůbec první jesle na
okrese. Jejich kapacita dosáhla 37 batolat. Ve školním roce 1957/58 se stal ředitelem osmiletky Vilém
Čermák, jeho zástupcem Václav Kozel. Podle výnosu
Ministerstva školství bylo zavedeno dvakrát týdně odpolední
vyučování – zde to bylo v úterý a ve čtvrtek. V následujícím
školním roce se ředitelem stává Václav Kozel, zástupcem
Vilém Čermák. Ve školním roce 1960/61 zástupce Čermák
odchází do Brna, jeho místo zaujala Vlasta Fojtová. Byl
vydán nový školský zákon, podle kterého je povinná
devítiletá docházka. Proto od 1. ledna 1961 místo osmiletých
škol vznikají základní devítileté školy. První až šesté
třídy se začaly učit podle nových osnov. Protože na škole
byl dvojnásobný počet tříd oproti učebnám, začalo dvousměnné
vyučování. Učitelský kolektiv byl rozdělen na dva kolektivy,
rozvrh hodin byl vypracován zvlášť pro každou směnu.
Ve školním roce 1962/63 odchází Václav Kozel (jako ředitel
ZDŠ Erbenova v Blansku), z Lipovce přichází nový ředitel
Miroslav Kouřil, zástupkyně Fojtová zůstává. Největším
problémem byl nedostatek místa, jednalo se o propůjčení
učeben v závodě, rovněž se projednával plán výstavby nové
školy. V následujícím školním roce byla započata výstavba
nové školní budovy s 12. třídami na Horce. Dne 2. října 1966
byla tato budova ZDŠ (číslo
popisné 324) slavnostně otevřena. Při otevření nové
školy vydatně pomohli sami žáci. Podíleli se na úklidu i na
stěhování nábytku. Ředitel zůstal Miroslav Kouřil,
zástupcem Vlasta Fojtová. Do nové školy přešli pouze žáci 6.
- 9. ročníku, žáci 1. - 5. ročníku zůstali v dolní budově. V
následujícím školním roce byla provedena generální oprava
vody a elektroinstalace v dolní budově. Práce nebyly
dokončeny k začátku vyučování, proto byli žáci 1. - 5.
ročníku přemístěni do horní školy. Učili se ve školním
klubu, dílnách, ve volných učebnách.
Ve školním roce 1970/71 na dolní škole zůstávají 1. - 4.
ročníky, 5. ročník byl umístěn na nové škole. V dalším
školním roce se změnil zástupce ředitele, místo Vlasty
Fojtové převzal Pavel Jínek. Vzrostl počet žáků na prvním
stupni, proto byla na horní školu přemístěna i 4. třída. Již
v září se konalo jednání ohledně přístavby 6 učeben. Byla
zavedena zubařská ordinace ve škole. Dne 2. dubna 1973
začaly terénní úpravy pro přístavbu. Ve školním roce 1973/74
odchází předchozí vedení školy a nastupuje nový ředitel
Vilibald Novosad a zástupce Petr Chalupa. Vyučování
probíhalo v obou budovách. Byla dokončena pracovna fyziky a
chemie, byly dány do tříd nové tabule. Škola (obě budovy)
měla 22 tříd a 560 žáků. V následujícím roce byla zřízena
síň tradic a vybudovaná pracovna výtvarné výchovy. Ve
školním roce 1976/77 odchází zástupce Petr Chalupa,
zástupkyní se stává Jana Charvátová. Stavba se nachýlila do
závěrečného stadia.
20. listopadu 1976 byl v přístavbě slavnostně zahájen
provoz. Výzdoba ve vstupní hale byla provedena keramickými
dekorativními kachličkami podle návrhu výtvarníka Ladislava
Sedlaříka. Přístavbou škola získala 6 tříd a 4 odborné
pracovny (kovodílny, dřevodílny, cvičný byt, promítací síň).
Celkově škola měla 21 učeben, 7 odborných pracoven, 17
kabinetů a tělocvičnu. Od 1. dubna 1982 byl opět zahájen
provoz v dolní budově. Školní družina tam měla čtyři
místnosti,
Lidová škola umění dvě třídy a dva kabinety,
Střední odborné učiliště obchodu a služeb tři třídy.
Ve
školním roce 1990/91 se změnilo vedení školy. Ředitelkou se
stala Věra Hlaváčová, zástupcem Sylvie Grolichová. Začala
výuka anglického a německého jazyka. Školní družina se
trvale přestěhovala do budovy školy na ulici Komenského. Ve
třídách byly instalovány nové tabule.
Školní rok 1991/92 – ředitelka Věra Hlaváčová odchází na
Školský úřad v Blansku, ředitelkou se stává Květoslava Žáčková. V
následujícím školním roce Sylvie Grolichová odchází do
důchodu, místo ní nastoupila do funkce zástupkyně ředitelky
Jana Burianová. Vedení školy s učiteli jednotlivých předmětů
připravilo základní minimum znalostí žáka ZŠ – tzv.
standarty. Cílem bylo zjistit úroveň znalostí jednotlivých
žáků po absolvování ZŠ.
Ve školním roce 1993/94 žáci a učitelé připravili vánoční
besídku a zábavný program, to vše bylo součástí oslav výročí
založení města Adamova. Začal se uskutečňovat projekt „
Zdravá škola“ (pitný režim, o velké přestávce se mohli žáci
zabývat různými aktivitami ve školní tělocvičně, v herně ŠD,
čítárně, v místnosti se stolním tenisem, nebo na školním
hřišti). Žáci navštěvovali divadla, kina, exkurze, výstavy,
výchovné pořady, plavecký a lyžařský výcvik, učili se
dopravní výchovu na dopravním hřišti v Blansku. Veškerá
činnost byla zaměřena na ozdravění vzdělávacího a výchovného
procesu. Pokračuje projekt Zdravá škola, byly vypracovány
dva nové projekty: Vyučování bez stresu a Primární prevence
drogových závislostí a škola získala dotace od Školského
úřadu Blansko. K ozdravění pitného režimu byly na chodbách
instalovány fontánky. Ve školním roce byla koncepce školy
zaměřena na rodinnou výchovu, ekologii a rozvoj výpočetní
techniky na ZŠ. Projekty „ Vyučování bez stresu“ a
„Partnerství pro život“ byly postupně uváděny v život tak,
aby prostředí školy, vyučování a výchovný proces neustále
přispíval k zdravému vývoji dětí. Byla instalována nová
zářivková tělesa ve třídách, rovněž byl zaveden ragulační
systém vytápění, řízený počítačem a rozvod kabelové
televize.
Od školního roku 1996/97 se škola na Ronovské 12 stala
elokovaným pracovištěm ZŠ Adamov, Komenského 4. Na Ronovské
řídil školu nový zástupce ředitele Jiří Kratochvíl. Ve
školním roce 1997/98 vzniká na škole Středisko volného času
pod vedením Edity Kuběnové. Středisko pravidelně pořádá
příměstský tábor. V mnoha kroužcích se jejich vedoucí
starají o využití volného času žáků. Zapojilo se asi 350
dětí. Byly provedeny rekonstrukce zařízení školní jídelny na
ulici Komenského. V budově školy na ulici Ronovská byla
provedena rekonstrukce osvětlení, obnoveno zařízení tříd
školní družiny – nový nábytek a provedeno rozšíření jídelny.
Ve školním roce 1998/99 odchází do důchodu Květa Žáčková, na
základě výsledku konkurzu byla do funkce ředitelky jmenovaná
Jana Burianová, do funkce zástupkyně Jaroslava Šmerdová.
Dne 1. dubna 2005 došlo ke sloučení všech mateřských škol se
školou základní. Od této chvíla jednotné adamovské školství
nese název Základní škola a mateřská škola Adamov,
příspěvková organizace.
V roce 2009 byl Základní umělecká škola přesunuta do budovy
Základní školy na ulici Ronovská. O rok později byly obě
budovy Základní školy zatepleny.
Nově zateplená budova školy číslo popisné 324 na ulici Komenského
Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 123.
GROLICH, Vratislav. Školství v Adamově v letech 1780 -
1857. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1967, roč. XI,
č. 2. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-2.
GROLICH, Vratislav. Germanisační snahy v adamovském školství
v letech 1872-1884. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí,
1969, roč. XIII, č. 4. Adamov : Historicko-vlastivědný
kroužek. s. 9-12.
GROLICH, Vratislav. 50. výročí vzniku měšťanského školství v
Adamově. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1970, roč.
XIV, č. 2. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s.
19-20.
Historie školství v Adamově [online]. [cit. 2013-02-04].
Dostupné z:<http://zs-adamov.cz/o-skole/historie-skolstvi-v-adamove/> |