Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Encyklopedický slovníček města Adamova a okolí

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

A

  • AB, jedna z nejstarších ulic v Adamově I se zástavbou jen po jedné straně (z roku 1875), dnes nazývaná jako Hradní. Původní zástavba byla zbourána a nahrazena novější (2. polovina 20. století). Na jižním rohu ulice se nacházela kaplička, která zde byla postavena snad roku 1852. Zbourána v roce 1966.

  • Adamov, německy Adamsthal, prvně roku 1680 (Adamsthal), patronymikum podle Jana Adama Ondřeje z Liechtenštejnu, který se stal majitelem pozořického statku v roce 1684. Osada do roku 1832, obec do roku 1964. Dříve Hamry či Staré Hamry.

  • Adamov 1, 2, 3, 4, úřední označení částí Adamova od roku 1966. Adamov 1, původní část Adamova v údolí Svitavy a Křtinského potoka, Adamov 2 – též Kolonie, Adamov 3 – též Ptačí svatyně, Adamov 4 – osada Josefov.

  • Adamovská průrva, viz Svitavské údolí.

  • Adamovská vlásenka, viz Běh do vrchu – Adamovská vlásenka.

  • Adamovská vrchovina, nejzápadnější část Drahanské vrchoviny od Brna ke Kuřimi. Tvořena brněnským žulovým masivem (1956).

  • Adamovské lesy, komplex lesů (několik polesí) po obou stranách řeky Svitavy od Bílovic nad Svitavou k Olomučanům. Podle sídla lesní správy, která dříve sídlila v Adamově. Název Masarykův les zaveden pro tento komplex přestal po druhé světové válce být využíván. Opět se k němu vrátilo po roce 1989.

  • Adamovské strojírny, strojírenský podnik v Adamově vznikl osamostatněním od vedoucích Škodového závodu  v Plzni v roce 1950, resp. 1952, od kdy byl používán název Adamovské strojírny. Výrobní artikl tvořily především polygrafické stroje a čerpací a měrná technika, která přešla v roce 1993 do nově vzniklé dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS. Podnik zanikl v roce 2009, kdy vstoupil do likvidace.

  • ADAST, registrovaná značka společnosti Adamovské strojírny, dnes společnosti Adast Systems.

  • Adast Systems, dříve ADAST SYSTEMS a ADAMOV - SYSTEMS, dceřiná společnost Adamovských strojíren, která vznikla v roce 1993. Výrobní artikl podniku tvoří čerpací a měrná technika. Společnost sídlí v Novém provozu.

  • Adamovské údolí, uměle z německého Adamsthal (latinsky Valle Adam) označuje část údolí Svitavy v oblasti dnešního města.

  • Alexandrovka, Alexadrova rozhledna, rozhledna v nadmořské výšce 496 m. Zbudována roku 1888 germanisátorem Alexandrem Suchaneckem, Edel von Hessenau, členem brněnského Österreichische Touristen-Club na místě zaniklého vyhlídkového pavilónu Braida-Hütte, po kterém byla pojmenována. Alexandrova rozhledna utrpěla především v období první republiky a druhé světové války, kdy se z ní stalo torzo. Plány na opravu se objevily již v roce 1958, z finančních důvodů však nebyly nikdy realizovány. V roce 1963 bylo přistoupeno k opravě celé stavby, která měla být užita coby televizní převaděč pro Adamov. Zároveň s touto činností bylo přistoupeno k vybudování vyhlídkové ochozu s žebříkem. V roce 2007 bylo přistoupeno k uzavření ochozu z důvodu havarijního stavu. V letech 2008 – 2009 probíhala rekonstrukce, díky které byla věž navýšena a se tak posunul nad koruny okolních stromů, díky čemuž byl rozšířen výhled též do údolí řeky Svitavy.

  • Amerika, V Americe, zaniklý název pro dílny a byty v prostoru pozdějšího provozu 50.

  • Anička, dial. název pro sochu Ženy s praporem, která je součástí památníku československo-sovětského přátelství,  na náměstí Práce.

  • Arnoštovo údolí, žleb řeky Punkvy, protékající od Starohraběcí hutě k jižní části Blanska. Nad Starohraběcí hutí navazuje na Arnoštovo údolí Punkevní údolí a Lažánecký žleb.

B

  • Bába, Baba, Baba Berg, kopec nad Jelením skokem (510 m) směrem k Vranovu. Obdobně i u Babic.

  • Babická vyhlídka, nacházející se mezi obcí Babice nad Svitavou a železniční zastávkou Babice nad Svitavou. Díky své poloze nabízí výhled do Svitavského údolí v okolí zastávky a směrem na Adamov.

  • Barbora, Na Barborce, název podle důlní činnosti v katastru Babic.

  • Barrandov, zaniklé pojmenování pro skupinu dřevěných továrních ubikací při levém břehu Svitavy podle pražských ateliérů. V roce 1963 zastaveno budovou technicko-obchodního úseku, nazývaného Bílá labuť podle známého pražského obchodního domu.

  • Běh do vrchu – Adamovská vlásenka, běžecký závod pořádaný od roku 2011. Start závodu je umístěn na autobusové zastávce na Kolonce, cíl pak na vrchním konci Vlásenky, na Družstevní ulici.

  • Bílá labuť, v roce 1963 postavená budova technicko-obchodního úseku, nazývaná podle známého obchodního domu v Praze.

  • Bílá skála (skala), výrazný vápencový skalní tvar v babickém katastru nad Josefovem na rozhraní brněnské vyvřeliny a devonského vápence.

  • Bílý dům, číslo popisné 87, administrativní budova závodu (K I) postavená roku 1905, krčkem spojená s budovou Svatá Anna. Doslovný překlad pojmenování podle vládní budovy ve Washingtonu v USA (White House).

  • Blanenské tunely, řídce využívaný název pro jedenáct železničních tunelů na trati Brno – Česká Třebová mezi Obřany a Blanskem.

  • Blansko, okresní město s 20 tisíci obyvateli. Nachází se na sever od měst Adamova a Brna, s kterými jej spojuje především železniční trať Brno – Česká Třebová vybudovaná v polovině 19. století.

  • Blatiny, lesní kopcovitá trať směrem k Vranovu. H. Sáňka uvádí sg. Blatina. Název Blatiny uvádí i Clementova mapa z roku 1794 i pro trať nad Frantšičinou hutí ve směru k Olomučanům.

  • Boučí, dřívější název lesní trati při Padouchu.

  • Braida-Hütte, dřevěný vyhlídkový pavilon na místě současné Alexandrovy rozhledny, který zde stál od 60. let 19. století. Pavilon byl pojmenován po brněnském krajském hejtmanu hraběti Braidovi. Po jeho zchátrání bylo rozhodnuto o vybudování nové kamenné rozhledny.

  • Brána, Na bráně, U brány, Pojmenování kamenné stavby sesuté kolem roku 1962, byla postavena blízko Františčiny hutě a zbudovat ji tu nechal rod Lichtenštejnů v rámci Vranovsko-křtinského areálu. Celkový rozsah okrášlovacích staveb okolo hutě ještě stále není znám, v okolí se nachází spoustu zbytků, které napovídají, že mohlo jít o rozsáhlou stavební úpravu. Dle M. Golce šlo umělý hrad, podobný Janovu hradu z Lednicko-valtického areálu.

  • Braidahütte (česky Braidovo přístřeší), v 60. letech 19. století postavený vyhlídkový pavilónek, na místě dnešní Alexadrovy rozhledny, pojmenovaný po krajském hejtmanovi Eugenovi von Braida, sv. p. z Ronsecca a Cornigriana.

  • Bratři Schützovi, viz Gebrüder Schütz.

  • Brno-Útěchov, německy Autiechau, první písemná zmínka o obci z roku 1365. Do roku 1923 součástí Vranova, poté jako samostatná obec, v roce 1980 byl připojen k Brnu. Dnes zde žije okolo 760 obyvatel.

  • Busta Bedřicha Smetany, je umístěna od roku 1937 na dnešním Smetanově náměstí, kde ji nechala vybudovat pěvecký sbor Hlahol.

  • Býčí skála, jeskynní komplex v Křtinském údolí, který společně s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Lidmi byla navštěvována postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné – halštatské a laténské, době římské, době slovanské, obdobně i středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Roku 1869 byla nalezena bratranci Felkovými bronzová soška býčka, název jeskyně je však uváděn ještě déle. Jeskynní protéká Jedovnický potok. Název Býčí skála také nese Národní přírodní rezervace, která se rozkládá ve střední části Křtinského údolí.

C

Č

D

  • Desítka, název pro devítiposchoďovou výrobní budovu v severní části Nového provozu. V budově probíhala speciální výroba.

  • Dědina, název pro původní oblast bývalé obce Adamova, přežívající v obratu "jít do dědiny".

  • Dělňák, dial. název pro Dělnický dům.

  • Dělnický dům, dům postavený Dělnickou tělocvičnou jednotou v bezprostřední blízkosti Skalního sklepa (číslo popisní 57) v roce 1921. V roce 1930 byl spolek nucen dům opustit. Od té doby využíván různými způsoby, až byl po druhé světové válce zbourán.

  • Dívčí cesta, navazuje na lesní komunikaci při Doubské cestě.

  • Dlouhý vrch, dial. Dlóhé vrchy, Dlouhé vrchy, dříve bezlesý hřbet mezi Novým hradem a Čertovým hrádkem.

  • Dobrá voda, lesní trať při Coufavé ve směru AdamovÚtěchov, zaniklý název.

  • Dolní loučka, malá louka v lesní trati sz. nad Adamovem. Protějšek k Horní loučce.

  • Doubí, lesní trať nad Doubskou cestou, vedoucí z AdamovaOlomučanům kolem lesní studánky U Srnce.

  • Doubská, Dóbská, lesní cesta ohraničující lesní trať Doubí.

  • Dračí jeskyně, viz Výpustek.

  • Dráty, Na drátech, Pod drátama, dial. název pro trať ve které jsou do Adamova vedeny dráty vysokého napětí.

  • Drexlerova hospoda, hostinec, který stával na zrušené Obchodní ulici v Adamově 1. Dřív používáno U grobiána. Původní majitelé Fryšovi – U Fryšů.

  • Družstevky, viz Družstevní ulice.

  • Družstevní ulice, dial. Družstevky, adamovská ulice, která vznikla výstavbou panelových domů v Adamově 3, na Ptačině v 80. letech.

  • Dřevák, viz Likusák.

  • Dřevosklad, viz Pila.

  • Dřínová, původně lesní trať sousedící s tratí U sedmi dubů.

  • Dřínová cesta, prochází z části zastavenou lesní tratí Nad dřínovým v sousedství tratě U sedmi dubů. Název podle keřovitého dřínového porostu (Cornus mas). Směřuje od toku Svitavy do Babic.

  • Dubová, dřívější název lesní trati severně od Jeleního skoku při pravém břehu Svitavy.

E

  • Eden Europe, akciová společnost sídlící v bývalém areálu Adamovských strojíren v tzv. Starém provozu. Do Adamova přišla kolem roku 2007. Společnost se zabývá výrobou regálových systémů především obchodním řetězcům. V roce 2012 přistoupila společnost k demolici budovy AM5, místo které jsou plánovány nové výrobní prostory. Prozatím je vystavěna cca 1/3 plánované zástavby.

  • Evina jeskyně, viz Jáchymka.

F

  • Fara, číslo popisné 58, budova fary postavená společně s kostelem svaté Barbory (číslo popisné 377) a budova školy (číslo popisné 46) postavená v polovině 19. století.

  • Farinka, Na Farince, Farina, název hospody na Sadové ulici.

  • Františkánka, zaniklý název pro louku mezi tratí Blatiny a Jelením skokem.

  • Františčina huť, z něm. Franziskahütte, dříve chybně Františkova huť a pod., pro huť z roku 1754 v Křtinském údolí podle choti Alois II. z Lichtenštejna Františky Kinské z Vchynic a Tetova. Méně správně uváděná od roku 1971 v rezervaci technické památky jako Stará huť.

G

  • Gebrüder Schütz, rodinná firma na výrobu keramiky v Olomučanech, fungující od poloviny 19. století do první poloviny 20. století.

  • Gichtenweg, kychtová cesta, zaniklý název z roku 1852 pro příjezdovou cestu k Františčině huti.

  • Gottwaldova čtvrť, název užívaný za socialismu pro adamovskou čtvrt Ptačina. Nikdy nebyl přijat jako úřední.

H

  • Habrůvka, obec nacházející se východně od Adamova, při severním okraji Křtinského údolí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Jméno obce je odvozeno od substantiva habr. Od roku 1365 obec spadala pod Ronov, od roku 1567 pod Nový hrad a od roku 1849 pod pozořické panství.

  • Hamerský mlýn, číslo popisné 135, je strojírna ve Svitavském údolí mezi Bílovice nad Svitavou a brněnskými Maloměřicemi, která vznikla na počátku 20. století. Opuštěná byla od roku 1946 do roku 2007, kdy jej koupil nový majitel a snaží se o její oživení.

  • Hamry, V hamrech, dříve novohradské hamry, předchozí název pro osadu Adamov. Z německého Hammer, Hammerwerk (Železárny).

  • Hanákův kopec, kopec nad starým Adamovem. Název podle Hanákova hostince (číslo popisné 86), který se nacházel na ulici Plotní.

  • Hanákův mlýn, viz Mackův mlýn.

  • Hemzalův most, již neexistující kamenný mostu přes Pytlácký potok na trase Adamov – Vranov.

  • Hochofen (česky Vysoká pec), zaniklý kartografický název pro označení lokality Františčiny huti.

  • Holé brdy, zvlněný terén mezi Výškuvkou a Máchovým pomníkem.

  • Horka, Na Horce, část města se zástavbou z druhé poloviny 20. století na původně křovinaté stráni.

  • Horní loučka, viz Dolní loučka.

  • Hradčany, obytný blok číslo popisné 310 – 321 z roku 1964 na ulici Komenského, tvořící dominantu Horky.

  • Hrádek, zaniklý deminutivní název zříceniny při lesní (Hrádkové) cestě z Adamova III k Útěchovu. Dnes nazýván Ronov.

  • Hrádková cesta, lesní cesta vedoucí od železniční zastávky přes Adamov 3, Ptačinu a Ronov na Útěchov.

  • Hradní ulice, ulice v Adamově 1. Název nese podle Nového hradu, pod který ulice směřuje.

  • Hradská, lesní cesta od adamovské železniční zastávky směrem k Novému hradu. Její částí byla i dnešní Hradní (dříve AB) ulice v Adamově I. U jejího východního konce se nachází památník Hradské cesty.

  • Hradský tunel, viz. Novohradský tunel.

  • Hutě, povodní název osady Josefova (Josefsthal), užíván od roku 1772 podle hutního objektu z něm. Hütte. Dále viz Josefov.

  • Hviezdoslavův chodník, dnes již neznačená cesta od Švýcárny, číslo popisné 459, k památníku Pavla Országha Hviezdoslava a Ruskému kříži.

CH

  • Chochola, kopec, na němž je nyní umístěn televizní převaděč Alexandrova rozhledna. Starší název kol. roku 1900 Špičák, Spitzberg.

  • Chocholka, televizní převaděč Alexandrova rozhledna, od roku 1963 na kopci Chochola.

I

  • Internát, číslo popisné 322, budova na Horce, bývalá střední škola, nyní přestavěna na byty. V přízemí se nacházejí výstavní prostory využívané Městským kulturním střediskem.

J

  • Jáchymka, dříve Evina jeskyně, jeskyně při křižovatce údolí Křtinského a údolí Josefovského potoka.

  • Jelenec, Na jelencách, lesní trať sousedící s tratí U sedmí dubů a s tratí Střelčí.

  • Jelení skok, Hirschensprung, lesní trať i železniční strážní domek při pravém břehu Svitavy za tunelem ve směru Adamov – Blansko, od roku 1976 též přírodní rezervace.

  • Jezerky, zaniklá osada asi mezi Soběšicemi a Útěchovem, osazená pravděpodobně z osady Jezera u Pozeřic.

  • Jídelna, zaniklý název pro část bývalého kulturního domu (číslo popisné 42), kde byla provozována závodní jídelna.

  • Josefov, německy Josefsthal, patronymikum pro dř. osadu Hutě podle majitele pozořického panství Jana Adama Josefa z Liechtensteinu (1670 – 1732). Názvu Žleb se používalo v lidové mluvě ještě v 19. stol. a na začátku 20. stol. Odtud odvozen i roku 1832 obyvatelský název Žlebští.

  • Josefova huť, Josefská huť, Josefshütte, podle majitele pozořického panství. Viz Františčina huť.

  • Josefovská ulice, ulice v Adamově 1 směřující do Křtinského údolí.

  • Josefovské hutě, viz Františkova huť.

  • Josefovské (Josefské) údolí, doslovný překlad názvu Josefsthal (vallis Joseph) pro kaňonovitý žleb s Křtinským potokem od Adamova k Býčí skále.

  • Josefovský potok, potok v rokli směřující od Olomučan do Křtinského potoka.

  • Jubilejní, lesní cesta z Adamova k Hamzelova mostu, kde se napojuje na lesní cestu Kroucenou.

K

  • K hamrám, K Hamrům, lesní trať od Olomučan a poté i od Útěchova k Adamovu, jíž se dříve docházelo do Hamrů.

  • Kalköfen (německy vápenky), zaniklý název pro dvě pece na pálení vápna z roku 1852 při Františčině huti.

  • Kameňák, šichtovní dům, dial. název bývalé modelárny postavené v roce 1840 u Františčiny huti postavené převážně z vápencového kamene.

  • Kamenné kolo, viz U Kamenného kola.

  • Kaplička, U kapličky, zrušená stavba v roce 1966 při křižovatce u náměstí Práce.

  • Kateřinské údolí, údolí odbočující ze Svitavského údolí u Kateřinského mostu a směřující k Svinošicím.

  • Kateřinský most, silniční most přes Svitavu východně od Svaté Kateřiny.

  • Katov, lesní trať směřující k Vranovu navazující na lesní trať Strouhance.

  • Katův žlíbek, krátký žlíbek v sousedství lesní tratě Katov.

  • Karlov, nynější sklady Adastu v jv. části Křtinského údolí, kde byl později i špitál, patronymikum se vyvinulo analogicky z něm. Karlsthal, viz Adamsthal.

  • Karlovo údolí, Karlsthal, dřívější název pro část Křtinského údolí podle majitele pozořického panství Jana Nep. Karla z Liechtensteinu (1757 – 1761).

  • Kerhátky, dial. název pro Obřanský hrad. Název odvozen od  loupeživého rytíře Gerharda.

  • Kino, zaniklý název pro část bývalého kulturního domu (číslo popisné 115). Dříve se zde nacházelo pódium pro divadelnický spolek, později přebudováno na kino.

  • Knižecí cesta, zaniklý název pro cestu z Josefova přes Adamov Svitavským údolím k Brnu.

  • Kohlschopfen, (německy uhelná kůlna) zaniklý název z roku 1852 pro skladiště dřevěného uhlí při Františčině huti.

  • Kolohnát, viz Kolonáda.

  • Kolonáda, Colonade, dial. Kolohnát, místo ve stráni při tunelu AdamovBlansko nad meandrem Svitavy při pravém břehu. Místně i jako popraviště, přestože zde žádné nebylo. Název odvozen od kolonády, která tu stávala.

  • Kolonie, Na kolonii, Kolonka, Na Kolonce, původně odloučená část obce, vzniklá v roce 1928, od roku 1966 jako Adamov 2.

  • Komenského ulice, ulice v Adamově 1 na Horce. Pojmenovaná podle Jana Ámose Komenského.

  • Kostel svaté Barbory, číslo popisné 377, farní kostel v novogotickém stylu, který nechal zbudovat Alois z Lichtenštejna v letech 1855 – 1857 ve východní části Starého Adamova. Architektem byl Josef Kieser. Společnem s kostelem byla postavena fara (číslo popisné 58) a budova pro školu (číslo popisné 46) stejného stylu.

  • Kostelík, jeskyně v Křtinském údolí, která svým tvarem připomíná církevní stavbu. Do dnešní podoby byla vymodelována na přelomu 18. a 19. století v rámci úprav Vranovsko-křtinského areálu rodem Lichtenštejnů. V roce 2014 se v jeskyni natáčelo několik scén česko-slovenského filmu Sedmero krkavců.

  • Kovák, socha z roku 1960, která reprezentuje železářskou tradici v Adamově. Původně byla odhalena při Skalním sklepě (číslo popisné 57), v roce 1997 byla odsunuta k budově zámečku (číslo popisné 104) a nyní se od roku 2014 nachází před sídlem společnosti Adast Systems.

  • Kovářovo údolí, název vzniklý na počátku 20. století jako označení údolí mezi Bílovicemi nad Svitavou a Obřany, kde se nacházela strojírna patřící jistému Václavu Kováři.

  • Krasová silnice, dobové označení pro v roce 1937 dobudovanou silnici z Bílovic nad Svitavou do Adamova.

  • Kroucená, lesní cesta od Útěchova na Vranov přes křitovatku U Hamzelova mostu.

  • Krematorium, již nepoužívaný dial. název pro dům služeb v Adamově 3 na Ptačině (číslo popisné 421).

  • Křtinské údolí, žleb Křtinského potoka, protékajícího od Křtin k Adamovu, hranice nejsou přesně vymezeny. Podle Sáňky je Křtinské, Josefovské a Adamovské údolí souvislým žlebem tohoto potoka, ústícího do Svitavy.

  • Křtinský potok, dial. Křtínčák, Kiriteiner Bach, ponorný potok pojmenovaný podle obce Křtiny, ústící v Adamově do Svitavy. Starší název Rzicky – Bach, Rziczky Fluss, Rjeka Bach, později používaný výraz Říčka pro úsek Býčí skálaAdamov Křtinského potoka. Název Josefovský potok i Punkva je umělý, nevžitý.

  • Křtiny, městys ležící východně od Adamova, na východním konci Křtinského údolí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237. V obci se nachází významný Jména Panny Marie z 18. století. Ze stejného období pochází též křtinský zámek.

  • Kvartýry, z frc. quartier (byt), bývalé dělnické byty s pavlačemi, viz též Svatá Anna.

L

  • Lelekovice, obec nacházející se západně od Adamova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288. Tato nejstarší písemná zmínka byla stanovena jako počátek historie obce, ale osídlení je prokazatelně starší. Mezi obecní pamětihodnosti patří zříceniny hradu Lelekovice, z poloviny 14. století, který se nachází na návrší společně s kostelem svatého Filipa a Jakuba. V severní části katastru se pak na jeho okraji nachází rozhledna Babí lom, která zde byla vybudována na přelomu 50. a 60. let.

  • Lesácká, dial. dvou cest: I. od dřevoskladu na Ptačinu, tzv. Hrádková cesta, II. z Ptačiny k čističce odpadních vod.

  • Lesní ulice, ulice v Adamově 1 na Horce.

  • Lesnický Slavín, název souboru památníků, studánek a palouků rozmístěných po území Školního lesního podniku Masarykův les mezi Brnem a Blanskem. Budován od roku 1929 dodnes. Mezi nejznámější objekty patří Máchův památník, Ptačí svatyně či památník Hradní lesnické cesty.

  • Likusák, též Dřevák, dial. název budovy sloužící jako zázemí fotbalového klubu na Smetanově náměstí, někdejší ubytovna.

M

  • Mackovo údolí, název odvozen od mlýna zda se nalézajícího.

  • Mackův mlýn, název mlýna, který stával při potoku Šebrovka východně od obce Šebrov-Kateřina. Dříve nazýván Hanákův mlýn.

  • Máchův památník, památník postavený v roce 1936 k 100. výročí úmrtí Karla Hynka Máchy v katastru Olomučan na kótě 505 m n. m.

  • Malá Strana, skupina bytových jednotek a vilek pod dominujícím monoblokem Hradčan.

  • Malužín, přírodní rezervace při pravém břehu řeky Svitavy nedaleko Bílovického železničního tunelu (číslo 5).

  • Maloměřice, německy Malmeritz, první písemná zmínka o obci pochází z 13. století. V roce 1919 byly Maloměřice připojeny k Brnu. Od roku 1990 tvoří severní polovinu brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany.

  • Masarykův les, viz Adamovské lesy.

  • Masna, název hospody na Neumannově ulici v bývalém obchodním domě (číslo popisné 1). Dříve na stejném místě byla umístěna prodejna masa.

  • Marcel, železnorudný důl v polovině 19. století, na poli rolníka Josefa Zavřela u Olomučan. Zaniklý název podle osobního jména.

  • Marcusův automobil, německy Marcus Wagen, prototyp vozidla dle projektu Siegfrieda Marcuse. První vozidlo vzniklo snad již kolem roku 1870, avšak nedochovalo se. Druhé pak kolem roku 1889 v adamovském závodě. Originál se dochoval a je umístěn v expozici Technického muzea ve Vídni. V letech 2005 – 2006 byla sestrojena replika vozidla, na které se podílely i Adamovské strojírny, které dodaly některé komponenty.

  • Medvědí díra, ve starší literatuře označení pro Drátenickou jeskyni u Křtin.

  • Městské kulturní středisko, zřízeno jako příspěvková organizace města Adamova s účinností k 1. lednu 1999. Sídlí v budově číslo popisné 345 na Opletalově ulici v Adamově 1. Výstavní prostory má však i v bývalé budově Internátu (číslo popisné 322).

  • Mírov, Na Mírově, starší část Adamova I se zástavbou z druhé poloviny 19. století po pravé straně Křtinského potoka k továrním objektům. Do roku 1949 OlomučanyMírov podle olomučanského katastru. V roce 1966 odvozen název Mírová ulice. Název pravděpodobně podle klidného, mírného koutu Adamova, kde též původně stával hřbitov.

  • Mírová ulice, hlavní silnice procházející z náměstí Práce směrem do Křtinského údolí, název nese od lidově nazývané místní části, viz Mírov.

  • Mlýnek, viz Ve Mlýnku.

  • Mlýnský potok (německy Mühlbach), náhon na řece Svitavě u adamovských železáren. Mezi náhonem a Svitavou byl vytvořený ostrov na němž se nacházel adamovský zámek (číslo popisné 104).

  • Mokrý žlíbek, úzký kaňon vycházející z levé strany Coufavé. Při jeho ústí v Coufavou byl vybudován kryt, který později sloužil jako sklad brambor.

  • Moravské Švýcarsko viz Moravský kras.

  • Moravský kras, dříve Moravské Švýcarsko (německy Mährische Schweiz) území vápenců a části brněnské vyvřeliny. Od roku 1898 uplatněn vžitý název Moravský kras J. V. Procházkou. Název Moravské Švýcarsko využíváno do poloviny 20. století. Od roku 1956 část území vyhlášeno jako chráněná krajinná oblast.

  • Mühlbach, viz Mlýnský potok.

  • Myší díra, skalní soutěska v závěru údolí Útěchovského potoka. Dno rokle má své specifické mikroklima.

N

  • Na luhu, zaniklý název levobřežní hlavní trati při řece Svitavě pro luzní louky a pole. Prostor od dnešního hřiště ke zrušené liechtensteinské pile, nyní zástavba Adamovských strojíren.

  • Na ostrově, zaniklý název prostoru mezi levobřežním náhonem a Svitavou, zastaveno továrními objekty, náhon zasypán.

  • Na rovině, holá lesní trať na plochém temeni sousedící s Vyškůvkou.

  • Na říčkách, nábřeží kolem Křtinského potoka u Mírova. Dříve užíváno jako sklad dřeva místní pily.

  • Nad bránou, viz Brána.

  • Nad Coufavou, lesní trať jižně Coufavé, sousedící s tratí Nad kolonií.

  • Nad kolonií, vyvýšená, z části zastavená lesní trať, svažující se k Adamovu 3 (Na kolonii).

  • Nad prachovnou, lesní trať svažující se do Křtinského údolí, pojmenovaná po jedné ze zaniklých pracháren.

  • Nad Slučí studánkou, název palouku nacházející se nad Slučí studánkou nedaleko Adamova 1.

  • Nad splavem, přiléhající louka k bývalému hamerskému splavu s čisticí stanici.

  • Nad Švýcárnou, dříve Nad Švýcarkou, jeskyně nacházející se v prostoru nad Švýcárnou (číslo popisné 459).

  • Nad zámkem, levobřežní trať při Svitavě jižně od trati Nad splavem, objekty Adastu, pojmenovaná podle adamovského zámku (číslo popisné 104).

  • Nádražní ulice, ulice v Adamově 1. pojmenovaná podle nádraží, které v ulici stojí.

  • Náměstí Práce, křižovatka ulic Hradní, Nádražní, Mírová a Smetanova náměstí v centru starého Adamova, dřív nazýváno jako U fabriky.

  • Napájenka, U napájenky, místo v trati Pastvisko při Křtinském potoku.

  • Neumannova ulice, ulice v Adamově 3, Ptačině. Nese jméno po Stanislavu Kostkovi Neumannovi.

  • Nový hrad, dříve i Nové hrady (Novum castrum, Neuburg), zřícenina hradu v olomučanském katastru, založený po roce 1310, zničen 1645. Dříve mylně označován jako Wildenberg. Pravděpodobně původně stojící na ostrohu nedaleko, kde se nalézají zbytky jiného hradu, tzv. Starého hradu, který byl po dobití znovu vystavěn na místě dnešního Nového hradu.

  • Nový provoz, zlidovělé pojmenování pro skupinu továrních hal mezi Hradní ulicí a řekou Svitavou.

  • Němčí, V němčí, lesní trať navazující na Doubí. Obdobně i u Babic nad Svitavou.

  • Nové byty, skupina tří činžovních domů (číslo popisné 102, 103 a 53) v Adamově 1 z první republiky pro zaměstnance závodu.

  • Novohradský tunel, Hradský tunel, 8. tunel z tzv. Blanenských tunelů pod Novým hradem, název od roku 1849, dial. Novohraďák. Protože by rozšíření tunelu za provozu bylo vzhledem k jeho délce mimořádně náročně, byl zachován v původní podobě a na začátku 90. let 20. století rekonstruován na jednokolejný s traťovou kolejí v ose tunelu. Východně od něj byl vyražen nový tunel č. 8/2. Díky tomu má jako jediný zachované původní kamenné portál. Dne 9. února 1989 byl zapsán na seznam kulturních památek.

O

  • Obchodní ulice, zaniklý název pro asanovanou ulici v Adamově 1, která se nacházela v prostoru mezi dnešním náměstím Práce a Smetanovým náměstím. V roce 1966 byla zbourána. Název odvozen od zde situovaných obecních obchodů. Kromě nich se zde dále nacházely hospody Drexlerova a U Šumberů (později obchod). Jediný dům, který byl zachován je číslo popisné 8 a 30, dříve pošta a četnická stanice, později pekárna, dnes bytový dům spadající pod Smetanovo náměstí.

  • Obřany, německy Oberseß, obec je připomínána ve 13. století. Osídlení oblasti však sahá až do mladší doby bronzové. Od roku 1990 tvoří severní polovinu brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany.

  • Olomučany, obec nacházející se mezi Adamovem a Blanskem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346. Vývoj Olomučan byl úzce spjat s Novým hradem. V druhé polovině 17. století v místě působila sklářská huť. Na počátku následujícího století zde založili Petr Eugen Selb a Carl Gustav Lenk dílnu na výrobu hliněného nádobí. Po změně majitele se továrna orientovala převážně na výrobu keramiky, která obec proslavila. V roce 1909 však továrna zanikla. V katastru obce se dále nachází Čertův hrádek, který je někdy též označován jako hrad Olomučany.

  • Olšičky, V olšičkách, olšový porost pří Křtinském potoku na okraji Adamova 1, 1965 značně vykáceno. Dnes je tak nazýván prostor garáží na Plotní ulici.

  • Opletalova ulice, ulice v Adamově 3, Ptačině. Jméno nese po Josefu Opletalovi. Na ulici se nachází Městské kulturní středisko (číslo popisné 345)

  • Osvobození, ulice v Adamově 1. Dříve nazývána ulicí Rudé armády. Při ulici se nachází Martincova vila (číslo popisné 76), Sokolovna (číslo popisné 440), starý hřbitov a další. Za zmínku také stojí původní Sokolovna, která se nacházela na místě té dnešní. Bytový dům (číslo popisné 130) byl původně postaven jako měšťanská škola, později byla užívána jako lidová škola umění, pak základní umělecká škola.

P

  • Padouch, Padóch, Padouchov, lesní cesta nad Býčí skalou ke Křtinám.

  • Památník Československo-sovětského přátelství, slavnostně odhalen 13. listopadu 1975. Budován od 15. prosince 1972 na náměstí Práce, autor projektu byl brněnský sochař František Hořava, který se však odhalení nedožil. Památník má podobu ženy s praporem v nadživotní velikosti, umístěné na podstavci. Kolem památníku je pak vydlážděné prostranství se základním kamenem památníku.

  • Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939 - 1945, byl zbudovaný na palouku pod Alexandrovou rozhlednou v roce 1946 na památku lesníků, kteří za německé okupace položili své životy. Památník vybudovali Rudolf Haša a Josef Opletal. Opletal také vypracoval projekt a stavbu řídil.

  • Panelka, dial. dříve cesty z panelů spojující chodníky Družstevní ulice a Petra Jilemnického.

  • Pankrác, dial. dřívější závodní domy pro dělníky (číslo popisné 102 a 103).

  • Pastouška, dial. název pro panelový dům (číslo popisné 346 a 347) na Opletalově ulici.

  • Pastvisko, zaniklý název trati při Křtinském potoku, po úpravách jen zbytek louky.

  • Pekárna, již roku 1857 je uváděn ve Sčítací knize neznámý pekař. V roce 1905 vzniklo na Smetanově náměstí pekařství Ludvíka Hlavatého. Tato zanikla v roce 1966 asanací budovy. V listopadu 1992 vznikla v budově číslo popisné 8 a 30 nová pekárna, která byla v provozu do roku 1998.

  • Pila, později nazývaný jako dřevosklad. Původně lichtenštajnská parní pila založená na konci 19. století. Tehdy založena na levém břehu Svitavy v prostoru nazývaném Na luhu. Na počátku 20. století přistavěna budova (číslo popisné 142) pro správce pily. Pod pilou směrem na Brno pak stály dva přízemní domky pro její dělníky. Tato pila byla v roce 1943 zrušena kvůli výstavbě nových průmyslových kapacit. Obnovena byla opět po druhé světové válce na

  • Pilské domky, dva patrové domky, původně pro zaměstnance lichtenštejnské pily, která se nacházela na místě bývalé řezárny materiálu Adastu, v sousedství Bílé labutě.

  • Pirgel, zaniklý název pro důlní lokalitu v katastru Olomučan. Utvořeno od Bergel.

  • Plánička, U pláničky, místo v sousedství Olšiček s názvem podle plané hrušně.

  • Plotky, V plotkách, starší část Adamova I, původní pozemky při domech z roku 1881 v sousedství Pastviska. V roku 1966 odvozen název Plotní ulice.

  • Plotní, ulice v Adamově I, v části nazývané Mírov směřující od Smetanova náměstí směrem na Křtiny. Název odvozen od místního názvu této části Adamova, viz Plotky.

  • Pod Horkou, název ulice v Adamově I, od kterého je odvozen i název hotelu a restaurace (číslo popisné 326). Na ulici sídlí Městský úřad Adamov (číslo popisné 101).

  • Pod Jelencem, lesní cesta nad Svitavským údolím mezi Babicemi nad Svitavou a Adamovem.

  • Pod Ptačí svatyní, palouk nacházející se pod Ptačí svatyní.

  • Pod Ronovem, dřív též Ronov. Dnes název hotelu (číslo popisné 210) nacházející se u železniční stanice Babice nad Svitavou. Název dle nedalekého hradu Ronov. Dříve se zde nacházelo veřejné koupaliště hojně navštěvované.

  • Pod Vendovo lókó, bývalá lesní trať na místě dnešního Jeleního skoku.

  • Pod zámkem, levobřežní trať při Svitavě a zámečku (číslo popisné 104) s objekty Adastu.

  • Pochcaný žlíbek, krátký žleb ústící do Coufavé z pravé strany směrem AdamovVranov.

  • Polénková skala, při lesní pěšině z Horky k trati U sedmi dubů. Adjektivum od pelyněk (Artemisia absinthium).

  • Ptačí svatyně, Ptačí studánka, studánka

  • Ptačina, sídliště s názvem podle lesní studánky z roku 1935, od roku 1966 Adamov 3. Ojediněle používaný název v letech 1953 – 1989 Čtvrť Klementa Gottwalda, ten však nebyl přijat jako úřední.

  • Pulvarmühle (česky prachové mlýny), zaniklá zařízení k výrobě střelného prachu v Křtinském údolí.

  • Purkyňova vyhlídka, výhled s horského hřbetu do údolí Svitavy severně od Adamova, podle pamětní desky J. E. Purkyně zbudované zde roku 1929.

  • Putzerstube (česky čistírna), zaniklý název z roku 1852 pro budovu při Františkově huti.

R

  • Rajštajch, z něm. Reihsteig, řadová, tj. souběžná s jinou cestou Nad zámkem.

  • Rokla, Roklina, viz Strouha.

  • Ronov, hrad ležící u silnice AdamovÚtěchov. Dříve používán také pro bývalé letovisko, nyní obytný dům (číslo popisné 210) u Svitavy a strážní železniční domek, nyní Pod Ronovem.

  • Rudické propadání, do jehož nitra se vlévá Jedovnický potok, se nachází nedaleko vesnice Rudice. Společně s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České Republice.

  • Ruská stráň, název stráně v Křtinském údolí, vybudován zde Ruský kříž.

  • Ruský kříž, dubový kříž na paměť ruského lesníka Morozova nad Josefovem k babickému katastru, na Ruské stráni.

  • Rustonka, zaniklé jednoslovné pojmenování pro strojírny podle majitele.

Ř

S

  • Sadová ulice, ulice v Adamově I, na tzv. Horce. Směřuje od křižovky s ulicí Osvobození a U Kostela po bývalé cestě na Babice nad Svitavou. Cesta se u za trojicí panelových domů stáčí směrem na severozápad kde končí u křižovatky s ulicemi Komenského a Lesní.

  • Salve-Vale, skalní útvar ve východní části Křtinského údolí opatřený latinskými nápisy "Salve" (vítej) a "Vale" (sbohem). Kromě nich byly původně na skále, nyní na desce nedaleko umístěné, vyryty latinské verše z Ovidia.

  • Samara, název pro výrobní haly v nejsevernějším cípu Adamova při řece Svitavě. Vychází z oficiálního názvu Středisko mobilizačních rezerv, či také Středisko materiálových rezerv.

  • Schattova cesta, dial. Šatová, název podle jejího budovatele ing. Schatta. Cesta vede od Památníku lesníků nad Adamovem kolem jeskyně Nad Švýcárnou směrem k Babicím nad Svitavou. Josef Opletal vypracoval plánek na stavbu Schattova památníku, který jej hodlal umístit na počátek cesty, tj. v místech kde nyní stojí památník lesníků. Kvůli válečným událostem ke stavbě nedošlo, přestože na adamovské pile bylo připraveno již dřevo na bednění. Nápis, který měl být na památníku umístěn, se kromě vlastnoručního podpisu nedochoval.

  • Silviculturum, výzkumná stanice lesních dřevin, zřízená v roce 1969 v rámci Mezinárodního biologického programu UNESCO, jejímž provozovatelem je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.

  • Skalní sklep (číslo popisní 57), původně závodní hotel s restaurací z roku 1892, od roku 1950 závodní klub Adast. Název přenesen podle skalního sklípku zbudovaného naproti budovy za železniční tratí.

  • Sklaďák, dial. název palouku pod Alexandrovou rozhlednou. Uměle vytvořen při budování zástavby na Horce. V současnosti je využíván při různých kulturních akcích apod.

  • Skok, potok pramenící u Babic nad Svitavou a vlévající se z levé strany do Svitavy u silničního mostu nedaleko železniční zastávky Babice nad Svitavou.

  • Slovenská stráň, název stráně v Křtinském údolí, vybudován zde stejnojmenný památník.

  • Slučí studánka, vybudována v roce 1947 nedaleko Adamova 1. Od roku 1966, nazývána nynějším názvem.

  • Smetanovo náměstí, křižovatka ulic Plotní, Osvobození a náměstí Práce v centru starého Adamova. Název nese po bustě Bedřicha Smetany zde umístěné v roce 1937.

  • Směr, podnikový časopis Adamovských strojíren, který vycházel od roku 1958 (tehdy ještě jako ?) do roku 2006, kdy byl zrušen.

  • Smrk, U smrku, označení osamělého mohutného smrku ve Křtinském údolí. Tento symbol byl ve znaku (razítku) obce Křtin již od roku 1629. S názvem souvisí i pojmenování Vánoční strom a Weihnachtswiese z konce 19. století století.

  • Soběšice, historická obec, městská čtvrť a katastrální území tvořící nejsevernější část brněnské městské části Brno-sever. V jižní části městské části, v zahrádkářské kolonii, se nachází rozhledna Ostrá horka, vybudovaná v roce 2008.

  • Sokolovna, původní budova stojící při dnešní ulici Osvobození, vybudovaná v roce 1924. Zbourána byla v roce 1983 z údajného důvodu špatného technického stavu. Na jejím místě vyrostla o rok později nová sportovní hala (číslo popisné 440), která je nyní nazývaná také Sokolovna.

  • Sopí, kolektivum pro lesní trať nad Novohradským tunelem.

  • Spálenisko, lesní trať svažující se ve směru od Olomučan k závodu Adast a navazující na trať Pod zámkem.

  • Stadion Jindřicha Svobody, stadion vybudovaný v roce 1956 v centru města na nábřeží Svitavy a v blízkosti místního závodu. Od roku 2009 nese jméno po olympijském vítězovi Jindřichu Svobodovi, který začínal s fotbalem v Adamově.

  • Stará huť, viz Františčina huť.

  • Stará měšťanka, U staré měšťanky, Na staré měšťance. Původně výrobna hřebíků naproti nádraží, poté do roku 1921 výrobna smaltovaného kovového nádobí, do roku 1926 měšťanská škola, poté mateřská škola a palírna. Na přelomu tisíciletí zbourána.

  • Stará pošta, U staré pošty, dvoupatrová budova číslo 3 v Hradní ulici (dřívější AB), původně hamerský dům, v letech 1850 až 1935 jako poštovní úřad, později bytová jednotka a následně zbourána. Protějšek Nová pošta neužíván.

  • Stará řeka, U staré řeky, Na staré řece, zbytek říčního meandru při pravém břehu Svitavy oddělená od řeky železničním náspem.

  • Staré Hamry, Hamry, zaniklý název, poprvé roku 1506 pro osadu, z níž se vyvinul Adamov.

  • Staré Hutě, prostor okolo Býčí skály v Křtinském údolí, kde stávala sklářská huť. Dnes již nepoužívaný název.

  • Starý Adamov, název pro Adamov 1, netypický pro provedené výrazné stavební zásahy ve staré části bývalé obce. Chybí protějšek Nový Adamov.

  • Starý hrad, nepatrné zbytky hradní zříceniny západně od Nového hradu, dříve ztotožňován s Wíldenbergem, který sem nelze lokalizovat. Pravděpodobně původní stavba Nového hradu, po jeho zboření vystavěn současný Nový hrad.

  • Starý Josefov, část této osady od býčiskalského ostrohu k dílnám učiliště Adast. Bez protějšku Nový Josefov.

  • Starý provoz, zlidovělé pojmenování továrních hal při Křtinském potoku.

  • Starý smeťák, dial. název pro prostor pod Novým hřbitovem, který byl v letech 1966 až 1990 využíván jako skládka odpadu.

  • Strouha, lesní cestička od garáží pod hřištěm na ulici Petra Jilemnického k ČOV pod Ptačinou.

  • Strouhance, Na strouhancích, Na stróhancách, lesní trať u cesty Coufavé.

  • Strouhanky, Stróhanky, starší deminutivní tvar téže trati.

  • Střelčí, Ve střelčí, kolektivum pro lesní trať a louku v sousedství Jelence při levém břehu Svitavy naproti nádraží. Již Josef Opletal zde plánoval výstavbu vápenky. V roce 1926 zde bylo naplánováno položení základního kamene Masarykovy zotavovny, která zde měla vyrůst. Z neznámých důvodů však stavba (číslo popisné 408) byla přeložena do katastru Bílovic nad Svitavou, nedaleko železniční zastávky Babice nad Svitavou. Od 60. let se zde plánovala vybudovat nový areál odborného učiliště Adamovských strojíren, později sportovní areál. Ani jedno však nebylo realizováno, kromě vyasfaltování příjezdové cesty.

  • Suchý vrch, Suché vrch, zaniklý název kopce při meandru nad levým břehem Křtinského potoka.

  • Svatá Anna, U svaté Anny, původně dvoupatrový (dříve dům číslo 63, dnes číslo popisné 492 a 493) z roku 1872 v Adamově I, v jehož přízemí bývala tovární ošetřovna. Dnes součást administrativní budovy Adast. Název přenesen podle nemocnice sv. Anny v Brně, kde stával v Královské zahradě Ženský klášter stejného jména, založený v roce 1312 Janem Lucemburským z popudu královny Elišky, který se však stal rodovým ústavem pánů z Lomnice.

  • Svatý Adast, dial. název bronzové sochy Kováka.

  • Světelský oltář, německy Zwettleralter, boční oltář Nanebevzetí Panny Marie v kostele svaté Barbory v Adamově pochází z 16. století. Původně byl umístěn chrámu v dolnorakouském Zwettlu. Roku 1857 jej odkoupil Alois z Lichtenštejna a daroval nově postavenému kostelu v Adamově.

  • Světelský pramen, zdroj vody, který je jímáním zachycován v bezprostřední blízkosti fary (číslo popisné 58) a kostela svaté Barbory (číslo popisné 377) na ulici U kostela v Adamově.

  • Svitava, řeka přitékající z Boskovické brázdy Blanenským prolomem, přijímající zleva v Adamově Křtinský potok.

  • Svitavská, lesní trať podlé Svitavy od severní části Adamova ke Kateřinskému mostu.

  • Svitavské údolí, nevyužívaný název údolí mezi Brnem a Blanskem, kterým protéká řeka Svitava.

  • Svitavino údolí, starší nevžitý umělý název z něm. Zwitawathal.

Š

  • Šenk u Hradu, název hostince v údolí Svitavy u cesty z Adamov do Blanska. Hradem myšlen Nový hrad.

  • Škodovka, zaniklé jednoslovné pojmenování adamovského strojírenského podniku podle bývalého koncernu, jehož byly strojírny součástí.

  • Školní lesní podnik Masarykův les, je podnik založený roku 1923 jako zkušební lesní statek Vysoké školy zemědělské v Brně. V tomto roce též převzal lesní pozemky, které byly převedeny ze správy rodu Lichtenštejnů do rukou státu. Dříve sídlila v Adamově, později se přestěhovala do Křtin.

  • ŠLP, viz Školní lesní podnik Masarykův les.

  • Špičák (německy Spitzberg), název pro kopce nad Starým Adamovem, v době socialismu byl přejmenován na Chocholu.

  • Špitál, Na špitále, zaniklý název pro cholerový barák z roku 1866 v Karlově.

  • Švýcárna, Schweizerhaus, číslo popisné 459, stylové alpské stavení vybudované po roce 1840, které sloužilo v areálu technické rezervace jako hostinec do konce 40. let 20. stol.

T

  • Terasa, dial. název druhého patra Domu služeb (číslo popisné 421) na Ptačině.

  • Titlův stadion, fotbalové hřiště v prostoru U Splavu, které zde bylo vybudováno na konci 30. let 20. století a využíváno do 50. let, kdy byl vybudován současný Stadion Jindřicha Svobody.

  • Točna, název konečných autobusových linek (MHD), zakončených prostorem na otočení se zastávkou (na Ptačině na ulici Opletalova a na Horka na ulici Komenského). Třetí točna existuje u zastávky železniční stanice (při kurtech). Čtvrtá je již zrušená při severním okraji tzv. Nového provozu, kam dřív autobus taktéž zajížděl.

  • Travnatá cesta, navazující lesní komunikace na Doubskou cestu.

  • Turbina, U turbiny, zaniklé označení transmisního rozvodu při továrně.

U

V

  • V průběs, lesní trať v sousedství Špičáku podle pokusného dolování (německy Probe).

  • Vaječník, lesní cesta od jeskyně Kostelík k Babicím.

  • Vajchy, Ve vajchách, zaniklý výrobní objekt v prostoru dnešní stolárny Adamovských strojíren, v němž byla zpracovávána tzv. měkká litina (Weichguss), dopravovaná od huti.

  • Vánoční louka, viz Weichnachtswiese.

  • Vánoční strom, Weihnachtsbaum, jiné pojmenování pro smrk, strom v Křtinském údolí, zdobený u příležitosti vánoc.

  • Ve Mlýnku, Mlýnek, Mlýnek pod hradem, Pod Čertovým hrádkem, při silnici od prvního tunelu k Olomučanům, leží před pískovým lomem na levé straně Olomučanského potoka naproti cestě Facírka. Od poloviny 19. století se zde vyráběla keramika společnosti Gebrüder Schütz, od poloviny 20. století sklad národního podniku Metra z Blanska, v roce 1974 zbourán kvůli rozšíření silnice.

  • Ve žlíbku, lesní stezka od místa U křížku.

  • Větrník, Větřák, Větrák, název hostince v kulturním domě (číslo popisné 345) na Ptačině.

  • Veksl, Vexl, dial. název Restaurace Na výhybce na železničním nádraží (číslo popisné 107).

  • Vlásenka, dial. název cesty spojující Kolonii a Ptačinu. Po cestě se též běhá od roku 2010 závod Adamovská vlásenka.

  • Vojenská louka, dial. název palouku U Lípy, která se nachází u silnice spojující Adamov a Útěchov. Dříve se louka nazývala U Masarykovi louky. To byl též důvod k vytvoření umělého názvu v druhé polovině 20. století, byť zde žádná spojitost s vojskem není.

  • Vranov, v dřívějších dobách mariánské poutní místo s barokním kostelem Narození Panny Marie s gotickou plastikou Panny Marie. Pod kostelem se také nachází krypta rodu Lichtenštejnů.

  • Vranovsko-křtinský areál, krajinný prvek rozkládající se mezi obcemi Vranov a Křtiny. Areál začal vznikat někdy na konci 18. století a svoji funkčnost ztratil pravděpodobně v polovině 19. století, kdy začalo docházet k úpadku celkového pojetí areálu a jednotlivé části se začaly vyvíjet na vlastní ose.

  • Vrchňák, dial. název pro hřiště na ulici Ronovská.

  • Výhybka, dial. název Restaurace Na výhybce na železničním nádraží (číslo popisné 107).

  • Výpustek, dříve též Dračí jeskyně, nachází se na východním okraji Křtinského údolí. Nálezy dokazují obývání jeskyně již v době paleolitu. V období první republiky zde byly těženy fosfátové hlíny, poté zde československá armáda zřídila sklad zbraní. V průběhu druhé světové války přebudována na podzemní továrnu. V poválečném období zde vybudován protiatomový kryt pro vojenské velitelství. Od roku 2006 v péči Správy jeskynní České republiky.

  • Výří skála, je vyhlídkové místo na skalnatém ostrohu nad svitavském údolí. V okolí též vede zeleně značená turistická trasa z Nového hradu k Čertovu hrádku. Od cesty vede k vyhlídce též značená cesta.

  • Výškuvka, Vyškůvky, kopec nad Adamovem I ve směru k Novému hradu (465 m), název z hypokoristika Výšek z (Výšemír) přizpůsobený mylné lidové etymologii od adj. vysoký.

  • Vyvažadla, Vyvazadla, lesní trať mezi Výškuvkou a Novým hradem, z níž se vyvážely kmeny.

W

  • Weihnachtsbaum, viz Vánoční strom.

  • Weihnachtswiese, Vánoční louka, zaniklé pojmenování pro místo U smrku z doby působení brněnského německého Touristen-Clubu. Viz Vánoční strom.

  • Wotanovo údolí, nevžitý název zaváděný Q. Listem pro západní část Křtinského údolí podle germánského boha války, podobně i Wotanova skála za Býčí skálou.

Z

  • Zabitý, U zabitého, U zabitýho, V zabitým, lesní trať při Novém hradě, název odvozen od vraždy, která se tu udála v roce 1916.

  • Zámeček, původně lovecký liechtensteinský zámek (číslo popisné 104) z roku 1806 – 1809 postavený v empirovém stylu. Nyní se nachází v tzv. Novém provozu, v roce 1959 přestaven na dvoupatrovou budovu.

  • Zelená leč, starší označení lesní trati pří Coufavé cestě směrem k Vranovu.

  • Zrcadla, V zrcadlech, bývalá rudní lokalita u Olomučan, kde byla v minulosti dolována magnetitová ruda, nazývaná Rudzinským Spiegelerz.

  • Zwettleralter, viz Světelský oltář.

Ž

  • Železniční trať Brno – Česká Třebová, vybudovaná v polovině 19. století. Nejtěžší úsek ObřanyBlansko budovali italští dělníci, tzv. Barabové. Na tomto úseku bylo vybudováno 10 železničních tunelů, nejdelší z nich, tzv. Novohradský tunel, téměř půlkilometrový.

  • Žilůvecký potok, potok pramenící v prostoru tzv. Žilůvky u okresní silnice Kanice – Babice nad Svitavou a vlévající z levé strany do Svitavy v blízkosti železniční zastávky Babice nad Svitavou.

  • Žleb, viz Josefov.

  • Žumpy, název polní trati U křížku ve směru k Josefovu z německého Sumpf (bažina, močál). Název pro zamokřené pole.

Zdroje:
GROLICH, Vratislav. Slovníček toponym, mikrotoponym a hydronym města Adamova a okolí. Vlastivědné ročenky Okresního archivu v Blansku, 1972, Okresní archiv v Blansku. s. 10-16.
GROLICH, Vratislav. Toponyma a mikrotoponyma na katastru obce Olomučany. Sborník Okresního vlastivědného muzea v Blansku, 1974/1975, č. VI-VII, Okresní vlastivědné muzeum v Blansku. s. 26-36.

 

Poslední aktualizace 14. listopadu 2018 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist