Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Slovníček toponym, mikrotoponym a hydronym města Adamova a okolí

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

A

  • AB, jedna z nejstarších ulic v Adamově I se zástavbou jen po jedné straně (z roku 1875), dnes nazývaná jako Hradní.

  • Adamov, Adamsthal, prvně roku 1680 (Adamsthal), patronymikum podle Jana Adama Ondřeje z Liechtensteinu, který se stal majitelem pozořického statku v roce 1684. Osada do roku 1832, obec do roku 1964. Dříve Hamry, Staré Hamry.

  • Adamov I, II, III, IV, úřední označení částí Adamova od roku 1966. Adamov I, původní část Adamova v údolí Svitavy a Křtinského potoka, Adamov II – bývalá Kolonie, Adamov III – bývalá Ptačí svatyně, Adamov IV – osada Josefov.

  • Adamovská průrva, údolí Svitavy mezi Blanskem a Obřany.

  • Adamovská vrchovina, nejzápadnější část Drahanské vrchoviny od Brna ke Kuřimi. Tvořena brněnským žulovým masivem (1956).

  • Adamovské lesy, komplex lesů (několik polesí) po obou stranách řeky Svitavy od Bílovic nad Svitavou k Olomučanům. Podle sídla lesní správy, která dříve sídlila v Adamově. Název Masarykův les zaváděný pro tento komplex po 1. světové válce se neujal.

  • Adamovské údolí, uměle z německého Adamsthal (latinsky Valle Adam) označuje část údolí Svitavy v oblasti dnešního města.

  • Alexandrovka, Alexadrova rozhledna, rozhledna v nadmořské výšce 496 m. Název přešel i na kopec. Zbudována roku 1888 germanisátorem Alexandrem Suchaneckem, Edel von Hessenau, členem brněnského Österreichische Touristen-Club na místě vyhlídkového pavilónu Braidahütte, po kterém byla pojmenována.

  • Amerika, V Americe, zaniklý název pro dílny a byty v prostoru pozdějšího provozu 50.

  • Anička, dial. název pro sochu ženy s praporem na náměstí Práce – památník česloslovensko-sovětského přátelství.

B

  • Bába, Baba, Baba Berg, kopec nad Jelením skokem (510 m) směrem k Vranovu. Obdobně i u Babic.

  • Babická vyhlídka, nacházející se mezi obcí Babice nad Svitavou a železniční zastávkou Babice nad Svitavou. Díky své poloze nabízí výhled do svitavského údolí v okolí zastávky a směrem na Adamov.

  • Barbora, Na Barborce, název podle důlní činnosti v katastru Babic.

  • Barrandov, zaniklé pojmenování pro skupinu dřevěných továrních ubikací při levém břehu Svitavy podle pražských ateliérů. V roce 1963 zastaveno budovou technicko-obchodního úseku, nazývaného Bílá labuť podle známého pražského obchodního domu.

  • Bílá labuť, v roce 1963 postavená budova technicko-obchodního úseku, nazývaná podle známého obchodního domu.

  • Bílá skála (skala), výrazný vápencový skalní tvar v babickém katastru nad Josefovem na rozhraní brněnské vyvřeliny a devonského vápence.

  • Bílý dům, číslo popisné 87, administrativní budova závodu (K I) od roku 1906, spojená s budovou Svatá Anna. Doslovný překlad pojmenování podle vládní budovy ve Washingtonu v USA (White House).

  • Blatiny, lesní kopcovitá trať směrem k Vranovu. H. Sáňka uvádí sg. Blatina. Název Blatiny uvádí i Clementova mapa z roku 1794 i pro trať nad josefovskou hutí ve směru k Olomučanům.

  • Boučí, dřívější název lesní trati při Padouchu.

  • Brána, Na bráně, U brány. Pojmenování kamenné stavby sesuté kolem roku 1962, byla postavena blízko Františčiny hutě a zbudovat ji tu nechal rod Lichtenštejnů.

  • Braidahütte (česky Braidovo přístřeší), v 60. letech 19. století postavený vyhlídkový pavilónek, na místě dnešní Alexadrovy rozhledny, pojmenovaný po krajském hejtmanovi Eugenovi von Braida, sv. p. z Ronsecca a Cornigriana.

C

Č

D

  • Dědina, název pro původní oblast bývalé obce Adamova, přežívající v obratu "jít do dědiny".

  • Dělňák, dial. název pro Dělnický dům.

  • Dívčí cesta, navazuje na lesní komunikaci při Doubské cestě.

  • Dlouhý vrch, dial. Dlóhé vrchy, Dlouhé vrchy, bezlesý hřbet mezi Novým hradem a Čertovým hrádkem.

  • Dobrá voda, lesní trať při Coufavé ve směru Adamov – Útěchov, zaniklý název.

  • Dolní loučka, malá louka v lesní trati sz. nad Adamovem. Protějšek k Horní loučce.

  • Doubí, lesní trať nad Doubskou cestou, vedoucí z Adamova k Olomučanům kolem lesní studánky U srnce.

  • Doubská, Dóbská, lesní cesta ohraničující lesní trať Doubí.

  • Dračí jeskyně, ve starší literatuře označení pro jeskyni Výpustek u Křtin.

  • Dráty, Na drátech, Pod drátama, dial. název pro trať ve které jsou do Adamova vedeny dráty vysokého napětí.

  • Drexlerova hospoda, hostinec, který stával na zrušené Obchodní ulici v Adamově I. Dřív používáno U grobiána. Původní majitelé Fryšovi – U Fryšů.

  • Družstevky, dial. název pro Družstevní ulice.

  • Dřevák, viz Likusák.

  • Dřínová, původně lesní trať sousedící s tratí U sedmi dubů.

  • Dřínová cesta, prochází z části zastavenou lesní tratí Nad dřínovým v sousedství tratě U sedmi dubů. Název podle keřovitého dřínového porostu (Cornus mas). Směřuje od toku Svitavy do Babic.

  • Dubová, dřívější název lesní trati severně od Jeleního skoku při pravém břehu Svitavy.

E

  • Evina jeskyně, starší název jeskyně Jáchymka, méně používaný.

F

  • Farinka, Na Farince, Farina, název hospody na Sadové ulici.

  • Františkánka, zaniklý název pro louku mezi tratí Blatiny a Jelením skokem.

  • Františčina huť, z něm. Franziskahütte pro huť z roku 1754 v Josefově podle majitele, méně správně uváděná od roku 1971 v rezervaci technické památky jako Stará huť.

G

  • Gichtenweg, kychtová cesta, zaniklý název z roku 1852 pro příjezdovou cestu k Františčině huti.

  • Gottwaldova čtvrt, název užívaný za socialismu pro adamovskou čtvrt Ptačina.

H

  • Hamry, V hamrech, dříve novohradské (někdy i vildenberské!) hamry, předchozí název pro osadu Adamov. Z německého Hammer, Hammerwerk (Železárny).

  • Hanákův kopec, kopec nad starým Adamovem. Název podle Hanákova hostince, číslo popisné 86, který se nacházel na ulici Plotní.

  • Hanákův mlýn, viz Mackův mlýn.

  • Hemzalův most, již nestojící kamenný mostu přes Pytlácký potok na trase Adamov – Vranov.

  • Hochofen (německy Vysoká pec), zaniklý kartografický název pro označení lokality Františčiny huti.

  • Holé brdy, zvlněný terén mezi Výškuvkou a Máchovým pomníkem.

  • Horka, Na Horce, část města s novější zástavbou na původně křovinaté stráni.

  • Horní loučka, viz Dolní loučka.

  • Hradčany, obytný blok číslo popisné 310 – 321 z roku 1964 na ulici Komenského, tvořící dominantu Horky.

  • Hrádek, zaniklý deminutivní název zříceniny při lesní (Hrádkové) cestě z Adamova III k Útěchovu. Dnes nazýván Ronov.

  • Hrádková cesta, lesní cesta vedoucí od železniční zastávky přes Adamov III a Ronov na Útěchov.

  • Hradní ulice, ulice v Adamově 1. Název nese podle hradu, ke kterému ulice směřuje.

  • Hradská cesta, lesní cesta od adamovské železniční zastávky směrem k Novému hradu. Její částí byla i dnešní Hradní (dříve AB) ulice v Adamově I.

  • Hradský tunel, viz. Novohradský tunel.

  • Hutě, povodní název osady Josefova (Josefsthal), užíván od roku 1772 podle hutního objektu z něm. Hütte. Dále viz Josefov.

  • Hviezdoslavův chodník, dnes již neznačená cesta od Švýcárny, číslo popisné 459, k památníku Pavla Országha Hviezdoslava a Ruskému kříži.

CH

  • Chochola, kopec, na němž je nyní umístěn televizní převaděč Alexandrova rozhledna. Starší název kol. roku 1900 Špičák, Spitzberg.

  • Chocholka, televizní převaděč Alexandrova rozhledna, od roku 1963 na kopci Chochola.

I

J

  • Jáchymka, jeskyně při křižovatce údolí Křtinského a údolí Josefovského potoka.

  • Jelenec, Na jelencách, lesní trať sousedící s tratí U sedmí dubů a s tratí Střelčí.

  • Jelení skok, Hirschensprung, lesní trať i železniční strážní domek při pravém břehu Svitavy za tunelem ve směru Adamov – Blansko.

  • Jezerky, zaniklá osada asi mezi Soběšicemi a Útěchovem, osazená pravděpodobně z osady Jezera u Pozeřic.

  • Jídelna, zaniklý název pro část bývalého kulturního domu, číslo popisné 42.

  • Josefov, německy Josefsthal, patronymikum pro dř. osadu Hutě podle majitele pozořického panství Jana Adama Josefa z Liechtensteinu (1670 – 1732). Názvu Žleb se používalo v lidové mluvě ještě v 19. stol. a na začátku 20. stol. Odtud odvozen i roku 1832 obyvatelský název Žlebští.

  • Josefova huť, josefská huť, Josefshütte, podle majitele pozořického panství. Viz Františčina huť.

  • Josefovská ulice, ulice v Adamově 1 směřující do Křtinského údolí.

  • Josefovské hutě, viz Františkova huť.

  • Josefovské (Josefské) údolí, doslovný překlad názvu Josefsthal (vallis Joseph) pro kaňonovitý Žleb s Křtinským potokem od Adamova k Býčí skále.

  • Josefovský potok, potok v rokli směřující od Olomučan do Křtinského potoka.

K

  • K hamrám, K Hamrům, lesní trať od Olomučan a poté i od Útěchova k Adamovu, jíž se dříve docházelo do Hamrů.

  • Kalköfen (německy vápenky), zaniklý název pro dvě pece na pálení vápna z roku 1852 při Františčině huti.

  • Kameňák, šichtovní dům, dial. název bývalé modelárny postavené v roce 1840 u Františčiny huti postavené převážně z vápencového kamene.

  • Kaplička, U kapličky, zrušená stavba v roce 1966 při křižovatce u náměstí Práce.

  • Kateřinský most, silniční most přes Svitavu východně od Svaté Kateřiny.

  • Katov, lesní trať směřující k Vranovu navazující na lesní trať Strouhance.

  • Katův žlíbek, krátký Žlíbek v sousedství lesní tratě Katov.

  • Karlov, nynější sklady Adastu v jv. části Křtinského údolí, kde byl později i špitál, patronymikum se vyvinulo analogicky z něm. Karlsthal, viz Adamsthal.

  • Karlovo údolí, Karlsthal, dřívější název pro část Křtinského údolí podle majitele pozořického panství Jana Nep. Karla z Liechtensteinu (1757 – 1761).

  • Kerhátky, dial. název pro Obřanský hrad. Název odvozen od  loupeživého rytíře Gerharda.

  • Kino, zaniklý název pro část bývalého kulturního domu (číslo popisné 115).

  • Knižecí cesta, zaniklý název pro cestu z Josefova přes Adamov údolím Svitavy k Brnu.

  • Kohlschopfen, (německy uhelná kůlna) zaniklý název z roku 1852 pro skladiště dřevěného uhlí při Františčině huti.

  • Kolohnát, viz Kolonáda.

  • Kolonáda, Colonade, dial. Kolohnát, místo ve stráni při tunelu Adamov – Blansko nad meandrem Svitavy při pravém břehu. Místně i jako popraviště, přestože zde žádné nebylo. Název odvozen od kolonády, která tu stávala.

  • Kolonie, Na kolonii, Kolonka, Na Kolonce, původně odloučená část obce, vzniklá v roce 1928, od roku 1966 jako Adamov II.

  • Komenského ulice, ulice v Adamově 1 na Horce. Pojmenovaná podle Jana Ámose Komenského.

  • Krasová silnice, dobové označení pro v roce 1937 dobudovanou silnici z Bílovic do Adamova.

  • Krematorium, již nepoužívaný dial. název pro dům služeb na Ptačině (číslo popisné 421).

  • Křtinské údolí, žleb Křtinského potoka, protékajícího od Křtin k Adamovu, hranice nejsou přesně vymezeny. Podle Sáňky je Křtinské, Josefovské a Adamovské údolí souvislým žlebem tohoto potoka, ústícího do Svitavy.

  • Křtinský potok, dial. Křtínčák, Kiriteiner Bach, ponorný potok pojmenovaný podle obce Křtiny, ústící v Adamově do Svitavy. Starší název Rzicky – Bach, Rziczky Fluss, Rjeka Bach, později používaný výraz Říčka pro úsek Býčí skála – Adamov Křtinského potoka. Název Josefovský potok i Punkva je umělý, nevžitý.

  • Kvartýry, z frc. quartier (byt), bývalé dělnické byty s pavlačemi, viz též Svatá Anna.

L

  • Lesácká, dial. dvou cest: I. od dřevoskladu na Ptačinu, II. z Ptačiny k čističce odpadních vod.

  • Lesní ulice, ulice v Adamově 1 na Horce.

  • Likusák, Dřevák, dial. název budovy sloužící jako zázemí fotbalového klubu na Smetanově náměstí, někdejší ubytovna.

M

  • Mackovo údolí, název odvozen od mlýna zda se nalézajícího.

  • Mackův mlýn, název mlýna, který stával při potoku Šebrovka východně od obce Šebrov-Kateřina. Dříve nazýván Hanákův mlýn.

  • Malá Strana, skupina bytových jednotek a vilek pod dominujícím monoblokem Hradčan.

  • Masna, název hospody na Neumannově ulici.

  • Marcel, železnorudný důl v polovině 19. století, na poli rolníka Josefa Zavřela u Olomučan. Zaniklý název podle osobního jména.

  • Medvědí díra, ve starší literatuře označení pro Drátenickou jeskyni u Křtin.

  • Mírov, Na Mírově, starší část Adamova I se zástavbou z konce minulého století po pravé straně Křtinského potoka k továrním objektům. Do roku 1949 Olomučany – Mírov podle olomučanského katastru. V roce 1966 odvozen název Mírová ulice. Název pravděpodobně podle klidného, mírného koutu Adamova, kde též původně stával hřbitov.

  • Mírová ulice, viz Mírov.

  • Mlýnek, Ve Mlýnku, Mlýnek pod hradem, Pod Čertovým hrádkem, při silnici od prvního tunelu k Olomučanům, leží před pískovým lomem na levé straně Olomučanského potoka naproti cestě Facírka. Posledně sklad národníhm podniku Metra, Blansko, v roce 1974 zbourán kvůli rozšíření silnice.

  • Mlýnský potok (německy Mühlbach), náhon na řece Svitavě u adamovských železáren. Mezi náhonem a Svitavou byl vytvořený ostrov na němž se nacházel adamovský zámek (číslo popisné 104).

  • Mlýnský potok (německy Mühlbach), náhon na Křtinském potoce u adamovských železáren.

  • Moravské Švýcarsko, území vápenců a části brněnské vyvřeliny (Mährische Schweiz). Od roku 1898 uplatněn vžitý název Moravský kras J. V. Procházkou.

  • Mühlbach, viz Mlýnský potok.

  • Myší díra, skalní soutěska v závěru údolí Útěchovského potoka. Dno rokle má své specifické mikroklima.

N

  • Na luhu, zaniklý název levobřežní hlavní trati při řece Svitavě pro luzní louky a pole. Prostor od dnešního hřiště ke zrušené liechtensteinské pile, nyní zástavba Adamovských strojíren.

  • Na ostrově, zaniklý název prostoru mezi levobřežním náhonem a Svitavou, zastaveno továrními objekty, náhon zasypán.

  • Na rovině, holá lesní trať na plochém temeni sousedící s Vyškůvkou.

  • Na říčkách, nábřeží kolem Křtinského potoka u Mírova. Dříve užíváno jako sklad dřeva místní pily.

  • Nad bránou, viz Brána.

  • Nad Coufavou, lesní trať jižně Coufavé, sousedící s tratí Nad kolonií.

  • Nad kolonií, vyvýšená, z části zastavená lesní trať, svažující se k Adamovu III (Na kolonii).

  • Nad prachovnou, lesní trať svažující se do Křtinského údolí, pojmenovaná po jedné ze zaniklých pracháren.

  • Nad splavem, přiléhající louka k bývalému hamerskému splavu s čisticí stanici.

  • Nad Švýcarkou, jeskyně nacházející se v prostoru nad Švýcárnou (číslo popisné 459).

  • Nad zámkem, levobřežní trať při Svitavě jižně od trati Nad splavem, objekty Adastu, pojmenovaná podle adamovského zámku (číslo popisné 104).

  • Nádražní ulice, ulice v Adamově 1. pojmenovaná podle nádraží, které v ulici stojí.

  • Náměstí Práce, dřív nazýváno jako U fabriky.

  • Napájenka, U napájenky, místo v trati Pastvisko při Křtinském potoku.

  • Nový hrad, dříve i Nové hrady (Novum castrum, Neuburg), zřícenina hradu v olomučanském katastru, založený po roce 1310, zničen 1645.

  • Nový provoz, zlidovělé pojmenování pro skupinu továrních hal mezi Hradní ulicí a řekou Svitavou.

  • Němčí, V němčí, lesní trať navazující na Doubí. Obdobně i u Babic nad Svitavou.

  • Nové byty, skupina tří činžovních domů (číslo popisné 102, 103 a 53) v Adamově I z první republiky pro zaměstnance závodu.

  • Novohradský tunel, Hradský tunel, 3. tunel od Adamova pod Novým hradem, název od roku 1849, dial. Novohraďák.

O

P

  • Padouch, Padóch, Padouchov, lesní cesta nad Býčí skalou ke Křtinám.

  • Pastvisko, zaniklý název trati při Křtinském potoku, po úpravách jen zbytek louky.

  • Panelka, dial. dříve cesty z panelů spojující chodníky ulice Družstevní a Petra Jilemnického.

  • Pankrác, dial. dřívější závodní domy pro dělníky (číslo popisné 102 a 103).

  • Pastouška, dial. název pro panelový dům (číslo popisné 346 a 347) na Opletalově ulici.

  • Pilské domky, dva patrové domky, původně pro zaměstnance lichtenštejnské pily, která se nacházela na místě nynější řezárny materiálu Adastu, v sousedství Bílé labutě.

  • Pirgel, zaniklý název pro důlní lokalitu v katastru Olomučan. Utvořeno od Bergel.

  • Plánička, U pláničky, místo v sousedství Olšiček s názvem podle plané hrušně.

  • Plotky, V plotkách, starší část Adamova I, původní pozemky při domech z roku 1881 v sousedství Pastviska. V roku 1966 odvozen název Plotní ulice.

  • Pod Horkou, název hotelu a restaurace (číslo popisné 326), včetně celé ulice.

  • Pod Ronovem, viz Ronov. Dnes název hotelu (číslo popisné 210) nacházející se u železniční stanice Babice nad Svitavou.

  • Pod Vendovo lókó, bývalá lesní trať na místě dnešního Jeleního skoku.

  • Pod zámkem, levobřežní trať při Svitavě a zámečku (číslo popisné 104) s objekty Adastu.

  • Pochcaný žlíbek, krátký žleb ústící do Coufavé z pravé strany směrem Adamov – Vranov.

  • Polénková skala, při lesní pěšině z Horky k trati U sedmi dubů. Adjektivum od pelyněk (Artemisia absinthium).

  • Ptačí svatyně, Ptačina, sídliště s názvem podle lesní studánky z roku 1935, od roku 1966 Adamov III. Ojediněle používaný název od roku 1953 – Čtvrť Klementa Gottwalda – nebyl přijat jako úřední.

  • Pulvarmühle (německy prachové mlýny), zaniklá zařízení k výrobě střelného prachu v Křtinském údolí.

  • Purkyňova vyhlídka, výhled s horského hřbetu do údolí Svitavy sz. od Adamova, podle pamětní desky J. E. Purkyně po roce 1929.

  • Putzerstube (německy čistírna), zaniklý název z roku 1852 pro budovu při Františkově huti.

R

  • Rajštajch, z něm. Reihsteig, řadová, tj. souběžná s jinou cestou Nad zámkem.

  • Ronov, hrad ležící u silnice Adamov – Útěchov. Dříve používán také pro bývalé letovisko, nyní obytný dům (číslo popisné ...) u Svitavy a strážní žel. domek, nyní Pod Ronovem.

  • Ruský kříž, dubový kříž na paměť ruského lesníka Morozova nad Josefovem k babickému katastru, ve stráni které je taktéž nazývaná Ruská.

  • Rustonka, zaniklé jednoslovné pojmenování pro strojírny podle majitele.

Ř

S

  • Schattova cesta, dial. Šatová, název podle jejího budovatele ing. Schatta.

  • Silviculturum, výzkumná stanice lesních dřevin, zřízená v roce 1969 v rámci Mezinárodního biologického programu UNESCO, jejímž provozovatelem je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.

  • Skalní sklep (číslo popisní 57), původně závodní hotel s restaurací z roku 1892, od roku 1950 závodní klub Adast. Název přenesen podle skalního sklípku zbudovaného naproti budovy za železniční tratí.

  • Sklaďák, dial. název palouku pod Alexandrovou rozhlednou. Uměle vytvořen při budování zástavby na Horce. V současnosti je využíván při různých kulturních akcích apod.

  • Slovenská stráň, název stráně, vybudován zde památník s nápisem Slovenská stráň.

  • Smrk, U smrku, označení osamělého mohutného smrku ve Křtinském údolí. Tento symbol byl ve znaku (razítku) obce Krtin již od roku 1629. S názvem souvisí i pojmenování Vánoční strom a Weihnachtswiese z konce minulého století.

  • Sopí, kolektivum pro lesní trať nad Novohradským tunelem.

  • Spálenisko, lesní trať svažující se ve směru od Olomučan k závodu Adast a navazující na trať Pod zámkem.

  • Stará měšťanka, U staré měšťanky, Na staré měšťance. Původně výrobna hřebíků naproti nádraží, poté do roku 1921 výrobna smaltovaného kovového nádobí, do roku 1926 měšťanská škola, poté mateřská škola a palírna. Na přelomu tisíciletí zbourána.

  • Stará pošta, U staré pošty, dvoupatrová budova číslo 3 v Hradní ulici (dřívější AB), původně hamerský dům, v letech 1850 až 1935 jako poštovní úřad, později bytová jednotka a následně zbourána. Protějšek Nová pošta neužíván.

  • Stará řeka, U staré řeky, Na staré řece, zbytek říčního meandru při pravém břehu Svitavy oddělená od řeky železničním náspem.

  • Staré Hamry, Hamry, zaniklý název, poprvé roku 1506 pro osadu, z níž se vyvinul Adamov.

  • Staré Hutě, prostor okolo Býčí skály v Křtinském údolí, kde stávala sklářská huť. Dnes již nepoužívaný název.

  • Starý Adamov, název pro Adamov I, netypický pro provedené výrazné stavební zásahy ve staré části bývalé obce. Chybí protějšek Nový Adamov.

  • Starý hrad, nepatrné zbytky hradní zříceniny západně od Nového hradu, dříve ztotožňován s Wíldenbergem, který sem nelze lokalizovat.

  • Starý Josefov, část této osady od býčiskalského ostrohu k dílnám učiliště Adast. Bez protějšku Nový Josefov.

  • Starý provoz, zlidovělé pojmenování továrních hal při Křtinském potoku.

  • Starý smeťák, dial. název pro prostor pod Novým hřbitovem, který byl v letech 1966 až 1990 využíván jako skládka odpadu.

  • Strouhance, Na strouhancích, Na stróhancách, lesní trať u cesty Coufavé.

  • Strouhanky, Stróhanky, starší deminutivní tvar téže trati.

  • Střelčí, Ve střelčí, kolektivum pro lesní trať a louku v sousedství Jelence při levém břehu Svitavy naproti nádraží.

  • Suchý vrch, Suché vrch, zaniklý název kopce při meandru nad levým břehem Křtinského potoka.

  • Svatá Anna, U svaté Anny, původně dvoupatrový (dříve dům číslo 63, dnes nečíslováno) z roku 1872 v Adamově I, v jehož přízemí bývala tovární ošetřovna. Dnes součást administrativní budovy Adast. Název přenesen podle nemocnice sv. Anny v Brně, kde stával v Královské zahradě Ženský klášter stejného jména, založený v roce 1312 Janem Lucemburským z popudu královny Elišky, který se však stal rodovým ústavem pánů z Lomnice.

  • Svatý Adast, dial. název bronzové sochy Kováka.

  • Svitava, řeka přitékající z Boskovické brázdy Blanenským prolomem, přijímající zleva v Adamově Křtinský potok.

  • Svitavino údolí, starší nevžitý umělý název z něm. Zwitawathal.

Š

  • Šenk u Hradu, název hostince v údolí Svitavy u cesty z Adamov do Blanska. Hradem myšlen Nový hrad.

  • Škodovka, zaniklé jednoslovné pojmenování adamovského strojírenského podniku podle bývalého koncernu, jehož byly strojírny součástí.

  • Špičák, Spitzberg, název pro kopce nad Starým Adamovem, v době socialismu byl přejmenován na Chocholu.

  • Špitál, Na špitále, zaniklý název pro cholerový barák z roku 1866 v Karlově.

  • Švýcárna, Schweizerhaus, číslo popisné 459, stylové alpské stavení vybudované po roce 1840, které sloužilo v areálu technické rezervace jako hostinec do konce 40. let 20. stol.

T

  • Terasa, dial. název druhého patra Domu služeb (číslo popisné 421) na Ptačině.

  • Točna, název konečných autobusových linek (MHD), zakončených prostorem na otočení se zastávkou. Třetí točna existuje u zastávky železniční stanice (při kurtech). Čtvrtá je již zrušená při konci tzv. Nového provozu, kam dřív autobus taktéž zajížděl.

  • Travnatá cesta, navazující lesní komunikace na Doubskou cestu.

  • Turbina, U turbiny, zaniklé označení transmisního rozvodu při továrně.

U

  • U Baťáka, název hostince v Hradní ulici.

  • U fabriky, viz náměstí Práce.

  • U Fryšů, viz Drexlerova hospoda.

  • U grobiána, viz Drexlerova hospoda.

  • U Hanáků, název zaniklého hostince (číslo popisné 86), který stával na křižovatce Plotní ulice a Smetanovu náměstí.

  • U Hemzalova mostu, rozcestí u bývalého kamenného mostu přes Pytlácký potok na trase Adamov – Vranov.

  • U Jašků, původní název hostince (číslo popisné 86), který byl později pronajat a nazýván U Hanáků.

  • U kalicha, nový název pro opravenou lesní studánku při Doubské cestě.

  • U kalu, starý název lesní trati jižně Zelené leče.

  • U křížku, začátek lesní cesty Ve žlíbku u Mírová. Název podle litinového kříže u bývalé Rejdovy továrny a podle něho i název polní trati směrem k Žumpám.'

  • U Macků, viz Mackův mlýn.

  • U nádraží, skupina domů mezi Svitavou a nádražím (číslo popisné 107). Název po roce 1849 při budování železniční stanice na trati Brno – Česká Třebová.

  • U sedmi dubů, Sieben Eichen, lesní trať ve směru od Horky k Babicím. Název Sieben Eichen je užíván od prvého vojenského mapování Moravy (1764 – 1768).

  • U Šumberů, zaniklý název bývalého hostince, který stával na křižovatce asanované Obchodní ulice a náměstí Práce.

  • U továrny, původní název dnešního náměstí Práce.

  • U vécete, dial. název pro studánku ve tvaru dutého vejce při stezce vedoucí k Novému hradu při Novohradském tunelu.

  • U zabitých, místo mezi Křtinami a Jedonicemi při dvojici rybníčků, místo vraždy čtveřice obchodníků v roce 1907. Dnes na místě pomníček.

  • Údolí křtu, z latinského Vallis Baptismi, podle pověsti zde křtili po svém příchodu na Moravu Konstantin a Metoděj. Dnes nazýváno Křtinským údolím.

  • Ulice Rudé armády, viz Osvobození.

  • Úzký příhon, žlebovitá cesta v lesní trati u Býčí skály ve směru k Habrůvce.

V

  • V průběs, lesní trať v sousedství Špičáku podle pokusného dolování (německy Probe).

  • Vaječník, lesní cesta od jeskyně Kostelík k Babicím.

  • Vajchy, Ve vajchách, zaniklý výrobní objekt v prostoru dnešní stolárny Adast, v němž byla zpracovávána tzv. měkká litina (Weichguss), dopravovaná od huti.

  • Vánoční louka, viz Weichnachtswiese.

  • Vánoční strom, Weihnachtsbaum, jiné pojmenování pro smrk, strom v Křtinském údolí, zdobený u příležitosti vánoc.

  • Ve žlíbku, lesní stezka od místa U křížku.

  • Větrník, Větřák, Větrák, název hostince v kulturním domě (číslo popisné 345) na Ptačině.

  • Veksl, Vexl, dial. název Restaurace Na výhybce na železničním nádraží (číslo popisné 107).

  • Vlásenka, dial. název cesty spojující Kolonii a Ptačí svatyni.

  • Vojenská louka, dial. název lesního palouku u silnice spojující Adamov a Útěchov.

  • Vrchňák, dial. název pro hřiště na ulici Ronovská.

  • Výhybka, dial. název Restaurace Na výhybce na železničním nádraží (číslo popisné 107).

  • Výškuvka, Vyškůvky, kopec nad Adamovem I ve směru k Novému hradu (465 m), název z hypokoristika Výšek z (Výšemír) přizpůsobený mylné lidové etymologii od adj. vysoký.

  • Vyvažadla, Vyvazadla, lesní trať mezi Výškuvkou a Novým hradem, z níž se vyvážely kmeny.

W

  • Weihnachtsbaum, viz Vánoční strom.

  • Weihnachtswiese, Vánoční louka, zaniklé pojmenování pro místo U smrku z doby působení brněnského německého Touristen-Clubu. Viz Vánoční strom.

  • Wotanovo údolí, nevžitý název zaváděný Q. Listem pro západní část Křtinského údolí podle germánského boha války, podobně i Wotanova skála za Býčí skálou.

Z

  • Zabitý, U zabitého, U zabitýho, V zabitým, lesní trať při Novém hradu.

  • Zámeček, původně lovecký liechtensteinský objekt (číslo popisné 104) z roku 1806 – 1809 v empirovém stylu. Nyní v prostoru závodu, v roce 1959 přestaven na dvoupatrovou budovu.

  • Zelená leč, starší označení lesní trati pří Coufavé cestě směrem k Vranovu.

  • Zrcadla, V zrcadlech, bývalá rudní lokalita u Olomučan, kde byla v minulosti dolována magnetitová ruda, nazývaná Rudzinským Spiegelerz.

Ž

  • Žleb, viz Josefov.

  • Žumpy, název polní trati U křížku ve směru k Josefovu z německého Sumpf (bažina, močál). Název pro zamokřené pole.

Zdroje:
GROLICH, Vratislav. Slovníček toponym, mikrotoponym a hydronym města Adamova a okolí. Vlastivědné ročenky Okresního archivu v Blansku, 1972, Okresní archiv v Blansku. s. 10-16.
GROLICH, Vratislav. Toponyma a mikrotoponyma na katastru obce Olomučany. Sborník Okresního vlastivědného muzea v Blansku, 1974/1975, č. VI-VII, Okresní vlastivědné muzeum v Blansku. s. 26-36.

 

Poslední aktualizace 31. března 2016 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist