|
Přírodní rezervace Babí lom
Přírodní rezervace se rozkládá na skalním hřebeni mezi
obcemi Lelekovice a
Svinošice. Hřeben je součástí Adamovské vrchoviny a tvoří
samostatný geomorfologický okrsek Babí lom. Na severní
straně hřebene dominuje vrchol Spálená skála (516 m n. m.),
ve střední části rezervace se pak nachází nejvyšší vrchol
celého území nazvaný Babí
lom (562 m n. m.), dříve jako Svinošická hora. V jižním
části je pak bezejmnenný vrchol
o 526 m n. m. s rozhlednou Babí lom.
V cca jedné třetině rezervace je vedena červená turistická
trasa.
Důvodem ochrany je zachování geomorfologicky i geologicky
jedinečné a pozoruhodné lokality skalních útvarů s mozaikou
přírodě blízkých až přirozených lesních společenstev
extrémních stanovišť. Tato lokalita je svojí rozlohou na
spodnodevonských slepencích v rámci České republiky
unikátní.
Mapa skalního hřebene s přírodní rezervací Babí lom Geologie:
Výrazný hřeben tvoří strmě uložené lavice rudohnědých
křemenných slepenců s vložkami arkózovitých pískovců,
náležejících devonskému bazálnímu klastickému souvrství
facie "Old Red" a tvořících šupinu mezi rozdílnými částmi
brněnského masivu (metabazitová zóna a biotitický
granodiorit typu Králova Pole). Mrazové zvětrávání ve
starších čtvrtohorách dalo vznik četným balvanitým sutím,
kamenným proudům a kamenným mořím. V půdním pokryvu
převažuje ranker typický a kyselá a silně kyselá kambimem
typická a kambizem dystrická. Flóra:
Na převážné ploše extrémního stanoviště zůstala zachována
mozaika lesních společenstev borovice lesní (Pinus
sylvestris), dubu zimního (Quercus petraea) a buku s příměsí
dalších dřevin: habr obecný (Carpinus betulus), lípa
velkolistá (Tilia platyphyllos), javory (mléč, klen a
babyka), jilm horský (Ulmus glabra), jeřáb břek (Sorbus
torminalis) a dřín jarní (Cornus mas), v keřovém patru
brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), hloh dvoublizný (Crataegus
oxyacantha), růže plstnatá (Rosa tomento) a převislá (Rosa
pendulina) a řešetlák počistivý (Rhammus cathartica), v
bylinném patru bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis),
bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), bika hajní (Luzula
nemorosa), česnáček lékařský (Alliaria officinalis),
dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), kakost smrdutý (Geranium
robertianum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera),
lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum),
okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), osladič obecný (Polypodium
vulgare), ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice
prstnatá (Carex digitata), puchýřník křehký (Cystopteris
fragilis), rozrazil horský (Veronica montana), rozchodník
velký (Sedum telephium), strdivka jednokvětá (Melica
uniflora), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).
Fauna:
Z hmyzí fauny je zastoupen např. drobníček Stigmella
hahniella, píďalka běločárník dubový (Campaea honoraria) a
okáč voňavkový (Brintesia circe), z obratlovců slepýš křehký
(Anguis fragilis), plšík lískový (Muscardinus avellanarius),
krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek bělokrký (Ficedula
albicollis) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), v
okolních lesích hnízdí datel černý (Dryocopus martius),
holub doupňák (Columba oenas), včelojed lesní (Pernis
apivorus) a vzácně sýc rousný (Aegolius funereus).
Skála na hřebenu přírodní rezervace Babí lom
Zdroje:
Přispěvatelé Wikipedie, Babí lom (přírodní rezervace)
[online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2021, Datum
poslední revize 4. 08. 2021, 11:11 UTC, [citováno 3. 10.
2021] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bab%C3%AD_lom_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace)&oldid=20282502>
Více fotografií na Wikimedia Commons. |
